Já už dál nemůžu...

Když už nevím, jakou cestou se vydat, abych zaměstnala mysl... když už nevím, co je správné a co ne. Když se cítím, jako bych stála nad propastí a brzo do ní spadla.... Když už nevím, jak dál...

Vydrželo mi to asi měsíc a půl? Ani sama nevím. Opravdu jsem si řekla, že teď těhotná asi nebudu, že ještě není ten správný čas, že jsme mladá a že to přijde. Pokaždé když mě přepadla myšlenka na miminko, začala jsem myslet na dovolenou, jak vymalujeme byt, kam umístíme novou skříň…zkrátka jsem začala myslet na něco zcela jiného. Dokonce se mi to dařilo. Nekoukala jsem na menstruační kalendář, nevěděla jsem kdy mám ovulaci a neřešila jsem, kdy je nutné mít sex. Začala jsem cvičit a chtěla jsem do léta zhubnout. Opravdu jsem se věnovala sobě.

Jenomže je to tu zas. Opět jsem ztracená v začarovaném kruhu, kdy myšlenky na dítě nejdou přebít ani vysněnou dovolenou.

Na Facebooku jsem narazila na skupinku „Snažilky, těhotné nebo maminky s dětmi“, kde se řešilo, jak je jedna pyšná mamina ráda, že její dceři už vyrostl první zoubek. V tu chvíli se ve mně začaly vracet ty (pro mě) nepříjemné myšlenky. Snažila jsem se, jak jen to šlo, abych na to nemyslela, pořád jsem něco vymýšlela, jenže marně.
Prostě jsem tam, kde jsem byla. Dohání mě otázky: „Proč nemůžu být mámou?“ „Co dělám špatně, že ke mně dítě nepřichází?“ „Proč nemůžu být šťastná máma?“ „Dočkám se někdy?“ „Co když nikdy nebudu máma?“

Pořád sama sebe uklidňuji, že to jednou určitě přijde. Jenomže ty souboje sama se sebou už nezvládám. Ano, strašně moc bych si přála mít skvělou dovolenou u moře, když jsem tohle nikdy nezažila, chtěla bych si užívat, než miminko přijde a s ním i spoustu starostí… Jenomže chtíc, nechtíc touha stát se rodičem je pro mě pořád silnější a důležitější. Nevím ani, komu bych se mohla vybrečet, všichni mě vysmějí, že jsem mladá, nebo že se snažíme teprve rok.

Jsem zklamaná, zničená a zlomená. Navenek se usmívám a říkám, že počkám, že si uvědomují, že ten správný čas ještě nenastal, jenomže uvnitř sebe křičím. Řvu a ptám se, co dělám špatně, co mám napravit?

A pak si kladu otázku: Lidi, co nejsou schopní a kolikrát ani nechtějí postarat se o dítě, proč takoví rodiče existují? Proč oni můžou mít dítě a jiní, co by byli úžasní rodiče, mít děti nemohou? Proč je příroda tak nespravedlivá? Proč takové děti potom končí v dětských domovech nebo baby boxech?

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Russet
53518
18.4.19 00:09

Spravedlnost v tom opravdu nehledej. Jak moc bych přála své kamarádce kupu dětí, ale ty nepřichází. Oslavila 40 jako bezdětná. Přitom má vše - zázemí, skvělého muže, je milá, a empatická.

  • načítám...
  • Zmínit
Netopýr1
2922
18.4.19 00:29

Kolik že ti je let? Prosimtě snažíte se teprve rok, to opravdu není na to se z toho hroutit. To nemyslím zle, užívej si bezstarostného mladí, s dětma veškerá tahle volnost minimálně na pár let skončí.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
18.4.19 00:37

Anonym - údaje o kamarádce.
Objednali se do reprodukčního centra na ivf. Pak to coby „vyřešené“ opravdu pustila z hlavy. A otěhotněla - sama.

  • Upravit
Cuddy
30971
18.4.19 06:51

Teď tvůj minulý deníček o tom, jak to máš na háku a na snažení nemyslíš, vyznívá dost trapne. Hele, dočkás se. Jen si tou cestou k pokoře prostě musíš projít.

  • načítám...
  • Zmínit
Citronkalekninka
1231
18.4.19 06:53

https://www.emimino.cz/…kovani/1480/ tuhle skupinku si najdi. A zjistis jak stastna vlastne jsi. Rok snazwni opravdu jeste nic neni ;-). Neboj ono to prijde. Na dovci se zadari :-). A ver mi ze vim jak ti je. Sama jsem na deti cekala 10 let. Hodne sil :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Slečna Ferka
11565
18.4.19 08:09

Ano, jistě, tak to má být. Já něco chci, nemám to, a tak svoje emoce proměním v pocit nespravedlnosti, ublíženosti (a u některých exemplářů snažilek v nenávist) vůči těm, co mají, a podle mě „si nezaslouží“. Proměním pozitivní emoce - lásku, touhu po dítěti atd. - v negativní. Tak to přesně má být. To je ta ideální kvalifikace budoucí matky.

Soráč, děvče, ale empatii vůči holkám, jako jsi Ty, fakt nemám.

Jinak pokud Tvoje touha po dítěti znamená, to, co by měla, tzn. touha milovat, moct někomu věnovat svou lásku a provést ho životem, tak je samozřejmě i celá řada dalších způsobů, jak ji uspokojit. Třeba adopcí nebo pěstounskou péčí… i když teda nevím, jestli Tvoje současné „rozpoložení“ je pro výchovu dítěte vhodné.

Příspěvek upraven 20.04.19 v 09:06

  • načítám...
  • Zmínit
Synekdoche7
899
18.4.19 08:29

Hele, já se snažím 8 let, za sebou 3 IVF. Taky mi z toho obcas pěkně hrabe. Ale první 3 roky jsem to teda fakt neřešila. Nevím, jak s tímhle chceš pokračovat dál, když už vyšiluješ takhle úplně na začátku. Zajdi si k psychologiovi. Jako vážně. Vypisovat tisíc deníčků na emiminu ti nepomůže.

Příspěvek upraven 18.04.19 v 08:30

  • načítám...
  • Zmínit
Astyna88
781
18.4.19 08:35

Rok pri pravidelnem sexu je podle me dost dlouha doba, nejsi snad pred prechodem, ze bys mela menzes jednou za ctvrt roku. Urcite jsi toho ovsem uz vymyslela a zkusila hodne. Nebudu psat o me, ani o jinych, ze to tak bylo i driv atd…jen ti budu drzet pesti.

  • načítám...
  • Zmínit
Lily Evans
6180
18.4.19 08:44

Když ti připadá nespravedlivé, že děti končí v dětských domovech a babyboxech, zatímco ty dítě nemáš, tak jdi do adopce nebo pěstounské péče. Ale mírně mi připadá, že na rodičovství ještě sama nejsi zralá, natož na adoptivní, sama se chováš jako malé dítě - chci a chci a chci. Ale do budoucna, až dospěješ, je adopce určitě cesta.

  • načítám...
  • Zmínit
hadraplanka
737
18.4.19 09:15

Minimálně můžeš začít kontrolou gynekologem, vitamíny, každopádně mně bylo řečeno, že vážnější příčina se začíná hledat až tak rok a půl až dva po snažení bez úspěchu. A i tak se nemusí nic najít. Hlavně, autorko, neposlouchej ty kecy kolem sebe, jak si všichni dali flašku vína, nevzali si kondom a bylo z toho dítě. V 99% případů to není pravda. Takže v tuhle chvíli děláš špatně to, že jsi bezdůvodně hysterická. Pokud ti případné mateřství úplně zatemňuje mozek a nejsi schopna fungovat, doporučuju psychoterapeuta.

  • načítám...
  • Zmínit
warita
21593
18.4.19 09:51

Ja myslela, ze se snazite uz 5-6 let podle toho, jak jses z toho znicena. To jako fakt po roku snazeni tohle?

  • načítám...
  • Zmínit
warita
21593
18.4.19 09:55

@hadraplanka ja znam hned nekolik pripadu kolem mne, kdy po flamu a prosexovane noci z toho bylo neplanovane dite. Kolega co ma 3 deti mi rika, ze takto zplodil vsechny tri.

Vis co si ale myslim? Ze tito lide jsou proste extremne plodni, kdyz to klapne na prvni dobrou a u holky, ktera nemuze v mladem veku otehotnet to urcite nepomuze. Mne teda nepomohlo.

  • načítám...
  • Zmínit
yse
994
18.4.19 10:01

Ale holky nebudte tak prisny. Kazda to zname, ten pocit byt na dne a nevidet ani kousicek svetla at jsou duvody jakekoliv. Tady vidim autorku po precteni denicku. A pak se clovek vyspi, resi bezny zivot, neco mu udela radost a zase je lip. Ja kdybych vam napsala denicek o chvilich “na dne” to by vam vypadly voci z dulku. Chapu ten pocit beznadeje, ale nic neni ztraceno a bojovat se musi.

  • načítám...
  • Zmínit
hadraplanka
737
18.4.19 10:11

@warita A já zase říkám, že jsem letadlo. Podle chlapa a jeho dojmů bych se doopravdy neřídila. Ten můj do poslední chvíle ani nevěděl, co to je ovulace, natož aby znal její termín.

  • načítám...
  • Zmínit
warita
21593
18.4.19 10:54

@hadraplanka jake dojmy mas na mysli? On rika, ze manzelka otehotnela po silenem flamu. Tak asi vi, co rika.

Mam jeste 2 dalsi kamosky, ktere tvrdi, ze takto spodily sve decka. Smejou se tomu. U jedne to bylo vyslovene neplanovane, druhe nechtela, no ma ho.

Ja myslim, ze to je jedno, protoze to vino urcie nezvysuje plodnost. Ti lide by nemeli problem i bez toho vina. Kdo ma problem s plodnosti, tomu vino nepomuze.

  • načítám...
  • Zmínit
Merykara
606
18.4.19 11:40

Ja teda moc nechapu ty pohrdave komentare autorce. Sak kazdej nemusi na decko cekat deset let ne? Ze tady nekdo psal, ze cekal x let a zacal to resit az po trech letech..tak to je snad jeho problem ne? To neni nic jako bravo, ses dobra zes to neresila driv.. Autorka chce dite, rok ji to nejde a tak se trapi..navic nema zadnou jistotu ze to pujde..Niko ja ti drzim palce at se brzo zadari a blbe kecy o psychice neposlouchej;)

  • načítám...
  • Zmínit
Skaiqy
10073
18.4.19 11:41

Achjo holky, proc ji takhle peskujete? Rozumim, ze kazda z Vas ma uplne jiny nahled na vec ale trochu empatie by neskodilo.. Cokdyz to slecna psala v skutecnem zachvatu smutku, chvilkove selhani myslenkovych pochodu? Slecne rozumim, sama jsem mela tady ty smutky a nevedela jsem co dal ale clovek k tomu musi dospet.. nekomu to trva dyl nekomu ne nez dospeje do stadia vyrovnanosti..tak ji prosim nepeskujte..

Zakladatelko, no jak ja Ti rozumim :) ale ono to prejde.. musime si sahnout nad no aby jsme pochopili a ocenili to co je „na hladine“ :) ono se to spravi..par mesicu jeste nic neni a dite proste prijde :) rady jako „Kojenaky jsou plne deti ktere nikdo nechce“..ano..pomahat se ma - pokud skutecne chces bojovat za svoje deti tak nevzdavej a patrej kde je pricina.. na reci jako „To je o hlave“ jednoduse neverim :) je to kec kterym se omlouva neci lenost pomoct a naslouchat :)

  • načítám...
  • Zmínit
Aotearoa
7776
18.4.19 12:22

@Merykara Tady naprosto normální. Běžně si tady chladí „dokonale matky a ženy“ žáhu na druhých.

  • načítám...
  • Zmínit
lll14
392
18.4.19 12:25

Tady i dost funguje psychosomatika - jsi z toho tak vystresovaná, že tělo otěhotnění nedovolí - není náhoda, že spousta párů počne poté, co si pořídí psa, vyjde jim adopce, řeší bydlení atd. Druhá věc je, že dost často páry spolu nemají dost často sex a pak se diví. Sex má být radost, nikoli povinnost. Jinak rok je ještě celkem ok, to nemusí znamenat nic.

  • načítám...
  • Zmínit
Astyna88
781
18.4.19 13:07

@Aotearoa

Jojo :lol: :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Mallorka
4535
18.4.19 13:09

Já na dítě čekala 2 roky a také jsem byla takhle spatna. Teď mě to zpětně mrzi, ze jsem si víc neuzivala s manzelem ve dvou. Ze jsem se věčně tvářila jak kakabus. Teď mám děti dvě a volného času není. Jsme z nich oba utahani. Pořád někde litame a zarizujeme. Miluju je nadevse, ale doba ve dvou mi obcas chybi

Příspěvek upraven 18.04.19 v 13:16

  • načítám...
  • Zmínit
hadraplanka
737
18.4.19 13:44

@lll14 Přesně tak. Jenomže tady se cokoliv jiného kromě soucitného plácání po zádech bere jako osobní útok. Hodně z nás tu poskytlo užitečnou radu na čem zapracovat, co nechat vyšetřit, případně kontaktovat psychologa fakt není na škodu, pokud dlouhodobě člověk trpí duševním vyčerpáním z nějaké starosti. To jen v ČR se to pořád bere jako nějaké stigma.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
18.4.19 13:45

Díky takové matce, co se nepostarala, mám úžasné dítě. Ale adopce určitě není pro každého.

  • Upravit
Lucie_Sx
34322
18.4.19 14:12

@hadraplanka Fakt si myslíš, že na početí je potřeba znát termín ovulace? Mám tři a netušila jsem ho ani jednou ;-).

Když se počítají termíny, ze sexu se udělá povinnost a chlap 4× měsíčně „musí“, a takhle rok v kuse, tak se vůbec nedivím, že se do toho blázince dítěti nechce :nevim:.

  • načítám...
  • Zmínit
hadraplanka
737
18.4.19 14:26

@Lucie_Sx Ne, není. Ale 99% žen ji má plus mínus v půlce, takže třeba tvrzení, že k oplodnění došlo tři dny po menstruaci, je v hodně případech mimo. Navíc ne každý měsíc se musí nutně uvolnit vajíčko. My se „snažili“, respektive měli jsme sex bez ochrany přes rok a půl, než se zadařilo. A to velice, velice aktivně - minimálně obden. A to rozhodně nebyla žádná povinnost. Pro vlastní klid jsem se nechala vyšetřit důkladně alespoň ultrazvukem a když bylo vše v pořádku, tak jsem to zkrátka nechala osudu. Autorka příspěvku má spoustu variant, od běžného vyšetření, přes hematologii až po spermiogram. Jenomže do toho se jí žádný doktor teď nepohrne, protože rok zkrátka dneska není žádná extra doba.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
18.4.19 14:46

Autorko drž se, a těš se na tu dovolenou, vím jaké to je čekat, snažíme se rok a něco o třetí, předtím jsme o princeznu v 23tt přišli. začni řešit aspoň ty základní vyšetření u svého gynekologa, uklidní tě to. Nedrží to v sobě, pobrec si, dej si skleničku vína a vypovidej se partnerovi. Je spousta možností jak miminka dosáhnout, někteří hold mají to štěstí a nemusí čekat

  • Upravit
Synekdoche7
899
18.4.19 15:30

Autorce je 21 let, snaží se rok a tohle je už její 4 deníček o tom, jak to nejde. Pokud je v pořádku, jistě brzy otěhotní spontánně, pokud ne, může jí čekat dost dlouhá a psychicky náročná cesta. Takže opravdu si myslím, že by měla zapracovat hlavně na svém přístupu k věci. Vždyť i lékaři v IVF centrech říkají, že psychika hraje nezanedbatelnou roli. To, že jí tady napíšeme, jak jí chápeme, jí pomůže možná na chvíli, pokud vůbec. Pod svými předchozími deníčky si už mohla přečíst spoustu příspěvků v tomto duchu a evidentně to nezabralo. Takže, ač to možná může znít drsně, opravdu doporučuji v první řadě psychologa/terapeuta. Vyšetření na gyndě je snad základ.

  • načítám...
  • Zmínit
P4ja
21091
18.4.19 15:47

No, k jednomu deníčku jsem napsala, že naplánovat dítě, a pak čekat, že to bude hned, je cesta do pekel, a schytala jsem to. Jak nejsem empatická atd.

A u zakladatelky se to bohužel potvrzuje. :( Ano svět není spravedlivý a dítě je zázrak a dar, který si nekoupíme (možná šanci v podobě IVF) a nevytrucujeme atd. Tak pokud je to jen chvilkový stav, ze kterého se zakladatelka potřebovala vypsat, tak se to dá pochopit a doporučit zaměstnat halvu. Ale pokud má takové pocity už delší dobu, tak bych asi volila psychologa.

Jinak držím palce. A závidím ten klid. Já se s malou nezastavím a teď vzpomínám na doby, kdy jsem se bez problémů usadila s knížkou a nebo před TV a nic nemusela :)

  • načítám...
  • Zmínit
Celia
324
18.4.19 15:52

@Slečna Ferka @Lily Evans
:potlesk: :potlesk: :potlesk: neni třeba už nic dalšího psát, naprosto přesné

  • načítám...
  • Zmínit
Schwarzwaldtort
72
18.4.19 17:06

Clovek nemuze mit vsechno, Co se mu zachce…

  • načítám...
  • Zmínit
eva valoi
14809
18.4.19 18:50

Já nevím, jestli je příroda nespravedlivá, ale moje zkušenosti z okolí…
Jedna známá čekala deset let na dítě, nakonec se zadařilo uměle. Když bylo miminku šest měsíců, nastoupila do práce. Peněz dost, zázemí super, ale doma s miminkem? Nuda.
Další známá čekala na děti podobně dlouho, pak je šoupla v nejbližším možném termínu do školky a vídá je, když už spí…
Kvůli penězům to nebylo, ale šplhá v kariérním žebříčku nahoru…

A znám jen já osobně takových snažilek, co se x let snažily, aby pak zažívaly doma v mateřské roli utrpení víc..
Možná příroda ví dobře, co dělá.

  • načítám...
  • Zmínit
Gejba27
1
18.4.19 22:14

Preji aby se to brzo obratilo, snad je vsechno špatně pro neco dobre… :kytka: :kytka: :kytka: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Venetia
106465
19.4.19 00:03

@eva valoi

no to nevim, proc by pak priroda nadelovala tem co po tom netouzi a jdou radeji na potrat

  • načítám...
  • Zmínit
belladonna
8288
19.4.19 08:06

@eva valoi neřekla bych, že by příroda věděla, co dělá. Myslíš, že by autorka deníčku byla, jako ženy, které popisujes? Proč myslíš? Třeba bude jednou skvělá máma.

  • načítám...
  • Zmínit
eva valoi
14809
19.4.19 08:37

@belladonna Já si nic nemyslím. A třeba bude skvělá máma. Jen mě už asi nepřekvapuje, že ženy, které těžko těhotní, odkládají novorozence na noc do vedlejší místnosti, jdou po půl roce do práce, aniž by museli atd. Zvlášť ty po umělém oplodnění mi někdy připadají, že se chovají, jako by si koupily další zboží… Mluvím o tom, co vidím kolem sebe, ne o zakladatelce…

Příspěvek upraven 19.04.19 v 08:37

  • načítám...
  • Zmínit
Nika. Al
439
19.4.19 12:15

Deníček napíšu vždy proto abych se z toho vypsala. Od toho deníček je. A taky aby člověk zjistil, že na tom není až tak špatně jak se v tu chvíli zda. Já vůbec nevím a ani vědět nechci, jak dobře to zvládáte když se snažíte 3 roky a víc. Deníček je o mě, ne o vás.
Nejsem vůbec hysterická a rozhodně si nemyslím, že potřebuji psychologa. Já si moc dobře uvědomuji, že rok není velká doba a skoro v každém z deníčku je ta zmínka. Hold někdy mě přepadne chvilka jako takhle a jsem z toho smutná.
Krom toho každý to může snášet jinak, tak mě nemusíte hned tak tvrdě peskovat. A už vůbec urážet a ponižování, jestli jsem zralá být matkou asi vím lépe než vy.

A samozřejmě děkuji za podporu a pěkné komentáře těch ostatních ;)

  • načítám...
  • Zmínit
MartinaIrena
25126
19.4.19 12:18

Taky myslím, že cílem těchto deníčků je vždycky spíš si vylejt srdce a zažít pocit porozumění, než nějakýho moralizování. Autorko, hlavu vzhůru, určitě se dočkáte. Šance můžete zvýšit zvýšením počtu pokusů, zdravou stravou, pravidelným pohybem na čerstvém vzduchu a celkově zdravou životosprávou. Jeden rok opravdu nic neznamená.

Příspěvek upraven 19.04.19 v 12:21

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
20.4.19 08:25

@eva valoi vidíš, a já mám zase úplně opačnou zkušenost. Take znám několik žen po umělém oplodnění a berou své děti jako dar. Kolegyně má dítě po ivf, od jeho ani ne roku absolvovali několik dalších transferů, ale uz se nepodařilo. Další kolegyně má stejné tak dítě z ivf, druhe se nepodařilo, tak aspoň s prvním chtela být doma do 4 let, ale v práci ji to nedovolili. Další známá má dceru také po umělém a z dalšího umělého má dvojcatka, také dcerky a věnuje se jim na 110%. Já sama mám miminko az na 9.pokus ivf, po 6 letech snažení na klinikách, a je to moje všechno, nejkrásnější a největší dar, který jsem kdy dostala. Budu doma s ním do 4 let, pak chci zkráceny úvazek a kdybych mohla, do práce nejdu vůbec, ale nejsem milionarka, tak z něčeho žít musíme, navíc, když jsem s miminkem nakonec zůstala sama. Nepotřebuju TV, kina, divadla, nepotřebuju shopping, kávičky s kamarádkama, dítěti věnuji všechen čas a naplňuje me to. Jsem nejšťastnější na světě. Takže tak. Nehaz do jednoho pytle a neurazej nás, které jsme si prošly něčím, co ty sama s 5?? nebo kolik děti máš,?? vůbec neznas a nevíš, co proces
Ivf obnáší. Děkuji

  • Upravit
natalieduchkova1
13
21.4.19 18:06

Hele já se o miminko snažila 2 roky..a nic. Potom další 1 rok a najednou dvě čárky na testu… :* A ted mám 1 měsíční holčičku :srdce: věřte

  • načítám...
  • Zmínit
Enmamma
5708
21.4.19 19:26

Myslím, že v tom není příroda, ale řekněme, že to je duchovní cesta. Někdo má dítě hned, jiný později a někdo nikdy. Každý se má něco v životě naučit. Každý má svou karmu. A to, že dítě nepřichází hned, nemusí vždy vězet ve špatné karmě. Prostě si musíš na dušičku svého děťátka počkat a nestresovat.

  • načítám...
  • Zmínit
stinga
76900
23.4.19 08:16

@Synekdoche7 autorka se „snaží“ 10 měsíců,, podle toho co psala 4.1.2019 - a přijde mi taky nevyzrálá, jak se z toho hroutí po tak krátké době
a ty výkřiky, proč mají děti lidé, jejichž děti končí v baby boxech, to nesnáším, to je čirá hysterie, na to jsem úplně alergická

  • načítám...
  • Zmínit
Nika. Al
439
24.4.19 14:43

@stinga
:lol: tak si svojí alergií řešte jinde a moje deníčky nečtěte :palec:
Není to žádná hysterie, pokud to nechápete, tak to prostě nekomentujte :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
stinga
76900
24.4.19 15:15

@Nika. Al je to veřejné a nemůžeš čekat, že všichni ti napíšou jen souhlasné komentáře

  • načítám...
  • Zmínit
Nika. Al
439
24.4.19 16:05

@stinga
Chápu, ale když říkáte, že na to jste alergická proč to čtete? :nevim: A soudite jak na tom jsem jen po přečtení článku a další věc je, že mě zhazujete, že nejsem vyzralá jen proto, že jsem měla slabou chvilku a přišlo mi líto, že pořád nejsem těhotná? To je zase z mého hlediska trapné od vás…
Je jedno jestli se snažíme 10 měsíců nebo 10 let, každý má právo na chvilku zoufalství a kdyby jste to celé pochopila, věděla by jste, že se obávám právě toho, že to potrvá ještě dlouho… Ne jednou jsem psala, že si uvědomuji že chvíle kterou se snažíme je normální.
Jenomže to by nejdříve chtělo pořádně číst i mezi řádky a pak se snažit pochopit a teprve potom, zpochybňovat moji vyzrálost, hysterii a podobně ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
24.4.19 20:11

Na nic nečekej

I my se snažili o miminko asi rok. Pak při jedné kontrole u gynekologa jsem se zmínila, že nám to nějak nejde. Ten nelenil, a když neviděl problém na mé straně, vypsal manželovi žádanku na spermiogram. Tam se zjistil problém, muž dostal nějaké léky a dnes vedle mě usíná malý svišť! :srdce:
Rozhodně bych to minimálně probrala s doktorem! ;)

  • Upravit
Pafipaf
325
23.7.19 13:16

Mám to naprosto stejně. Před všemi ostatními se musím takřka přetvařovat, jen abych měla pokoj od těch chytrých řečí. Občas mám pocit, že se potřebuju pořádně vybrečet, protože mě najednou přepadaj myšlenky, co stále dělám špatně. Já vím, že všechno má svůj čas ale já mám pocit, že i když bych mámou chtěla být, tak jí prostě nebudu. Zatím je to všechno proti nám. Ale pořád aspoň malinko doufám, že se pletu a tou mámou jednou taky budu.

  • načítám...
  • Zmínit
terryuiu
100
2.9.19 16:08

Tak v tomhle deníčku se úplně vidím :( Jsem někdy na tom tak špatně, že když běží reklama na Emco, kde děti volají: Mamííí, tak se rozbrečím při představě, že takhle by na mě taky jednou mohlo moje dítě volat, ale to by se nejdřív muselo zadařit alespoň otěhotnět…

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Moje první laparoskopie: pokračování mého příběhu

Moje první laparoskopie (1)

Dopis pro miminko

Nechat to být

Když je příroda proti