Když je příroda proti

Snažení

Článek o tom, jak se mi nedaří splnit sen. Pocity, které mě provází, strach, že se nikdy nepodaří. A jak to bere manžel.

Už před dvěma lety jsem chtěla miminko, když se narodil syn sestřenice. Můj partner, ale ještě nebyl připravený, chtěl nejdříve svatbu, zabezpečení pro rodinu a ještě něco zažít, než se usadíme.

Po roce mě požádal o ruku a následně řekl, že je připravený stát se otcem. Udělalo mi to obrovskou radost, ale co jsem si myslela? Že otěhotním hned napoprvé?

Začala jsem brát kyselinu listovou, nakoupila jsem si hromadu knížek od početí až po výchovu. A naše první snažení jsem potvrdila ovulačním testem. Po příchodu první menstruace jsem si řekla, že jenom těm šťastným se podaří otěhotnět napoprvé. Nebyla jsem zklamaná. Manžel byl každým měsícem netrpělivý a ptal se : *„Tak co už jsi těhule?“ Šlo vidět, že každým měsícem byl zklamanější. Stejně jako já.

Není to taková doba jako u jiných, snažíme se 7 měsíců, ale pro mě to začíná být těžší a těžší. Snažím se na to nemyslet, zabavit se, ale pokaždé skončím u myšlenky „co když je něco špatně, co když se nikdy nepovede?“ Nehledě na to, jak kolem mě pořád někdo rodí miminka a já se toho svého ne a ne dočkat.

Dneska jsem 8dpo a samozřejmě můj vnitřní hlas mi říká, že tentokrát to vyšlo. Ovulace byla bolestivá a následně i několik dní po mě bříško zlobilo. Jenže už ani nevěřím, že by se to mohlo povést.

A tak jsem se rozhodla, podělit se o své pocity. Vím, že nejsem jediná a taky vím, že je nás mnoho, co se snaží dýl, ale my všechny víme, že v tomhle čas nehraje roli. Je jedno, jestli je to rok nebo dva, ženu, která touží být matkou, to tíží stejně.
Doufám, že na svém testu brzy uvidím dvě čárky… :)

Váš příspěvek
andelka91
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 05.01.19 01:03

Ted to určitě vyjde!Držím palce :hug:

Mery01
Povídálka 13 příspěvků 05.01.19 04:05

Co napíšu asi nebude to co chceš, ale je to tak. Vím moc dobře jaké to je nemyslel na miminko. Nejde to. Je to pořád v hlavě. Už jsem psala nedávno. První dvě děti na první pokus, byla jsem hodně mladá. Na stará kolena jsme se rozhodli s novým mužem který dítko neměl, pořídit si miminko. Rok nic, vyšetření, málo spermií, operace, kontrola za rok, zlepšení nula. Následovala beznaděj, kolotoče vCARu, hromady inseminací, 3× IVF, nic. Doporučení dárcovství spermií i vajíček. Zavrhli jsme a cca půl roku na to nevěřícně zírám na pozitivní test. Ovšem pozor, za necelý rok opět nevěřícně zírám na pozitivní test :D :D :D Trvalo to několik roků, než jsem otěhotněla, no a podruhé dva měsíce po porodu :grinning: Děti maji tři a dva roky, rozdíl 11 měsíců a paráda. Takže věř, že i na tebe to štěstí čeká, nesnaž se ho popohnat. Až bude ta správná chvíle, tak to přijde. Chápu ale, že čekat na ni je semtsakramentsky těžké. Přeju ti, ať nemusíš čekat Tak dlouho jako my :srdce:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 05.01.19 08:12

@Mery01 Tady u toho že to „je v hlavě“ mě vždycky zajímalo, co jako ta hlava přesně ovlivní? Jako že stres zapříčiní třeba anovulační cykly, nebo třeba produkci nekvalitních vajíček? Jen se ptám, zajímalo by mě to. :) ;)

saphire
Kelišová 7006 příspěvků 05.01.19 09:03

Anonymní se žlutou kytičkou: jako takhle, pokud to u někoho vyvolává stres takového rázu, že se vyplavuje hodně adrenalinu, tak tělo biologicky může reagovat že je ohroženo aneotěhotní - tuhle teorii jsem se nedávno dočetla a u některých žen jistě může být… Jenže určitě to neplatí pro všechny, to je ta záhada reprodukce

@NNika. Al ono to přijde, naopak mám pocit že z toho kvanta snažilek nakonecneotěhotní jen zlomek a mnohem větší pravděpodobnost je, že se dočkáš :hug:

Příspěvek upraven 05.01.19 v 09:05

kocourek88
Ukecaná baba ;) 1155 příspěvků 05.01.19 09:03

za mě bych Ti radila se zkusit zaměřit na něco jiného. Vím o čem mluvím. My už se bohužel snažíme skoro 3 roky a bohužel mám potvrzeno, že kvůli mě a mé nemoci to přirozeně nepůjde. 7 měsíců není tak strašné a hlavně je důležité, že nemáš žádnou špatnou diagnozu nebo tak.
Osobně si myslím, že je nejlepší se zkusit zameřit na něco jiného, najít si koníček, plánovat si aktivity, oslavy atd - žádné „tou dobou už snad budu těhotná, tak nepojedeme třeba na vodu, na festival atd“ - prostě se na to až tak neupínej, protože se tím sama strašně stresuješ, ale co je horší - Ty sama se tím měníš a měníš tím i vztah se svým mužem - stává se z toho pak hon na miminko a to není niky dobré.
Přeju Ti, aby se vám brzy podařilo najít na testu ty dvě čárky a abyste nemuseli zažívat to peklo, když to doopravdy nejde a musí pomáhat doktoři.

Čičorečka
Ukecaná baba ;) 2112 příspěvků 05.01.19 09:14

Zaměřit se na něco jiného absolutně nefunguje. Taky vím, o čem mluvím :lol: U nás fungovalo IVF. Anovulační cykly jsou anovulační cykly. Při těch koupit si štěně nebo začít cvičit fakt nefunguje. I když už (díkybohu!) jsem těhotná, pořád jsem na tuhle hlášku o myšlení na něco jiného alergická.

karjak
Kecalka 369 příspěvků 05.01.19 11:21

Po našich zkušenostech souhlasím s Čičorečkou. Byla jsem cool snažilka, co na TO nemyslí, žije svým životem, však ono to přijde… Nepřišlo. Dnes bych se, pro jistotu, nechala vyšetřit, jak to je se mnou a jaké jsou partnerovy spermie (nehýbaly se a moje pozitivní myšlení jim bylo fuk…) Pro klid duše. A pak, podle věku, bych tomu nechala volný průchod nebo si nechala trochu pomoct od medicíny…

A protože toho máme za sebou opravdu hodně a potkala jsem spoustu žen, které měly potíže, můžu Tě uklidnit - z 99,9% všechny nakonec otěhotněly :) Takže no stress:) Držím palce! :andel:

Bubla_Bučková
Kelišová 6631 příspěvků 05.01.19 12:52

@Čičorečka souhlas…

"Anonymní dnes v 08:12 

@Mery01 Tady u toho že to „je v hlavě“ mě vždycky zajímalo, co jako ta hlava přesně ovlivní? Jako že stres zapříčiní třeba anovulační cykly, nebo třeba produkci nekvalitních vajíček? Jen se ptám, zajímalo by mě to. "

Taky by mě to zajímalo :P Plus těšit se na miminko a plánovat je nutně proč rovno stresu?

My na to mysleli ve dne v noci, předtím, přitom, potom, sledovali, měřili, nohy na horu, gynex a celkem rychle se zadařilo. Takže já teda z toho obecně touhle blbou logikou na všechny usuzuju, že se na to MUSÍ myslet :mrgreen: :jazyk:

Příspěvek upraven 05.01.19 v 12:55

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 05.01.19 12:58

My se snazili o druhe 8 měsíců… ovulacni testy, sex obden, neustale testovani pozorování… z jsem toho zacala mit dost.. jeden mesic jsem.si prostě řekla, ze uz se tom nebudu zabivat.. tak jsem si namyslela, ze vymalujeme a predelame cely byt, bylo ro opravdu hodne casove narocne, takze ani na sex nebyl cas ani nalada… ten za cely mesic probehl asi 2× a opravdu jsem nehlidala jesrli to bylo v plodne dny nebo ne… no a presne tento mesic se zdarilo, takze je to opravdu hodně o psychice…

Osud79
Nováček 3 příspěvky 05.01.19 14:06
Neni to snadne

Niki…tezko dat radu.ja mam 3letou holcicku z ivf. cesta to byla trnita, a to jsem uplne zdrava a navic vzdy sportovala cely zivot.kdyz pominu snazeni na zacatku.pak odhodlani oba zajet na kliniku, kde nakonec partner problem. Takze na co necekej,je otestovani partnera jestli je u nej vse ok!!!udelejte to hned! My pak 6pokusu na umelem oplodneni ivf, kdy jsem si rikala ze jsem uplne zdrava tak se musi zadarit napoprve.3 ty prvni pokusy se mi embryjko vubec nechytlo, a to jsme meli kvalitu embryjka vzdy zcela nejlepsi.ani lekari ti nepovi proc.2,x potrat.az pak naposeste po 2,5letech byl pokus uspesny a to jsem jela po oplodneni do francie, kde jsem konecne na tyden zapomela na chteni pocit dite. mezi temi pokusy ja strasne moc slz a oziracek, kdy uz jsem nemohla dal. zdrava holka jako ja!!!:wink:.chodila jsem i na psych. sezeni (2×) a rok cvicila mojzisovu metodu u rehab. odbornice. myslim ze deti a poceti je dar a nikdo opravdu nikdo ti nerekne v cem se vam nedari..zasla jsem i k vestkyni, nechala si zacarovat svicky, ikdyz na tyto veci v zivote neverim.ale tehdy jsem se opravdu chytala a dala sanci vsemu, jen at se dostavi vysledek. kdybych to mela absolvovat znovu, udelam to.ale vic bych cestovala.to zkus, to je ma rada. jedine pri cestovani se mi darilo zapominat na sve trapeni:blush: :blush: :blush:.a kazdy vecer volej ve sve mysli do sveta, ze si prejes dusicku v podobe miminka, vysilej to do vesmiru! zni to jako klise, ale me to pomahalo. a taky jsem si psala denik, sve pocity a trapeni hod na papir a trochu se ulevi. Nekdy si rikam ze vydam denik jako knihu. I o vztahu s zenat.muzi,co mam za sebou. A ze je to v hlave ten prcek!?jak ti rozumim! nemyslela jsem na nic jineho! a brecela kdyz jsem videla nejake mimi:thinking:.a ted jsem stastna a moc! a ty budes taky! jen zkousej s rozumem vse co se ti zda jako dobry napad. a vydrz a važ si sama sebe!! Já kdybych to po 3pokusech vzdala, tak budu jako nektere kolegyne v praci.bez deti a samy…ale ja bojovala a ted je to supr:grin: :grin: :grin:.taky budes stastna a moc ti preji at je to v ten pravy cas! :srdce: :mavam:

Příspěvek upraven 05.01.19 v 14:22

LaraA
Zasloužilá kecalka 810 příspěvků 1 inzerát 05.01.19 15:28

@Mery01 je, to je hezky :srdce: :srdce: :srdce:

Nika. Al
Kecalka 184 příspěvků 05.01.19 15:50

Děkuji všem za pěkné komentáře. Je smutné kolik nás je takových :(
Ale vždy je nějaká možnost a já věřím, že i já budu jednou pyšná mamina :srdce:

Maminanamatersky
Kecalka 480 příspěvků 05.01.19 17:05

7 mesicu je opravdu jeste malo… To vubec nic naznamena. Na psychiku a,, nemysleni" na to taky neverim… Manzelovym nepohyblivym spermiim bylo uplne fuk, v jake jsem psychicke ne/pohode.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 05.01.19 20:15

Díky za deníček… Aspoň vím, že v tom nejsem sama… Jelikož v aktuální chvíli mám kolem sebe samé těhotné nebo novopečené maminky a ne někoho, kdo by se snažil několik měsíců jako my.. U nás se to blíží k 3/4 roku… Oběma nám táhne na 30, máme zdravý životní styl, za tu dobu jsem vyzkoušela jak radu nemyslet na to a absolutně jsem to hodila za hlavu a neřešila, tak jsem i vyzkoušela radu, že tomu mám pevně věřit a ono se to vyplní… A taky nic. Místo toho jen rozházený cyklus (a to HA neberu pomalu 2 roky)… Někdy je to lepší, jindy horší, někdy se mi daří být trpělivá a pevně věřit tomu, že tyto věci se dějí až ve správný čas a že i na nás se někdy usměje štěstí, jindy propadám panice, že už je se to pomalu blíží 1 roku a to se pak považuje za neplodnost, když se pár rok nechrání a ono nic… Takže fakt nevím, co ne/funguje… Kapala jsem gynex, pila kontryhelový čaj…

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 05.01.19 22:00

Poradím, zatím zabral všem co znám i mě, kup si Gynex :-):v:️

Lusicek
Kecalka 129 příspěvků 05.01.19 22:25

Ahoj :) my se snažíme rok… Brala jsem taky veškerý vitamíny a v prosinci jsem se už rozhodla to řešit… přítel tedy absolvoval spermiogram, já vyšetření krve…vše v pořádku dokonce to vypadá že přítel je alfasamec :D a stejně nic…na únor mám tedy plánovanou operaci v sanusu aby zjistili jestli tam nejsou nějaké srůsty,cysty,nebo jiné věci které tomu můžou bránit… upozorňuji že od začátku mám pravidelný cyklus jak MS tak ovu… takže absolutně nechápu…u nás to ale může být i psychicky..už rok děláme rekonstrukci bytu a opravdu je to již unavující..tak třeba až se nastěhujem…kdo ví… Když příroda nechce tak nechce pořád ještě věřím že ví proč… :)

pe-terka
Neúnavná pisatelka 19408 příspěvků 05.01.19 22:38

@Čičorečka Gratuluju :kytka: :hug:

lucikk86
Ukecaná baba ;) 1045 příspěvků 05.01.19 22:56

Napíšu taky něco… My si po svatbě 2014 řekli že nato vletime po roce snažení nic ,2015 koupili jsme si štěně :mrgreen: to prý pomáhá příjdeš na jiné myšlenky :mrgreen: (od mamky samé řeči jak s ním budeš chodit ven, kdYž budeš mít bricho. Je to štěně a musíš s ním chodit často a bla bla bla, říkám mami ještě nejsem ani těhotná. Červen 2016 dr.mi řekla at si merim teplotu at víme zdá mám vůbec ovulaci a hle nedosla MS ,pozitivní test. Ano jsem těhotná . Radost konci v srpnu pro ZT nasledna revize a odjezd na dovcu, kde jsem první den po revizi probrecela proč vlastně ja??? Tohle byl pro mě konec, myslela jsemjsem ze umřu :( Ale hned po 3mesicni pauze,jsme na toto.vlitli aa druhý pokus hned vysel a konec ledna MS nikde a pozitivní test . jsem těhotná, ten strach z každé kontroly hrozný, každé spineni stres,ale v září 2017 se nám narodila naše vysněna holcicka. :srdce: Věřím ze i tobě se brzy zadari a budeš stastna mamča. Držím palce. :hug:

Astyna88
Zasloužilá kecalka 565 příspěvků 05.01.19 23:48

Ja se teda priznam,ze by me to pocitani,polohovani panve, nakupovani ovutestu dost otravovalo a sex jen na plozeni bych si neuzila :lol: drzim pesti,at se vam vse splni. ;)

Čičorečka
Ukecaná baba ;) 2112 příspěvků 06.01.19 08:10

@pe-terka děkuju :kytka: :dance:

Biedronca
Kecalka 287 příspěvků 06.01.19 08:52

My se snažíme 2 roky, mam zasebou dva potraty a to se snažíme o první mimi, je mi 28. Jste na samém začátku snažení, teprve 7 měsíc. Hlavu vzhuru, pozitivně myslet a letos to určitě vyjde!

Aotearoa
Kelišová 5840 příspěvků 06.01.19 09:09
belladonna
Závislačka 3055 příspěvků 06.01.19 09:19

Nesnažíš se až tak dlouho, tak se jistě zadaří samo. Po roce bych se svěřila gynekoložce, kdyby ne. Taky se snažíme tři čtvrtě roku a neúspěšně. Ale o druhé. První šlo rychle, teď po císaři, jestli tam mám nějaké srůsty, tak to ani nemusí přirozeně jít. Ach jo. Jinak s prvním jsem na to myslela, počítala plodné dny a tak a vyšlo to druhý cyklus. Podle mě nemyslet myslet, že je to jedno. Ale jo, každá další MS zamrzí. Držím palce, ať to samo brzy vyjde.

Izie
Kelišová 6991 příspěvků 06.01.19 11:04

7 měsíců je opravdu krátká doba. Ale naprosto chápu pocity, co prozivas. My se o první snažili rok. Za tu dobu jsem 2× potratila, byla úplně zoufalá, hodně plakala. Pak jsme začali plánovat svatbu a světě div se, už jsem tolik nestíhala řešit co/kdy/kde :mrgreen: . Abych to zkrátila, malý se narodil 9 měsíců po svatbě :srdce: . Na druhé jsme si dali „rok snažení“, no a to vyšlo hned třetí cyklus ;) .
Opravdu na tom něco je, když všichni radí „nemysli na to, soustred se na něco jiného“. Já ty rady nenáviděla, ale platí 100 %.

Kristův syn
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 06.01.19 11:25

Panno Mario Podsrpenská, ty jseš fakt blbá!!! Sedm měsíců a už si z toho vážeš smyčku. Kámoš s přítelkyní chodili čtyři roky po vyšetřeních, musel si ho jet vyhonit i do Prahy. Taky byly čtyřikrát na tom dementním IVF a nic. Když se od nich odstěhoval jejich bratr, který u nich byl v podnájmu, tak otěhotněla okamžitě. Malýmu už je měsíc a půl. Jí je 39. No a nám se to povedlo do roka s jedním samovolným potratem, v únoru budem rodit. Nevím, jestli je mít dítě životní výhra. Uvidíme. Každopádně jsme se po tom, co přišla menstruace nehroutili. Good luck, listen reggae. :mavam:

lll14
Kecalka 214 příspěvků 06.01.19 15:34

Přidám se k holkám, určitě si kup Gynex, je super právě na úpravu cyklu, aby vše fungovalo, tak jak má. Já otěhotněla celkem rychle a stejně si pamatuji, jak jsem byla každou menstruaci zklamaná. Nevím, kolik ti je let, pokud nad třicet, tak bych se s doktorem domluvila na testech, jinak se řeší až po roce neúspěšného snažení. Nezapomínat na častý sex, nejen v době, kdy jsi papírově plodná, hlavně z toho nesmí být jen povinnost. A neboj, 80 % žen otěhotní přirozeně do roka, což je myslím pozitivní. ;) Zatím si s mužem užívejte, že jste sami, třeba zrovna ten sex s malým miminkem je celkem bojovka, pokud je prcek kontaktní, jako ten můj a spinka jen u rodičů. :lol: Držím palce, třeba tam už za pár dní bude ta vysněná druhá čárka. ;)

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 06.01.19 16:10

Ahoj, mám dceru, která se nám povedla asi po roce a půl snažení. Absolvovali jsme všechna možná vyšetření a výsledek byl takový, že s mou nemocí (endometrióza IV. stupně) nikdy přirozeně neotěhotním. Partner naštěstí naprosto OK a u mě kromě endometriózy taky žádný problém. Doporučeno IVF. Jenomže to mi z jiných zdravotních důvodů nepovolili. Obrečela jsem to, taky navštívila psycholožku a tak nějak se smířila s tím, že prostě maminkou nikdy nebudu. V hlavě jsem si to kupodivu docela rychle srovnala a řekla jsem si, že jsem stejně odjakživa chtěla cestovat a chovat psy. :mrgreen:
Mezi tím jsem držela přísnou dietu na endometriózu, brala všelijaké bylinky a to vše s jediným cílem - dát si dohromady své tělo, abych byla zdravá a mohla si užívat život bez bolestí. Podle doktorů šance na otěhotnění nebyly téměř žádné.
Naplánovali jsme svatbu, chodili po horách, hodně jsem začala sportovat, naplánovali jsme si akční dovolenou a zamluvili jsme si u chovatelské stanice štěně. V tu dobu jsem si říkala, že mi ke štěstí nechybí opravdu nic. Nebyla to nějaká náhražka dítěte, cítila jsem se šťastná tak, jak to bylo. A hádej co…vdávala jsem se těhotná v době největších nevolností a dovolenou jsme museli zrušit :mrgreen:

Druhé těhotenství se taky nedařilo. Verdikt doktorů byl opět jasný - endometrióza zničila velkou část vaječníků, ovulace není, srůsty šílené - neotěhotníte. Ale já už jsem věděla svoje. Tentokrát jsme to nechali úplně na přírodě. Opět jsem dělala vše pro své uzdravení, aby mi bylo fajn (měla jsem totiž znova bolesti). Opět intenzivní sport, nová práce, začala jsem si dělat školu…
Na konci října takhle sedím s manželem, plánujeme stavbu domku, moje závěrečné zkoušky a celkově další léto a jen ve srandě říkám - no je toho fakt hodně. Už chybí akorát porod. Za 2 týdny jsem držela pozitivní test a předpokládaný TP mám uprostřed letních prázdnin :D
Nevím proč a jak funguje to „přestat řešit těhotenství“. Taky jsem na tu hlášku byla vždycky alergická. Ale u mě to tak prostě bylo… :nevim:

alilauter
Kecalka 431 příspěvků 1 inzerát 06.01.19 17:50

Ahoj, no mě pomohlo přestat řešit ovulaci a smířit se s tím, že to asi přirozeně nepůjde. Jen jsem se dohodla s manželem, že půjde na spermiogram, byla jsem v tom. Dodnes říkáme, že se jeho spermie vyděsily, uspořádaly poradu a řekly: ona je strašná, chce nás testovat, tak raděj příště makneme ať od ní máme pokoj… :lol:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 06.01.19 19:33

Já to nemohla vydržet už po třetím nepovedení, věděla jsem, že to pak bude čím dál tím těžší, protože jsem na to myslela. Ak jsem koupila prášky pro mě i pro přítele a ještě lubrikační gel, který pomáhá otěhotnění. Prášky jsme brali deset dní a hned při první ovulaci jsem otěhotněla

Marsy84
Povídálka 26 příspěvků 07.01.19 12:54

Držím palečky, ať se co nejdříve zadaří :srdce: vím, že se to lehce píše, ale dát tomu volný průběh, nemyslet na to. Vím, že jsme se s přítelem snažili, pořád jsem měla v hlavě, že chci malý a nic… pak lehce ovíněný jednoho večera po dovolený, takže odpočatý bez stresu a vyšlo to. Tak jen lehká podpora, že věřím, že to vyjde :srdce:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 07.01.19 16:10

Ahoj, snad to vyšlo, budem se těšit, že píšeš, že jsi těhulka :-)
Mně to nevyšlo nikdy se zadaným chlapem. Když vztah nevyšel, zčásti též proto, že jsem do toho nemohla přijít, oni ihned opolodnili někoho jiného… takže mi došlo, že chyba je ve mně. Spíše náhodou mi našli NK buňky vyšší počet. A tak si čtu, co to znamená. A bác - hned v prvním odkaze: zvýšený počet NK buněk často neumožňuje ženám otěhotnět či opakovaně potrácejí. Trefa do černého. Jinak vše ukázkové, cyklus, folikuly, ovulace, menstruace…ale tohle se ukáže fakt jen pokud se po tom jde. Takže kdyžtak neváhej a nějak si ovatarej testy, prý se to dá řešit léky ;)
Ale snad to nepotřebuješ a vše bude ok :-)

Nika. Al
Kecalka 184 příspěvků 07.01.19 16:34

Děkuji pěkně všem za milé a povzbudivé komentáře :*
Pořád čekám na menstruaci, ta má dorazit až za 4 dny, takže testovat nechci ještě :roll: lovení duchu, když tam nikdy žádný není mě nebaví. Tak uvidíme snad se zadaři :palec:

No a jinak si myslím, tedy doufám, že bych měla být zdravá kdysis jsem byla dva krát darovat vajíčka :nevim: tak snad by mělo být vše ok. Uvidíme.
Děkuji všem co mi drží palce. Určitě dám vědět ;)

Uživatel je onlineMartina D.
Ukecaná baba ;) 2486 příspěvků 1 inzerát 09.01.19 19:37

@Nika. Al No a jinak si myslím, tedy doufám, že bych měla být zdravá kdysis jsem byla dva krát darovat vajíčka :nevim: tak snad by mělo být vše ok. Uvidíme.
Děkuji všem co mi drží palce. Určitě dám vědět ;)

Počkej, tebe nechali darovat vajíčka, když jsi byla bezdětná? Já myslela, že už aspoň jedno dítě mít musíš.
Držím palce, ať se zadaří.

Nika. Al
Kecalka 184 příspěvků 10.01.19 08:20

@Martina D.
Ne nemusíš mít dítě. Mě tehdy namotyvovala sestřenkay která se snažila o miminko a nějakých 5 let to nešlo. Řekla jsem si, že já zatím neplánují a tak to může pomoct jiným a za půl roku mi psali z centra, že by měli zájem znovu. Tak jsem šla :think:

A děkuji. Teď se na to snažím ze všech sil nemyslet, a snad to klapne až se zábavim něčím jiným :lol:

Mery01
Povídálka 13 příspěvků 18.01.19 03:47

@Bubla_Bučková Odpověď na otázku, co to znamená, že to máš stále v hlavě je jednoduchá. Myslíš stále na to jediné, po letech už v jistém termínu souložíš z povinnosti. Děsíš se neúspěchu a ten díky tvé psychice přijde. Žádné anovulační cykly ti to zřejmě nezpůsobí. Pokud jsi průměrně plodná žena a nic moc neřešíš tak jistě otěhotníš,než se naděješ. No a nebo můžeš být dle doktorů z CAR už za zenitem a čirou náhodou se poštěstí (bez darovaných vajíček, spermií), a pak ještě jednou:grinning: Nechci se nikoho dotknout, ale kdo si neprošel tím čekáním, zklamáním, bezmocí… Ten to nikdy nepochopí. A moc dobře vím o čem mluvím, protože první dvě děti, které jsou starší cca o 18 let jsem počala na poprvé. Ovšem mladší tělo a jestli to klapne hned či za rok bylo v té době vlastně jedno. Jsem se ale rozepsala ;)

Mery01
Povídálka 13 příspěvků 18.01.19 03:59

@LaraA děkuji. Já věřím, že na každého se dostane. Dříve, nebo později. Ale přijde to. Je to jisté, i když to tak nevypadá. A pokud to bude jako u nás s bonusem, který se narodil za necelý rok, po prvním mimču, tak to je pak jackpot :grinning:

Příspěvek upraven 18.01.19 v 04:02

Vložit nový komentář