Jak na dítě - vztek
- Rodičovství
- emimino
- 19.08.01 načítám...
Máte už za sebou ono nešťastné vztekací období. Jak jste je překonali a co jste dělali, když to na dítě přišlo. Poraďte, jak se zachovat, když se dítě začne vztekat, zejména když je venku nebo v obchodě.
Štěpánka
stefinka@atlas.cz
19. 08. 2001, 09:16:51
Vztekání mé prostřední dcery, která byla na mě také extrémně závislá, trvalo od roku do čtyř let. Bylo to několikrát denně. Na běžné vztekání pomáhalo odvést pozornost, nabídnout něco jiného k zájmu, změnit program, dát nějakou práci, ale rozhodně se nesmí vyhovět, pokud jste dítěti řekli, že něco nedostane. Ignorování, trestání, křik nikdy nepomohou. Když dostávala záchvaty (obvykle jeden denně), modrala, válela se po zemi, po konzultaci s dětskou lékařkou jsem použila naplácání na zadeček. Pravidelně při pátém plácnutí se hysterie změnila na normální brečení. Takže dítě jsem vzala do náručí, chovala a ujišťovala o tom, že je moje nejmilejší. Také jsme hráli hru na hodnou a zlobivou Zuzku. později, když nabírala do vzteku, stačilo jenom říct - kde je moje hodná Zuzka? Zase přišla ta zlobivá. A Zuzka se přestala vztekat, řekla já jsem tady, a tak jsem jí pochovala se slovy, že jsem šťastná, že mi zase nezmizela. Je jí 15 a pořád se snaží to zkoušet a něco si vynutit. Vztekání už naštěstí nepoužívá. U malého bratříčka stačí jen odvádět pozornost. Dítě reaguje vztekáním když je unavené, je příliš mnoho dojmů, necítí se dobře a nedokáže zjistit proč nebo když něco opravdu moc chce. Vyjma hysterického záchvatu nedoporučuji naplácání a ignorování dítěte ho myslím zraňuje citově (maminka mě nechce). Chtělo by to názor psychologa.
Zuzana
1zuzana@seznam.cz
10. 07. 2001, 11:18:12
Zachvaty vzteku u svych dvou synu jsem resila ignorovanim a pokud jsem jich mela dost, soupla jsem je do pokojicku a zavrela dvere. Chvili byl rev, potom cvakla klika a uslzene dite se prislo pomazlit. Hlavne to chce klid a nenechat se vyprovokovat. Na verejnosti doporucuji zachovat jeste vetsi klid a nakupovat s ditetem v nakupnim kosi (nebo pokud trochu mozno bez nej).
mirka
pribylova@teris.cz
12. 06. 2001, 10:36:42
Mám syna (2 a 3 měsíce) a procházíme obdobím vzdoru. Když se vzteká, nevnímá ani slova, ani když ho plácnu, opláchnu studenou vodou, vrhá se proti věcem (skříň, postele, apod.) buší do nich, nic nezabírá. Poradí mi někdo???
Martina
jscomp@jscomp.cz
23. 05. 2001, 11:53:59
Mam roční dceru a ta je uplne zavisla na mne jakmile jdu do vedlejsi mistnosti nebo mě chvili nevidi okamžitě začne naříkat. Díky za každou radu.
petra
24. 03. 2001, 19:09:04
Mam rocniho syna, obcas se taky umi hezky vztekat. Pokud to je opravdu jen vztekani, prehlizit to. Delam jinou cinnost nebo odchazim z mistnosti.Doma to zatim zvladam, zkusenosti v obchodech jeste nemam a rada najake uvitam.
Přečtěte si také
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 1694
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 1824
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 1399
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1499
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
„To dítě je nějaké opožděné,“ prohlásila tchyně o mém synovi na rodinné oslavě
- Anonymní
- 01.05.26
- 2928
Moje tchyně opravdu stojí za to. Co slovo, to perla. Tentokrát se zase ukázala na rodinné oslavě, když před celou rodinou prohlásila, že můj šestiletý syn je opožděný. Přitom ví, že má problémy s...
Jedna zpráva bývalé kolegyni odstartovala události, které mi zničily život
- Anonymní
- 01.05.26
- 2622
Dodnes si ten večer pamatuju úplně přesně. Bylo ticho, venku pršelo a já bezmyšlenkovitě projížděl staré kontakty v telefonu. Narazil jsem na jméno ženy, se kterou jsem kdysi pracoval. Dlouhé roky...
„Paní učitelka mi řekla, že jsem blbá,“ oznámila mi pětiletá dcera jakoby nic
- Anonymní
- 01.05.26
- 5718
Lucinka chodí do školky už druhým rokem. Letos jí bylo pět, příští rok už bude předškolačka. Občas mi začne vyprávět nějaké zážitky ze školky, kterým se spolu většinou zasmějeme. Snažím se to brát...
Vládo, nechte nám StarDance! Vrátil se Chlopčík a já se neskutečně těším
- Anonymní
- 30.04.26
- 865
Letos se na StarDance těším fakt moc. Jednak je to takový ten oblíbený sobotní rituál, kdy se celá rodina sejdeme u obrazovky a fandíme našemu oblíbenému páru. A pak si voláme s rodiči a řešíme,...
Manžel mě tajně ve spánku natáčel a já se děsím, že to má ze „Školy znásilnění"
- Anonymní
- 30.04.26
- 2853
Je zvláštní zjistit, že člověk, se kterým dlouhá léta sdílíte ložnici, společný život, děti, dokáže takhle zradit. Jako by to byl úplně jiný člověk. Čtete všechny ty děsné zprávy o zneužitých...
Synovec Petr (15) je konečně v léčbě. „Bojuje s mnoha démony," řekl nám doktor
- Anonymní
- 30.04.26
- 1974
Pět měsíců jsme ho hlídali. Říkám to úplně na rovinu, protože jinak to ani popsat nejde. Po akutní hospitalizaci na psychiatrii, nám byl Petr svěřen do dočasné péče. A i když to zní hrozně, byla to...