Jak se narodila Kristýnka
- Porod
- 16.06.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak a je to tady..Už jsem měla 2 dny po termínu,tak mě můj pan doktor hnal do nemocnice,protože mám jen jednu ledvinu,tak aby se nic nezanedbalo.bylo to 26.9.2005.Po příjmu mě vyšetřili,uložili a prý,,maminko odpočívejte,na porod to ještě nevypadá''
Nezbylo mi nic jiného než luštit křížovky a vyřizovat telefony od přátel a rodiny a všem do nekonečna opakovat,,Ještě se nic neděje(už mi to začínalo lézt na nervy).<br /> No,přišel za mnou pan doktor a prý že od půlnoci nesmím nic jíst,ani pít,že ráno uděláme zátěžový test.Dobrá tedy,snažím se zůstat v klidu a nebýt vynervovaná(moc mi to nešlo,čekala jsem první mimi).<br /> Večer mi natočili monitor,mimi zrovna spinkalo,tak jí chudinku budili a zrovna dvakrát se jí to nelíbilo,protože začla dávat vesele najevo,že tohle buzení se jí nelíbí,no a místo toho,aby nakopla PA,tak si vesele bušila do mě .Vše bylo v pořádku.Kolem půl desáté večer,jsem se otáčela na posteli(už jsem nevěděla,jak bych si měla lehnout,znáte to.) A najednou něco udělalo,,lupa já se koupala v kaluži něčeho teplého..přemýšlela jsem,jestli už to teda vypuklo.Zkušenosti jsem neměla žádné,jen znám vyprávění mých kamarádek a sestry.Těm,když praskla voda,tak už měly buď silné kontrakce,nebo alespoň je pobolívalo bříško,ale mě nic. Žádná bolest,kontrakce,prostě nic..tak jsem navštívila sestřičku a zdělila jí,že mi asi praskla voda..Poslala mě sbalit si věci a hurá na hekárnu..Bylo něco málo kolem půlnoci a to už jsem začla pociťovat podivné bolesti,ale nic strašného to opravdu nebylo.Já si to představovala úplně jinak.Myslela jsem,že budu umírat bolestí atd…ale nic z toho se nedělo.Pravidelně mě chodila kontrolovat PA,monitor,vyšetření…Kolem 3ráno,mi paní dr navrhla,že mi píchne nějakou injekci na uklidnění a na zmírnění bolestí.A já si to píchnout nechala(a nikdy,už to neudělám)Bylo mi po tom zle,cítila jsem se jak opilá,bolesti byly pořád stejné,takže žádná úleva.Všechno se mi motalo a já si nadávala,že jsem vůbec dr říkala,že mě něco bolí.
Chodila jsem do sprchy,dýchala,chodila po chodbách,jak bílá paní.Přítel byl poslán domů,s tím,že ho zavolám,až něco bude.Kolem půl 7 ráno mě vyšetřil pan doktor a prý,,Jdeme rodit''Ještě naposled do sprchy a pak na sál.Ve sprše mě zastihl přítel.byla jsem unavená,bolelo to,chtěla jsem už to mít za sebou.
Když jsem vylejzala ze sprchy,přišla kontrakce a já se málem zhroutila příteli do náruče.Chudák,byl z toho vyděšenej:-))Odvedl mě na sál,tak mi pomohl vylézt na kozu a už si pamatuju jen ,,tlač,tlač,tlač'..Porod sám o sobě nebolel vůbec,ani nástřih hráze jsem necítila.Přítel mě držel za ruku,málem jsem mu rozmačkala prsty,ale statečně drřel a neřekl ani slovo.A
A najednou slyším,,naposled zatlačit a je to¨¨Dala jsem do toho poslední zbytky sil a zatlačila.V tu chvíli byla Kristýnka na světě.Bylo 8.3hod,27,9.2005.Malá vážila 3.50kg a měřila 50cm.(Teď,po 8,5měs.Měří 72cm a váží 9kg.)Pak už to bylo jak ve snu..porod placenty,šiťí,převoz na pokoj.Malá byla nádherná,spinkala,kojení nám šlo,no,paráda.Šestinedělí bylo bezva,Týnka spinkala skoro celou noc.Všechno by bylo ok,jen kdyby po měsíci nedosta novorozeneckou žloutenku,musela jít pod světýlko,Pak měla až do 4měsíců zvýšenou hladinu bilirubínu,ale dnes už je to pryč a my máme to nejlepší mímo na světě.Leze jak čamrda,všechno ji zajímá,stojí a spí celou noc.A hlavně,je zdravá a naše..:-))
Přečtěte si také
Šéf mě pozval na oběd. Snažil se být vtipný, ale utrhl si pořádnou ostudu
- Anonymní
- 02.06.26
- 1734
Na oběd s šéfem? Proč ne, řekla jsem si. Můj šéf je milý chlapík a myslím, že máme hezký kolegiální vztah. Nikdy spolu mimo práci nikam nechodíme, ale v kanceláři nám to klape. Dost mě proto...
Chtěli jsme si užít Den dětí. Místo toho jsme skončili na pohotovosti
- Anonymní
- 02.06.26
- 786
Na Den dětí v naší vesnici jsme se moc těšili. Každý rok ho pořádají místní hasiči a bývá to krásná akce. Různé atrakce, úkoly, sladkosti, hudba, pěna, dobré jídlo a pití. Vyrazila jsem tam s...
„Sbal si svých pět švestek a odejdi,“ řekl mi přítel z ničeho nic po pěti letech
- Anonymní
- 02.06.26
- 1723
S Mirkem jsme chodili pět let, z toho jsme tři roky společně žili v jeho bytě. Z mého pohledu bylo vše v pořádku. Věřila jsem, že spolu zůstaneme navždy. Ale on měl jiné plány. Z ničeho nic otočil...
Dceři je deset a přeje si krém na vrásky. Mám pocit, že jsme se zbláznili
- Anonymní
- 02.06.26
- 508
Když jsem byla malá, utrácela jsem kapesné za žvýkačky, samolepky a časopisy o koních. Moje dcera si za něj chce koupit sérum proti stárnutí a pleťovou masku.
Když skončily nevolnosti, myslela jsem, že bude líp. Bylo mi ještě hůř
- Anonymní
- 02.06.26
- 478
Ten den, kdy jsem si poprvé po týdnech ráno neodběhla se zvedajícím se žaludkem k záchodu, jsem si fakt myslela, že je vyhráno. Že to nejhorší mám za sebou. Že teď přijde to „krásné těhotenství“, o...
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 1632
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 4556
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 1273
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 3427
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 1656
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...