Jak u nás doma hořelo
Tenhle deníček píšu jako varování před hrozícím nebezpečím. Jak se říká, stačí chvilka nepozornosti a problém je na světě.
Byl to jeden z krásných adventních dní, kdy si člověk užívá domácí pohodu s dětmi. Je den před Štědrým dnem. Peču si tak v kuchyni vánočku a poslouchám k tomu koledy. Dětičky si hrají opodál v obýváku a manžel něco kutí v dílně v garáži. Aby nálada byla kompletní, na komodě pod televizí zapaluji adventní věnec.
Protože mám svíčky ráda a adventní sada už před dvěma dny dohořela, napadá mě použít obyčejné vánoční svíčky, co už tady mám delší dobu. Bohužel mi ale nedošlo, že jsou bez té krusty, která drží svíčku pohromadě, aby z ní nevytekl vosk. Po asi 20 minutách, kdy jsem kolem tý komody prošla tak třikrát na WC apod., najednou děti řvou jedno přes druhé: „Mami, hoří, hoří!“
Skokem jsem tam a jelikož už to jedlové chvojí je proschlé, v mžiku šlehá z dekorace metrový plamen až k televizi na stěně. Opatrně s tím rychlostí blesku utíkám do kuchyně a házím do dřezu.
Myslela jsem si, že na to pustím z kohoutku ledovou vodu, ale plameny šlehají až na kuchyňskou skříňku nad dřezem. Takže z obavy, abych si nepopálila ruku, na to radši kašlu a běžím natočit vodu do kýble do koupelny.
Ta doba se zdá neskutečně dlouhá. Pořád mám jen třetinu kýble a mám obavu, aby mi neshořela celá kuchyně. Vzdávám to a letím s poloprázdným kýblem zpět. Trošku se to přidusilo, ale opět se zvedá velký plamen. Volám na děti, aby doběhly do garáže pro tátu, že hoří. Slyším je, jak stojí před barákem na zahradě a řvou směrem k zavřené garáži „Tatiiii, hoří, hoří!“
Takže letím do koupelny točit novou vodu. Mezitím, jak děti stále volají, už přibíhá můj zachránce, strká skrz plamen ruku a točí do dřezu ledovou vodu. Uf, uhašeno v jedné minutě.
Když jsem se asi za deset minut přestala klepat, šla jsem se podívat, jaké jsou následky. Zbyl z toho černý škvarek v totálně očouzeném dřezu, dům plný kouře a smradu a ošlehnutá kuchyň, kterou se mi kupodivu podařilo asi za hodinu vydrbat zase do sněhobílé.
Závěrem bych chtěla říct, že jsem strašně vděčná andělům tam nahoře, že se nám nikomu nic nestalo a že se všechno podařilo uklidit. Ještě jsem pak o tom mluvila s mojí mamkou a ta mi radila, že jsem měla raději postupovat tak, že bych si obalila ruku ručníkem namočeným ve vodě a tou pustit tu vodu.
Chtěla bych tímto upozornit na to, že oheň je opravdu dobrý sluha, ale zlý pán… a já si dám příště daleko větší pozor. Přeji všem krásný nový rok bez podobných karambolů a mějte se fajn.
Přečtěte si také
Našla jsem u muže v telefonu fotky své sestry. Chce s ní spát
- Anonymní
- 11.07.26
- 2234
Sedím doma v obýváku, děti spí a já mám pocit, že se mi pod nohama propadla zem. Dneska odpoledne si manžel nechal na stole odemčený telefon, protože šel ven čistit auto. Pípla mu zpráva na...
Pár stránek knihy a jedna velmi trapná chvíle v metru
- Anonymní
- 11.07.26
- 1514
Měla to být jen obyčejná cesta do práce a pár stránek nové knihy. Místo toho jsem seděla v metru se slzami v očích, a když ke mě přistoupila starší dáma upekla jsem si ještě k tomu pěkný trapas....
Celé roky jsem si myslela, že mě tchyně nesnáší. Nakonec mi nejvíc pomohla
- Anonymní
- 11.07.26
- 1130
Když jsem poznala Filipa, bylo mi pětadvacet a byla jsem přesvědčená, že když si rozumí dva lidé, mají z poloviny vyhráno. Nenapadlo mě, že mnohem složitější bude vyjít s jeho maminkou.
Na rodinné dovolené jsem zjistila, kdo je pro manžela důležitější než my
- Anonymní
- 11.07.26
- 1305
Když jsme letos vyrazili do Chorvatska, věřila jsem, že nás čeká deset dní, kdy konečně vypneme. Manžel poslední měsíce pracoval od rána do večera a doma jsme spolu zvládli prohodit sotva pár vět....
Kamarádka mi nevzala jen partnera. Začala žít život, který měl být můj
- Anonymní
- 11.07.26
- 904
Když jsme se s Michalem rozešli po pěti letech, říkala jsem si, že horší už to být nemůže. Brečela jsem celé týdny a snažila se smířit s tím, že některé vztahy prostě nevydrží. Netušila jsem, že ta...
Na fotbal nežárlím. Jen mám pocit, že manžela ztrácím a hodně mi chybí
- Anonymní
- 10.07.26
- 1103
Děti vyrostly, jenže fotbal se hraje pořád. Teď navíc i po nocích. Myslela jsem, že budeme trávit večery spolu, místo toho manžel chodí brzy spát, aby mohl v noci koukat na mistrovství.
Byla jsem mladá babička a neměla na vnučku čas. Dnes svého sobectví lituji
- Anonymní
- 10.07.26
- 1371
Když jsem se stala babičkou, bylo mi 43 let. Mé jediné vnučce je dnes už 15 let a já si její dětství vlastně vůbec neužila. Byla jsem naštvaná na dceru, že otěhotněla tak mladá, ale zároveň jsem...
Čtyři roky jsem věřila jeho slibům. Stačila jedna návštěva a všechno se změnilo
- Anonymní
- 10.07.26
- 2189
Nikdy jsem si nemyslela, že se zamiluju do ženatého chlapa. Vždycky jsem tvrdila, že přesně tohle bych nikdy neudělala. Jenže pak jsem se seznámila s Petrem. Byl starší, pohledný a neuvěřitelně...
Nechtěla jsem být mámou. Přítel mě přemluvil a realita je horší, než jsem čekala
- Anonymní
- 10.07.26
- 3159
Do Tomáše jsem se bezhlavě zamilovala. Od začátku jsme si slibovali, že na dítě nebudeme spěchat. Jenže po pár letech začal o miminku mluvit čím dál častěji. Zatímco já byla stále přesvědčená, že...
Manželka nechápe, že je pro mě MS ve fotbale důležité. Fotbal je můj život
- Anonymní
- 10.07.26
- 789
Pro manželku je fotbal jen další sport v televizi. Nejde mi jen o velké akce jako je aktuální MS 2026, mám ten sport rád od malička. Jenže vysvětlit doma, proč kvůli zápasu vstávám uprostřed noci,...
. Ja si adventni venec zapaluji v kuchyni na stole aby byl porad na ocich. Jednou se mi stalo ze jsem si na obyvaci stene zapalila svicku ve skle. Jak uz dohorivala tak sklo prasklo. Zbytek toho geloveho vosku vytekl na drevenou stenu a horel. Nastesti jsem rychle zasahla. Takze stena bez uhony. Nasi zase na umely stromek davali prskavky. Byl to takovy hezky zvyk.kdyz uz jsme vsichni u stromku zapalime prskavky zaspivame si koledu a pak rozdame darky. Jenze jedna ta prskavka jak dohorela k te umele plastove vetvicce tak ji roztavila. A ten horky plast odkapaval na darek. Bohuzel zrovna bunda pro segru 
. Samozrejme vypalena dira. Od te doby jsme meli prskavky jen v ruce.
.
takhle to odnesl opravdu jen stromeček a lak na desce stolu…a můj zadek teda 
ale chápu je, fakt jsme mohli přijít komplet o střechu nad hlavou.