Jak u nás doma hořelo
Tenhle deníček píšu jako varování před hrozícím nebezpečím. Jak se říká, stačí chvilka nepozornosti a problém je na světě.
Byl to jeden z krásných adventních dní, kdy si člověk užívá domácí pohodu s dětmi. Je den před Štědrým dnem. Peču si tak v kuchyni vánočku a poslouchám k tomu koledy. Dětičky si hrají opodál v obýváku a manžel něco kutí v dílně v garáži. Aby nálada byla kompletní, na komodě pod televizí zapaluji adventní věnec.
Protože mám svíčky ráda a adventní sada už před dvěma dny dohořela, napadá mě použít obyčejné vánoční svíčky, co už tady mám delší dobu. Bohužel mi ale nedošlo, že jsou bez té krusty, která drží svíčku pohromadě, aby z ní nevytekl vosk. Po asi 20 minutách, kdy jsem kolem tý komody prošla tak třikrát na WC apod., najednou děti řvou jedno přes druhé: „Mami, hoří, hoří!“
Skokem jsem tam a jelikož už to jedlové chvojí je proschlé, v mžiku šlehá z dekorace metrový plamen až k televizi na stěně. Opatrně s tím rychlostí blesku utíkám do kuchyně a házím do dřezu.
Myslela jsem si, že na to pustím z kohoutku ledovou vodu, ale plameny šlehají až na kuchyňskou skříňku nad dřezem. Takže z obavy, abych si nepopálila ruku, na to radši kašlu a běžím natočit vodu do kýble do koupelny.
Ta doba se zdá neskutečně dlouhá. Pořád mám jen třetinu kýble a mám obavu, aby mi neshořela celá kuchyně. Vzdávám to a letím s poloprázdným kýblem zpět. Trošku se to přidusilo, ale opět se zvedá velký plamen. Volám na děti, aby doběhly do garáže pro tátu, že hoří. Slyším je, jak stojí před barákem na zahradě a řvou směrem k zavřené garáži „Tatiiii, hoří, hoří!“
Takže letím do koupelny točit novou vodu. Mezitím, jak děti stále volají, už přibíhá můj zachránce, strká skrz plamen ruku a točí do dřezu ledovou vodu. Uf, uhašeno v jedné minutě.
Když jsem se asi za deset minut přestala klepat, šla jsem se podívat, jaké jsou následky. Zbyl z toho černý škvarek v totálně očouzeném dřezu, dům plný kouře a smradu a ošlehnutá kuchyň, kterou se mi kupodivu podařilo asi za hodinu vydrbat zase do sněhobílé.
Závěrem bych chtěla říct, že jsem strašně vděčná andělům tam nahoře, že se nám nikomu nic nestalo a že se všechno podařilo uklidit. Ještě jsem pak o tom mluvila s mojí mamkou a ta mi radila, že jsem měla raději postupovat tak, že bych si obalila ruku ručníkem namočeným ve vodě a tou pustit tu vodu.
Chtěla bych tímto upozornit na to, že oheň je opravdu dobrý sluha, ale zlý pán… a já si dám příště daleko větší pozor. Přeji všem krásný nový rok bez podobných karambolů a mějte se fajn.
Přečtěte si také
„Tak se mluví u vás na vesnici?“ Tchyně mě ponížila před všemi
- Anonymní
- 23.05.26
- 3096
Na rodinných obědech už poslední dobou skoro radši mlčím. Stačí totiž, abych něco řekla po svém, a moje tchyně si ze mě okamžitě začne dělat srandu před ostatními. A čím dál víc mám pocit, že jí...
První výročí svatby mělo být romantické. Manžel ale odešel do hospody na hokej
- Anonymní
- 23.05.26
- 2355
Nedávno to byl rok, co jsme měli s Michalem svatbu. Doufala jsem, že zajdeme na večeři, do kina nebo se jen projdeme večerním centrem. Nemusela to být žádná drahá romantika jako z filmu. Stačilo by...
Na oslavě mě přemluvili stoupnout si na váhu. To, co následovalo, bolelo
- Anonymní
- 23.05.26
- 1305
Měla to být obyčejná rodinná oslava, během které jsem jen nešťastně zmínila, že se mi po porodu podařilo trochu zhubnout. Netušila jsem ale, že o pár minut později budu stát před celou rodinou na...
Fitness trenér se navážel do mé postavy. Teď nemám vůbec žádnou motivaci
- Anonymní
- 23.05.26
- 886
Sebrat odvahu a poprvé přijít do fitka pro mě bylo těžší, než si asi někdo umí představit. O to víc mě zasáhlo, když mi trenér během prvního tréninku řekl větu, po které jsem měla chuť se otočit a...
Kadeřnice mi úplně zničila vlasy. Teď tvrdí, že je to moje vina
- Anonymní
- 23.05.26
- 766
Po dlouhé době jsem se chtěla cítit hezky a objednala se na zesvětlení vlasů. Místo radosti jsem ale odcházela z kadeřnictví v šoku, se zničenými vlasy a pocitem, že za všechno vlastně můžu já sama.
Kvůli rodině své manželky se syn může přetrhnout. Pro nás ale nehne prstem
- Anonymní
- 22.05.26
- 2799
David byl vždycky hodný kluk, na kterého jsme se s manželem mohli spolehnout. Nikdy nebyl konfliktní, doma pomáhal a měli jsme hezký vztah. Možná právě proto mě tolik bolí, jak moc se všechno...
Zařvala jsem na vlastní dítě. A celý večer jsem probrečela, jak špatná jsem máma
- Anonymní
- 22.05.26
- 968
Stává se vám také, že uděláte něco, čeho pak okamžitě litujete? Jenže už to nejde vzít zpátky? Když se mi Kristýnka narodila, byla jsem přesvědčená, že budu trpělivá a milující máma. Že ji budu...
Měla to být pomoc. Superdávka mi ale doma otevřela nepříjemné téma peněz
- Anonymní
- 22.05.26
- 3946
Měla to být pomoc. Aspoň tak se o superdávce mluví. Byla jsem ráda, že na ni máme nárok. Nepatříme mezi rodiny s vysokými příjmy, všechno zdražuje a jen za jídlo utratíme obrovskou část peněz. Když...
Vyměnila jsem řízky za zeleninu. Manžel mě teď nenávidí
- Anonymní
- 22.05.26
- 1387
Stojím v kuchyni a s láskou servíruji pečeného lososa s grilovanou cuketou a lehkým salátem z quinoy. Cítím se skvěle. Za poslední měsíc jsem díky změně jídelníčku lehčí, mám víc energie a přestala...
„Já bych takhle mezi lidi nešla.“ Kamarádka mě jednou větou úplně zničila
- Anonymní
- 22.05.26
- 1771
Čekala jsem obyčejné posezení s kamarádkou, místo toho jsem odcházela s pocitem, že se za sebe mám stydět. Jedna její „upřímná“ poznámka o tom, jak vypadám bez makeupu, mi zůstala v hlavě mnohem...