Jak válčím se třemi kluky
- O životě
- ŠárušN
- 26.04.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Vždy, když večer všechny uložím do postýlek a mám chvíli pro sebe, přemýšlím o všem, co jsem za ten den zažila. I když se tomu v daný okamžik moc nesměji, večer už mi všechno přijde hrozně vtipné, a tak si říkám, že by byla škoda nepodělit se o to nejlepší, co jako mladá maminka tří malých dětiček zažívám.
Pro Samuelka do školky
Je odpoledne, 14:00 a to je právě nejvyšší čas obléct své dva kluky (Matyáška a Jonáška) a vyrazit pro toho třetího (Samuelka) do školky.
Starší (Matyáš) v tuhle dobu spí hlubokým spánkem, mladší Jonášek (ještě mimčo) je unavený a dává mi to náležitě najevo. Chystá se výměna stráže.
Jonáška rychle přebalím a zhruba obléknu, a jelikož tento úkon nemá moc v lásce, je to docela makačka. Upocená až na zadku beru malého a jdeme vzbudit Matyáška. Tomu se pochopitelně nechce, takže následuje řev, a když si dovolím Jonáška položit, abych mohla začít Matyáška oblékat, spustí taky, takže to máme duo.
Sláva, Matyáš je oblečený, jdu dooblékat Jonáška a sebe. Matyáše zatím posílám vyčurat se.
Matyáš je v koupelně podezřele dlouho. Jdu ho zkontrolovat. Zjišťuji, že si všechny ty vrstvy, do kterých jsem ho tak pracně soukala, vysvlékl, aby se mohl vyčurat. Takže oblékat znovu. Jonášek nám do toho hezky řve.
Kluci oblečeni, a teď tedy konečně já. Rychle na sebe něco hodím, vezmu řvoucí mimčo a ukládám do kočárku. Matyáškovi jednou rukou obouvám boty, druhou houpu kočárek.
Znovu se přesvědčuji, že jednou rukou tkaničky zavázat nedokážu. Nechávám tedy kočárek kočárkem a zavazuji boty oběma rukama. Přes celou společnou panelákovou chodbu se rozezní Jonáškův řev.
Když už jsem obutá i já a chceme vyrazit, s hrůzou zjišťuji, že má kočárek prázdné kolečko. Volám manželovi a ptám se, kde je pumpa.
Zatímco pumpuji, Jonášek nervózně kňourá a Matyáška prosím, aby nespadl ze schodů.
Kočárek pojízdný, vyrážíme. Sotva otevřu vchodové dveře, Matyášek nadšeně vyběhne ven na ulici. Naštěstí máme před domem jen chodník a přírodu, takže kolize s autem nehrozí. Přesto se ho snažím s kočárkem dohonit, a tak to na první pohled vypadá, že jsem ten kočárek ukradla.
Máme ještě dost času, takže se cestou stavíme na dětském hřišti. Matyášek si hraje, Jonášek v kočárku už spí a já využívám volné chvilky a volám babičce, která se mi marně snažila celé dopoledne dovolat. Babička je docela ukecaný člověk, a tak si povídáme a povídáme a já začínám ztrácet pojem o čase.
Pak se podívám na hodiny a čeká mě šokující zjištění. Pokud okamžitě nevyrazíme směrem do školky, přijdeme úplně pozdě.
Rychle ukončím hovor a volám na Matýska, že jdeme. Ten samozřejmě nikam jít nechce. Použiji starý osvědčený trik, beru kočárek a jakoby odcházím bez něj. Zabralo to. Matyáš má strach, abych mu neutekla, a urychleně slézá ze skluzavky. Já ještě v rychlosti nakouknu do kočárku na malého, pak se znovu podívám na hřiště, abych Matyáškovi připomněla že si má pohnout, ale ať se dívám kam se dívám, Matyáš nikde.
Dívám se na skluzavku, na houpačky, na pískoviště, prostě všude, a nikde není! Hlavou mi problesknou ty nejhororovější představy o pedofilech atp., a pak se jenom ohlédnu a zjišťuji, že Matyášek stojí celou dobu za mnou.
Dobře to dopadlo, tak teď honem do té školky. Rychlým krokem dorazíme do školky, kočárek se spícím Jonáškem nechávám stát před budovou a s Matyáškem jdeme zdolat to nekonečné schodiště až k Samuelkovi.
Hned ve dveřích obdržím dáreček: počurané pyžamko zabalené v počuraném prostěradle – Samík to při odpoledním spánku jaksi nevydržel. Stane se. A také se dozvídám, že Samík dnes dostal černý puntík, protože byl divoký. Taky se stane. Rozloučíme se s paní učitelkou a Samík se jde usadit do šatny a čeká, až ho obléknu. Zatímco se s ním dohaduji, aby se alespoň snažil, Matyášek si zajde do třídy a ukradne tam autíčko.
Zvládli jsme to, Samík oblečený, autíčko vráceno, můžeme jít domů. Bereme kočárek a jdeme. Cesta, která běžně trvá 5 minut, mi s kočárkem a dalšíma dvěma dětma zabere tři čtvrtě hodiny. Když už se blížíme k našemu paneláku, pod kočárkem už vezu kilo šišek, šutrů a kytiček.
Konečně doma, a já při letmém pohledu do zrcadla zjišťuji, že jsem celou dobu byla s neučesanými a mastnými vlasy. Ale to už je teď jedno. Zítřejší cestě do školky zdar!
Přečtěte si také
Nevyžádaný dárek od tchyně mi zkazil narozeniny. Po otevření jsem doslova ztuhla
- Anonymní
- 18.06.26
- 4510
Měla to být pohodová oslava čtyřicetin. S přáteli už jsem slavila a teď byla na řadě rodina. Bohužel jsem v rámci dobrých vztahů pozvala i tchyni s tchánem. Vím, že Alžběta umí být dost protivná,...
Řepa na hlavě, černé hadry a trenky ven. Dnešní puberťáci mají vlastní uniformu
- Anonymní
- 18.06.26
- 1512
Mámy puberťáků mě nejspíš pochopí. Tenhle deníček není stížnost, spíš pobavené pozorování. Každá generace měla své módní úlety a účesy, nad kterými si rodiče zoufali. Jenže jako učitelka na druhém...
Soused mě neustále šmíruje. Už je mi to nepříjemné. Manžel si na něho došlápl
- Anonymní
- 18.06.26
- 1796
Vedle nás bydlí starší manželé, se kterými jsme vždycky vycházeli dobře. Nikdy mezi námi nebyly žádné spory, občas jsme si popovídali přes plot, pomohli si, když bylo potřeba, a celkově panovaly...
Dcery mi chtějí strčit děti na prázdniny, ale nikdy od nich nedostanu ani korunu
- Anonymní
- 18.06.26
- 10032
Za pár týdnů začnou letní prázdniny a obě mé dcery už se mě vyptávají, jestli si vezmeme vnoučata alespoň na část léta k sobě. Já je samozřejmě miluji. S manželem máme chatu, kam je bereme rádi, a...
Měsíce mi vyčítala výběr školy. Teď chce, abych tam jejího syna protlačila
- Anonymní
- 18.06.26
- 2525
Když máte děti ve stejném věku jako vaši sourozenci, často se očekává, že půjdete ve stejných šlépějích. Já se ale u svého předškoláka rozhodla jinak. Už dávno před zápisy mi bylo jasné, že syna...
Tchyně mi neustále tvrdila, že špatně kojím. Přestala jsem věřit sama sobě
- Anonymní
- 17.06.26
- 1692
Začalo to „nevinnými“ radami, ale postupně se z nich stal neustálý tlak a zpochybňování každého mého kroku. U kojení, které mělo být přirozené, jsem se nakonec přistihla, že víc než miminku...
Máma neumí stárnout a snaží se vypadat na 30. Bohužel to působí spíš směšně
- Anonymní
- 17.06.26
- 2523
Moje mamka byla vždycky moc krásná žena. A myslím si, že by byla i dnes. Jenže to by si nesměla do svého obličeje nechat zasahovat. Máma totiž neumí stárnout a dělá vše pro to, aby vypadala mladě....
Přítelkyně sbírá lajky na našem synovi. Prý to k práci influencerky patří
- Anonymní
- 17.06.26
- 1219
S Johanou se o tom dohadujeme už několik měsíců a pořád jsme nenašli společnou řeč. Nelíbí se mi, že zveřejňuje našeho syna na Instagramu. Tvrdí, že je opatrná, snaží se ho ukazovat jen z dálky...
Měsíce předstírám orgasmus, milování je pro mě utrpení. Nechci zklamat přítele
- Anonymní
- 17.06.26
- 2172
Potřebuji se svěřit s něčím, s čím se vlastně nemám komu svěřit. Připadám si strašně a už nevím, co s tím mám dělat. Od porodu nejmladší dcery mám problémy při sexu. Jsem hodně suchá, bolí to,...
„Smrdíš mi a vypadáš hrozně.“ Manžel mě po porodu vyhnal z ložnice
- Anonymní
- 17.06.26
- 3584
Před půl rokem se nám narodilo vymodlené miminko. Čekala jsem, že začátek bude náročný, plný nevyspání a shonu, ale věřila jsem, že jako partneři to zvládneme. Místo toho prožívám nejhorší období...
Piš dál, píšeš skvěle! 
Vy, co se bojíte až na tom budete jako já, se nebojte, vždyť je to sranda, ne? 
ale má pak tendence nespolupracovat.
