Je to složité
- O životě
- Michaelakkk
- 02.05.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Musím se z toho vypsat, ani nečekám, že mi to pomůže, ale mám v sobě tolik otázek, strachu, naděje. Všechno to začalo před dvěma měsíci, kdy jsem jela po roce a do České Lípy za svým nejlepším kamarádem (a za nejlepším kamarádem Pavla).
Po Pavlově smrti mi ve všem strašně moc pomohl, bez něj bych to nezvládla. Ale to je o něčem jiném. Když jsme přišli z jedné akce domů, spali jsme vedle sebe v posteli… bylo mi s ním krásně. No z těch úsměvů a pohledů kterými na mě koukal mi přišlo, že je něco jinak než bylo dřív… nic jsem neřešila. Pak další víkend a další, pokaždé jsme spali spolu v posteli (jen spali) a já se do něj asi zamilovala. Chvíli mi trvalo sebrat odvahu a říct mu to. Nakonec jsem ji sebrala a říkala jsem si, že to nedopadlo špatně, neodmítl mě, ale neřekl ani ano. Asi jsem na něj moc tlačila, chtěla vědět všechno hned, měla spoustu stupidních otázek. No a známe chlapy, ty nikdy nic nechtějí řešit…
Dali jsme si týden na rozmyšlenou. Jeli jsme k němu na chatu… byl to skvělý víkend
Když jsme začali mluvit o tom, jestli něco bude s námi nebo ne, tak nebyl moc sdílný, ale nakonec řekl, že NE. Svým způsobem jsem to tak trochu čekala, ale přesto mě zaskočilo jeho odůvodnění, že mě nikdy nechce ztratit, že nechce zkazit to hezké, co mezi námi je, že má špatné zkušenosti se vztahy, že mi nechce ublížit. Že je lepší dál zůstat nejlepšími kamarády jsem vzala, ale hlavou mi to vrtalo dál, ale smířila jsem se s tím… (tedy smířila, no jak se to vezme). Ve čtvrtek následujícího týdne mi volal, jestli nechci zase přijet, že budeme zase na chatě… nedalo se to odmítnout. V jeho společnosti se cítím skvěle, mám ho moc ráda a on to ví. Dělala jsem jakoby nic, spíš ho i tak trochu provokovala, no jako kámoška
Těžko se to popisuje ![]()
A teď, před týdnem, jsme jeli k nám na chatu, ještě s jedním jeho kamarádem. No a tam se všechno změnilo, hned ten první večer, jakmile jsme byli sami… seděli jsme venku u krbu, Honza si ke mě lehl, nakonec jsme spolu usnuli na louce přes ten největší pařák a sluníčko. A hned tu další noc už jsme skončili v posteli, stejně jako noc další! Bylo to krásné, nádherné… všechno ani popisovat nebudu
No a co je můj největší problém? Nevím, co si o tom mám myslet, jsem do něj zamilovaná, ale bojím se s ním o čemkoliv mluvit, nechci nic zkazit. Nevím, jak to chápe on, jestli mu náhodou nestačí jen ten sex a objetí. Ale to si myslím, že ne a i jeho výborný kamarád tvrdí, že ho zná dost dobře na to, aby si o něm troufnul říct, že nejedná poblouzněně a že to má v hlavě srovnané. Tak mě dost uklidnil, ale stejně mám pořád strach, jak tohle dopadne… Musím to řešit s Honzou, s nikým jiným! Jelikož nikdo jiný mi odpověď nedá, a to s tím pořád někoho otravuji. Jsem strašně unavená z té nejistoty, nevědění co bude dál, jestli vůbec něco dál bude…
PS: a to jsem se před 3 týdny seznámila se super člověkem, který by stál o mě i o Samuela, ale kvůli Honzovi jsem mu řekla NE… a řekla jsem mu i celou pravdu.
PROČ JE ŽIVOT TAK SLOŽITÝ A LIDSKÁ PSYCHIKA TAK NÁROČNÁ… tenhle týden bude asi můj nejdelší, už se strašně těším, až Honzu uvidím, tedy doufám že jo
A snad to všechno vyřešíme! Snad se mu bude chtít to řešit, ale jestli ne? Co pak budu dělat… nevydržím to? Nedokážu za ním přestat jezdit, vždyť to nechce ani on, aby to takhle dopadlo… ACH JO ![]()
Zbytečný strach, tak jak mi napsal jeho kamarád, oba máme zbytečný strach, až je to absurdní… a je, že jo?
Přečtěte si také
Máma mě od svatby s cizincem odrazovala. Teprve po letech jí dávám za pravdu
- Anonymní
- 07.06.26
- 2647
Když jsem začala chodit s Lucasem, máma mi říkala, že jsem blázen. Lucas je Angličan, ale jeho kořeny jsou mnohem pestřejší. Přišel mi atraktivní, rád cestoval a byla s ním legrace. A tak jsem...
Život v paneláku je peklo. Kvůli financím jsme museli prodat dům a teď trpíme
- Anonymní
- 07.06.26
- 1795
S manželem jsme krátce před důchodem. Děti nemáme a na dům se zahradou už jsme přestávali stačit. Jak finančně, tak fyzicky. Údržba byla rok od roku náročnější a náklady stále vyšší. Nakonec jsme...
SOS: Moje dítě smrdí jako pubertální tchoř a já jsem pro něj biologická hrozba!
- Anonymní
- 07.06.26
- 1308
„Mami, prosím tě, hlavně na mě nemluv před školou. A sundej si ten svetr, děláš mi takovou ostudu, že se chci propadnout do západního Německa.“ Tohle byla moje ranní facka od vlastního...
Instamatky vs. moje realita: Jsem kvůli vyhoření a jedné facce nejhorší máma?
- Anonymní
- 07.06.26
- 360
Znáte ten pocit, kdy se večer unavená na smrt svalíte do postele, otevřete Instagram nebo Facebook a tam na vás vyskočí ty dokonalé bioekorespektující matky? Ty, co mají doma naklizeno jako v...
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 6558
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 3501
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Vezla jsem sousedku do města. V autě mě seřvala, že nemám děti
- Anonymní
- 05.06.26
- 11539
Říká se, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Minulý týden jsem se o pravdivosti tohoto přísloví přesvědčila na vlastní kůži a upřímně – pořád mi nad tím zůstává rozum stát. Že jsou lidé...
Koupili jsme chatu. Příbuzní si myslí, že u nás mohou trávit prázdniny zdarma
- Anonymní
- 05.06.26
- 12451
Na chalupu jsme šetřili několik let. Žijeme v paneláku a byl to náš sen. Mít možnost vyrazit na víkend, o svátcích nebo během dovolené do vlastního místa obklopeného přírodou. Nedaleko je krásné...
Soused si pořídil venkovní udírnu. Od té doby nemůžeme v létě otevřít okna
- Anonymní
- 05.06.26
- 2336
Když jsme před třemi lety koupili starší domek na kraji obce, byli jsme šťastní. Po letech v bytě jsme se těšili na zahradu, terasu a prostor pro děti. Nejvíc jsem se těšila na letní večery s...
Měla jsem 39 a zánět v uších. Manžel zůstal doma a chtěl teplou večeři
- Anonymní
- 04.06.26
- 7550
Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vám hlava exploduje do tisíce malých kousků, svět se točí a jediné, co si přejete, je zalézt pod duchnu a čtrnáct dní nespatřit denní světlo? Přesně v tomhle...