Jedna myšlenka
- Porod
- maminazplzne
- 17.12.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Co se tak honí hlavou, když držíte poprvé v náruči toho malého tvorečka. Nebudu vám psát podrobnosti o svém porodu, to zná každá ze své zkušenosti, a ty, které to ještě neznají, tak to poznají. Ráda bych se s vámi podělila o jednu myšlenku, která mi najednou zčistajasna vyskočila v hlavě, když jsem to vyloupnuté mimčo konečně držela v náručí.
Věděla jsem, že to bude chlapeček, věděla jsem předem dokonce i to, jak asi bude vypadat jeho obličejík, protože se povedlo ho „nachytat“ na ultrazvuku přímo z ánfasu jako na pasové fotce, takže jsem vlastně vítala někoho, kdo už byl známý. No samozřejmě, že jsem byla vykulená, šťastná a žasla jsem nad tou dokonalou krásou. Představovala jsem si, jak ho ukážu rodině, jak si budeme spolu hrát, co všechno spolu budeme prostě podnikat.
No a najednou jsem si uvědomila, že ale nedržím v ruce jenom toho droboučkého kloučka, kterému je právě deset minut a má tři kila patnáct. Najednou jsem věděla tak určitě a strašně silně, že držím i starého člověka na konci své cesty, možná nemocného, třeba i osamělého… a že v tu chvíli, která za těch nevím třeba 85 let prostě přijde, už s ním nebudu.
Jestli tam stály v tu chvíli kolem nějaké sudičky, prosila jsem je, aby nebyl nikdy sám a opuštěný, aby jednou odcházel s pocitem, že to tu byla nějaká cesta, a konec fyzického života je završení, že dál bude zase další etapa, stejně jako pro něj nebyl asi příjemný porod, ale bylo to završení, a odměnou je mu to, že tady našel tu mámu. Cítila jsem, že ten okamžik je naprosto výjimečný, protože na mě koukal tak zvláštně, jakoby v tom momentu si byl vědom celého svého života, ale tak nějak srdcem. A jako bych mu v tu chviličku mohla sdělit, že jsem určitě s ním, a že s ním budu každičký den jeho života, že budeme spolu ve svých srdcích.
Pochopila jsem, že v tom novorozeném tvorečkovi jsou už v tu chvíli všechny jeho budoucí dny, roky, každá prohra a vítězství, všechny jeho úsměvy a slzy, je v něm pětiletý vzteklounek, který roztluče autíčko, protože prostě nejede tak, jak by chtěl, je v něm miláček, který se bude rozplývat nad kožíškem kocourka, a taky rošťák, který mu vrazí pastelku do prd..k ( a to se už prosím dokonce stalo!) A pak taky puberťák, který bude mít před mámou samozřejmě hromadu tajností a vůbec rodiče budou prostě mimoň. Dá-li pánbůh, tak je v něm i šťastný táta od rodiny, a pak už ten zmíněný dědeček.
Ta chvíle je zázračná. Nikdy jsem si nedokázala vůbec představit, co se může v tom momentu přihodit. Téhle srpnové noci, kdy venku zrovna končila bouřka a vichřice a pomalu se rodil nový den, jsem se na kratičkou chviličku setkala se svým synem tak, jak to už nikdy v životě nepůjde zopakovat. Tatínek u toho nebyl, byl rád, že jsem ho „pustila“ domů, a dneska je mu to líto, že o tohle přišel. Možná by to takhle ale cítit nedokázal, a kdoví, kdybych neměla možnost se tak úplně ponořit do svého miminka, třeba by to prošlo i kolem mě, aniž bych to postřehla.
Já myslím, že ty sudičky tam byly. A určitě byly hodné. A určitě daly na mé přímluvy, protože Romík je prostě štěstíčko sluníčko, a věřím, že to štěstí bude kolem sebe celý život i rozdávat všem kolem.
Nejenom v tomhle předvánočním čase, který je sám o sobě takový „naměkko“, vám přeji hodně radosti, lásky a pohody, a našim prcíčkům totéž natřikrát.
Jana
Přečtěte si také
Zjistila jsem, že můj syn šikanuje spolužáka. Škola to odmítá řešit
- Anonymní
- 13.07.26
- 26
Vždycky jsem si myslela, že mám doma citlivého, hodného kluka. Lukášovi je dvanáct, učí se na samé jedničky, hraje na klavír, pomáhá mi doma s nákupy. Jenže minulý týden se mi zhroutil svět....
Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí
- Anonymní
- 13.07.26
- 68
Dneska jdu s kůží na trh a vím, že mě možná spousta z vás odsoudí. Ale já už ty slzy večer do polštáře prostě nezvládám. Moje patnáctiletá dcera se mnou ze dne na den přestala mluvit. A nemyslím...
Tchán mi sáhl na zadek. Manžel mi řekl, že jsem to určitě špatně pochopila
- Anonymní
- 13.07.26
- 68
Hrozně se stydím to vůbec napsat, ale já už nevím, jak dál. Žijeme s manželem v patře rodinného domu, který patří jeho rodičům. Dole bydlí tchyně s tchánem. Vztahy byly vždycky takové ty klasické...
Otěhotněla jsem přes tělísko. Moje miminko mělo zachránit krachující svatbu
- Anonymní
- 13.07.26
- 93
Omlouvám se za anonym, ale tohle je pro mě věc, kterou nedokážu říct ani vlastní mámě, natož kamarádkám u kafe. Sedím v koupelně na zemi, v ruce držím plastovou tyčinku se dvěma tlustými čárkami a...
Manžel mi tajně dává do jídla prášky na uklidnění. Prý jsem moc hysterická
- Anonymní
- 12.07.26
- 1852
Ahoj holky, píšu v naprostém šoku a třesou se mi ruce. Vůbec nevím, co mám dělat, jestli volat policii, nebo rovnou balit kufry a utéct k našim. Včera večer jsem totiž zjistila něco, co mi totálně...
Synovec mi utýral křečka a tchyně se smála. Prý to byla jenom klukovina
- Anonymní
- 12.07.26
- 1276
Jdu si pro radu, protože u nás doma proběhla šílená scéna a manžel mi tvrdí, že jsem přecitlivělá. Moje sedmiletá dcera dostala k narozeninám vytouženého křečka. Starala se o něj jako o miminko,...
Kojím tříletého syna. Moje kamarádky mě kvůli tomu vyštvaly z party
- Anonymní
- 12.07.26
- 948
Asi potřebuju slyšet, že nejsem blázen, protože moje okolí mě tak momentálně bere. Mám tříletého syna a stále ho kojím. Než mě začnete odsuzovat – nekojím ho na veřejnosti, je to naše ranní a...
Chtěl jsem, aby žena měla ráda moji matku. Nakonec se ale obě spikly proti mně
- Anonymní
- 12.07.26
- 690
Když jsem si bral svou ženu, měl jsem jediné přání. Aby si rozuměla s mojí maminkou. Celý život jsem poslouchal historky o zlých tchyních a rozhádaných rodinách, a tak jsem si říkal, že u nás to...
Chlapeček s poruchou chování si ve školce oblíbil mou dceru. Jeho láska ale bolí
- Anonymní
- 12.07.26
- 796
Jsem docela ráda, že je konec školky, alespoň na pár týdnů. Od září to ale asi začne nanovo. Chtěla jsem dát dceru do jiné třídy, jenže ona nechce. Bohužel je v té její chlapeček s poruchou...
Našla jsem u muže v telefonu fotky své sestry. Chce s ní spát
- Anonymní
- 11.07.26
- 2886
Sedím doma v obýváku, děti spí a já mám pocit, že se mi pod nohama propadla zem. Dneska odpoledne si manžel nechal na stole odemčený telefon, protože šel ven čistit auto. Pípla mu zpráva na...
.
děkuji