Jedna myšlenka
- Porod
- maminazplzne
- 17.12.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Co se tak honí hlavou, když držíte poprvé v náruči toho malého tvorečka. Nebudu vám psát podrobnosti o svém porodu, to zná každá ze své zkušenosti, a ty, které to ještě neznají, tak to poznají. Ráda bych se s vámi podělila o jednu myšlenku, která mi najednou zčistajasna vyskočila v hlavě, když jsem to vyloupnuté mimčo konečně držela v náručí.
Věděla jsem, že to bude chlapeček, věděla jsem předem dokonce i to, jak asi bude vypadat jeho obličejík, protože se povedlo ho „nachytat“ na ultrazvuku přímo z ánfasu jako na pasové fotce, takže jsem vlastně vítala někoho, kdo už byl známý. No samozřejmě, že jsem byla vykulená, šťastná a žasla jsem nad tou dokonalou krásou. Představovala jsem si, jak ho ukážu rodině, jak si budeme spolu hrát, co všechno spolu budeme prostě podnikat.
No a najednou jsem si uvědomila, že ale nedržím v ruce jenom toho droboučkého kloučka, kterému je právě deset minut a má tři kila patnáct. Najednou jsem věděla tak určitě a strašně silně, že držím i starého člověka na konci své cesty, možná nemocného, třeba i osamělého… a že v tu chvíli, která za těch nevím třeba 85 let prostě přijde, už s ním nebudu.
Jestli tam stály v tu chvíli kolem nějaké sudičky, prosila jsem je, aby nebyl nikdy sám a opuštěný, aby jednou odcházel s pocitem, že to tu byla nějaká cesta, a konec fyzického života je završení, že dál bude zase další etapa, stejně jako pro něj nebyl asi příjemný porod, ale bylo to završení, a odměnou je mu to, že tady našel tu mámu. Cítila jsem, že ten okamžik je naprosto výjimečný, protože na mě koukal tak zvláštně, jakoby v tom momentu si byl vědom celého svého života, ale tak nějak srdcem. A jako bych mu v tu chviličku mohla sdělit, že jsem určitě s ním, a že s ním budu každičký den jeho života, že budeme spolu ve svých srdcích.
Pochopila jsem, že v tom novorozeném tvorečkovi jsou už v tu chvíli všechny jeho budoucí dny, roky, každá prohra a vítězství, všechny jeho úsměvy a slzy, je v něm pětiletý vzteklounek, který roztluče autíčko, protože prostě nejede tak, jak by chtěl, je v něm miláček, který se bude rozplývat nad kožíškem kocourka, a taky rošťák, který mu vrazí pastelku do prd..k ( a to se už prosím dokonce stalo!) A pak taky puberťák, který bude mít před mámou samozřejmě hromadu tajností a vůbec rodiče budou prostě mimoň. Dá-li pánbůh, tak je v něm i šťastný táta od rodiny, a pak už ten zmíněný dědeček.
Ta chvíle je zázračná. Nikdy jsem si nedokázala vůbec představit, co se může v tom momentu přihodit. Téhle srpnové noci, kdy venku zrovna končila bouřka a vichřice a pomalu se rodil nový den, jsem se na kratičkou chviličku setkala se svým synem tak, jak to už nikdy v životě nepůjde zopakovat. Tatínek u toho nebyl, byl rád, že jsem ho „pustila“ domů, a dneska je mu to líto, že o tohle přišel. Možná by to takhle ale cítit nedokázal, a kdoví, kdybych neměla možnost se tak úplně ponořit do svého miminka, třeba by to prošlo i kolem mě, aniž bych to postřehla.
Já myslím, že ty sudičky tam byly. A určitě byly hodné. A určitě daly na mé přímluvy, protože Romík je prostě štěstíčko sluníčko, a věřím, že to štěstí bude kolem sebe celý život i rozdávat všem kolem.
Nejenom v tomhle předvánočním čase, který je sám o sobě takový „naměkko“, vám přeji hodně radosti, lásky a pohody, a našim prcíčkům totéž natřikrát.
Jana
Přečtěte si také
Manžel mi tajně dává do jídla prášky na uklidnění. Prý jsem moc hysterická
- Anonymní
- 12.07.26
- 1828
Ahoj holky, píšu v naprostém šoku a třesou se mi ruce. Vůbec nevím, co mám dělat, jestli volat policii, nebo rovnou balit kufry a utéct k našim. Včera večer jsem totiž zjistila něco, co mi totálně...
Synovec mi utýral křečka a tchyně se smála. Prý to byla jenom klukovina
- Anonymní
- 12.07.26
- 1242
Jdu si pro radu, protože u nás doma proběhla šílená scéna a manžel mi tvrdí, že jsem přecitlivělá. Moje sedmiletá dcera dostala k narozeninám vytouženého křečka. Starala se o něj jako o miminko,...
Kojím tříletého syna. Moje kamarádky mě kvůli tomu vyštvaly z party
- Anonymní
- 12.07.26
- 938
Asi potřebuju slyšet, že nejsem blázen, protože moje okolí mě tak momentálně bere. Mám tříletého syna a stále ho kojím. Než mě začnete odsuzovat – nekojím ho na veřejnosti, je to naše ranní a...
Chtěl jsem, aby žena měla ráda moji matku. Nakonec se ale obě spikly proti mně
- Anonymní
- 12.07.26
- 674
Když jsem si bral svou ženu, měl jsem jediné přání. Aby si rozuměla s mojí maminkou. Celý život jsem poslouchal historky o zlých tchyních a rozhádaných rodinách, a tak jsem si říkal, že u nás to...
Chlapeček s poruchou chování si ve školce oblíbil mou dceru. Jeho láska ale bolí
- Anonymní
- 12.07.26
- 783
Jsem docela ráda, že je konec školky, alespoň na pár týdnů. Od září to ale asi začne nanovo. Chtěla jsem dát dceru do jiné třídy, jenže ona nechce. Bohužel je v té její chlapeček s poruchou...
Našla jsem u muže v telefonu fotky své sestry. Chce s ní spát
- Anonymní
- 11.07.26
- 2873
Sedím doma v obýváku, děti spí a já mám pocit, že se mi pod nohama propadla zem. Dneska odpoledne si manžel nechal na stole odemčený telefon, protože šel ven čistit auto. Pípla mu zpráva na...
Pár stránek knihy a jedna velmi trapná chvíle v metru
- Anonymní
- 11.07.26
- 2291
Měla to být jen obyčejná cesta do práce a pár stránek nové knihy. Místo toho jsem seděla v metru se slzami v očích, a když ke mě přistoupila starší dáma upekla jsem si ještě k tomu pěkný trapas....
Celé roky jsem si myslela, že mě tchyně nesnáší. Nakonec mi nejvíc pomohla
- Anonymní
- 11.07.26
- 1551
Když jsem poznala Filipa, bylo mi pětadvacet a byla jsem přesvědčená, že když si rozumí dva lidé, mají z poloviny vyhráno. Nenapadlo mě, že mnohem složitější bude vyjít s jeho maminkou.
Na rodinné dovolené jsem zjistila, kdo je pro manžela důležitější než my
- Anonymní
- 11.07.26
- 1816
Když jsme letos vyrazili do Chorvatska, věřila jsem, že nás čeká deset dní, kdy konečně vypneme. Manžel poslední měsíce pracoval od rána do večera a doma jsme spolu zvládli prohodit sotva pár vět....
Kamarádka mi nevzala jen partnera. Začala žít život, který měl být můj
- Anonymní
- 11.07.26
- 1274
Když jsme se s Michalem rozešli po pěti letech, říkala jsem si, že horší už to být nemůže. Brečela jsem celé týdny a snažila se smířit s tím, že některé vztahy prostě nevydrží. Netušila jsem, že ta...
.
děkuji