Každým dnem
- Těhotenství
- dasjana
- 28.11.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Náš klučík by se měl narodit každým dnem, ale ještě se mu nechce. Napíná nás i všechny okolo, kteří se na něj těší. Každý se mě teď už dokolečka ptá, kdy už? Copak já vím? Už mě to docela točí. Honzík nás napíná a já už jsem taky někdy ve stresu, ze všeho co bude, nebo nebude.
A jak to vlastně bude pokračovat dál, je ve hvězdách. Teď v pondělí jdu na CTG a do poradny, tak doufám, že se od minulého týdne udála alespoň nějaká změna. Tak od začátku těhu do minulého týdne jsem přibrala 3 kila, jen tři, a přitom si připadám jako velryba, takže fakt obdivuji maminky-těhulky, které přiberou třeba 30 kilo.
Po Hamiltonovi, který mi dr. udělala, mě akorát od rána do večera bolelo břicho jako čert, ale před ulehnutím do postele to přestalo. Už dvakrát, když jsem byla na kontrole, tak jsem byla vždy otevřená na 1prst. Poslíčci se mě drží od minulého víkendu a překvapí mě tak 5–6krát denně, vždy nečekaně, ale dají se v poho rozdýchat.
Takže první termín (22. 11.) jsme překlenuli 2v1, a druhý (snad poslední) máme teď, 30. 11. Snad se ten náš chlap umoudří a vykoukne na svět, aniž by mi ho museli vyvolávat (z toho mám největší strach). Ale zase na druhou stranu znám jednu maminku, která nosila prcka okolo 42 týdnů a až pak šla na vyvolávání, jenže vyvolávačky nezabíraly, a tak šla nakonec po 22 hodinách na císařský řez. Nechám tomu volný průběh, vždyť stejně musí ven tak či tak.
Postýlka s přebalovacím pultíkem už jsou komplet připravené (i vše ostatní). Taška do porodky je napěchovaná vším, co bylo na seznamu, a stojí u dveří. Tak až to vypukne, tak jen sbalit peněženku s doklady, těhu průkazku a vytočit číslo sanitního vozu. Jen doufám, že přítel nebude doma, protože ten už chtěl sanitku volat, jen co mne chytli poslíčci.
Snažím se hodně chodit na procházky, dokonce jsem včera komplet vygruntovala celý byt a stejně se mě prcek drží zuby, nehty. Tak to asi nechám na samotné přírodě, která jak sama učinila, tak ať i dokoná.
S přítelem se oba už nemůžeme dočkat, bude to supr táta. Lepšího jsem si pro našeho broučka nemohla vybrat, stejně tak jako je to super partner pro život – moje první láska, se kterou už budu nádherné 3 roky (8. prosince).
Ještě, že jsme začali s výbavičkou brzy, teď už je vše komplet, nemusím na nic myslet, jen čekat, až se malý rozhodne přijít na svět.
Přečtěte si také
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 25
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 84
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 54
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 78
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 17279
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2317
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2503
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2242
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1485
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Uklízím po lidech zvratky, ale vlastní táta mě poslal k psychiatrovi
- Anonymní
- 13.07.26
- 4235
Sedím ve tři ráno v autě na benzínce, motor ještě spokojeně přede a já tupě zírám na svítící totem s cenami benzínu. V kapse mě hřeje patnáct stovek dýška v hotovosti. Čistá ruka. Začal jsem před...