Klárka jde domů
Ahoj, vím, že jsem opravdu dlouho nenapsala ani řádku, a tak se všem, kteří nedočkavě čekali na pokračování našeho příběhu, omlouvám. Dnes je 4. dubna a je nejvyšší čas napsat tento deníček.
♥
- 5
Táta poprvé ...
- 4
poslední den na JIP
- 4
brouček :-)
- 7
Bylo 21. února a já jsem dostala ten nejlepší dárek k svátku, Klárku vyndali z inkubátoru do ohřívací postýlky a CPAPík jí začali sundávat na půl hodiny denně, a hlavně Klárka překonala hranici jednoho kila, měla úžasných 1090 g! Každým dnem se zlepšovala, doktoři byli nadšení, dokonce tak moc, že ji 25. února přeřadili z JIRP na JIP! Byla jsem nadšená.
První vyšetření očiček dopadly dobře, ale ještě nás čeká spousta kontrol, tak uvidíme.
Březen byl měsíc úžasných změn Klárka se začala pomalinku učit jíst ze savičky, nejdříve jen pár mililitrů. CPAPík jí sundávali stále častěji a na delší dobu, zvládala to nádherně, našly jsme si nové kamarády na JIP, Pavlíka a Šimonka, a moc si je oblíbily. 6. března už měla 1320 g, přibírala přímo náramně. Od 15. března je bez CPAPu úplně, opět to zvládá úžasně a už se na něj ani nemusí vracet. 20. března překonáváme další metu, Klárka má 1500 g, je prostě dokonalá, nejmenší věcičky už jí začínají být akorát a já jsem ráda, že jsem ve velikosti 44 koupila jen pár kousků oblečení.
26. března je Klárka přesunuta z JIP na intermediál!
Nejdřív veliká radost, tu pak vystřídalo zklamání z přístupu sester na tomto oddělení, teď si bude moc Klárka asi nechat o mazlení se sestřičkami jen zdát. Je vidět, že jsou zvyklé, že se zde děti ani neohřejí, a tak je přístup opravdu o dost chladnější než na Jipu. Naštěstí si za ty měsíce pár sestřiček z JIP Klárku oblíbilo a chodí si ji chovat, když u ní nejsem já. I návštěvy zde jsou o dost přísnější, sice sem už může i babička nebo dědeček, ale musí den předem nahlásit hodinu, kdy přijdou, můžou ve 12 hodin nebo v 15 hodin a jen na tři hodiny. Ale drží mě nad vodou, že za chvilku s Klárkou nastoupím na pokoj a tohle nám bude ukradené.
Včera měla Klárka úžasných 1940 g, pije ze savičky 65 ml, sondu už nemá asi 14 dní a já v sobotu 7. 4. za ní nastupuji na intermediál a ve čtvrtek 12. 4. jdeme domů!!! Po neuvěřitelných 100 dnech půjde domů!
Tímto bych chtěla poděkovat všem, kteří nám drželi palce a podporovali nás a vždy, když bylo potřeba, nás podrželi. Děkuji!!!
Nejvíc pak Kačence Obršálové, Jitce Podhrázské, Janče Parmové, Vlaďce Marešové a i všem ostatním kteří třeba jen dali „To se mi líbí“ na její fotku na FB! A holkám z Dubňátek 2012, které to s námi prožívaly!
Maminkám, které tohle těžké období prožívají, prožily a budou prožívat, přeji velmi mnoho sil, skvělé manžely a přátele, prostě to, co jsem měla já, abych to zvládla a nezbláznila se z toho.
Teď už bude jen dobře. Vím, že zdaleka nemáme po problémech, ale pevně věřím, že žádné velké se už neobjeví a nikdo nás už nikdy na takovou dobu nerozdělí!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1172
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 699
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1215
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 507
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 310
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19112
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2523
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2753
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2475
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1655
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Klárka válíí:pankac:
