Kominíčku, bububu
- Rodičovství
- joaska
- 17.09.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj ženský, jelikož jsem zaznamenala kladné odezvy na předchozí deníček (nebudu přemýšlet o tom, zda platí to o cizím 'neštěstí' :D), podělím se s vámi o zážitky z jednoho dne s mými kluky. O tom, když se sejde kojenec, batole a kominík.
Včera dopoledne, sedíc venku na sluníčku s kávou v ruce, jedním okem hlídám kočár se spícím Adámkem a druhým okem Kubu pečlivě vyrývajícího cibule manželových tulipánů a jsem pyšná - ani ne tak na kluky, jako na sebe, jak to pěkně zvládám. Přišla jsem na to, že stačí naspat v noci alespoň pět hodin, nemít prázdný žaludek a v nejkritičtější chvíli v duchu přezpívat: Pásla ovečky - a pak to jde.
Dnes v noci: vstávačka nejen k mladšímu na kojení, přebalovaní, uspávání, prostě ty maličkosti. Ale také v jedenáct ke staršímu, který chytl panickou hrůzu z fičáku (silný vítr, který je v podkroví fakt dost slyšet). No nic, trpělivě opakuju: Neboj se! Po neúspěchu přecházíme na těžší kalibr. Výhružky a nadávky: „Fičáku, tytyty. Jdi pryč, nebojím! Jsi srágora, taťka ti dá za uši. Maminka mě ochrání. Fičáku, mazej.“ Dobrý, zabralo to.
Vyřídím další kolo maličkostí s Adámkem a jdu spát. Budí mě hysterák od Kuby. Se slovy „Já z něj ten fičák snad vytluču!“ se hrabu z postele a otvírám dveře do pokojíku. Za nimi stojí řvoucí zkrvavené dítě, které spadlo z postele a rozkouslo si ret. Chladím, utěšuji, převlíkám, čistím koberec plus ty maličkosti s Adamem. Zoufale koukám, jak svítá a ptáci zpívají.
Nevadí, najím se a ještě pořád mám v záloze Pásla ovečky.
Snídat nestíhám. Někdo zvoní. V domnění, že pošťačky vezou objednané nosítko, s úsměvem otevírám dveře. „Dobrý den, jsem kominík, dělám revize, blablabla…“ Celá zpitomělá: „Jasně, pojďte dál.“ Pokládá mi spoustu technických otázek. Nejchytřejší odpověď, kterou je má vykojená mysl schopna vyprodukovat je: „Já nevím, mám zavolat manželovi?“
Odbíhám, Adámek ječí v postýlce. Kuba v dobré víře po něm hází chrastítkem a větou: „Adámu, nebeč.“ Áda dostal plyšovým uřetem do oka, což samozřejmě spustilo nepopsatelný jekot.
Preventivne zařvu ven: „Nevím, mám zavolat manželovi?“
Kominík se venku snaží vylézt na střechu - bez žebříku. Že nám ho ukradli vím, ale stejně si už o mně myslí, že jsem mentálně zaostalá, tak co.
Kuba viděl kominíka, jak visí na pergole. Bojí se. Řve.
Adam má hlad. Chce nakojit. Řve.
Kominík něco řve ze střechy.
Nezůstávám pozadu a řvu svou oblíbenou větu. Zároveň vyťukávám na mobilu 155, ať to mám připravený. Nevěřím, že neslítne.
Zvládl to, nezabil se. Ptá se, kde jsou dvířka a kdy to někdo naposledy čistil. Hurá, konečně se chytám. „Dvířka jsou v kuchyni. No, bydlím tu čtyři roky a jednou to manžel čistil.“ Kominík se taky chytá - za hlavu. V duchu pasu ovečky.
Vcházíme do domu. Áda se čím dál razantněji domáhá svého práva na kojení. Beru ho do náruče. Kuba se bojí, visí mi na noze. Kominík zokpl o bagr.
Vysvětluji Kubíčkovi, že se nemusí bát a zároveň chovám Adama. Kominík usilovně čistí. Saze lítají až k dětské postýlce. Kuba se chopil své příležitosti. Pilně používá nacvičené fráze z nočního fičáku. Překonává ostych, jde až k němu a s pevně zaťatými pěstičkami mu povídá: „Tytyty, jsi srágora, nebojím.“
Zkouším ovce podruhé. Adámkova trpělivost je u konce, ale tahle situace fakt nepřeje kojení. Áda řve v postýlce, Kuba na kominíka. Snažím se vysvětlit, že kominík není čert, že je to pán, jen je prostě špinavý. Mé chytré dítě pochopilo a s vážností svých dvou let povídá: „Jdi do koupelny, ty dobytku.“ (Ano, já vím. Parodoval mě, opravdu jsem mu tohle jednou řekla).
Kominík zdrhá do koupelny, myju saze, snažím se nemyslet na bílé umyvadlo a ručník a směřuji svou mysl k ovečkám do zeleného háječku. Kuba projevuje zájem o kominickou štětku, Adam má překvapivě stále hlad a ječí. Kominík vypisuje revizi a chce pětikilo. Dala bych mu i tisíc, jen aby už vypadl. Na odchodu se otáčí a říká: „Nic si z toho nedělejte, také mám malé děti.“ Jako z čeho si nemám nic dělat?
Jdu konečně nakojit chudáka Adámka a přemýšlím, zda to nebyl podvodník. Vždy teď už kominíci po domech moc nechodí? Někdo zvoní, mám strach otevřít. Pošťačky. Nedoplatek za vodu. Je rozhodnuto, o kominíkovi manželovi povím až zítra. Dokrmím děti, naháži je do postelí a uklidím stopy.
A odměna? Kubíček usnul prvně sám, pouze s autíčkem v ruce a Adam se na mne poprvé usmál.
PS: Jsou to jediní dva chlapi na světě, pro které udělám všechno, i když vím, že mi stejně nakonec utečou za mladší a štíhlejší.
PS 2: Pokud to byl kominík podvodník, třeba ho to po návštěvě u nás přejde. Těžce vydělané pětikilo.
Hezké babí léto. A hlavu vzhůru při nesnázích.
Přečtěte si také
Nechala jsem manžela udělat test otcovství. Výsledek našel vedle mého prstenu
- Anonymní
- 04.11.26
- 7458
Manžel položil krabičku s testem otcovství vedle odsávačky a zeptal se, kdy bude mít malý čistou pusu, aby mu mohl udělat stěr. Synovi bylo jedenáct týdnů. Zrovna jsem měla na rameni látkovou plenu...
Babička tvrdila, že nic neumím. Teď mi tleskala celá vesnice
- Anonymní
- 04.11.26
- 1820
Každý z nás si v sobě nese nějaké ty rodinné šrámy z dětství, které se s námi táhnou až do dospělosti. Někdy stačí málo a staré vzorce chování vás dokážou zasáhnout s nečekanou silou, i když už...
Do českého Kauflandu už nechci. Kvůli německému nákupu jsem se pohádal i doma
- Anonymní
- 04.11.26
- 4601
Žena mi položila vedle talíře účtenku z německého Kauflandu a zeptala se, jestli těch osm čokolád taky patřilo k nutným zásobám. Řekl jsem, že byly v akci. Vzala kalkulačku a přisunula si židli. V...
Pracuju z domova, a tak hlídám nemocné děti. Jenže práci doháním v noci
- Anonymní
- 04.11.26
- 701
Od té doby, co pracuju z domova, automaticky zůstávám s nemocnými dětmi. Nejdřív mi to připadalo praktické. Letos na podzim už ale přepínám mezi poradami, teploměrem a pohádkami tak dlouho, že...
Myslela jsem, že má mladou milenku. Pak jsem zjistila, komu posílá naše peníze
- Anonymní
- 04.11.26
- 7580
Kdybych zahlédla Tondu s mladou, upravenou blondýnkou, ani mě nenapadlo dělat scénu. Spíš jsem si říkala, že jestli si našel milenku, možná to bude pro všechny zúčastněné docela praktické řešení....
Kvůli Love Islandu 2026 jsem se pohádal se ženou. Pak mi ukázala můj telefon
- Anonymní
- 03.11.26
- 1225
„Aspoň před návštěvou to nemusíš přiznávat,“ řekl jsem ženě, když se kamarádka zeptala, komu letos fandí v Love Islandu. U stolu se přestalo mluvit. Žena položila vidličku a zeptala se, jestli se...
Táta mi poslal článek o návratu po 28 letech. Pak chtěl klíče od mého bytu
- Anonymní
- 03.11.26
- 3032
Táta mi poslal článek o Britovi, který se po osmadvaceti letech cesty vrátil domů, a pod něj napsal „Vidíš, nikdy není pozdě.“ Za dvě minuty následovala otázka, jestli máme pořád volný pokoj. Bylo...
Platil jsem doma všechno. Manželka si šetřila a její kamarádky mi zatleskaly
- Anonymní
- 03.11.26
- 2267
„Moje výplata je moje, jeho je naše,“ řekla moje žena u našeho jídelního stolu a její tři kamarádky se rozesmály. Jedna dokonce zvedla skleničku a připila jí na to. Já právě přinášel z kuchyně...
Porodila jsem bez partnera. Kolega mě odsoudil a pak mě požádal o laskavost
- Anonymní
- 03.11.26
- 2128
„Tak hlavně, že tvoje dítě zaplatíme všichni,“ prohlásil Roman přes půl kanceláře, když jsem přinesla zákusky a oznámila, že jsem těhotná. Dva kolegové se zasmáli. Já držela krabici s větrníky a...
Syn doma počítá bez chyby, ve škole má čtyřky. Tohle už není normální!
- Anonymní
- 03.11.26
- 1029
Nikdy jsem si nemyslela, že mě pár známek z matematiky dokáže tolik rozhodit. Synovi to doma jde, úkoly zvládá a ještě nedávno jsem si myslela, že učivo celkem dobře chápe. Jenže ve škole se mu...
Píšeš fakt moc hezky, úplně to vidím 
Kominik snad podvodnik nebyl, taky k nam zavital, ovsem odesel bez penez a jeste nam venoval kalendar a vynesl mi nakup az do bytu 
Tezce vydelane petikilo me dostalo