Kterak jsme ke druhátku přišli
- Těhotenství
- Barushe
- 24.11.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Je noc, moje 14měsíční čertice opět nespí, čertík v bříšku evidentně také ne, a tudíž nespím ani já. Jak bych taky mohla?! Vždyť spánek je tak nepotřebná věc! Jen si říkám, jak ten 17měsíční rozdíl prcků zvládnu.
Porod dcery byl pro mě velkým a krásným zážitkem, proto jsem říkala, že klidně budu těhotná hned znovu. Bříško mi chybělo moc, Sofinka se z ňuchňacího miminka proměnila na lezoucí mimino a já jsem půl roku po porodu začala zahánět myšlenky na dalšího prcka. Zeptala jsem se manžela, co by říkal na další miminko a on byl tajemný jako hrad v Karpatech (přesně jako já, když on chtěl první miminko). Postupem času jsme došli k tomu, že od srpna tohoto roku tomu necháme volný průběh, ale manžel věděl, že kdyby to bylo dřív, nezlobila bych se.
Jednoho rána v červnu, jsem si postěžovala na bolest břicha. Následoval hned milion dotazů, co mi je, a tak jsem trpělivě začala vysvětlovat, co to je ovulace 
. Uložila jsem Sofi k dopolednímu spánku a manžel se na mě vrhl, aby splnil svoji manželskou povinnost 
Když už jsem očekávala opět stejný konec, protože si „dáváme pozor“, úplně mě vykolejí otázka: “Můžu?“ 
A než jsem se stačila vzpamatovat, bylo po všem a hlavou mi jen letělo: Tak, a je zaděláno na miminko. Věděla jsem, že ve mně roste další nový život. Stejně jako u dcery jsem tušila, že to zase vyšlo napoprvé.
Tři dny nato mě začalo pobolívat břicho a jako zkušená uživatelka eMimina jsem věděla, že to je uhnízďování Za pár dnů se mi udělalo špatně při krájení cukety a těhotenský test 9 dní po „akci“ moje domněnky jenom potvrdil. Budeme mít druhé miminko! Já i manžel jsme se pořád usmívali jak blbci , nevydrželi jsme to a hned tu novinu vytroubili do světa. Tchyně se u toho málem udusila květákem Od 6. týdne mi začalo být pěkně špatně, fuj, to jsem z prvního těhotenství vůbec neznala. Manžel pomáhal, jak to jen šlo a jeho umírající manželka na něj křičela z postele, že třetí dítě nikdy nebude
K doktorce jsem šla až v 10. tt, kdy už bylo všechno krásně vidět, termín stanoven na 7. 3. 2013, takže děti od sebe budou 17. měsíců. Nevolnosti přešly, první trimestr byl zdárně za námi a dozvěděli jsme se, že to vypadá na kluka. Zdálo se, že nás nic hrozného potkat nemůže. Jenže perné chvilky nastaly, a to kvůli tomu, že jsem nešla na NT sreening ve 13. tt. S dcerou jsem tam nebyla, nikdo mě o tom nic neřekl a nová dr. mě tam také nenutila, díky nízkému věku. Říkala jsem si, fajn, jsem mladá, jak by mohlo být něco v nepořádku?! Tento můj omyl ze mě na pár hodin udělal uzlíček nervů.
V 16. tt mi odebrali krev na tripple testy, kontrola za 14 dnů. Po dvou týdnech jsem jako vždycky nakráčela do ordinace a doktorka mi sdělila, že mi vyšlo pozitivní riziko na Downův syndrom. Neměla jsem slov. Věděla jsem, že to ve většině případů vychází falešně pozitivní, tak jsem ještě žádné závěry nedělala. Dr. to prý v mém věku nečekala, že se jí to ještě u tak mladé pacientky (22) nestalo a že se na prcka koukne ultrazvukem. Prohlížela ho snad celou věčnost, aby mi řekla, že nevidí nosní kůstku a že se jí zdá, že divně drží ručičky. To už jsem nevydržela a začala brečet. Sama mě objednala do Prenatalu do Brna na další den ráno.
Domů jsem došla ani nevím jak, přes slzy jsem neviděla. Doma jsem padla na zem a brečela a brečela. Sofinka, jak mě viděla, začala plakat taky a manžel nevěděl, co se mnou a pořád říkal, že to bude dobré. Holky tady na eMimi mě trochu uklidnily a já jsem začala věřit, že všechno bude v pořádku. Druhý den hned ráno jsme vyjeli do Brna, a tam podstoupili odběr plodové vody. Chtěli jsme mít jistotu.
Já jsem se o našeho prcka tak bála, když jsem viděla tu jehlu u něho v bříšku, ale podle UTZ bylo všechno v pořádku, nosní kůstka přítomna a vše, jak má být. Zaplatili jsme si výsledky ještě ten den a jeli domů, protože mě dost bolelo břicho. Celé odpoledne jsem polehávala a čekala na výsledky. Najednou zvoní telefon: výsledky negativní, Down se nepotvrdil a je to kluk jako buk. Ta rána, když mi spadl kámen ze srdce, musela být slyšet na kilometry daleko.
Na velkém UTZ ve 20. tt taky vše ok, a tak už nám nic nebránilo radovat se z bříška. Sofince pořád vysvětluji, že mám v bříšku miminko a že musí být opatrná. Nevím, jestli to chápe, ale pupík pohladí pusinkuje a poslouchá, pak ještě pohladí a opusinkuje mě a já ji míním láskou sežrat 
, a tím víc se těším na našeho chlapečka. Pořád chová panenky, dává jim napít a najíst, dokonce je i uspává.
Překvapila nás, když přišli na návštěvu známí se 7měsíční holčičkou. Na starší děti, než je ona sama, žárlí, ale najednou jí to, že chovám cizí miminko, nevadilo. Krásně si s ní hrála a co víc, řekla jsem, že se musí o hračky podělit a ona ji hned pár hraček donesla. Věřím, že bude super sestřička. Přes den je to zlatíčko, vyhraje si sama, ale ty noci. Budí se xkrát za noc a třeba 2 hodiny nespí. Teď je nemocná, ale až se uzdraví, nastal čas na Estivillovu metodu. Doufám, že zabere, protože bych se z toho po porodu asi pos… (postavila na hlavu ).
Je krásné mít dítě, hodně mě obohacuje a vím, že je na světě o človíčka více, co miluje mě a já zase jeho. Těším se na naše druhátko, na tu sourozeneckou lásku, ale vím, že to ze začátku bude mazec. A taky se těším do porodnice, až si tam odpočinu a vyspím se , protože novorozenec je méně náročný než roční batole A co teprve ty další roky
Přečtěte si také
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 1015
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 528
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 219
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 424
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 398
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.
Přítel ukázal moje nahé fotky svému bratrovi. Dodnes nechápe, co provedl
- Anonymní
- 30.05.26
- 2678
Můj přítel se někdy chová jako malé dítě. Někdo by možná řekl, že je hloupý nebo že to dělá schválně. Já si ale spíš myslím, že je jen naivní. Hrozně rád mě fotí nahou, což mi samo o sobě nepřipadá...
Deník ticha: Odejít znamená přežít
- Anonymní
- 30.05.26
- 1741
Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.
Finanční realita po porodu: Peníze mi po narození dcery vydržely jen 14 dní
- Anonymní
- 30.05.26
- 1236
Jsem máma samoživitelka a věděla jsem už v těhotenství, že na všechno budu sama. Když jsem si před porodem sedla nad papíry a kalkulačku, měla jsem pocit, že to mám celkem pod kontrolou. Mateřská,...
Myslela jsem, že horší než porod nic nebude. Pak přijela moje tchyně
- Anonymní
- 30.05.26
- 2505
„Tak mu dej ještě čajík, vždyť má určitě žízeň.“ „Proč ho pořád nosíš?“ „Ty dnešní matky všechno moc řeší.“ Nevím, co bylo horší. Jestli to, že jsem po porodu fungovala na dvě hodiny spánku denně,...
„Tobě babička všechno sežere,“ řekla prodavačka mé dceři. Okamžitě jsme odešly
- Anonymní
- 30.05.26
- 1621
Být matkou po čtyřicítce má své výhody. Člověk je klidnější, má něco odžito a na svět se dívá s nadhledem. Má to ale i svou stinnou stránku – okolí vás neustále škatulkuje. Moje čtyřletá dcera je...
Ja mam kluky od sebe 2 roky a k tomu jeste tretiho prvnacka a nekdy je to teda zahul 
Uz ted jsi ta nejlepší máma 
Je to nas milacek sikovnej 
pardón mělo to být bez reakce 
