Kulihrasek a 37. tyden
- Těhotenství
- Kulihrasek
- 20.05.03 načítám...
Ahoj milé třicátnice a ostatní těhulky, mamči, tak tu máme opět další týden, naštěstí je pěkné jarní počasí a zatím to na vedra nevypadá. Mě tohle tedy vyhovuje lépe. Hlavně aby potom děti měly teplý červenec a srpen, aby si pěkně užily prázdniny.
U nás není nic nového, nevím, kolik Tomášek vyrostl, protože jsem nebyla na ultrazvuku, ale je pravda, že se pohyby změnily, asi tam má opravdu méně místa. Začaly mě už také bolet záda, tak se pomalu ale jistě začínám těšit, až budu mít po porodu, Tomáška budu moci pěkně chovat a nastane náročné období dostat sebe a svůj život zpět do „normálu“, i když nebude všechno jako dříve, ale o to to bude hezčí.
Bříško a prsa jsem si poctivě mazala od čtvrtého měsíce elastickým krémem proti striím, opravdu se mi v těch místech žádné neudělaly, ale včera jsem si jich objevila pár na vnitřní straně stehen u kolen, což mě tedy fakt překvapilo. Tam jsem se tedy nemazala a ony se tam hned udělaly. Naštěstí to není tak vidět, ale holky mažte, mažte, mažte. Strie jsou potvory. Nohy mi ztloustly až v posledních týdnech a nevím o kolik stloustly a o kolik natekly, ale bude to fuška je vrátit do normální velikosti, abych se potom vešla do kalhot.
Už chodím na pravidelné kontroly do Podolí, zatím je vše v pořádku, vůbec se neotvírám, Tomáškovi bije srdíčko jak má. Byla jsem už také na první části předporodního kursu. Viděla jsem i porodní sál a popis porodu, jak to vysvětlila p. Mrkvičková, mi připadal opravdu nový, moderní a byla jsem příjemně překvapena, že miminko nechávají ty dvě hodiny po porodu u maminky a také, že tam je velké soukromí. Dokonce můj manžel, který se ze strachu kursu nezúčastnil, po mém vyprávění řekl, že tam asi tedy bude se mnou, hlavně předtím, aby mě „v tom“ nenechal a i potom, aby byl první, kdo si Tomáška pochová. Doufám jen, že se ultrazvukoví doktoři nespletli a nebude to Kačenka. To by asi byl zklamaný. Šťastná by naopak byla naše Michalka, i když už se také těší na brášku Tomáška. Manžela jsem nijak nenutila, ale asi zabralo to, když jsem mu řekla, že je to tam zařízené na to, že při porodu není maminka sama a že když on nechce, vezmu si tam kamarádku. Že tam prostě sama být nechci a jeho také nutit nebudu. Může ještě svůj názor změnit, ale já svůj nezměním a už mám kamarádku jako náhradní osobu domluvenou. Budu vás samozřejmě potom informovat, jak to dopadlo.
Pro sebe i pro Tomáška už mám všechno do porodnice připravené, zatím to ještě nemám v tašce, ale to je to nejmenší. Hlavně na nic nezapomenout.
A co vy ? Já jsem zvědavá na Myšáčka, tak ji strašili, že porodí dříve a už je v normálním termínu, i kdyby porodila teď. Já bych nechtěla přenášet a tak plánuju, že od příštího týdne budu co nejvíce chodit a nebudu se přes den moc povalovat, což mi teď dělá dobře, hlavně po obědě mi dělá moc dobře si na chvilku zavřít oči. Někdy dokonce i tvrdě usnu. V noci už se konečně budím méně, to hodinové koukání do stropu bylo strašné. Snad se to už nevrátí. Také v klidu mlsám zmrzlinu a říkám si, že se to ještě ztratí. Mám stále 12 kg navrch a hlavně už dva týdny se mi váha zatím nezvýšila.
To je pro dnešek ode mě všechno, opatrujte svá bříška, těšte se na svá míminka a pište vše, co vám připadá důležité a přínosné pro ostatní.
Mějte se co nejlépe
Monča a Tomášek 37.týden
Přečtěte si také
Po letech jsem potkala kamarádku z dětství a nevěřila jsem vlastním očím
- Anonymní
- 04.05.26
- 15
Myslela jsem, že se mi to zdá. Seděla jsem v kavárně, čekala na klienta a v tom jsem zahlédla Alenu. Nejdřív mě napadlo, že je jí jen podobná. Moje dávná kamarádka z dětství. Taková krásná holka to...
Čeká mě svatba v kostele: Kněz mě učí poslušnosti a chce znát detaily z ložnice
- Anonymní
- 04.05.26
- 39
Láska hory přenáší, říká se. Ale co když ty hory mají podobu barokní fary, vrzajících židlí a muže v kolárku, který mi s ledovým klidem vysvětluje, že moje role v nadcházejícím manželství je v...
V kině se dvěma holkami najednou: Tahle šílená výmluva mi zachránila krk!
- Anonymní
- 04.05.26
- 66
Říká se, že chlap zvládne dělat jen jednu věc pořádně. No, já si myslel, že zvládnu dvě holky najednou. Nebudu si tu hrát na svatého – prostě jsem si užíval. Jana byla taková ta jistota, vztah, co...
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 2876
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 2149
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
Syn se cítí jako dívka a zvažuje operaci. Já se s tím vůbec nedokážu srovnat
- Anonymní
- 03.05.26
- 1025
Nevím, jak mám tohle jako matka vůbec přijmout. Říkala jsem si, že kdyby mi syn řekl, že je na kluky, asi bych to zvládla. Ale když mi sdělil, že uvažuje o operaci a chce být ženou, je mi z toho...
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 7309
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 3846
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 2946
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1866
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...