Láska = bolesť
- Rodičovství
- Gitka
- 10.10.11 načítám...
Krátke zamyslenie nad významom slov materská láska. Niekedy je to také silné puto, až to bolí. Ale bolí to krásne... Nikdy som nepochybovala o tom, že ma moja mamka milovala. Vedela som, že je táto láska silná a bezpodmienečná, ale jej intenzitu som spoznala až vtedy, keď som sa sama stala matkou. Je to už sedem a pol mesiaca, keď sa moje bytie prepojilo s bytím mojho syna Šimonka.
Nebudem písať o tehotenstve ani o porode, budem písať len o tom, čo cítím, odkedy je v mojom živote a čo cítia milióny ďalších matiek… Keď mi Šimonka prvýkrát priniesli ukázať (rodila som CS, takže som ho nemohla vidieť hneď), čakala som so zatajeným dychom. Bolesť celého tela nebola taká naliehavá, ako ta túžba vidieť črty tváre niekoho, kto je moja krv, vyšiel z mojho tela a stvorila ho moja láska k jeho otcovi.
Priniesli ho so slovami: „vezieme vám chlapečka…“ a tie slová mi zrazu zmenili celý život. Dodnes vidím jeho hladkú tváričku, jemné vlásky a obrovské oči, ktoré sa na mňa pozerali so zvláštnym pokojom, akoby hovorili - tak som tu, na mňa si čakala celý svoj život, sme prepojení - už navždy… A keď som sa ho prvýkrat dotkla, naše puto zaiskrilo.
Inštinkt levice som pocítila prvýkrát, keď mu robili prvé vyšetrenia. Jeho plač ma bolel, bolel tak silne a tak fyzicky, že som mala chuť vytrhnúť ho lekárke a zaliezť s ním niekam preč, ďaleko od ľudí, hladkať ho a nedovoliť nikomu naňho siahnuť. Dodnes si ho chránim, cítim jeho reakciu skor než zaplače a jeho bolesť je mojou bolesťou. Vždy, keď ho má na rukách niekto iný, vyhľadá ma očami a jeho úsmev mi pošepne, že u mňa je mu aj tak najlepšie, lebo ja som jeho mamka, ja som tá prvá, ktorú ráno hladí po tvári…
Kedy to cítim najviac?Keď pri mne zaspí, položí si ruku na moju hruď a ja cítim tlkot jeho srdca. V tej chvíli neexistuje na svete nič, čo by som preňho neobetovala. Aby bol šťastný, aby sa smial, aby nikdy nepocítil samotu a smútok.
Som silná a slabá zároveň, prijala som pradávne posolstvo života a stala sa matkou. A ako všetky matky sveta, aj ja denne pijem sladký a zároveň bolestivý nápoj, ktorý sa volá materská láska…
Přečtěte si také
Náš tajný vztah trval tři roky. Konec přišel mnohem krutěji, než jsem čekala
- Anonymní
- 29.04.26
- 1519
Mám trápení, se kterým se prakticky nikomu nemůžu svěřit. Jen jedné kamarádce, která o všem věděla. Tři roky jsem žila dvojí život. S manželem jsme spolu 20 let, náš vztah je hodně vyčpělý,...
Moje přítelkyně nemá nikdy dost. Kamarádi mi to závidí, já z toho šílím
- Anonymní
- 29.04.26
- 1115
Jana je krásná žena, která je navíc sexuálně velmi náruživá. Všichni si myslí, že je to výhoda. Kluci v hospodě mi říkají, jak skvěle jsem si vybral. Já se tvářím jako „borec“, ale ve skutečnosti...
Dcera (14) odešla k otci za „svobodou“: Ničí si budoucnost a já to mám platit
- Anonymní
- 29.04.26
- 626
Dneska jsem ze skříně v dětském pokoji vyndala poslední učebnici dějepisu, kterou si tu Klára zapomněla. Sedla jsem si na její postel a rozbrečela se. Ne proto, že by mi chyběl její smích – ten už...
Lékař mi odmítl napsat Mounjaro. Uvažuju, že si ho seženu „jinde“
- Anonymní
- 29.04.26
- 582
Dneska jsem odcházela z ordinace a měla jsem regulérně slzy v očích. Cítila jsem se ponížená, odmítnutá a neuvěřitelně naštvaná. Šla jsem tam s takovou nadějí! Říkala jsem si, že konečně existuje...
Naše vymodlená holčička se ve školce mění v agresorku. Denně jsem na koberečku
- Anonymní
- 29.04.26
- 399
Na Anežku jsme čekali pět let. Už jsme měli zažádáno o adopci, když se konečně po pátém umělém oplodnění zadařilo a já donosila zdravou a krásnou holčičku. Strašně jsem si přála právě dceru,...
Tři děti, dluhy a tři lahve vína denně: Bez pití bych mateřství na vsi nezvládla
- Anonymní
- 28.04.26
- 4191
Dům konečně utichl. Venku se stmívá a jediný zvuk, který slyším, je bzučení lednice a tiché oddychování Adámka v kolébce. Kluci – pětiletý Honzík a tříletý Mareček – konečně po dvou hodinách...
Syna ve škole šikanují kvůli tloušťce. Sáhl k bizarnímu řešení
- Anonymní
- 28.04.26
- 3322
Sedím v obýváku a stále se mi třesou ruce. V celém domě je ticho, Lukáš konečně usnul – doufám, že aspoň na chvíli zapomene na ten dnešní horor. Na stole přede mnou leží ten zatracený zapalovač....
Děti jsou pořád nemocné a šéf mi dává ultimátum. Co mám dělat?
- Anonymní
- 28.04.26
- 1001
Sedím v kuchyni, je půl jedné ráno a jediné světlo v domě vydává displej mého notebooku. Vedle mě chladne páté kafe a v ložnici slyším ten známý, štěkavý kašel, ze kterého se mi už týdny svírá...
Tchyně se urazila, že děti u ní nechtěly jíst. Můžu za to, protože prý nevařím
- Anonymní
- 28.04.26
- 2766
Máme za sebou první den víkendu u tchyně a já mám tlak snad dvě stě na sto. Kdybych mohla, okamžitě sbalím kluky, hodím je do auta a jedu domů. Jenže sedíme v tom jejich malém obýváku, tchyně...
Věřila jsem, že jsem konečně našla toho pravého. Pak jsem ale poznala jeho matku
- Anonymní
- 28.04.26
- 2728
Na muže jsem měla vždycky smůlu. Nevím, jestli je to smůla, nebo tím, že jsem trochu náročnější. Je mi 35, mám za sebou tři vážné vztahy a toužím po dítěti. U toho posledního už jsem si myslela, že...
úplně mě to takhle po ránu dojalo a rozbrečelo. Možná i proto, že i já mám 7m chlapečka, i já jsem rodila SC a čekala, až mi ho přinesou a já ho uvidím 
nakonec šel prďolka ven o týden později, až 1. března 
