Matýsek mi moc chybí
Je tolik příběhů a všechny si jsou tak podobné, otěhotnění, bezproblémové krásné těhu, očekávání, a naprosto zdrcující konec. Bohužel ani nám se tohle neštěstí nevyhnulo.
Bylo 20. 8. 2010 a já si po 8letém vztahu brala svého přítele za manžela. Proč o tom píši? Právě v tento den o svatební noci se nám po tolika letech podařilo otěhotnět! Úžasná náhoda, 8 let a stále nic a zrovna v tento den se nečekaně zadařilo… jsme šťastní a mimise už se nemůžeme dočkat. Po počátečních pravidelných telefonátech s wc 
si těhu náramně užívám, můj manžel i syn se těší, náležitě mi se vším pomáhají a opečovávají mě. No prostě vše sluncem zalité. Kontroly a vyšetření naprosto v pořádku, i nadstandartní vyšetření z důvodu věku, bylo mi 34.
Navíc téměř po celou dobu těhu si Matýsek pečlivě schovává toho svého pindíka , takže si myslíme, že navíc budeme mít k synům (manžel má z předchozího manželství také syna) holčičku Ellinku. Na konci 7 měsíce se ovšem dozvídáme, že to přeci jen bude chlapeček. A rozhoří se boj o jméno, každý chce jiné, nakonec se shodujeme, že to bude Matěj, líbí se nám všem. Dny plynou, už se nemůžeme dočkat, pomalu stříháme metr a i přes obavy z porodu se těšíme na den D.
Je sobota 4. 6. 2011 a my se právě přestěhovali do nového bytečku. Termín porodu se blíží, vše je téměř připraveno. V neděli 5. 6. dopoledne postavíme (já, manžel a syn) postýlku. Jdu na wc a zjistím, že ze mě asi odešla tzv. hlenová zátka. Taky si uvědomím, že jsem od soboty večer necítila mimi kopat! Volám do porodnice, zda se mám dostavit, nebo ještě čekat. Pan doktor mi odpoví, ať pro jistotu přijedu, že se může jednat o začínající porod a pohyby před porodem nejsou tak intenzivní, že se nemám bát!
Sbalím si věci, osprchuji se a vyrážíme plni očekávání směr FN Motol. Od příjezdu do porodnice bych nejraději vše smazala a vrátila. Po příchodu do ordinace mě sestřička připojí na monitor a já cítím, že se něco děje. Stále se jí evidentně nedaří zachytit ozvy. Volá nějakou pí. doktorku. Dostaví se velmi mladá mudr., které se stále ptám, co se děje, ale ona pořád, vydržte, přijde pan doktor, ovšem v pozadí slyším, jak volají, pane primáři akutka! Je mi špatně, klepu se a čekám, co bude, už vím, že to nebude dobré.
Přišel pan primář, podíval se na monitor a ve chvíli, kdy se na mě podíval, mi bylo vše jasné. Je 5. 6. 2011 cca 20.30 a mě se hroutí svět! Ta věta mě úplně srazila: Maminko je nám líto, ale miminko už nežije, nebije mu srdíčko! Panebože, jak je to možné, proč?!
Zbytek mi splývá v jeden špatný film… sestřička mě odvádí za manželem, kde mu oznamuje, co se stalo. Brečíme oba, jsme v naprostém šoku a nešťastní. Nechápeme proč a co se stalo, na poslední kontrole v pátek bylo vše ok. Následuje vyvolání porodu a 6. 6. v 00:50 se nám narodí náš tolik milovaný syn Matěj - 52 cm / 2760 g. Čekala jsem, jestli náhodou neuslyším alespoň náznak pláče, co když se spletli, ale bohužel, Matýsek nežije. Bohužel mi ho ani neukázali a já jsem byla v takovém šoku, že jsem ani neměla sílu to vyžadovat. Dodnes toho lituji. Po převozu na gynekologické lůžkové oddělení cítím jen bezmoc, lítost, vztek a naprostou prázdnotu. Proč, proč, proč?!
Je to už 8 měsíců, ale pro mě teprve. I teď, když to píšui, brečím, Matýsek mi moc chybí. Dodnes mám v jedné malé skřínce zbytek věcí, které nejsem schopna a ochotna někomu dát. Kvůli synovi a manželovi funguji relativně normálně, ale nemůžu říct, že žiji, spíš funguji. A co se vlastně stalo? Bylo mi sděleno, že údajně pupečník okolo krku. Nevím a raději nepátrám, stejně se nic nezměníd. Mojí útěchou je syn a víra, že se nám třeba podaří ještě nějaké mimi mít.
Matýsku, stále na Tebe myslím a těším se, až se potkáme tam nahoře.
Přečtěte si také
Odmítla jsem jít k volbám a rodina mě má za špatnou. Prý je to povinnost
- Anonymní
- 08.10.26
- 101
„Ty opravdu nepůjdeš volit?“ zeptá se mě máma a nejspíš bude následovat přednáška o tom, že lidé před námi za možnost volit bojovali a kdo k volbám nepůjde, nemá právo si pak na nic stěžovat.
„Jestli jsi moje kamarádka, tak to uděláš.“ Šikana u dcery začala zcela nevinně
- Anonymní
- 08.10.26
- 131
Moje dvanáctiletá dcera se před časem začala ze školy vracet nějaká jiná. Zamlklá, bez nálady, občas ji bolelo břicho. Nejprve jsem to banalizovala. Myslela jsem si, že má svoje náladičky, ale pak...
„Jsi single, pojeď s námi,“ řekla sestřenka. Udělala ze mě neplacenou chůvu
- Anonymní
- 08.10.26
- 168
Sedím na lehátku pod slunečníkem, zvedám z písku už pátý plastový kyblík a zmateně sleduji čtyři pobíhající děti. Na čele mám krůpěje potu a v hlavě mi pořád dokola vyvstává jediná otázka: Proboha,...
Manžel přišel domů s cizí vůní na košili. A měl překvapivé vysvětlení
- Anonymní
- 08.10.26
- 162
Manžel přišel večer domů a já jsem si hned všimla, že voní jinak. Ne jako po sprše nebo po svém parfému. Na košili měl výraznou dámskou vůni, kterou jsem bezpečně poznala, protože přesně tenhle...
Mám VIP lístky na Pardubickou. Do šatů se mi nechce, raději bych seděla na gauči
- Anonymní
- 08.10.26
- 122
Je to takový náš hlavní svátek roku. Pro mě, holku, co u koní vyrůstala a od dětství skáče parkury, je Velká pardubická srdcová záležitost. Jenže letos mi těšení na tuhle legendární neděli, kdy se...
Volby jako za komunismu: Není trapné házet do urny jedinou kandidátku?
- Anonymní
- 07.10.26
- 688
Jak všichni víte, blíží se komunální volby a jistě už jste ve svých schránkách našli obálky s kandidátními listinami pro vaše obce. Já tu svou otevřela s očekáváním. Naše malá vesnice sice nemá moc...
Ex si prosadil, aby dcera chodila do dvou školek. Následky nesla hlavně ona
- Anonymní
- 07.10.26
- 1226
Dvě školky, noční můra, která trvala dva roky. Nechápu, jak tohle může někdo dopustit. Ex se po rozvodu odstěhoval na druhý konec Prahy a trval na tom, že naše společná, tehdy tříletá Anežka, bude...
Dcera si změnila heslo k telefonu. Začala jsem mít podezření
- Anonymní
- 07.10.26
- 916
Dcera už je ve věku, kdy si začíná hlídat svoje soukromí. Proto mě nejdřív nijak zvlášť nepřekvapilo, když si změnila heslo k telefonu. Jenže pak jsem si všimla, že si s někým pořád píše, telefon...
„Chlap si má po práci sednout na gauč a mít klid!“ tvrdí tchyně
- Anonymní
- 07.10.26
- 4666
S tchyní máme v zásadě hezký vztah. Kdykoliv přijede na návštěvu, přiveze pečený koláč, dětem vykoupí půlku hračkářství a upřímně se zajímá o to, jak se máme. Jenže v momentě, kdy se konverzace...
Na firemním večírku jsem si spletla kolegu. To, co se stalo potom, byl osud
- Anonymní
- 07.10.26
- 1602
Na firemní večírky jsem nikdy moc nebyla. Člověk se tam většinou snaží vypadat, že se skvěle baví, i když polovinu večera přemýšlí, kdy už bude společensky přijatelné odejít domů. Tentokrát jsem...
a věřím, že se vám vytoužené miminko zadaří 
Ale věř tomu že se Vám zadaří a budete mít krásné zdravé miminko.Moc bych Vám to ze srdce přála 