Matýsek mi moc chybí
Je tolik příběhů a všechny si jsou tak podobné, otěhotnění, bezproblémové krásné těhu, očekávání, a naprosto zdrcující konec. Bohužel ani nám se tohle neštěstí nevyhnulo.
Bylo 20. 8. 2010 a já si po 8letém vztahu brala svého přítele za manžela. Proč o tom píši? Právě v tento den o svatební noci se nám po tolika letech podařilo otěhotnět! Úžasná náhoda, 8 let a stále nic a zrovna v tento den se nečekaně zadařilo… jsme šťastní a mimise už se nemůžeme dočkat. Po počátečních pravidelných telefonátech s wc
si těhu náramně užívám, můj manžel i syn se těší, náležitě mi se vším pomáhají a opečovávají mě. No prostě vše sluncem zalité. Kontroly a vyšetření naprosto v pořádku, i nadstandartní vyšetření z důvodu věku, bylo mi 34.
Navíc téměř po celou dobu těhu si Matýsek pečlivě schovává toho svého pindíka
, takže si myslíme, že navíc budeme mít k synům (manžel má z předchozího manželství také syna) holčičku Ellinku. Na konci 7 měsíce se ovšem dozvídáme, že to přeci jen bude chlapeček. A rozhoří se boj o jméno, každý chce jiné, nakonec se shodujeme, že to bude Matěj, líbí se nám všem. Dny plynou, už se nemůžeme dočkat, pomalu stříháme metr a i přes obavy z porodu se těšíme na den D.
Je sobota 4. 6. 2011 a my se právě přestěhovali do nového bytečku. Termín porodu se blíží, vše je téměř připraveno. V neděli 5. 6. dopoledne postavíme (já, manžel a syn) postýlku. Jdu na wc a zjistím, že ze mě asi odešla tzv. hlenová zátka. Taky si uvědomím, že jsem od soboty večer necítila mimi kopat! Volám do porodnice, zda se mám dostavit, nebo ještě čekat. Pan doktor mi odpoví, ať pro jistotu přijedu, že se může jednat o začínající porod a pohyby před porodem nejsou tak intenzivní, že se nemám bát!
Sbalím si věci, osprchuji se a vyrážíme plni očekávání směr FN Motol. Od příjezdu do porodnice bych nejraději vše smazala a vrátila. Po příchodu do ordinace mě sestřička připojí na monitor a já cítím, že se něco děje. Stále se jí evidentně nedaří zachytit ozvy. Volá nějakou pí. doktorku. Dostaví se velmi mladá mudr., které se stále ptám, co se děje, ale ona pořád, vydržte, přijde pan doktor, ovšem v pozadí slyším, jak volají, pane primáři akutka! Je mi špatně, klepu se a čekám, co bude, už vím, že to nebude dobré.
Přišel pan primář, podíval se na monitor a ve chvíli, kdy se na mě podíval, mi bylo vše jasné. Je 5. 6. 2011 cca 20.30 a mě se hroutí svět! Ta věta mě úplně srazila: Maminko je nám líto, ale miminko už nežije, nebije mu srdíčko! Panebože, jak je to možné, proč?!
Zbytek mi splývá v jeden špatný film… sestřička mě odvádí za manželem, kde mu oznamuje, co se stalo. Brečíme oba, jsme v naprostém šoku a nešťastní. Nechápeme proč a co se stalo, na poslední kontrole v pátek bylo vše ok. Následuje vyvolání porodu a 6. 6. v 00:50 se nám narodí náš tolik milovaný syn Matěj - 52 cm / 2760 g. Čekala jsem, jestli náhodou neuslyším alespoň náznak pláče, co když se spletli, ale bohužel, Matýsek nežije. Bohužel mi ho ani neukázali a já jsem byla v takovém šoku, že jsem ani neměla sílu to vyžadovat. Dodnes toho lituji. Po převozu na gynekologické lůžkové oddělení cítím jen bezmoc, lítost, vztek a naprostou prázdnotu. Proč, proč, proč?!
Je to už 8 měsíců, ale pro mě teprve. I teď, když to píšui, brečím, Matýsek mi moc chybí. Dodnes mám v jedné malé skřínce zbytek věcí, které nejsem schopna a ochotna někomu dát. Kvůli synovi a manželovi funguji relativně normálně, ale nemůžu říct, že žiji, spíš funguji. A co se vlastně stalo? Bylo mi sděleno, že údajně pupečník okolo krku. Nevím a raději nepátrám, stejně se nic nezměníd. Mojí útěchou je syn a víra, že se nám třeba podaří ještě nějaké mimi mít.
Matýsku, stále na Tebe myslím a těším se, až se potkáme tam nahoře.
Přečtěte si také
Našla jsem u muže v telefonu fotky své sestry. Chce s ní spát
- Anonymní
- 11.07.26
- 2289
Sedím doma v obýváku, děti spí a já mám pocit, že se mi pod nohama propadla zem. Dneska odpoledne si manžel nechal na stole odemčený telefon, protože šel ven čistit auto. Pípla mu zpráva na...
Pár stránek knihy a jedna velmi trapná chvíle v metru
- Anonymní
- 11.07.26
- 1548
Měla to být jen obyčejná cesta do práce a pár stránek nové knihy. Místo toho jsem seděla v metru se slzami v očích, a když ke mě přistoupila starší dáma upekla jsem si ještě k tomu pěkný trapas....
Celé roky jsem si myslela, že mě tchyně nesnáší. Nakonec mi nejvíc pomohla
- Anonymní
- 11.07.26
- 1154
Když jsem poznala Filipa, bylo mi pětadvacet a byla jsem přesvědčená, že když si rozumí dva lidé, mají z poloviny vyhráno. Nenapadlo mě, že mnohem složitější bude vyjít s jeho maminkou.
Na rodinné dovolené jsem zjistila, kdo je pro manžela důležitější než my
- Anonymní
- 11.07.26
- 1331
Když jsme letos vyrazili do Chorvatska, věřila jsem, že nás čeká deset dní, kdy konečně vypneme. Manžel poslední měsíce pracoval od rána do večera a doma jsme spolu zvládli prohodit sotva pár vět....
Kamarádka mi nevzala jen partnera. Začala žít život, který měl být můj
- Anonymní
- 11.07.26
- 918
Když jsme se s Michalem rozešli po pěti letech, říkala jsem si, že horší už to být nemůže. Brečela jsem celé týdny a snažila se smířit s tím, že některé vztahy prostě nevydrží. Netušila jsem, že ta...
Na fotbal nežárlím. Jen mám pocit, že manžela ztrácím a hodně mi chybí
- Anonymní
- 10.07.26
- 1105
Děti vyrostly, jenže fotbal se hraje pořád. Teď navíc i po nocích. Myslela jsem, že budeme trávit večery spolu, místo toho manžel chodí brzy spát, aby mohl v noci koukat na mistrovství.
Byla jsem mladá babička a neměla na vnučku čas. Dnes svého sobectví lituji
- Anonymní
- 10.07.26
- 1376
Když jsem se stala babičkou, bylo mi 43 let. Mé jediné vnučce je dnes už 15 let a já si její dětství vlastně vůbec neužila. Byla jsem naštvaná na dceru, že otěhotněla tak mladá, ale zároveň jsem...
Čtyři roky jsem věřila jeho slibům. Stačila jedna návštěva a všechno se změnilo
- Anonymní
- 10.07.26
- 2197
Nikdy jsem si nemyslela, že se zamiluju do ženatého chlapa. Vždycky jsem tvrdila, že přesně tohle bych nikdy neudělala. Jenže pak jsem se seznámila s Petrem. Byl starší, pohledný a neuvěřitelně...
Nechtěla jsem být mámou. Přítel mě přemluvil a realita je horší, než jsem čekala
- Anonymní
- 10.07.26
- 3172
Do Tomáše jsem se bezhlavě zamilovala. Od začátku jsme si slibovali, že na dítě nebudeme spěchat. Jenže po pár letech začal o miminku mluvit čím dál častěji. Zatímco já byla stále přesvědčená, že...
Manželka nechápe, že je pro mě MS ve fotbale důležité. Fotbal je můj život
- Anonymní
- 10.07.26
- 791
Pro manželku je fotbal jen další sport v televizi. Nejde mi jen o velké akce jako je aktuální MS 2026, mám ten sport rád od malička. Jenže vysvětlit doma, proč kvůli zápasu vstávám uprostřed noci,...