Mimizemšťánkový deníček č. 40
- Rodičovství
- 19.05.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahojdá všichni! Filípek usl bez jedinýho písknutí, tak se vrhám na psaní:) Má včerejší návštěva u doktorky ohledně zad dopadla tak, že jsem objednaná na 8.6. Vzpomněla jsem si, že jsem chtěla nechat odstranit jedno znamínko na stehně, tak mě doktorka poslala na kožní a z tama na chirurgii. No lítala jsem tam jak hadr na holi, ale využila jsem toho, že manža hlídal, abych všechno vyřídila.
Takže 2.6. v 11 h mi užíznou kousek mé nožičky chi chi:)
Dneska na rehabilitaci jsme dostali opět pochvalu. Nejdřív se zdálo, že s jedním cvičením už budeme moct přestat, ale nakonec se ukázalo, že jedna strana ještě „zlobí“ a tak máme smůlu. No a já se táááák těšila:( Ale Filda je šikula a dělá pokroky. Myslím, že teď už tam chodíme opravdu jen proto, že jsme jednou začali a tak jsme teď pod kontrolou. Jinak už prý dělá věci, na který má ještě spoustu času. Asi to má nějaký popřeházený:))))
Obeslala jsem mailíkama několik těch plaváníček, ale při psaní tohodle deníčku mi došlo, že když si jdu nechat vyříznout to znamínko, tak se asi nebudu moct nějaký čas koupat, takže to asi budeme muset nechat na jindy:(((( A protože budou prázniny, tak kdo ví, jestli nezačneme až v září:( Já husa, že jsem si nevzpomněla dřív…
ROMČO: zoubek zatím další na obroru není, Filípek čeká na Edíka:)
Holky, hezky se „srazte“ a pak nezapomeňte poreferovat chi chi. Až někdy pojedeme do Prahy, že se taky sejdeme?:)
Dneska mě pěkně nakrkla nějaká ježibaba. Jedu po chodníku, ona čučí do blba, skočí mi pod kočár, já brzdím co to dá, abych ji nepřejela. I tak se na mě blbě podívá a místo aby uhla, tak pronesla, že to snad nemyslím vážně a stála dál. Tak jsem jí objela a sdělila jí, že to asi vážně nemyslela spíš ona. Že já ji nepřejela!:) Ježiš ta mě naštvala, koza jedna. No ehm, pardon, jsem to potřebovala nějak vyventilovat:)))))
Včera jsme byli i s Fildou v jedné realitce omrknout a popovídat si o jednom projektu s domečkama, co se budou stavět. Filípek byl vzornej. No tak jsme zjistili, že něco vybrat bude fakt síla. Pořád totiž nevíme, jestli postavit něco novýho (tenhle projekt se nám líbí) nebo koupit něco staršího, kam se dá ovšem nastěhovat bez nějakých velkých oprav a buď se nám tam bude líbit natolik, že to postupně doopravíme a zůstaneme tam, nebo to vezmeme na „přechodnou dobu“ a za několik let se vrhneme do toho stavění. Ach jo ach jo, to ještě bude něco. Jak jste vybírali vy, Lipko? A jestli mi můžeš napsat, co stojí taková rekonstrukce staršího domu? Já totiž nemám absolutní představu.
Jo a nějak jsem se vám asi nepochlubila, že jsem nakonec ty plínky Fuzzi Bunz neobjednala, protože to poštovný bylo kapku drahý. Takže jsem včera objednala na zkoušku jednu Popolini Easy Fix a když se nám bude zamlouvat, tak jich pořídíme víc. Takže pak poreferuju, co je to za zázrak:) Ale Ed mě tím jejím deníčkem tak nahlodala, že to chci zkusit. Až někdo poletíte do USA, že mi ty Fuzzi Bunz přivezete?:) Nebo holky z USA chi chi, nechcete mi je poslat?:)))))))))
Utíkám ještě rychle umýt nádobý, dokud to naše zlatíčko milovaný spinká.
Pááá
Montička+ Filípek
Přečtěte si také
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 816
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 472
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 202
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 377
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 353
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.
Přítel ukázal moje nahé fotky svému bratrovi. Dodnes nechápe, co provedl
- Anonymní
- 30.05.26
- 2654
Můj přítel se někdy chová jako malé dítě. Někdo by možná řekl, že je hloupý nebo že to dělá schválně. Já si ale spíš myslím, že je jen naivní. Hrozně rád mě fotí nahou, což mi samo o sobě nepřipadá...
Deník ticha: Odejít znamená přežít
- Anonymní
- 30.05.26
- 1728
Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.
Finanční realita po porodu: Peníze mi po narození dcery vydržely jen 14 dní
- Anonymní
- 30.05.26
- 1217
Jsem máma samoživitelka a věděla jsem už v těhotenství, že na všechno budu sama. Když jsem si před porodem sedla nad papíry a kalkulačku, měla jsem pocit, že to mám celkem pod kontrolou. Mateřská,...
Myslela jsem, že horší než porod nic nebude. Pak přijela moje tchyně
- Anonymní
- 30.05.26
- 2463
„Tak mu dej ještě čajík, vždyť má určitě žízeň.“ „Proč ho pořád nosíš?“ „Ty dnešní matky všechno moc řeší.“ Nevím, co bylo horší. Jestli to, že jsem po porodu fungovala na dvě hodiny spánku denně,...
„Tobě babička všechno sežere,“ řekla prodavačka mé dceři. Okamžitě jsme odešly
- Anonymní
- 30.05.26
- 1600
Být matkou po čtyřicítce má své výhody. Člověk je klidnější, má něco odžito a na svět se dívá s nadhledem. Má to ale i svou stinnou stránku – okolí vás neustále škatulkuje. Moje čtyřletá dcera je...
Ahojky,
Montičko - velká pochvala pro Filípka
))) Jo a ježibabu příště přejeď, žádná škoda
)
)). Trochu tam bouráme i příčky. My děláme nové vše - odpady, elektřinu, topení, okna, podlahy, koupelny atd. dá se říct, že to nově stavíme
)) Ne že by se tam nedalo bydlet, ale než se tam nastěhujem, chceme to vše nové, abysme tam x let nemuseli na nic šáhnout a hlavně aby to bylo pořádně udělané a podle našich představ. A kolik to bude nakonec stát, tak to by nás taky zajímalo
))), ještě jsme neskončili, jenom vím, že to bude pěkná pálka
)))
Co se týká rekonstukce, asi ti moc neporadím. My jsme koupili řadový domek, 20 starý. No a naše rekonstrukce vypadá tak, že tam zbyly pouze holé zdi a ty jsou ještě oškrábané
A jak jsme vybírali? Je to takový kompromis. Já chtěla nový byt, manžel chtěl stavět dům, ale ne někde na okraji Prahy. No a sehnat pozemek v Praze za jakž takž normál cenu nejde. Až jsme našli tohle, je to na super místě pod Strahovem.
Romčo - tak ten Smíchov, jak navrhovala Petra, ptala jsem se jedný kámošky, chodí tam cvičit. Je to tam fajn, ale spíš jen pro menší děti, ten koutek a kavárna jsou dost malé, takže jsme s Petrou usoudily, že pro Maru a Tomíka by to tam moc nebylo. Co takhle někde v centru, pro nás by to nebyl problém. Nebo máš jiný nápad? Já nemám problém dojet kamkoliv, ale aby to vyhovovalo i vám dvěma.
Ahoj
Lipka a Maru a Sofí