Mishicka a Barborka - 47 týdnů

Ahojky v dalším týdnu, který alespoň u nás vypadá, jakoby se tu paní Zima hodlala navždy zabydlet a už nikdy neskončit. Máme tady sněhu, jak o Vánocích :) Ale já už vím, proč to tak je. Pořád ještě se nám nepodařilo vyfotit Báru na sněhu a tak pořád dostáváme další šance. No, už bychom ten snímek asi měli konečně vytvořit, aby to jaro taky někdy dorazilo :)

S Barbánkem (momentálně tak nejčastěji oslovuji Báru) je stále víc veselo a hlavně se s ní už opravdu dá komunikovat. Je vyloženě šťastná, když něco děláme spolu, když jí říkám, co udělat a ona to udělá. Má z toho obrovskou radost, když to pochopí a když jí chválím. Vzroně začala dělat všechny ty dětské akce typu, pápá, pacipaci a dokonce od Aničky okoukala, jak se dělá, že je velká :-) Stačí jen vydat příslušný povel a už se činí a dělá nám radost. Začala taky chápat co chci, když říkám … dej mi to, schovej se, kde je míček, přines ho, dej ho dovnitř, nohy dolů, atd. Je toho opravdu spousta, čemu už rozumí a moc jí baví to opakovat pořád dokola. Samozřejmě ovšem za předpokladu, že má na to náladu. Největší sranda ale je, že ona reaguje neustále, i když my to třeba nečekáme. Tuhle v krátkých časových intervalech zuřivě tleskala a my furt nemohli přijít na to, proč. Až jsme to objevili … v televizi dávali Milionáře a my to nějak nevnímali, ale Barbánek jo a když tleskali lidi, tak tleskala s nima a smála se :-)

Hra na schovávanou pro ní pořád neztratila na zajímavosti, už se schovává za cokoli a vydrží jí to dlouho. Taková utěrka jí zabaví na čtvrt hodiny, nebo postačí i časopis, ovšem musím jí neustále „hledat“, kde že to ta Bára je? :-) Schovává se za sedačku a vykukuje s hurónským řevem - především na tatínka. Další oblíbenou činností je napodobování činností, co dělaj ostatní. Při česání se musí stůj co stůj zmocnit hřebínku, aby se přečísla dle vlastní představy - a docela jí to jde, jen je z ní pak solidní pankáč :-) A protože teď jsme byli všichni nějaký marod, tak začala napodobovat kašel, to vám je sranda. Stačí, když někdo z nás zakašle a ona se hned přidává a má hroznou radost, že to taky dělá :-) Stejně ráda ovšem je, když my napodobujeme jí. Třeba když si pšíkne, tak já hned taky a to je smíchu a pšíkání můžeme dělat donekonečna. Moc rádi manipulujeme s věcmi, nekonečně oblíbená je hra na bác - boření komínů z čehokoli. Když vezmu nějakou hračku do ruky a houpu s ní a říkám bim bam, hned se musí Bára opičit. Jak píšou v chytrých knihách, tak samozřejmě nejlepší jsou hračky, které má někdo jiný. Což v praxi pak vypadá tak, že cokoli si vezmu do ruky, musí hned ulovit Barbánek. Je to dobré do té chvíle, než se chce zmocnit nože, hrnku, mobilu atd. To pak nastává ta neoblíbená hra na NE - nesmíš, Barborčino zoufalé popotahování a opětovná snaha tu věc získat. Ale bývám neoblomná a radši se snažím přesměrovat Bářinu pozornost jiným směrem, protože jinak je z toho nešťastný pláč. Docela to funguje - zatím. Pravidelně několikrát denně chodíme do předsíně kontrolovat, jestli je tam táta … a on není. Tak praštíme do vchodových dveří pěstičkou a jdeme zase zpátky. Ale večer to už je to zajímavý, to tam někdy jdeme (když slyšíme takový divný štrachání - což Bára slyší vždy stoprocentně) a už u dveří do předsíně Bára šeptem říká nadšené táta táta a pak najednou někdo zaťuká na dveře a kuk už je tam táta … pořád nějak nechápeme, proč se nám za těma vchodovejma dveřma schovává celý den, vždyť ho to samotnýho nemůže bavit, trčet tam tak dlouho :-)))))

Jinak máme doma neskutečné breptadlo, pusa jí jede od rána do večera a zdá se mi, že některé věci už u ní mají své nezaměnitelné pojmenování. Většinou je to první slabika názvu té věci (tedy jak my jí nazýváme). Třeba pé znamená pes … ovšem pé je zrovna tak liška, kočka, prostě cokoli, co psa připomíná … ta fauna se nám nějak motá :-) Ovšem objevují se neustále nová a nová slova … momentálně je v kurzu experimentování s jazykem zasunutým hluboko vzádu v puse … vypadne z toho třeba něco jako „páržikn“ … nevíte, co to je? :-)))))))

Překvapuje mě, jak rychle si spojí novou věc s jejím jménem. Třeba tuhle jsme koupili takový kousátko (ty u nás pořád frčí) ve tvaru kytky. Tak ho dávám Báře a říkám, vem si kytku. A pak jsme párkrát řekli jak má krásnou kytku a tak. A večer jí říkám, kde máš kytku? A ačkoli byla pohřbená pod hromadou jiných hraček, tak si tam Bára dolezla a vytáhla jí a vítězoslavně mi jí ukazovala. Hodně nám v dorozumívání pomáhají posunky. Když chci, aby něco někam dala, tak pojmenuju tu věc a ukážu na ní a pak na místo, kam jí má dát. Bára to krásně chápe a jsme obě šťastné, když si takhle rozumíme.

Pořád pusinkuje panáčka Oskara a pořád ještě odmítá pusinkovat mě :-) Ale když udělám zvuk pusy, tak se to snaží napodobit, ale neumí to, tak místo toho hlasitě mlaská. Je u toho k sežrání :-)

A teď k tomu samostatnému přístupu k jídlu. Už jsem to taky zaznamenala, že je nejvyšší čas dát dítěti možnost samostatně jíst, protože Bára se o lžičku rve už dost dlouho. Jako povel k jídlu momentálně často slouží hlasitá výzva ham ham a mlaskání. Pak se tedy u:,–(íme do židličky a začneme. Zvolila jsem jídla hustší konzistence a nechala Báře napospas. Na rozdíl o Aničky a Tedýska Barbánek nutně musí jíst lžičkou, nikoli rukama. Rukama rozmatlá ukáplé jídlo, ale že by se snažila dávat na prstech do pusy, to ne. Je to přeci dáma, tak se nebude hrabat v jídle rukama, ne :-))) Opět mě překvapilo, jak to ale šlo rychle, ona prostě vezme lžičku a hned jí strká do misky s jídlem. To jí pomůžu nabrat jídlo a ona mi hned rve tu lžičku a dává si do pusy. Občas půlku nákladu po cestě vytratí, někdy si tam tu lžičku cpe napříč, ale daleko víc toho sní, než vytrousí. A jak baští, to koukám … prostě když může sama, tak najednou má hlad za dva. Ale holky, má to jeden háček (alespoň u nás) - už asi nikdy nebude Bára jíst ode mě ze lžičky, aniž by zároveň jedla sama. Po tomhle jednom pokusu totiž při každém dalším krmení odmítá otevřít pusu, když nemá svou lžičku a nemůže si občas sama nabrat a sníst. Takže jsem si zavařila. I když, jestli bude pořád takhle šikovná, tak za půl roku třeba už bude jíst krásně sama, bez mé asistence. Taky mám nějaké fotky, tak přidám do galerky, ať si to prvosamokrmení můžeme navzájem okouknout.

Chození je pořád pilně trénováno, neustále nacházíme dítě stojící uprostřed místnosti, které se třese na naší pochvalu a potlesk, který okamžitě opakuje. Většinou už nepadá a když ano, tak spíš proto, že spěchá anebo už jí to nebaví a chce si sednout, tak tak učiní. Nejradši ovšem stále chodí od maminky k tatínkovi a naopak, což je oblíbená večerní činnost. Akorát když už je dost blízko na to, aby věděla, že jí chytnu, tak se rozběhne a padá mi do náruče. Ale to je prostě součást hry. Takže někde si doma posílají autíčka, my si posíláme Barbánka :-))) Zatím jí dělají problém prahy, ale dneska ráno už jeden zdolala a byla z toho moc veselá.

Musím končit, jak jsem se teď do deníčku moc nedostávala, tak mám tolik věcí, že bych tenhle deníček mohla mít nekonečně dlouhý.

Moc se na všechny těšíme za ZIZIsrazíku.
Mishicka + Bára

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Anonymní
3.3.04 10:01

Ahoj holky!
Tak ještě stihnu něco málo napsat než odjedu.
Včera jsem byla Tomáška zvážit u doktorky a má 12,020kg,takže přibral za měsíc půl kila,tak možná v roce těch 16kg mít nebude,když už nepřibírá kilo za měsíc:-))))

Jinak hra na schovávanou je taky u nás velmi oblíbená,opravdu stačí plinka nebo utěrka a to je pak radosti.
Hodně už Tomášek mluví a vříská,ale není tomu rozumět,taky mě češe,když ho chci učesat já,tak děláme česy,česy a s tátou si telefonují,táta mu vezme telefon na hraní a dělá do něj halo,halo,Tomi,Tomi a Tom hned natahuje ručičku a chce taky telefonovat,tak mto dáme a Tom dělá,jako že telefonuje,no je to srandovní.
Tak brouček se mi vzbudil,tak končím a za tři hodiny vyrážíme na cestu,takže zítra ahoj,moc se těším,Papapa Zizi a Tomášek(dnes44.týdnů)

  • Upravit
mnouk
113
3.3.04 10:21

Čau holky!
Už jsme doma z Prahy:-(( Hlásím, že Renča má od včera rýmu, nejhorší je, že si za to můžu sama!! Jeli jsme do Prahy k ségře a její dcerka to na ni naprskala. Kdybych to věděla, že ještě není úplně dobrá, vůbec bych k nim nelezla a bývali bychom jeli a Lukášem až ve čtvrtek!!! To mě fakt štve, to je tak, když se člověk na něco těší a něco plánuje. Ach jo, doufám, že se vám sraz vydaří a až bude příští snad nám to vyjde. A určitě hodně foťte, ať si vás aspoň všechny prohlídnu na fotkách, když ne osobně.
Ahoj Pavlína

  • načítám...
  • Zmínit
Medulienka
354
3.3.04 10:37

Čauky všem,
tak mě Zizi předběhla, skoro jsem byla první, ale musela jsem ještě odložit pana uřvánka do postýlky, teď už ukázkově chrní a já si s kafčem užívám emimčo:-)
Na schovku se u nás taky hraje, ale pořád je nejoblíbenější hra na honěnou, já už mám úplně spálený kolena:-)
Před chvílí nás navštívila Eržika s Verunkou, a musím vám napsat, že Verunka je fakt náádhernááá holčička, akorát byla z toho našeho draka chudinka taková zaražená:-) Takže my zítra přijedem i s Eržikou, jenže se nám do auta nevejdou dva kočárky, tak asi vyrazíme jen se šátkama, snad to nějak zvládnem, jen nevím, jak se spaním, třeba bude zrovna volnej ňákej cizí kočarek a nějaký hodný miminko ho zapůjčí případnému ospalci:-) Jo, a Tadeášek na rozloučenou udělal na Eržiku pápá, to mě fakt dostal, jinak to dělá pouze když on sám chce, ráno se s ním tatínek loučil, a on mu zamával sevřenou pěstičkou, z níž trčel prostředníček, vypadalo to vážně drsně:-) Ale to ho neučíme, fakt:-)))
Nějaký závratný novinky tenhle týden asi nemáme, pořád trénujem chůzi, ale to je taky jak kdy, jeden den přejde sám celou kuchyň a další den zase zapomene, k čemu nožičky jsou, je to takovej malej prevít:-) Nejoblíbenější je taky posílání dítěte, od tatínka k mamince a zase zpátky, to by vydržel klíďo i hodinu, ovšem ten závěrečnej skok, Mishicko, ten je občas tak vášnivej, že už jsme všichni tři samá modřina:-)
Jo, vlastně jeden slušnej výkon máme, včera nám dovezli novou pohovku, a Tadeášek z ní ráno sám slezl, pěkně pozadu, to mě docela překvapilo, myslela jsem, že jako obvykle skočí šipku tlamičkou na koberec… Taky už jsme zakoupili kartáček a Tadýsek čištění zubů prostě miluje, nejvíc se chechtá u závěrečného vyplivování do umyvadla (to samozřejmě dělám já, on jen dodává zvukovou kulisu toho plivnutí:-)
Tak se mějte krásně, já jdu zkusit tuto kůlničku na dříví přeměnit aspoň částečně na lidské obydlí, než se demoliční četa probudí, plna sil k dalším výkonům:-) Šárka & Tadýsek

  • načítám...
  • Zmínit
Medulienka
354
3.3.04 10:39

Ahoj Pavlíno,
ale néééé:-( To je velká škoda, tak hlavně ať se Renča co nejdřív uzdraví a hnusný baciláci vás dlouho netrápí! Š.

  • načítám...
  • Zmínit
Lindicka
235
3.3.04 13:28

Ahoj holky,
tak je nám to moc líto, ale stalo se přesně to co nikdo nechtěl. Ležíme oba dva, Maťulka s horečkama rýmou kašlem, já podobně, ale jsem trochu lepší. Tím pádem musím napsat, že se nejspíš nezúčastníme tolik plánovaného a tolik těšeného srazíku :((((. Je mi z toho hrozně smutno, tak moc jsme se těšili. Matýsek nikdy nebyl nemocný, tak jsem čekala že to ustojí, ale bohužel :(((. Tolik v rychlosti. Jdeme se kurýrovat :((((… Olča a Matýsek

  • načítám...
  • Zmínit
Medulienka
354
3.3.04 14:10

Další odpadlík? No fuuuj, bacilové, co nám to děláte??? Tak i vy se dejte brzo dohromady, ať si pak aspoň užiješ dovču… Š.

  • načítám...
  • Zmínit
Ethel
71
3.3.04 19:45

Ahoj,
dvojčata dnes mají 43 týdnů a konečně se snad uzdravují. Takže jen se špatně skrývanou závistí čtu Mishiccin deníček: našich posledních 14 dní byl většinou boj o holý život. Ance píchali ouško, obě děti mají ještě malinko rýmu, obě měly teplotu a kašel, já jsem to všechno měla taky /a bylo dost tvrdý nemoci si odpočinout a starat se jen o ně/ a manžel to chytá.
Nejhorší fáze asi byla akutní Ančina chřipka a zdravý Tedýsek. Oba vyžadovali pozornost, ale oba jinou, navíc jsem měla o Aninku starost, takže jsem byla nervózní a vystrašená… Nestálo to zanic, doufám, že to končí.

Co se týče dovedností, moc nevím, co nového vyjmenovat. Obě děti umí vylézt na postel (Anka sama a rychle, Ted pomalu a někdy jen s malou pomocí). Obě děti rozumí slovu bác a samy ho aktivně používají jako bá (tj. stavění a bourání věží, oba ji umí i postavit, většinou jsou to jen dvě kostky na sobě, ale dělají to i na ten příkaz). Obě děti dávají věci ven (ach, až příliš často) a dovnitř jen někdy a většinou jednu, dvě nebo tři věci (pokud to ovšem není ukládání něčeho někam, kam to vůbec nepatří - to patří zvláště u Aninky k nejoblíbenějším). Anka to někdy dělá na výzvu, ale myslím, že spíš reaguje na tu nonverbální část zprávy než na pokyn „dej dovnitř“.
Kromě bác obě děti umí mama, jedno z nich (a nepamatuju si které) tata, ham (když mají hlad).

O Ance vím, že váží 7,5 kg, u Tedýska se necháme překvapit někdy na konci příštího týdne.

Zatím se mějte, děti spí (je tři čtvrtě na osm, dala jsem je spát asi před pěti minutami) a já jsem úplně hotová).
Ethel, Ted a Anka

  • načítám...
  • Zmínit
Mata74
122
3.3.04 20:56

Ahoj holky,
minulý deníček som vôbec nestihla nič napísať. Oliverek vyžaduje neustálu pozornosť, síce som stihla prečítať príspevky, ale písať som nestihla. Celý deň trénujeme stúpanie, :,-(anie si a robenie drepov. To vydrží takmer celý deň. Stavia sa úplne všade. Je mu jedno, čoho sa chytí. Kľudne aj obrusu, alebo zaveseného uteráku.:-) Takže mu musím byť neustále za pätami. Občas sa mu už podarí urobiť krok do boku okolo stoličky alebo nábytku, často sa drží len jednou rukou a keď sa pozabudne pustí sa na chvíľočku úplne. No za ruky sa ešte vodiť nechce.
Veľmi ho baví búrať komín. Postaviť ho zatiaľ nevie. Rád vyberá hračky z krabice, ešte radšej CDčka z inej krabice.:-) Našťastie ešte neprišiel na to, že sa dajú vytiahnuť z obalu.
Už hovorím mama, tata, dede. No na otázku, kde je mama alebo tata nie vždy sa pozrie tam kam má. Ale keď sa spýtam, kde je čertík bertík, alebo netopýr Jaromír, to vie okamžite. (čertík visí na pružine na lampe a netopier na silone z lustru).
Noci máme stále dosť hrozné. Oliverek sa budí tak 4-5 krát za noc. Včera bola nejaká výnimka, zobudil sa len dvakrát. Už by to tak mohlo zostať, ale veľmi tomu neverím.
S jedlom, je to už lepšie. Snáď to nezakríknem, ale Oliverek už prestal prskať. Ako hovorí babička, asi z neho bude baron, pretože sa vobec nechce sám kŕmiť rukami. Keď mu dovolím, aby sa sám krmil, tak to rozpatlá ručičkami, ale do pusy si ich nestrčí. Ešte pred nedávnom, keď som mu dala do ruky kúsok jabĺčka, tak ho sám krásne ožužlával, ale teraz si ho nehce dať do pusy. Keď mu ho držím ja, tak v pohode, ale sám nie. To isté s kukuričnými křupkami. A ani lyžičkou sa sám nechce krmiť. Snáď to nie je nejaká chyba vo vývoji. :-) Dúfam, že je to len pohodlnosť.
Chillie, ešte v predminulom deníčku si sa pýtala v ktorej časti Brna bývame. Tak bývame na Lesnej.
Držím vám palce na zajtrajší zrazík, aby dobre dopadol. A dúfam, že raz spoznám aspoň Brňačky…
Takže si to zajtra užite a potom nám zreferujte ako to dopadlo.
Maťa a Oliver, včera 42 týždňov

  • načítám...
  • Zmínit
mishicka
611
3.3.04 22:29

Ahojky,
tak v předvečer dlouho plánovaného srazíku se hlásím čerstvě po bouračce. Naštěstí se nikomu z účastníků nic nestalo, ale byla to naše vina a tak nás to kromě stráveného času stálo i dost peněz. Barbánka prožitý smyk a dvě rány nijak nezaujaly, spíš pak byla naštvaná, že se nikam nejede, když ona chce spinkat. Vydala jsem se s ní v dešti do Intersparu, který jsme asi minutu předtím opustili a přemýšlela, jak se dostanem domů, zatímco Jirka čekal s dalšími pány na policajty. Po zkušenosti z doslechu jsem si říkala, že tam můžou na policajty čekat taky třeba do půlnoci a tak jsem byla moc ráda, když mi Ethel nabídla, že její muž je někde po Praze na cestách a staví se pro nás. Hupsla jsem teda s Bárou nejdřív na přebalení, společně vykonat mou malou potřebu :-), pak do lékárny pro nějaké jídlo pro ní a u:,–(ily jsme se v kavárně, protože v mekáči měli už zavřeno. Jak jsem si sedla, tak se mi dodatečně udělalo špatně a rozklepala jsem se a měla jsem takový ten stav, že omdlím. Vykašlala jsem se na lidi okolo, kteří dost koukali, co tam dělám s dítětem (Bára nadšeně obíhala kolem stolečku a odstrkovala židle a snažila se ukrást popelník a nápojový lístek) a objednala jsem si panáka. Lupla jsem ho do sebe dřív, než ho stihla uchvátit Bára a tak jí nezbylo, než se spokojit s mrkvičkou, co dostala z lahve. Cizinci od vedlejšího stolečku na mě koukali opravdu zle, asi si mysleli, že jsem nějaká notorička a litovali to nešťastné dítě, které ale vůbec nebylo nešťastné, ba právě naopak se kamarádilo se všemi okolo a dělalo na ně kuk zpoza židle :-) Pak během chvíle dorazil Ethelin manžel a než bys řekl švec, tak volal Jirka, že už jsou hotoví a můžeme jet domů!!! Takže nakonec jsme odvoz vlastně nepotřebovali, ale byla jsem stejně moc ráda, že byla ta možnost. Tímto ještě jednou moc děkuji Ethel (a Martinovi samo taky), že byli tak akční a ujali se nás.
No, jsem se vykecala :-) Akorát tedy původně měla jet Zizi zítra s Lindičkou, ta nám s Matýskem onemocněla. Já myslela, že my naložíme Chillie, ale nemocí Lindičky jsme se tedy domluvily se Zizi, že vezmeme jí. A po téhle naší večerní události tedy Zizi zítra dojede s Ethel a Chillie dorazí MHDéčkem. Já nejspíš taky … auto sice jezdí, ale nevím, jestli by s ním Jirka chtěl někde jezdit … přední světlo je v čudu. Barbánek ovšem usnula v autě a doma se jen nechala svlíknout a přeložit do postýlky a tak vzorně spinká už od 21h. Alespoň k něčemu to bylo dobré, nešla spát o půlnoci, jako včera :-)
Tak se těším na zítřek, doufám, že už nepřibudou žádné nemoci a další komplikace a všichni se ve zdraví a pohodě uvidíme.
Pá Mishicka

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
4.3.04 15:29

Ahoj holčiny,

Tak na vás vzpomínáme jak se asi máte nebo jak jste se měli.
Kdo je na chatu tak ví, že mě Kačenka pěkně prohání nemoc nenemoc. Teploty jsou pryč a už nás trápí jen ten kašel ale i to už je lepší. O víkendu už máme povoleno jít ven.
Takže Kačenky si užívá tatínek a já vám musím honem honem napsat co je u nás nového.

Dneska jsme byli na kontrole u mudr a udělala se rovnou i desetiměsíční prohlídka.
Váha nám ukázala 8,30 kg což teda zamená že za dva měsíce přibrala 60 deka. No doktorka na to nic neřekla, mě to překvapilo, protože mi připadá že Kačenka jí od rána do večera tak s ní příští týden až půjdeme na očkování na žloutenku a proti obrně proberu náš jídelníček jestli jí třeba nemučim hlady. :D Ale Kačka vypadá spokojeně. Má asi dobrý spalování a taky ted chvilku neposedí.

Přidáváme se k samochodům. Tedy přesněji umíme udělat tak 5-6 kroků sami a nejlíp nám jdou když máme v ruce nějakou baštu tak to se k nám přímo žene. Směje se tomu jak blázen.
O víkendu se začala sama stavět. Já jí funguju jako opěra po který vyšplhá, pak se pustí a stojí.

Noci stále nic moc, stále to jsou prdáky nebo plnej nosánek. Řekla jsem to dneska doktorce že nás ty prdy stále zlobí a nic mi na to neřekla.

Kačka ted lítá všude. Po prázdná kuchyni kde ji na zemi zajímá mikrovlnka, nebo pračka a když se tam něco točí? no to je něco. Přilepí se na ní a kouká dovnitř.
Pak už na jedničku vzládá schody co máme dva do koupelny jen dolů by šla taky po předu tak jsem jí dneska učila že musí spustit nožičky a jít jako rak. Vypadá to že to už docela vzládá. První schod jí ukážu a druhej už sleze sama.

Dva dny mi ted zlobila u oběda. Nechtěla ani mlíčko. Tak jsme ho vynechali ale pak jogurt kdyby byl dvojtej to by se nezlobila. Dneska už opět všechno snědla. Třeba jí bolí dásničky. Stále máme jen jeden zoubek.

Teda Míšo, to bylo štěstí že se Vám nic nestalo. Já zažila nehodu jednou, velkou a raději nemyslet. Tenkrát se mi chtěl Dušan zastřelit protože to bylo zlý?. Fuj fuj?ale dopadlo to dobře a co byl s náma malej kluk v autě tak ho zachránili i přesto že mu nedávali naději.
Ty lidi v restauraci museli byt asi fakt hotový, já se tu smála a jak jsi si ještě dala panáka? no to bych chtěla vidět jak matka ještě chlastá?. Ale nedivím se ti. Hlavně že jste v pořádku.

Běžím za tím mým zlobidlem? začínám vážně uvažovat jestli to druhý jo nebo ne :D::D:D
Tatku to drží a mě musí taky, já bych pak už do toho asi nešla?tak honem honem teda t pak nelituju že sjem si to rozmyslela? no on by mi to Dušan ani nedovolil rozmyslet si to. Je rozhodnutém a basta :D

Těšíme se na fotečky a vyprávní ze srazíku?.tak honem honem?. A kdy že bude další ????

Ahoj Jarča a Kačenka dneska 46 týdnů

  • Upravit
Anonymní
4.3.04 19:36

ahoj holky,

na rodina.cz/chlupaci jsem dala par fotek ze srazu, pokud chcetae nektere poslat, piste na email: miska@lam.cz.

misa a bara

  • Upravit
mishicka
611
5.3.04 11:34

Ahojky,
tak máme za sebou takřka celodenní srazík. Bylo to opět parádní i když zejména pro maminky náročné. Na poslední chvíli jsme se dozvěděly, že nedorazí Jolka s Vojtíškem, po cestě bourali - naštěstí asi tak, jako my den předtím, takže se nikomu nic nestalo. Bylo nás celkem 8 maminek a 9 dětí … já s Bárou, Ethel s Tedem a Ankou, Chillie s Vítkem, Eržika s Verunkou, Mikiska s Filípkem, Mismiska s Bárou, Medulienka s Tadýskem a samozřejmě Zizi s Tomíkem. No pěknej babinec, ale naštěstí ten dětský koutek v Tescu je prostorný a tak jsme se tam vešli.
Pár postřehů … Verunku naprosto uchvátily schody a šplhala po nich dost vysoko, jako kdyby to dělala odjakživa … Tedýsek se zabydlel v domečku a vykukoval na nás z okna jako pan domácí … Anička byla naprosto nadšená z té hromady dětí a zkoušela všechny hračky, co tam byly … Bára se v koutku poprvé! otočila (doufám, že to nepletu) z bříška na záda a pak se skoro utopila v kuličkách … Barbánek se nechala krmit výhradně od Ethel a ještě se při tom schovávala pod plínu … Vítek si převážně soukromničil, hlavně se mu líbil stoleček s nářadím a všechna dostupná kolečka u kočárů a autíček, vyloženě se v něm projevila chlapská záliba ve strojích … Tomík řídil policejní auto, ale pořád si po očku hlídal maminku, aby mu neutekla a k mé opravdu velké radosti tentokrát ob:,–(il dosud výhradně Barbánkovu pozici největšího mamánka :-) … Filípek byl neskutečně klidnej a vzornej a zase jezdil na motorce … Tadýsek se projevil jako největší zdrhač, neustále jsme ho někde naháněli a když už teda nemohl utíkat, tak aspoň požíral drobky, co byly pod stolem - což od něj Barbánek okoukala a dojela co on nestihl :-) My jsme se v krátkých úsecích, co děti spinkaly postupně najedly a byl to teda trochu problém, protože jsme nevěděly, co si vybrat … ta nabídka je tam opravdu obrovská a lákavá, některé z nás nachodily kolem vývěsek jednotlivých jídelních boxů skoro kilometry :-) No prostě byl to príma den, mě osobně večer dělalo problém se udržet na nohou a souvisle hovořit, ale Barbánek byla naprosto spokojená a to se opět, jako vždy, projevilo tím, že se doma vrhla na svoje hračky a vlastně nás ani nepotřebovala. Tedy až do momentu, kdy jsem si dělala pití a jen mi hlavou proběhla myšlenka, že Bára je nějak podezřele tiše v koupelně, tak se ozval zoufalý pláč. Kouknu tam a vypadalo to, že se poblinkala. Ale kdepak, ty bílé kousky na puse a na triku byly kusy mýdla, které vzorně pojídala a slzy v očích byly též od mýdla, které si tam napatlala, když se snažila ten hnus vyndat z pusy. Tak jsem umývala, vyplachovala oči, snažila jsem se vyšťourat další kusy mýdla z pusinky a pak jsme se hodně dlouho utěšovaly a konejšily. Když to konečně přešlo a začalo se dovádět, tak mě Bára krásně pozvracela (fakt chuťovka - obličej a prsa - fůůůůůůůj) a když jsem se letěla umýt a při sundavání poblitýho trika se mi z toho smrádku zvednul žaludek a udělala jsem takový ten blinkací zvuk, tak se mohla Bára potrhat smíchy - no nezabily byste jí? :-))))))))) Pak mě ještě strašně majzla knížkou, až jsem si prokousla pusu zevnitř a opět následoval obrovskej smích … to už jsem fakt měla dost a šlo se spát, naštěstí bez větších problémů.
Jakmile mi Jirka stáhne fotky, tak je nasázím do galerie a Medulienku prosím, aby mi poslala, co sama nafotila ať to mám komplet. Nejsem nějak ten správnej typ na fotografa a tak spoustu krásných akcí nemám zdokumentovaných … příště asi najmu Jirku, aby děti fotil on.
Tak pá, jdu probudit paní vyspávačovou.
Mishicka + Barbánek

  • načítám...
  • Zmínit
mishicka
611
5.3.04 11:37

Ahojky,
velká gratulace k samochodičce Kačence!!!!!!!! To je teda fakt divoška, že i přes nemoc je tak čilá :-) Doufám, že na další srazík už budete moct dorazit, jak se Fialka vrátí z hor, tak je organizace na ní.
Pá Mishicka + Barbánek

  • načítám...
  • Zmínit
mishicka
611
5.3.04 11:40

Ještě já, Jarčo, koukala jsem na dokumentaci Kačenčinýho samoobědvání je to moc hezky zaznamenaný krok za krokem :-) To měla nějakou polívku s nudlema? To mě vůbec nanapadlo, že vlastně vlasové nudle by Bára klidně mohla, nechám se inspirovat.
 M.

  • načítám...
  • Zmínit
Dusanovi
390
5.3.04 12:14

Ahoj
nene, mela tu konzervu od HAMI a ja to ted davam pul napul s necim… treba nudle, ryze, brambor… vymlouvam se ze jsem bez kuchyne a nemuzu vyvaret :D tohle mam pak na dva dny… ale nudle nam chutnaji, ryzi uz ji nemixuju ale vic uvarim, brambor se rozmacka… chutna nam to.
U nas nemeli maly testoviny nez nudle, priste koupim treba ty hvezdicky, to uz by se mozna taky nemuselo mixovat.

Jarca

  • načítám...
  • Zmínit
Lindicka
235
5.3.04 17:36

Ahoj holky,
už je u nás konečně líp a musím říct, že ta nemoc k něčemu dobrá byla, protože máme teď hrozně hodnýho a milýho andílka. Pořád se usmívá a zdá se že skoro zapomněl plakat (kdyby nebylo luxování nosu, tak bych tomu i věřila). Horečka u nás zatím přetrvala v noci, ale dnes celý den ani ťuk, tak už je snad pryč. Ještě zahnat ošklivý nudle co jsou úplně všude…
Mám radost, že jste si užili srazík, jen je mi mooooc líto že jsme nemohli být taky :((. No co naděláme, příště se určitě taky vyvede, že jo? A kdy že vlastě přijede ta Fialka z hor????
Jinak u nás začíná být lehce nervózní atmosféra ohledně dovolené. Odlétáme za týden. Dnes nám zákeřně padlo hlídání psa tchánovci, takže nervy navíc. Ach jo, ještě jsme nikoho jiného nenašli :(. Já honem dokončuju všechno v práci, abych nemusela ty poslední dny před odjezdem a měla čas všechno to tu nachystat pro Matýska a zároveň nás sbalit. Největší legrace je, že si vůbec nějak nemůžu vzpomenout co se asi tak nosí v létě u moře, když vidím ten sníh a mráz kolem :D.
Kromě ale máme hlavně Matýska!!! :) Začal chodit s chodítkem zvenku nebo s kolečkovou židlí po místnosti. Občas si samou radostí poskočí :D a je sám nadšenej co zase objevil. Jo a začal dělat pa pa. Ale jenom když se mu chce :))). Klasika. Na osmiměsíční prohlídce měl 9,6 kg a 74 cm, takže už konečně zarazil. To však není přímo úměrné množství spořádaného jídla…:))))
Jejda, kdosi se vedle ozývá. Tak běžím :)
Přejeme hezký víkendík!!!
Olča a Matýsek

  • načítám...
  • Zmínit
Katule1
165
5.3.04 21:42

Ahoj holky,
koukám, že bacili zase řádí. U nás taky. Je to moje chyba, já jsem někde nastydla a Kubík to během chvíle chytnul ode mě. Mě to doufám pomalu opouští a Kubík má horečku a rýmu teď.
Ethel, opět skládám poklonu Tvé výkonnosti, máš můj velký obdiv, za to, jak vše zvládáš. Snad už jsou dětičky zdravé a budete mít zase pohodičku. Jak se děti naučily vylézt na postel? My máme natrénovaný zatím jen slez, vylézání si nedovedu představit.
Maťo, se spaním jsme na tom stejně. Kubík se budí jako Oliverek. A teď, když je nemocný, je vzhůru každou hodinu. Například teď spí tři hodiny a už byl vzhůru 5×. Trápí ho navíc rostoucí horní zoubky. Doufám, že to brzy skončí, momentálně zatínám zuby.
Mishicko, nehoda je nepříjemná, ještěže jste v pořádku. A Jolana s Vojtíškem taky. Já mám neustále hrůzu z toho, že někde nabourám, tak jezdim pomaleji a když řídí manžílek, pořád mu radím, což mu leze na nervy. Omluvim se, ale za chvíli se zapomenu a zas mu radim, aby zpomalil. Samozřejmě to není potřeba, jezdí dobře. Jenže někdy se holt něco přihodí, taky už máme malou nehodu za sebou.
Mýdlová příhoda je mooooc pěkná. Chudák Barča a chudák ty. Barča Tě rozhodně nešetří co? Je to divoška, ale moc šikovná. My si taky s Kubíkem navzájem oplácíme. Já se tuhle ráno sprchovala, Kubík mě šmíroval, stál u vany. Já měla vedle položený pantofle (látkový bačkory) a on nelenil, sehnul se a hup s pantoflí do vany. Pak jsme si spolu hráli, on okusoval svůj kartáček a já jsem po něm chtěla, aby mi dal taky ochutnat. Vzorně mi strčil něco do pusy a já jsem se zakousla. Pak následoval vyděšený výraz v očích a ukrutný řev. Já jsem ho hryzla do prstu a to tak, že moje stopy zubů byly viditelný ještě dlouho. No hrůza. Matka okusuje vlastní dítě.
Srazík se vydařil, to je paráda. Těšim se na fotečky. Kdyby byl příští o víkendu, taky bychom se rádi přidali. Moc by mě zajímalo, jak bude Kubík reagovat na tolik dětí pohromadě. On je velký mámin mazlíček, musim ho trošku zvykat i na jiný dětičky.
Pokusy se samokrmením u nás probíhaly už dříve, jen párkrát, to uklízení, to je fakt něco. Teď jsem to, na Ethelin popud, zkusila znova. Nakrájela jsem brambory, zelený fazolky a brokolici na menší kousky. Kubík dlabe radši rukama, než lžící. Lžíci mu musim naložit a on jí občas do pusinky strčí, spíš si s ní hraje a rozhází to všude okolo. Pití z hrnečku je stále neúspěšné. Něco vypije, ale je toho málo. Lahvička vyhrává.
Máme velkou novinu. Už týden umí Kubík aspoň pět kroků sám. Ovšem jen, když si ho posíláme mezi sebou. Sám se bojí pustit. Na Barču teda rozhodně nemá.
Mějte se krásně a buďte zdraví.
Káťa a Kubík (včera 11 měsíců)

  • načítám...
  • Zmínit
Katule1
165
5.3.04 21:44

Pardon, …bacily…
Káťa

  • načítám...
  • Zmínit
mishicka
611
5.3.04 22:39

Ahoj Káťo,
to je teda dobrý s tím kousnutím :-))))))))))) Kubík byl jistě v šoku, co mu to děláš :-))))))) Já se tady škodolibě bavim, protože konečně nejsem sama, taky jsem takhle Báru hryzla :-)))))) A gratulujeme Kubíkovi k chození, snad bude někdy v létě srazík o víkendu, abychom mohli být venku a tak se konečně uvidíme.
Jo a šmírování u vany je Bářina specialita, ovšem v poslední době se mermomocí snaží dostat za mnou dovnitř a tak moje sprchy probíhají velmi rychle.
Ještě jen k těm nehodám. Já zastávám názor, že můžeš být sebelepší řidič a je ti to na prd v momentě, kdy to do Tebe napálí někdo jinej. A zajímavý je (pouze dle mého pozorování), že to většinou daleko víc schytá ten nevinej. My jsme teď narazili do dvou aut a vyšli jsme z toho s nejmenším „úrazem“. Jeden z těch dvou ani nemohl odjet, musel volat odtahovku :(
Tak dobrou noc … my máme dneska vyhráno, Barborka vzorně usnula, i když celý den byl kňourací a spací … vypadá to na zoubkobol. A já se do postele těším o to víc, že dneska má noční službu Jirka :-))))))) Praktikujeme o víkendech Ethelin systém výměny míst v posteli a je to fakt parádička parádní, už jen pro ten pocit, že nemusím vstávat já!!!!! Ethel 3× hurá :-)
Mishicka + Barbánek

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
6.3.04 10:23

Ahoj holky!
Tak my jsme z Prahy utekly už v pátek ,i když jsme měli jet až v sobotu,ale spali jsme v místnosti,kde nebyly kamna a byla tam strašná zima,manžel dostal rýmu a já měla strach ,že maličkej to taky dostane,protože se v noci pořád odkopával a když jsem šla kojit,byl úplně zmrzlý.Tak jsme vyměnili lístky na autobus a jeli jsme hned v pátek v poledne,ani nevíte,jak jsem ráda byla doma v našem útulném hnízdečku.
Tomášek prospal celou cestu v autobuse s prsem v puse,protože s náma jela maličká holčička,která každých pět minut zakřičela a Toma to budilo,tak jsem byla za ty tři hodiny zkřivená jak paragraf a totálně unavená,večer jsme šli s manžílkem na pivo,tak jsem se aspoň trochu odreagovala.

Srazík byl bezva,jen mě hrozně mrzelo,že byl Tom tak hnusnej a nedal mi ani na chvíli pokoj,tak jsem se těšila,že si s váma pokecám a nakonec jsem musela být jen s ním a to samozřejmě jinde než byly ostatní,tak jsem byla naštvaná,ze srazu jsem se dokodrcala až o půl sedmé a měla jsem toho plný brejle,tak se to na mě všechno nabalilo a byla jsem ráda,že jedeme domů.Tomášek není zvyklý na takový ruch,jaký byl v tom tescu a taky nikdy nebyl s tolika dětma pohromadě,tak z toho byl značně nervní a pořád si mě držel,jinak je to hodnej kluk,ale musí být ve svým a musí mít asi klid,jinak není ve své kůži.Byla jsem z něho zoufalá,chtěla jsem si fakt pokecat a ono houby,no snad se zlepší a když bude starší,tak už mě nebude tak viset na nohavici a na šumavě si to užiju.
Jak to tak vypadá,tak pojedeme za čtrnáct dní znovu do Prahy,ale na svatbu,tak to asi nevyjde,abych se s někým sešla.
doufám,že jste všichni už zdraví,já se modlím,aby ten studený odchov Tomášek přežil ve zdraví a sand někdy se zase uvidíme.
Jo,už máme asi tu stoličku venku,jen mě nenechá se tam podívat,tak jsem šátrala prstem a něco tam je,takže stav zubů je asi 9 a vážíme 12kilo.
Musím končit,mějte se všichni hezky a bacilům dejte na prd…
Ahoj Zizi a ukňouraný Tomášek

  • Upravit
Dusanovi
390
6.3.04 19:58

Ahoj hočiny

tak opravuji můj komentář.
Máme druhý zub. Kterej? nahoře dvojku… no čím by nás ta slečna nepřekvapila :D

ahoj Jarča

  • načítám...
  • Zmínit
Medulienka
354
7.3.04 20:08

Ahojky všem,
jen v rychlosti, dala jsem do galerie pár fotek ze sraZIZÍku:-) Blbne mi počítač, tak jdu uhánět svého „správce sítě“, abych mohla na chat!:-) Šárka

  • načítám...
  • Zmínit
Mickey
46
8.3.04 20:07

Ahojky

tak se zase hlásím. Jsem ráda,že vám srazík, i pres některé nesnáze, vyšel. Mishicko, Bára je opravdu šikovný človíček!!Klobouk dolů. Závidím vám, že Barborka papá lžičkou.My lžičku okusujeme, ale nic na ni nenabereme a pokud si dovolím dát nějaký obsah na lžičku, lžička nemá úspěch. Nejraději mističku obracíme a obsah nás vůbec nezajímá.
My máme od jisté doby dvouchodové jídlo. Polívčičku a pak něco na kousky.Většinou je to brokolice, kterou Eliška miluje a cpe si obrovské růžičky do pusy, mrkev s bramborem a občas nějaké to masičko. Ale vše se praktikuje jako u Káti a Kubíka pouze rukama. O běda, kdybych si dovolila dát něco lžičkou. Takže polívčičku papáme tak, že si Eliška okukuje moji bačkoru a nevnímá, že otvírá pusinku a já ji tam dám sem tam nějakou tu lžičku. A pak dostane na svůj talířek ty kousky a nejdřív něco sní. Většinou ji to dávám do pusy já, protože ona se tak snaží, že ji to těsně před pusinkou upadne:-)) Posléze do obsahu na talířku začne bušit a rázem z toho máme kaši.:-))
A proč máme dva chody?? Protože si náš drahoušek jednou usmyslel, že mixovaný ne ne a že jen kousky, druhý den zase nechtěla kousky.Bylo to na palici, tak mám obě verze po ruce, vařím jak pro dvojčata:-)), každý den zkouším, co by tak zrovna princezna baštila a když má úspěch oboje, dostane oboje.
Jinak si eliška už sama stoupá v ohrádce, tedy vytáhne se za žbrdlinky do stoje. A začínáme ťapat za ruce a to nás tedy děsně baví!! Také jako u Kačenky mají u nás úspěch dveře. Otvíráme a zavíráme o sto šest. Jo a Ethel, taky by mě zajímalo, jak lezou děti na postel. Jak se to naučily?
Zítra jdeme na desetiměsíční prohlídku, tak jsem zvědavá kolik budeme vážit,

zatím se mějte
Miki a Eliška

  • načítám...
  • Zmínit
Zizi
457
8.3.04 20:40

Ahoj holky!
Teda to jste všichni nemocní,že nepíšete?
Tomášek je zatím zdravý a já s Lukym taky,ale Luky už si stěžuje na bolest v krku,tak půjdem kloktat.Jediný marod je u nás taťka,tak to snad ustojíme bez nakažení.
Tomášek se včera ráno pustil do zdolávání našich šestnácti schodů a do večera se to tak naučil,že už je leze bez přestávky a sám,to je borec!Jenže já teď musím pořád hlídat a stát mu za zadkem,kdyby se náhodou zřítil.
Už taky zdokonalil to vstávání a taky přestal prskat jídlo,ale teď toho nesní tolik,co předtím.
Stolička už jedna vylezla,takže má 9zubů a další zuby čekáme,má to pěkně nalitý i dole,takže se mu to klube zase naráz.
Taky mu dělám sunar,aby si zvykl na jeho chuť a aby se mi potom líp odstavovalo,takže mu kolem deváté ráno dám cvaknout tak stovku sunaru a pak ho nakojím a musím říct,že už ho pije docela v pohodě.

Čeká nás další výlet do Prahy,ale jedem na svatbu,tak asi žádný srazík nehrozí.Docela se toho děsím,máme spát u tety,ale bude nás tam dost,tak nevím jestli vůbec Tom usne a jestli to vůbec celý ustojí,když je moc lidí,tak to nemá rád,není na to zvyklý,no vždyť jste ho vlastně viděly,jakej byl kakanej:-))))
Tak musím jít kloktat s Lukášem,tak zatím papapapa Zizi a Tomášek

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Letní románek s hořkou příchutí: Byla jsem jen náhradní řešení?

Naše cesta nemocí: Centrální mozková příhoda mého tatínka

Můj boj s tím, proč moje děti přišly o prarodiče: Čekáte lásku, přijdou podmínky

„Maminko, ty záříš!“ – 1. část

Má cesta k miminku: Rok plný nadějí, zákroků a nekonečného čekání

Když dětské bolesti hlavy nejsou jen migrénou: Můj deník nejistoty

Seděli jsme tam v bundách. Ale vnoučka snacha vůbec neoblékla

Od emailu až ke knize. Někdy stačí jeden e-mail... a změní se úplně všechno

Lékař mě nutí změnit pojišťovnu, musím mu prostě vyhovět. Nechci o něj přijít

„To tě manžel ještě vůbec chce, když vypadáš jako hroch?“ Vpálil mi švagr