Moje cesta k otěhotnění
- Snažení
- Aleyt
- 30.11.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Povídání o tom, že i přes různé překážky se cesta k dítěti nakonec podaří.
Dlouho jsme se s manželem snažili o miminko, až jsme nakonec požádali o pomoc našeho gynekologa. Ten nám udělal potřebná vyšetření a po výsledcích jsme se snažili spontánně, sami, bez pomoci. Asi po roce jsem zjistila, že se nedostavila menstruace, a tak jsem běžela k doktorovi. Ten těhotenství nepotvrdil, ba naopak - sdělil mi, že mám na vaječníku velkou cystu a ta musí ven. Byla jsem objednaná na laparoskopii, hned do týdne. Doktor mi řekl, že se rovnou podívají na průchodnost vejcovodů. Na jednu stranu jsem byla ráda, že budu vědět na čem jsem a proč se nám pořád nedaří.
Nastoupila jsem do nemocnice, kde mi jiný doktor řekl, že nikde žádná cysta není, že se mám obléct a jet domů. Manžel už byl na cestě z nemocnice a já tam zůstala sama. Doktorovi jsem řekl, že cysta byla primární problém, že chtěl můj gyndr dělat ještě průchodnost. Na to mi pověděl, že je to zbytečné, že se to dělá až cca po roce, kdy žena nemůže otěhotnět. Trvala jsem na svém, už jsem byla na operaci připravená, v práci zařízenou dovolenou a taky představa, že se všechno zase oddálí, mě přinutila v nemocnici zůstat.
Jaké bylo mé překvapení, když jsem se probudila po operaci. „Paní, cystu jsme vám vysáli, endometriózu spálili a vejcovody jsou průchodné.“ Já ještě oblblá jsem se ptala. „Jak to? Vždyť jste říkal, že tam nic nemám?“ Na to doktor neřekl nic a odešel.
Pooperační průběh byl dobrý, a tak jsem jela domů. Za týden jsem šla vytahovat stehy a těšila jsem se, až se pustíme do řešení našeho problému. Jupí!
„A Vy jste která?,“zeptal se mě gynekolog, který mě mimochodem operoval.
Co? To si ze mě dělá srandu? Já se opět představila, doktor stehy vytáhl a že zítra máme dojít s mužem a vzorkem na spermiogram. Tak jsme tak udělali.
Druhý den jsem byla opět překvapená. „A Vy jste paní…“ Řekla jsem mu znova své jméno, ale to už jsem se trochu zlobila. Spermiogram vyšel dobře, tak jsme začali měřit bazální teplotu a snažili jsme se.
Asi po půl roce jsem šla na kontrolu, kde mi doktor sdělil, cituji: „Musíme přeléčit endometriózu, proč jste nepřišla dříve, už jste mohla mít léčbu za sebou.“ Koukala jsem na něho jako z jara. Jakou endometriózu? Jak přeléčit. Vůbec nic mi neřekl a předepsal mi Depo proveru. Recept jsem si nešla hned vyzvednout, ale mrkla jsem na internet, co je to zač… Antikoncepce s prodlouženou účinností. Říkám si, to snad ne? Kolegyně v práci si ji nechává píchat a ještě rok po vysazení nemá menstruaci, to přece nejde? Copak doktor neví, že se snažíme o miminko?
Recept jsem si nevyzvedla a šla jsem znovu za lékařem. Ptala jsem se na to, jaké mám další možnosti. Ten mě okamžitě odkázal do Gyncentra, to jsem odmítla.
Naštěstí (!) jsem měla možnost konzultace s jiným, známým lékařem, který mi vysvětlil, jaké mám možnosti a jak by postupoval on. Udělal mi vyšetření, která jsou třeba před stimulací a začalo se. Hormony - Pregnyl, v případě růstu folikulů - hormony a tak pořád dokola. Do toho jsem měla hodně práce, chystala jsme se s dětmi do školky v přírodě…
Po návratu jsme letěli do nemocnice na měření folíků a byly velké, tudíž jsem dostala injekci Pregnylu, pak jsme se snažili
) a na uvítanou po návratu jsme s mužem šli na pivo.
) Vůbec jsem neměla myšlenky na dítě, byla jsem ráda, že se blíží konec školního roku a já si přes prázdniny odpočinu a naberu nové síly.
Jenže se nedostavila ms. Test negativní. Ach jo, to zase budu muset letět do nemocnice na vyvolávací injekci. Ale pro jistotu jsem si za 2 dny udělala test znovu.
Položila jsem ho na skleničku, umyla jsem si hlavu, vypila kafe a objednala jsem se k doktorovi. Při odchodu jsem si všimla testu - a jéjé, beztak zase nic… Jenže ony ty potvůrky dvě tam byly!!! Já mám na testu dvě čááárky, to snad není možné.
)
Koupila jsem další test, který to potvrdil. Za 14 dní mi to potvrdil NOVÝ gynekolog. Byla jsem v 7.týdnu těhotenství.
Teď jsem ve 27. týdnu, užívám si kopanečků a šťouchání, hladím bříško a jsem neskonale šťastná. Celé naše snažení trvalo 6 let. Povedlo na 4. pokus, kdy už jsme ani nedoufali…
Touto cestou bych všem snažilkám chtěla říct, že Vám držím palce, upřímně a od srdíčka. ♥
Přečtěte si také
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 1189
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...
Chtěla jsem rodit doma. Skončila jsem na sále a málem přišla o život
- Anonymní
- 07.05.26
- 1206
Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že bych chtěla rodit doma. Brala jsem jako samozřejmost, že porod patří do nemocnice, mezi lékaře a přístroje. Jenže když jsem otěhotněla, něco se...
Porodila jsem doma do pěti minut. Záchranář mě seřval a hrozil sociálkou
- Anonymní
- 07.05.26
- 1364
Třetí těhotenství má být podle všech příruček „brnkačka“. Už víte, do čeho jdete, znáte své tělo a máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Já měla všechno nalinkované. Vybraná porodnice půl hodiny...
Moje dcera má diagnostikovaný autismus. Někteří mě obviňují, že za to můžu já
- Anonymní
- 07.05.26
- 695
Když jsem Karolínku čekala, snažila jsem se dělat všechno tak, jak se má. Byla jsem ta klasická nadšená prvorodička, která si pročítá články, diskuse, doporučení lékařů a řeší každou maličkost. Co...
Syn se před maturitou hroutí. Stydím se za jeho neschopnost
- Anonymní
- 07.05.26
- 2677
Vždycky jsem věřil, že úspěch je volba. Celý život jsem dřel, abych své rodině zajistil standard, o kterém se většině lidí jen zdá. Moje děti měly všechno – kroužky, sport, mou plnou podporu a...
Tchyně se doma nudí, ale vnoučka nepohlídá. Jí děti taky nikdo nehlídal, říká
- Anonymní
- 06.05.26
- 3017
Moje tchyně by mohla být naprosto ideální hlídací babička. S tchánem mají firmu, kterou už předali mladším, peněz mají dost a času taky. Chápu, že rádi cestují a užívají stáří plnými doušky. Ale...
Místo oběda psychologický výslech: Moje máma rozebrala mou holku na prvočinitele
- Anonymní
- 06.05.26
- 2060
Říká se, že matky mají na své syny jakýsi šestý smysl. Ten mámin je ale nastavený na režim „vyhledat a zničit“ jakoukoli ženu, která se ke mně přiblíží na méně než metr. Když jsem se rozhodl, že jí...
Pracuji jako uklízečka a můj dospívající syn se za mě stydí. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 06.05.26
- 1085
Dlouhá léta jsem byla doma s dětmi na rodičovské. Máme tři děti a kvůli nejmladší dceři stále nemůžu nastoupit na plný úvazek někam do kanceláře. Je často nemocná, pořád běháme po doktorech a ze...
Máma září štěstím. Jenže její mladší partner skrývá tajemství, které znám jen já
- Anonymní
- 06.05.26
- 2164
Máma si v pětapadesáti letech našla milence, který je o dvacet let mladší než ona. Na tom by dnes nebylo nic divného, kdyby se ho nerozhodla seznámit se mnou. Jeden polibek a od té doby mám o čem...
Odnáším si drobnosti z obchodů a neumím přestat. Mám vyhledat pomoc?
- Anonymní
- 06.05.26
- 832
Kradu drobnosti, které si můžu bez problémů koupit. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli pocitu – adrenalinu, napětí a zvláštní radosti, která mi vydrží i několik dní. Pak ale přichází stud a...