Moje cesta k otěhotnění
- Snažení
- Aleyt
- 30.11.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Povídání o tom, že i přes různé překážky se cesta k dítěti nakonec podaří.
Dlouho jsme se s manželem snažili o miminko, až jsme nakonec požádali o pomoc našeho gynekologa. Ten nám udělal potřebná vyšetření a po výsledcích jsme se snažili spontánně, sami, bez pomoci. Asi po roce jsem zjistila, že se nedostavila menstruace, a tak jsem běžela k doktorovi. Ten těhotenství nepotvrdil, ba naopak - sdělil mi, že mám na vaječníku velkou cystu a ta musí ven. Byla jsem objednaná na laparoskopii, hned do týdne. Doktor mi řekl, že se rovnou podívají na průchodnost vejcovodů. Na jednu stranu jsem byla ráda, že budu vědět na čem jsem a proč se nám pořád nedaří.
Nastoupila jsem do nemocnice, kde mi jiný doktor řekl, že nikde žádná cysta není, že se mám obléct a jet domů. Manžel už byl na cestě z nemocnice a já tam zůstala sama. Doktorovi jsem řekl, že cysta byla primární problém, že chtěl můj gyndr dělat ještě průchodnost. Na to mi pověděl, že je to zbytečné, že se to dělá až cca po roce, kdy žena nemůže otěhotnět. Trvala jsem na svém, už jsem byla na operaci připravená, v práci zařízenou dovolenou a taky představa, že se všechno zase oddálí, mě přinutila v nemocnici zůstat.
Jaké bylo mé překvapení, když jsem se probudila po operaci. „Paní, cystu jsme vám vysáli, endometriózu spálili a vejcovody jsou průchodné.“ Já ještě oblblá jsem se ptala. „Jak to? Vždyť jste říkal, že tam nic nemám?“ Na to doktor neřekl nic a odešel.
Pooperační průběh byl dobrý, a tak jsem jela domů. Za týden jsem šla vytahovat stehy a těšila jsem se, až se pustíme do řešení našeho problému. Jupí!
„A Vy jste která?,“zeptal se mě gynekolog, který mě mimochodem operoval.
Co? To si ze mě dělá srandu? Já se opět představila, doktor stehy vytáhl a že zítra máme dojít s mužem a vzorkem na spermiogram. Tak jsme tak udělali.
Druhý den jsem byla opět překvapená. „A Vy jste paní…“ Řekla jsem mu znova své jméno, ale to už jsem se trochu zlobila. Spermiogram vyšel dobře, tak jsme začali měřit bazální teplotu a snažili jsme se.
Asi po půl roce jsem šla na kontrolu, kde mi doktor sdělil, cituji: „Musíme přeléčit endometriózu, proč jste nepřišla dříve, už jste mohla mít léčbu za sebou.“ Koukala jsem na něho jako z jara. Jakou endometriózu? Jak přeléčit. Vůbec nic mi neřekl a předepsal mi Depo proveru. Recept jsem si nešla hned vyzvednout, ale mrkla jsem na internet, co je to zač… Antikoncepce s prodlouženou účinností. Říkám si, to snad ne? Kolegyně v práci si ji nechává píchat a ještě rok po vysazení nemá menstruaci, to přece nejde? Copak doktor neví, že se snažíme o miminko?
Recept jsem si nevyzvedla a šla jsem znovu za lékařem. Ptala jsem se na to, jaké mám další možnosti. Ten mě okamžitě odkázal do Gyncentra, to jsem odmítla.
Naštěstí (!) jsem měla možnost konzultace s jiným, známým lékařem, který mi vysvětlil, jaké mám možnosti a jak by postupoval on. Udělal mi vyšetření, která jsou třeba před stimulací a začalo se. Hormony - Pregnyl, v případě růstu folikulů - hormony a tak pořád dokola. Do toho jsem měla hodně práce, chystala jsme se s dětmi do školky v přírodě…
Po návratu jsme letěli do nemocnice na měření folíků a byly velké, tudíž jsem dostala injekci Pregnylu, pak jsme se snažili 
) a na uvítanou po návratu jsme s mužem šli na pivo. ) Vůbec jsem neměla myšlenky na dítě, byla jsem ráda, že se blíží konec školního roku a já si přes prázdniny odpočinu a naberu nové síly.
Jenže se nedostavila ms. Test negativní. Ach jo, to zase budu muset letět do nemocnice na vyvolávací injekci. Ale pro jistotu jsem si za 2 dny udělala test znovu.
Položila jsem ho na skleničku, umyla jsem si hlavu, vypila kafe a objednala jsem se k doktorovi. Při odchodu jsem si všimla testu - a jéjé, beztak zase nic… Jenže ony ty potvůrky dvě tam byly!!! Já mám na testu dvě čááárky, to snad není možné. )
Koupila jsem další test, který to potvrdil. Za 14 dní mi to potvrdil NOVÝ gynekolog. Byla jsem v 7.týdnu těhotenství.
Teď jsem ve 27. týdnu, užívám si kopanečků a šťouchání, hladím bříško a jsem neskonale šťastná. Celé naše snažení trvalo 6 let. Povedlo na 4. pokus, kdy už jsme ani nedoufali…
Touto cestou bych všem snažilkám chtěla říct, že Vám držím palce, upřímně a od srdíčka. ♥
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1613
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 943
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1653
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 690
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 400
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20681
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2613
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2882
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2599
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1758
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Gratulace velika a at je vsechno na jednicku 
Já měla jít na laparoskopii taky. Za měsíc, kde by mi při nepotvrzené ovulaci taky prošťouchli co se dalo. ale druhý cyklus po vysazení jsem ji měla, docela brzo, ten první nebyla k vůli cystě. No a při druhém cyklu, před operací jsem otěhotněla. přiznám se, že jsme to nechávali tak, na přírodě. A moc nepočítali s tím, že by jsem otěhotněla okamžitě. Nakonec ano. Mimčo si našlo cestu. Cysta celou dobu nedělala problémy, a do měsíce budeme mít broučka u sebe. 
Laparoskopie mě nemine, pokud by malý nemusel císařem, to by mi ji vzali rovnou, podle mého gynekologa, který je perfektní. Sotva jsem mu řekla o plánovaném těhotenství, dělal mi horm. testy, aby zjistil problém dřív, než abych čekala. Ujistil se, že miminko opravdu chci, že po laparoskopii by byla největší šance otěhotnět. Nakonec jsme operaci odložili. 
at se jen dari 