Moje droga patchwork
- Ostatní
- Emilie
- 05.05.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Už v tom lítám taky. „Patchwork je jako droga. To tě chytí a už nepustí,“ prohlásila Venda Kamená, českobudějovická lektorka této kreativní techniky, když jsem se k ní hlásila na kurz.
To máte totiž tak. Můžete si nakoupit řadu knížek o nejrůznějších věcech, jak se co dělá, ale nic se nevyrovná tomu, když máte možnost vidět skutečného mistra při práci a když máte možnost, aby ten mistr viděl při práci vás. No, aby vám řekl, co děláte špatně. Proč ty čtverce a trojúhelníky se nechtějí tak pěkně spojit v jednom bodu, proč se vám látka krabatí, a dalších sto a jeden proč. Alespoň tak jsem to vnímala já, když jsem po letech samoučení seznala, že mé výtvory se zdaleka nepodobají těm na fotografiích v knížkách a na webu. Takže následující postup, vyhledat si kurz a přihlášku, byl více než logický.
„Tak tě tady vítám,“ odemkla svou dílu Venda, usměvavá obrýlená bruneta, a současně se zeptala, zda mi nevadí, že mi tyká, neb všechny patchworkářky si tykají. Všechny patchworkářky na kurzu nebyly pochopitelně doslova všechny, které se v Budějovicích tomuhle stylu šití věnují, ale byly to „holky“ od 30 do 60 let. Nováčka přijaly vlídně, ale přeci jen ostražitost odložily až ve chvíli, kdy zjistily, že fakt o svém začátečnictví nekecám – jednak jsem zde poprvé držela v ruce nezbytné pomůcky jako například řezák, a jednak jako pomyslné schody i u patchworu platí, že jakmile se naučíte a zvládnete jeden vzor, už na vás číhá o fous těžší, a šička v porovnání s těmi výše se prostě opět považuje za začátečnici. „Holky“ prostě jen sledovaly, na kterém schodu jsem. Na tom druhém, přičemž ten první znamená, že už jste k sobě už někdy v životě úmyslně přišili dva čtverce.
Rozhlížela jsem se po Vendině ateliéru a můj údiv neznal mezí. „Tak tohle někdy ušít,“ komentuiu polohlasně deky nejrůznějších barev a vzorů. „Ušiješ, neboj. To tě chytne a naučíš se to,“ směje se Venda. „Po dnešku už budeš umět tohle,“ a ukazuje jedno z „uměleckých pláten“ na zdi.
Stejně jako já začínám patchwork, začala i Venda. Na mateřské dovolené, kde měla potřebu se kromě dětí věnovat i nějaké konkrétní kreativní činnosti. Začala šít, udělala si lektorský kurz, založila dílnu a obchod. „Bohužel Češi nedokáží ocenit originál, ruční práci, takže musím své výrobky prodávat hluboko pod skutečnou cenou,“ komentuje to, co zná každý řemeslník. Vypočítává, že například přehoz přes dvojpostel by si podle materiálu a doby práce ocenila na 25 000 korun. „Je to hlavně koníček, rozhodně to není žádný extra výdělečný podnik,“ dodává. „A je to hodně drahý koníček,“ směje se. Vytahuje kousky asi šesti látek, které nedávno nakoupila v zahraničí na výstavách patchworku. Metr stojí přes 20 EUR. „Musela jsem si koupit alespoň kousek, aspoň kousíček. A je mi jasné, že do toho v životě neříznu!“ protáčí sama oči nad cenou.
Když na konci lekce odcházím, neodolám a v jejím obchodě kupuji nějaké látky. No, prostě je nutně potřebuji na ten nový vzor, co jsem se dneska naučila. Venda odměřuje a já mezitím pročítám „desatero závislosti na patchworku“, které má vyvěšené na zdi. Stojí tam, mimo jiné, že ačkoli máte doma tolik látek, že je do konce života nespotřebujete, stále kupujete nové. Směji se tomu. „No vidíš, já ti to říkala,“ pokyvuje Venda hlavou. „Už v tom lítáš. Je to jako droga.“
Přečtěte si také
Děti chtěly pořád něco kupovat. Jedno pravidlo nás zbavilo většiny proseb
- Anonymní
- 26.09.26
- 69
„Mami, já to potřebuju.“ Věta, kterou jsem za poslední roky slyšela tolikrát, že už přesně vím, že ve většině případů následuje něco, co dítě ještě před pěti minutami vůbec neznalo. Dlouho jsem si...
Myslela jsem, že je to konečně ten pravý. Pak mě kontaktovala jeho manželka
- Anonymní
- 26.09.26
- 88
Už jsem si skoro začínala říkat, že jsem konečně měla štěstí. Po několika vztazích, které nikam nevedly, jsem potkala muže, se kterým mi bylo dobře. Byl pozorný, zajímal se o mě, pamatoval si...
První měsíc školy je za námi. A já už přesně vím, co jsme letos podcenili
- Anonymní
- 26.09.26
- 94
Nějak pevně doufám, že to, co zažívám doma teď já, prožívají v nějaké menší obměně i ostatní matky. Upřímně prázdniny byly náročné a na školní rok jsem se těšila jako na smilování, jenže kde je ten...
Chtěla jsem rodičům říct o hypotéce a novém autě. Místo radosti přišel výslech
- Anonymní
- 26.09.26
- 122
Nedávno jsme s manželem podepsali hypotéku. Nebyla to žádná malá věc. Dlouho jsme vybírali dům, počítali peníze a přemýšleli, jestli do toho opravdu jít. Nakonec jsme se rozhodli, že ano.
Syn měl před každou návštěvou lékaře hysterický záchvat. Až tohle zabralo
- Anonymní
- 26.09.26
- 125
Vždycky, když jsem svému sedmiletému synovi Nicolasovi oznámila, že půjdeme k lékaři, okamžitě zbledl. Odmalička má z doktorů panický strach. Je to bohužel spojené s jednou nepříjemnou zkušeností,...
Začala jsem nakupovat jídlo podle jídelníčku. Ušetřili jsme víc, než jsem čekala
- Anonymní
- 25.09.26
- 1090
S manželem jsme pořád hádali o tom, kolik utrácíme za jídlo. Je pravda, že náklady byly obrovské, návštěvy supermarketů čím dál častější. Vždycky jsem si říkala, že jen koupím pár věcí k večeři, a...
Pracuji jako chůva, děti miluju. A nikdo nechápe, proč jsem vlastní nechtěla
- Anonymní
- 25.09.26
- 2550
V dnešní době každý řeší toho druhého. Když se něčím „lišíte“, je to špatně. Mně je 45 let, už roky pracuji jako chůva, mám vystudovaný peďák, učila jsem ve škole, vedla kroužky a nakonec si...
Osm let jsem byla jen na rodičáku. Teď mi manžel oznámil krutou zprávu
- Anonymní
- 25.09.26
- 2824
Osm let. Přesně tak dlouho jsem strávila na rodičovské dovolené. Tři děti jsem si pořídila hned po vysoké škole, takže mé pracovní zkušenosti byly prakticky nulové. Ale byla to naše společná...
Dcera odmítá jíst normální jídlo. Ale když ho nazvu jinak, najednou ho miluje
- Anonymní
- 25.09.26
- 3318
Dceři jsou právě 4 roky. Má úžasnou fantazii a prakticky cokoliv řekne, je jak vystřižené z nějaké kouzelné pohádky. Stromy prostě nejsou stromy, ale jsou to nádherní gigantičtí tvorové, co...
Chtěla jsem vrátit peníze za nefunkční kroužek. Odpověď vedení mě rozzuřila
- Anonymní
- 25.09.26
- 3849
Na letáku to vypadalo jako naprosto dokonalá investice do budoucnosti naší dcery. Slibovali intenzivní rozvoj řeči, stimulaci kognitivních funkcí a dokonce i speciální cvičení na posílení středu...
super
No a následkem je, že už jsem měla doma půl knihovny, chystám se předplatit Švadlenku a mám objednané další látky na deku pro Honzíka. Teď budeme dokončovat deku - základní prvky - bude celkem dvanáct čtverců/na fotce je jen polovina/, ručně šité. Samozřejmě už mám doma patchworkovou sadu 
Jsem moc ráda, že mám tak tolerantního chlapa a mé „koníčky“ trpí, chodím totiž ještě na pedig, fimo, háčkuji a pletu. No a výbavu plen jsem si také našila sama - též nic laciného. 
jen tak dál 
