moje životní snažení
- Snažení
- Dandy
- 23.01.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Vím, že budu psát o com, co se tady omílá pořád dokola (IVF, insesminace ...), ale myslím, že když je člověk před tuto situaci postaven, informací a zážitků jiných není nikdy dost.
Rozhodla jsem se proto popsat mou poměrně dlouhou 4 letou cestu k toužebnému výsledku otěhotnění. Hodně z nás bylo asi ve stejné situaci jako já. Když mimi nepřicházelo ani po 2 letém snažení, začala jsem přemýšlet o tom, že asi nebude vše tak jak má být. Obě moje švagrové už porodily krásné holčičky a já jen krutě záviděla. Strašně ráda jsem s neteřičkama zůstávala o samotě, přebalovala jsem je, krmila, zpívala jim a představovala jsem si, že to nejsou neteře, ale mé dcery. Jsem z Frýdku - Místku a tak jsem si tam vyhlédla centrum asistované reprodukce - pan doktor tam prý umí dělat zázraky. Chodila jsem po kontrolách, ultrazvucích, krevních testech a vše bylo naprosto v pořádku. I tak se ale rozhodli pro hysteroskopii. Chvilku jsem si díky narkóze zdřímla a když jsem se probudila, jen maličká bolest v podbříšku naznačoval, že semnou páni doktoři asi něco prováděli. Jinak jsem poměrně spokojená šla na kontrolu, kde jsem se dozvěděla poměrně špatný výsledek. Bez hormonů to prostě nepůjde. Tělo není připraveno na vajíčko v tu správnou dobu, kdy by mělo. Aby manželovi nebylo líto, musel odevzdat vzorek sperma - k mému překvapení jsme to mohli provést doma a do půl hodiny to stačilo přivézt. No jo, ti chlapi to mají stejně vždycky lehčí, co? No a ouvej - spermiogram naprosto pohořel - strašně málo spermií a pohyblivost snad jen 20%. No to teda něco znamenalo pro ten ješitný mužský mozeček. ?To je asi nějaká blbost ne - se určitě spletli? - tvrdil můj nejmilovanější. No nespletli se. Po několika cyklech, kdy mi dávali injekci pro přesnou ovulaci a my museli sexovat v danou hodinu to stejně přestli zkoušet jen tak bez pomocí nové techniky (musím ale napsat - to byly muka - jednou nám řekli, že to (myslím set sex) bude nejlepší po 23.00 hod - fakt vražda pro mého muže, který maká každý den 12 hod a v 20.00 hod už většinou přehazuje nohu přes peřinu a spokojeně pochrupuje.) No to ale byly jen začátky a dneska se jim směju. Vůbec jsem tehdy netušila, čím vším si budeme muset projít a jak to bude finančně a hlavně psychicky náročné. Po nějakém čase a opakovaných spermiogramech, které byly spíš horší než lepší se přece jen doktor rozhodl pro umělou inseminaci. Nedával tomu moc naději, ale zkusit se má všechno a za tu tisícovku to přece stojí za to. Nevyšlo to, moje psychika prudce klesla, ač šance na otěhotnění byly minimální. Probrečela jsem snad týden v kuse. Nesnášela jsem sama sebe, proč zrovna já musím v životě řešit všechny problémy. S manželem jsme v té době byli asi rok po svatbě, řešili jsme poměrně špatnou finanční situaci - kupovali jsem si byt, zařízení … no však to znáte a v tu dobu doktor navrhnul poslední možné řešení IVF. 3 pokusy hradí pojišťovna vy jen doplácíte léky. No to bylo všechno fajn do té doby než jsem se dozvěděla, že ten doplatek je asi 20 000 Kč na jeden ?hrazený pokus?. I tohle vše je skoro a říkám skoro za mnou protože v úterý 25.1. jdu na odběr vajíček.Ty pak každé zvlášť oplodní metodou ICSI. Cesta byla alespoň pro mě hodně dlouhá a poměrně vyčerpávající. Píchala jsem si injekce do břicha (manžel k tomu nějak nenašel odvahu), jedla prášky, přibrala asi 6 kg. Člověk pardon ženská prostě vydrží všechno. Vím, že mnohé z vás jste ještě dál než já. IVF jste třeba podstoupili vícekrát a neúspěšně, ale já to prostě nějak vnitřně cítím, že to vyjde. Prostě musí. Myslím, že si to zasloužíme,mít v životě to štěstí ? malé krásné zdravé miminko.Holky všem vám držím palce a prosím, aby i vy jste na mě alespoň nachvilku v úterý pomyslely.Bojím se jak čert kříže. Jsem takový malý strašpytel, který je ale pevně odhodlaný vše zvládnout.Díky, že jste si můj příběh dočetly až do konce a věřím, že už za chvíli nebudeme muset psát do rubriky snažilkovské ale hrdě budeme psát do těhulkovské. Ze srdce Vám to všem mooooc přeju. Jste naprosto úžasné a dodáváte mi neuvěřitelnou chuť do toho všeho, co pro mě bylo vždy nepředstavitelné. Díky vám všem Daniela
Přečtěte si také
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 1410
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 3117
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 1021
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 2691
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 1241
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 3783
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 1605
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 597
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 1627
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 1153
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.
Ahoj Dandy,
moc Ti přeji, aby vám to s manželem vyšlo a uhnízdil se Ti v bříšku malý zdravý uzlíček!
Budu moc držet pěstičky.
Papa Jája