Monáčkův 23.a 24.týden těhotenství
- Těhotenství
- Monacek
- 11.09.02
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Zdravím všechny těhulinky, jsem zpátky z dovolené a mám spoustu nových zážitků, jen nevím, jestli si na všechno, co se za uplynulých 14 dní všechno stalo, vzpomenu:)))
Tak v první řadě, náš malý klučíček se projevuje v bříšku s nebývalou aktivitou. Často sebou celá škubnu, jak mě pořádně nakopne. Někdy to už i docela zabolí, ale to mě vůbec nevadí, protože vím, že je v pořádku. Začátkem minulého týdne jsem ale měla o něj docela starost. Začalo to tím, že jsem si doma sedla na ten veliký gymnastický míč a hodlala jsem se z něj v klidu dívat na televizi a rovnat si bolavý záda. Jenže to bych nebyla já, kdybych vydržela sedět v klidu. Začala jsem na míči poskakovat a stalo se to, co se s mou rostoucí neohrabaností stát muselo!!! Najednou jsem ztratila půdu pod nohama a překulila jsem se z míče na záda. Byla to pořádná rána a já v tu chvíli dostala panický strach, jestli jsem mimískovi neublížila. Hned jsem si lehla na záda a podložila jsem si zadek a číhala jsem na kopání a ono nic. Celou noc jsem prožila ve strachu, ale ráno mě náš loupežníček vzbudil pořádným šťouchancem a hned mi bylo líp.
Další věcí, která mě zlobí je to, že mi začalo tvrdnout břicho. Četla jsem, že nebolestivý ztvrdnutí je normální a neni nebezpečný. Jenže mě to trochu bolí, tak nevím, co si mám o tom myslet. Je to jen párkrát za den. Za týden v úterý jdu do poradny, tak to vysypu paní doktorce, ať mi na to něco dá, nebo mě alespoň uklidní, že to nic není. Nemá s tím některá z Vás holky zkušenosti???
Jinak ale už všechno ostatní co prožívám je nádherný. Byli jsme na tý dovolený u babičky, tetička mi tam plete další z krásných svetříků a babička mě zásobila financema na fusak. Takže jsem hned po návratu domů vyrazila s manžílkem do prodejny a odnesli jsme si nádherný fusáček. Bledě modrý s kožešinkou. A když už jsme tam byli, tak jsme si vybrali kočárek. Ten ale budou kupovat naši někdy v prosinci, tak doufám, že ho ještě budou mít, ale věřím tomu,protože pořád doplňují zboží. Nevím značku toho kočárku, ale je to 4-kombinace a je prostě úžasný. Žádný prcek, prostě tak akorát. Teta mi volala, ať si nekupuju plymo a zavinovačku, že koupila všechno sama a že prý je to všechno úžasný a nádherný. Tak jsem zvědavá. Teta bydlí 150km od nás a uvidím jí až v říjnu. Do tý doby budu muset udržet zvědavost na uzdě. Ještě, že existují ty hodný a zlatý příbuzný, protože kdyby jich nebylo, tak nevím nevím, jak by to s výbavičkou na mimíska dopadlo:-)))))
Taky na sobě holy pozorujete, jak to bříško roste každý den? Já ho s hrůzou sleduju a každý den mažu Bonalem, protože se děsím tý napínající se kůže, vypadá, jako by chtěla každou chvilku rupnout. Zatím teda nic a doufám, že se ani nic neobjeví, nebo jen v minimálním množství. Ale do konce ještě zbýva strašně moc času, tak nevím, snad to vydrží:-)))
Teď jsem v práci dostala nůž na krk, musím jim už prý konečně oznámit, kdy hodlám odejít na mateřskou. Doma už totiž čeká holka po mateřský a ráda by za mě nastoupila. Takže v úterý v poradně se domluvím s paní doktorkou, aby mi spočítala nový termín podle ultrazvuku a podle prvních pohybů a řekla mi, kdy by tak viděla ten odchod na zasloužený odpočinek:-))) To je jako odejít do důchodu:-)))) Ale někdy se jako důchodce opravdu cítím, třeba když ráno vstávám z postele a tak mě bolí záda, že hekám a funím, až se někdy musím sama sobě zasmát:-))) Manžílek mi začal říkat: „Ty můj míči“ a nebo „Pumpído“. Jsem čím dál neohrabanější a začala jsem používat tu děsivou „kachní“ chůzi. Nejde to nijak ovlivnit, prostě se kolíbat musím. Ale i tak si připadám úžasně. Usmívám se a hladím si bříško, číhám na kopnutíčka a je mi fajn:-))) Nemůžu se dočkat, až maličkýho konečně budu držet v náručí:-)))
O dovolený jsem se vypravili s manžílkem do Vídně. Je to od nás asi 200 km. V tu chvíli jsem byla ráda, že jsem nejeli do Chorvatska, jak jsme plánovali. Necestuje se mi zrovna snadno. Museli jsme stavět snad po 20 minutách a já odbíhala čůrat:-))) Škrtil mě pás a boleli záda. Tím pádem jsme i zrušili říjnovou cestu do Holandska ke kamarádce, protože to je 1200 km jedna cesta a to bych asi umřela. Ale to nevadí, určitě se tam někdy podíváme s mimískem.
To je pro dnešek všechno na co si dokážu vzpomenout:-))) Ozvu se zase příští týden! Mějte se krásně těhulky i netěhulky. Užívejte si bříška nebo tvoření nových živůtků:-)))
Zdraví Vás Monáček
Přečtěte si také
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 1711
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 1105
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Vezla jsem sousedku do města. V autě mě seřvala, že nemám děti
- Anonymní
- 05.06.26
- 2822
Říká se, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Minulý týden jsem se o pravdivosti tohoto přísloví přesvědčila na vlastní kůži a upřímně – pořád mi nad tím zůstává rozum stát. Že jsou lidé...
Koupili jsme chatu. Příbuzní si myslí, že u nás mohou trávit prázdniny zdarma
- Anonymní
- 05.06.26
- 2336
Na chalupu jsme šetřili několik let. Žijeme v paneláku a byl to náš sen. Mít možnost vyrazit na víkend, o svátcích nebo během dovolené do vlastního místa obklopeného přírodou. Nedaleko je krásné...
Soused si pořídil venkovní udírnu. Od té doby nemůžeme v létě otevřít okna
- Anonymní
- 05.06.26
- 755
Když jsme před třemi lety koupili starší domek na kraji obce, byli jsme šťastní. Po letech v bytě jsme se těšili na zahradu, terasu a prostor pro děti. Nejvíc jsem se těšila na letní večery s...
Měla jsem 39 a zánět v uších. Manžel zůstal doma a chtěl teplou večeři
- Anonymní
- 04.06.26
- 3661
Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vám hlava exploduje do tisíce malých kousků, svět se točí a jediné, co si přejete, je zalézt pod duchnu a čtrnáct dní nespatřit denní světlo? Přesně v tomhle...
Manžel chce dát syna do lesní školky. Já se bojím bláta, klíšťat a nemocí
- Anonymní
- 04.06.26
- 1102
S manželem se vůbec nemůžeme shodnout na tom, kam v září nastoupí náš čtyřletý Toníček. Nechávala jsem ho dlouho doma, protože jsem nemusela spěchat do práce. Jenže teď už nastal čas, aby se...
ChatGPT se stal třetím rodičem. Dcera se chodí raději radit za ním než za mnou
- Anonymní
- 04.06.26
- 582
Julie je v náročném pubertálním období a poslední dobou se mi čím dál víc vzdaluje. Přijde ze školy, hodí tašku do kouta a zavře se v pokoji. Snažím se s ní povídat, zajímat se o to, co prožívá,...
Syn odjel se školou do Itálie. Kvůli jedné hlouposti málem přišel o celý výlet
- Anonymní
- 04.06.26
- 1357
Lukáš je v deváté třídě. Po náročném školním roce, který se točil hlavně kolem přijímaček na střední, si konečně může užívat zasloužený odpočinek. Se školou nedávno vyrazil na týdenní pobyt do...
Chtěla jsem se vrátit do práce brzy po porodu. Na realitu jsem nebyla připravená
- Anonymní
- 04.06.26
- 1105
Do práce jsem se chtěla vrátit sama. S mužem jsme se domluvili, že po šestinedělí nastoupí na rodičovskou on. Nebylo to rozhodnutí z nutnosti ani tlak zvenku, spíš jsem měla pocit, že mi to pomůže...