Monitor
- Těhotenství
- pajinka111
- 18.10.13 načítám...
Co vše se může v ordinaci přihodit...
Čekala jsem v té době druhé, moc očekáváné miminko. Po 5 letech snažení, braní hormonů atd. (všechno mám popsáno v mých předchozích deníčcích 
).
Byla jsem tenkrát v 36.týdnu a šla jsem normálně na natáčení srdíčka. V čekárně docela hodně lidí a půlka budoucích maminek čekajících na natáčení srdíčka svého miminka. Občas jsme s některou maminkou prohodily pár slov, ale docela to šlo rychle.
Konečně vyšla jedna maminka s úsměvem na rtech, viditelně štastná nastávají maminka, na které šlo vidět, že už brzo bude mít svého drobečka v náručí…a já šla hned po ní.
Jako vždy jsem si povídaly s docela milou sestřičkou, která mě mezitím napojovala na monitor. Nějak jí to tentokrát déle trvalo, že nemůže najít srdíčko miminka. Zapnula pásy, ale nějak nešlo nic slyšet, teda nějaké klapání a šumění, ale klasicky srdíčko na natáčení nikoli. Sestřička začala kolem mě pocházet s kamenným výrazem. To už přišel i doktor z vedlejší místnosti, kde měl ještě pacientku, cože se děje, že není nic slyšet…
Začala jsem být dost nervozní, doktor také hledal srdíčko sondou, ale žádný zvuk. Pak se ptal, jestli cítím pohyby. Najednou jsem si uvědomila, že vlastně necítím pohyby. Že ani v čekárně, kdy jsme se s jednou maminkou bavily, tak jsem říkala, že malej pokaždé v bříšku řádí jak černá ruka a najednou nějak dlouho spinká…
To jsem opravdu začala být hrozně vyděšená a hrnuly se mi slzy do očí. Miminko se mi pokoušeli vzbudit tím, že mi lomcovali břichem. Občas se mi zdálo, jako bych ucítila pohyb, ale jako na potvoru prostě jen malinko nebo jsem prostě neuměla říct, jak to cítím, ale určitě to nebyl kopanec, jako by jen nárazy.
Sestra rychle vzala takovou tu troubu - tím se myslím kdysi dávno poslouchaly ozvy, doktor poslouchal břicho taky.
To už jsem nahlas vzlykala, doktor mě pak hodně uklidnoval, že určitě srdíčko už slyší, že se asi pokazila ta mašinka. Ale že u té maminky, co šla přede mnou, nebyl žádný problém, chvilku tam ještě něco zapínaly, sestřička mazitím taky poslouchala břicho, že taky srdíčko slyší, ale malej prostě spal a zrovna když bylo nejhůř, tak ne a ne se vzbudit.
Doktor mě poslal, ať jedu raději do porodnice na natočení, že se jim pokazil přístroj, ale že mě vezmou pro jistotu přednostně. Bylo mi dost hrozně a moc jsem jim nevěřila, že srdíčko slyší, vždyť já ho ani necítila, i když jsem i třepala bříškem sama.
Partner byl mezitím něco vyřídit, naštěstí už čekal s autem před budovou. Jak jsem lezla do auta, propukla jsem v pláč. Hrozně jsem se bála, že je něco špatně, tak jsme uháněli do porodnice.
Hned se mě ujala sestřička a okamžitě bez velkých otázek mi zapínali monitor - raději prý ten digitální, že je citlivější a přesnější. Naštěstí se vše v dobré obrátilo, čísílka naskakovala, srdíčko bilo tak, jak mělo a malej se taky konečně vzbudil a kopal jak o život. To mi tekly taky slzičky, ale tentokrát radosti, že je všechno jak má být…
Na chodbě jsem potkala pak další maminku, kterou tam poslal doktor na natáčení, že se pokazil přístroj, ale to že už teda všichni věděli, že je to přístrojem. Ale že jsem naprosto všechny řádně vyděsila, ještě když malej zrovna tak tvrdě spal, což snad nikdy nebylo…
Nakonec malého jsem přenášela 10 dní, narodil se za dost dramatických okolností - vše popsáno také v deníčcích.
Ale Adámek je prostě bojovníček a je to naprosto zdravý, i když až moc živý rarášek. S jeho velkou sestřičkou jsou prostě naše všechno a navíc jim naprosto neplánovaně za pár týdnů přibude ještě jedna maličká princezna.
Docela dost se porodu bojím, oba porody nebyly zrovna z těch jednoduchých. Věříme, že všechno bude tentokrát rychle a v pořádku.
Přečtěte si také
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1148
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
„To dítě je nějaké opožděné,“ prohlásila tchyně o mém synovi na rodinné oslavě
- Anonymní
- 01.05.26
- 2039
Moje tchyně opravdu stojí za to. Co slovo, to perla. Tentokrát se zase ukázala na rodinné oslavě, když před celou rodinou prohlásila, že můj šestiletý syn je opožděný. Přitom ví, že má problémy s...
Jedna zpráva bývalé kolegyni odstartovala události, které mi zničily život
- Anonymní
- 01.05.26
- 1872
Dodnes si ten večer pamatuju úplně přesně. Bylo ticho, venku pršelo a já bezmyšlenkovitě projížděl staré kontakty v telefonu. Narazil jsem na jméno ženy, se kterou jsem kdysi pracoval. Dlouhé roky...
„Paní učitelka mi řekla, že jsem blbá,“ oznámila mi pětiletá dcera jakoby nic
- Anonymní
- 01.05.26
- 3542
Lucinka chodí do školky už druhým rokem. Letos jí bylo pět, příští rok už bude předškolačka. Občas mi začne vyprávět nějaké zážitky ze školky, kterým se spolu většinou zasmějeme. Snažím se to brát...
Vládo, nechte nám StarDance! Vrátil se Chlopčík a já se neskutečně těším
- Anonymní
- 30.04.26
- 772
Letos se na StarDance těším fakt moc. Jednak je to takový ten oblíbený sobotní rituál, kdy se celá rodina sejdeme u obrazovky a fandíme našemu oblíbenému páru. A pak si voláme s rodiči a řešíme,...
Manžel mě tajně ve spánku natáčel a já se děsím, že to má ze „Školy znásilnění"
- Anonymní
- 30.04.26
- 2493
Je zvláštní zjistit, že člověk, se kterým dlouhá léta sdílíte ložnici, společný život, děti, dokáže takhle zradit. Jako by to byl úplně jiný člověk. Čtete všechny ty děsné zprávy o zneužitých...
Synovec Petr (15) je konečně v léčbě. „Bojuje s mnoha démony," řekl nám doktor
- Anonymní
- 30.04.26
- 1681
Pět měsíců jsme ho hlídali. Říkám to úplně na rovinu, protože jinak to ani popsat nejde. Po akutní hospitalizaci na psychiatrii, nám byl Petr svěřen do dočasné péče. A i když to zní hrozně, byla to...
„Vím, kdy máš termín!“ Tchyně mi prohrabala věci a úplně mě tím vytočila
- Anonymní
- 30.04.26
- 6977
Fakt jsem si po té scéně, kdy nám vlezla do ložnice, říkala, že tohle už byl úplný strop. Že horší už to být nemůže. No… může. Mám prostě tchyni stíhačku, která využije každé příležitosti zasáhnout.
Miminko jsem nechtěla, a tak jsem šla na party a hulila trávu. Teď toho lituji
- Anonymní
- 30.04.26
- 2232
Hudba duněla tak nahlas, že jsem konečně neslyšela vlastní myšlenky. A přesně to jsem potřebovala. Vypnout. Na pár hodin nebýt tou holkou, co řeší, že je těhotná s chlapem, kterého nemiluje. Prostě...
Náš tajný vztah trval tři roky. Konec přišel mnohem krutěji, než jsem čekala
- Anonymní
- 29.04.26
- 5351
Mám trápení, se kterým se prakticky nikomu nemůžu svěřit. Jen jedné kamarádce, která o všem věděla. Tři roky jsem žila dvojí život. S manželem jsme spolu 20 let, náš vztah je hodně vyčpělý,...
A teď je z něj už roční čert kterej nikdy nespí 
bud trepaly s brichem nebo na ni zvonily bzucakem 
a přemýšlela jsem, jestli číst dál (jsem 35tt) 
Jsem ráda, že vše bylo OK a že to nakonec dobře dopadlo 
