Monitor
Co vše se může v ordinaci přihodit...
Čekala jsem v té době druhé, moc očekáváné miminko. Po 5 letech snažení, braní hormonů atd. (všechno mám popsáno v mých předchozích deníčcích 
).
Byla jsem tenkrát v 36.týdnu a šla jsem normálně na natáčení srdíčka. V čekárně docela hodně lidí a půlka budoucích maminek čekajících na natáčení srdíčka svého miminka. Občas jsme s některou maminkou prohodily pár slov, ale docela to šlo rychle.
Konečně vyšla jedna maminka s úsměvem na rtech, viditelně štastná nastávají maminka, na které šlo vidět, že už brzo bude mít svého drobečka v náručí…a já šla hned po ní.
Jako vždy jsem si povídaly s docela milou sestřičkou, která mě mezitím napojovala na monitor. Nějak jí to tentokrát déle trvalo, že nemůže najít srdíčko miminka. Zapnula pásy, ale nějak nešlo nic slyšet, teda nějaké klapání a šumění, ale klasicky srdíčko na natáčení nikoli. Sestřička začala kolem mě pocházet s kamenným výrazem. To už přišel i doktor z vedlejší místnosti, kde měl ještě pacientku, cože se děje, že není nic slyšet…
Začala jsem být dost nervozní, doktor také hledal srdíčko sondou, ale žádný zvuk. Pak se ptal, jestli cítím pohyby. Najednou jsem si uvědomila, že vlastně necítím pohyby. Že ani v čekárně, kdy jsme se s jednou maminkou bavily, tak jsem říkala, že malej pokaždé v bříšku řádí jak černá ruka a najednou nějak dlouho spinká…
To jsem opravdu začala být hrozně vyděšená a hrnuly se mi slzy do očí. Miminko se mi pokoušeli vzbudit tím, že mi lomcovali břichem. Občas se mi zdálo, jako bych ucítila pohyb, ale jako na potvoru prostě jen malinko nebo jsem prostě neuměla říct, jak to cítím, ale určitě to nebyl kopanec, jako by jen nárazy.
Sestra rychle vzala takovou tu troubu - tím se myslím kdysi dávno poslouchaly ozvy, doktor poslouchal břicho taky.
To už jsem nahlas vzlykala, doktor mě pak hodně uklidnoval, že určitě srdíčko už slyší, že se asi pokazila ta mašinka. Ale že u té maminky, co šla přede mnou, nebyl žádný problém, chvilku tam ještě něco zapínaly, sestřička mazitím taky poslouchala břicho, že taky srdíčko slyší, ale malej prostě spal a zrovna když bylo nejhůř, tak ne a ne se vzbudit.
Doktor mě poslal, ať jedu raději do porodnice na natočení, že se jim pokazil přístroj, ale že mě vezmou pro jistotu přednostně. Bylo mi dost hrozně a moc jsem jim nevěřila, že srdíčko slyší, vždyť já ho ani necítila, i když jsem i třepala bříškem sama.
Partner byl mezitím něco vyřídit, naštěstí už čekal s autem před budovou. Jak jsem lezla do auta, propukla jsem v pláč. Hrozně jsem se bála, že je něco špatně, tak jsme uháněli do porodnice.
Hned se mě ujala sestřička a okamžitě bez velkých otázek mi zapínali monitor - raději prý ten digitální, že je citlivější a přesnější. Naštěstí se vše v dobré obrátilo, čísílka naskakovala, srdíčko bilo tak, jak mělo a malej se taky konečně vzbudil a kopal jak o život. To mi tekly taky slzičky, ale tentokrát radosti, že je všechno jak má být…
Na chodbě jsem potkala pak další maminku, kterou tam poslal doktor na natáčení, že se pokazil přístroj, ale to že už teda všichni věděli, že je to přístrojem. Ale že jsem naprosto všechny řádně vyděsila, ještě když malej zrovna tak tvrdě spal, což snad nikdy nebylo…
Nakonec malého jsem přenášela 10 dní, narodil se za dost dramatických okolností - vše popsáno také v deníčcích.
Ale Adámek je prostě bojovníček a je to naprosto zdravý, i když až moc živý rarášek. S jeho velkou sestřičkou jsou prostě naše všechno a navíc jim naprosto neplánovaně za pár týdnů přibude ještě jedna maličká princezna.
Docela dost se porodu bojím, oba porody nebyly zrovna z těch jednoduchých. Věříme, že všechno bude tentokrát rychle a v pořádku.
Přečtěte si také
Uklízím po lidech zvratky, ale vlastní táta mě poslal k psychiatrovi
- Anonymní
- 13.07.26
- 1932
Sedím ve tři ráno v autě na benzínce, motor ještě spokojeně přede a já tupě zírám na svítící totem s cenami benzínu. V kapse mě hřeje patnáct stovek dýška v hotovosti. Čistá ruka. Začal jsem před...
Zjistila jsem, že můj syn šikanuje spolužáka. Škola to odmítá řešit
- Anonymní
- 13.07.26
- 3525
Vždycky jsem si myslela, že mám doma citlivého, hodného kluka. Lukášovi je dvanáct, učí se na samé jedničky, hraje na klavír, pomáhá mi doma s nákupy. Jenže minulý týden se mi zhroutil svět....
Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí
- Anonymní
- 13.07.26
- 1853
Dneska jdu s kůží na trh a vím, že mě možná spousta z vás odsoudí. Ale já už ty slzy večer do polštáře prostě nezvládám. Moje patnáctiletá dcera se mnou ze dne na den přestala mluvit. A nemyslím...
Tchán mi sáhl na zadek. Manžel mi řekl, že jsem to určitě špatně pochopila
- Anonymní
- 13.07.26
- 1097
Hrozně se stydím to vůbec napsat, ale já už nevím, jak dál. Žijeme s manželem v patře rodinného domu, který patří jeho rodičům. Dole bydlí tchyně s tchánem. Vztahy byly vždycky takové ty klasické...
Otěhotněla jsem přes tělísko. Moje miminko mělo zachránit krachující svatbu
- Anonymní
- 13.07.26
- 1070
Omlouvám se za anonym, ale tohle je pro mě věc, kterou nedokážu říct ani vlastní mámě, natož kamarádkám u kafe. Sedím v koupelně na zemi, v ruce držím plastovou tyčinku se dvěma tlustými čárkami a...
Manžel mi tajně dává do jídla prášky na uklidnění. Prý jsem moc hysterická
- Anonymní
- 12.07.26
- 2442
Ahoj holky, píšu v naprostém šoku a třesou se mi ruce. Vůbec nevím, co mám dělat, jestli volat policii, nebo rovnou balit kufry a utéct k našim. Včera večer jsem totiž zjistila něco, co mi totálně...
Synovec mi utýral křečka a tchyně se smála. Prý to byla jenom klukovina
- Anonymní
- 12.07.26
- 1766
Jdu si pro radu, protože u nás doma proběhla šílená scéna a manžel mi tvrdí, že jsem přecitlivělá. Moje sedmiletá dcera dostala k narozeninám vytouženého křečka. Starala se o něj jako o miminko,...
Kojím tříletého syna. Moje kamarádky mě kvůli tomu vyštvaly z party
- Anonymní
- 12.07.26
- 1300
Asi potřebuju slyšet, že nejsem blázen, protože moje okolí mě tak momentálně bere. Mám tříletého syna a stále ho kojím. Než mě začnete odsuzovat – nekojím ho na veřejnosti, je to naše ranní a...
Chtěl jsem, aby žena měla ráda moji matku. Nakonec se ale obě spikly proti mně
- Anonymní
- 12.07.26
- 1052
Když jsem si bral svou ženu, měl jsem jediné přání. Aby si rozuměla s mojí maminkou. Celý život jsem poslouchal historky o zlých tchyních a rozhádaných rodinách, a tak jsem si říkal, že u nás to...
Chlapeček s poruchou chování si ve školce oblíbil mou dceru. Jeho láska ale bolí
- Anonymní
- 12.07.26
- 1247
Jsem docela ráda, že je konec školky, alespoň na pár týdnů. Od září to ale asi začne nanovo. Chtěla jsem dát dceru do jiné třídy, jenže ona nechce. Bohužel je v té její chlapeček s poruchou...
A teď je z něj už roční čert kterej nikdy nespí 
bud trepaly s brichem nebo na ni zvonily bzucakem 
a přemýšlela jsem, jestli číst dál (jsem 35tt) 
Jsem ráda, že vše bylo OK a že to nakonec dobře dopadlo 
