Monitor
Co vše se může v ordinaci přihodit...
Čekala jsem v té době druhé, moc očekáváné miminko. Po 5 letech snažení, braní hormonů atd. (všechno mám popsáno v mých předchozích deníčcích 
).
Byla jsem tenkrát v 36.týdnu a šla jsem normálně na natáčení srdíčka. V čekárně docela hodně lidí a půlka budoucích maminek čekajících na natáčení srdíčka svého miminka. Občas jsme s některou maminkou prohodily pár slov, ale docela to šlo rychle.
Konečně vyšla jedna maminka s úsměvem na rtech, viditelně štastná nastávají maminka, na které šlo vidět, že už brzo bude mít svého drobečka v náručí…a já šla hned po ní.
Jako vždy jsem si povídaly s docela milou sestřičkou, která mě mezitím napojovala na monitor. Nějak jí to tentokrát déle trvalo, že nemůže najít srdíčko miminka. Zapnula pásy, ale nějak nešlo nic slyšet, teda nějaké klapání a šumění, ale klasicky srdíčko na natáčení nikoli. Sestřička začala kolem mě pocházet s kamenným výrazem. To už přišel i doktor z vedlejší místnosti, kde měl ještě pacientku, cože se děje, že není nic slyšet…
Začala jsem být dost nervozní, doktor také hledal srdíčko sondou, ale žádný zvuk. Pak se ptal, jestli cítím pohyby. Najednou jsem si uvědomila, že vlastně necítím pohyby. Že ani v čekárně, kdy jsme se s jednou maminkou bavily, tak jsem říkala, že malej pokaždé v bříšku řádí jak černá ruka a najednou nějak dlouho spinká…
To jsem opravdu začala být hrozně vyděšená a hrnuly se mi slzy do očí. Miminko se mi pokoušeli vzbudit tím, že mi lomcovali břichem. Občas se mi zdálo, jako bych ucítila pohyb, ale jako na potvoru prostě jen malinko nebo jsem prostě neuměla říct, jak to cítím, ale určitě to nebyl kopanec, jako by jen nárazy.
Sestra rychle vzala takovou tu troubu - tím se myslím kdysi dávno poslouchaly ozvy, doktor poslouchal břicho taky.
To už jsem nahlas vzlykala, doktor mě pak hodně uklidnoval, že určitě srdíčko už slyší, že se asi pokazila ta mašinka. Ale že u té maminky, co šla přede mnou, nebyl žádný problém, chvilku tam ještě něco zapínaly, sestřička mazitím taky poslouchala břicho, že taky srdíčko slyší, ale malej prostě spal a zrovna když bylo nejhůř, tak ne a ne se vzbudit.
Doktor mě poslal, ať jedu raději do porodnice na natočení, že se jim pokazil přístroj, ale že mě vezmou pro jistotu přednostně. Bylo mi dost hrozně a moc jsem jim nevěřila, že srdíčko slyší, vždyť já ho ani necítila, i když jsem i třepala bříškem sama.
Partner byl mezitím něco vyřídit, naštěstí už čekal s autem před budovou. Jak jsem lezla do auta, propukla jsem v pláč. Hrozně jsem se bála, že je něco špatně, tak jsme uháněli do porodnice.
Hned se mě ujala sestřička a okamžitě bez velkých otázek mi zapínali monitor - raději prý ten digitální, že je citlivější a přesnější. Naštěstí se vše v dobré obrátilo, čísílka naskakovala, srdíčko bilo tak, jak mělo a malej se taky konečně vzbudil a kopal jak o život. To mi tekly taky slzičky, ale tentokrát radosti, že je všechno jak má být…
Na chodbě jsem potkala pak další maminku, kterou tam poslal doktor na natáčení, že se pokazil přístroj, ale to že už teda všichni věděli, že je to přístrojem. Ale že jsem naprosto všechny řádně vyděsila, ještě když malej zrovna tak tvrdě spal, což snad nikdy nebylo…
Nakonec malého jsem přenášela 10 dní, narodil se za dost dramatických okolností - vše popsáno také v deníčcích.
Ale Adámek je prostě bojovníček a je to naprosto zdravý, i když až moc živý rarášek. S jeho velkou sestřičkou jsou prostě naše všechno a navíc jim naprosto neplánovaně za pár týdnů přibude ještě jedna maličká princezna.
Docela dost se porodu bojím, oba porody nebyly zrovna z těch jednoduchých. Věříme, že všechno bude tentokrát rychle a v pořádku.
Přečtěte si také
Dceru už podruhé vyhodili z kroužku. Nechali ji stát samotnou na ulici
- Anonymní
- 19.10.26
- 2421
Přihlásila jsem svou dceru na taneční kroužek mimo školu. Všechno se zdálo být ze začátku v pořádku, zaplatila jsem platbu převodem na účet provozovatele a dovedla dceru na první hodinu. Dcera...
Manžel mi vyčítá, že si svět moc idealizuju. Hrozí mi rozvodem
- Anonymní
- 19.10.26
- 1199
Není to hezké téma a nepíše se mi o něm snadno. Můj manžel není zlý, nikdy mě nebil a myslím, že mě většinu času stráveného v manželství dost podporoval. Otevřela jsem si svou keramickou dílnu, kde...
Jsi krásná, říká mi dcera, já se ale cítím stará. Stres a nadváha mi nepomáhají
- Anonymní
- 19.10.26
- 547
Bývaly doby, kdy by mi postavu mohla závidět kdejaká modelka. Sice jsem nikdy neměla vlasy po pás, ale zato jsem měla pěkný obličej a slušel mi skoro každý účes. Jenže roky, stres v práci a tři...
Vidím sousedovi až do obýváku. Mám pocit, že je opuštěný
- Anonymní
- 19.10.26
- 1284
Nerada to přiznávám, ale často vídám souseda, jak sedí na gauči a od časného odpoledne až do pozdních hodin jen kouká na televizi. Ano, máme okna naproti a on si nezatahuje závěsy. Prostě se...
Kluci vyrostli z plínek a já konečně žiju. Manžel ale tlačí na třetí dítě
- Anonymní
- 19.10.26
- 1018
Máme doma čtyřletého a pětiletého syna. Dělí je od sebe pouhých čtrnáct měsíců. Z miminkovského věku vyrostli neskutečně rychle a dnes už na větu „poď se pomazlit“ reagují odtažitě. Jsou to přece...
Rodiče nám hlídají zadarmo, ale manžel by raději platil chůvu. Nemůže je vystát
- Anonymní
- 18.10.26
- 5642
Moji rodiče nám pohlídají kdykoli je potřeba. Vím, jaké je to v dnešní době štěstí. Jenže Mirek na ně pořád nadává. Podle něj jsou vlezlí, děti akorát rozmazlují, vaří jim nezdravá jídla, doma nám...
V mládí jsem byla krásná a úspěšná. Teď je mi přes 40, jsem tlustá a bez práce
- Anonymní
- 18.10.26
- 13313
Říká se, že každý svého štěstí strůjce. Mně ale život naložil tak nějak víc, než je zdrávo. Když si prohlížím fotky z maturitního večírku nebo z doby studií na vysoké, chce se mi brečet. Dívá se na...
Nechtěla jsem děti uplácet. Pak jsem jim dala stovku za uklizený pokoj
- Anonymní
- 18.10.26
- 3111
Nikdy jsem nechápala rodiče, kteří svým dětem platí za běžné domácí povinnosti. Uklidit si pokoj přece není žádná brigáda. Je to jejich pokoj, jejich věci a hlavně jejich nepořádek. Vždycky jsem si...
„Děda je zlej, ubližoval mamince.“ Pětiletý syn odmítá mluvit s vlastním dědou
- Anonymní
- 18.10.26
- 3907
Táta měl pocit, že se jen nevinně baví. Pro mě to ale byla další lekce z ponižování a pro mého pětiletého syna okamžik, kdy viděl, jak někdo ubližuje jeho mámě. O víkendu se stala taková blbá...
Manžel mě podvedl s nejlepší kamarádkou. Naše děti chodí do stejné školy
- Anonymní
- 18.10.26
- 3146
Důvěřovala jsem jí natolik, že jsem jí vyprávěla i o problémech v manželství. Teď vím, že se v té době scházela s mým mužem. Nejhorší je, že se jí nemůžu jednoduše vyhnout. Naše děti jsou kamarádi...
A teď je z něj už roční čert kterej nikdy nespí 
bud trepaly s brichem nebo na ni zvonily bzucakem 
a přemýšlela jsem, jestli číst dál (jsem 35tt) 
Jsem ráda, že vše bylo OK a že to nakonec dobře dopadlo 
