Možná je to on, kdo je nevěrný: Žárlivost odhaluje jeho vlastní nejistotu?

Život s partnerem, který neustále podezřívá, je jako neustálé vyčerpávající kolo. Jeho žárlivost roste každý den, z každého pohledu se stává obvinění, z každého mého smíchu podezření. Už si ani nejsem jistá, jestli jeho podezírání není ve skutečnosti odrazem jeho vlastní nejistoty. A začínám se ptát – možná je mi opravdu nevěrný, jak tvrdí, že já jsem jemu?

Možná je to on, kdo je nevěrný: Žárlivost odhaluje jeho vlastní nejistotu? Možná je to on, kdo je nevěrný: Žárlivost odhaluje jeho vlastní nejistotu? Zdroj: Canva

Život s ním je jako každodenní souboj o rovnováhu mezi tím, co je skutečné, a tím, co si on představuje. Už si ani nejsem jistá, jestli mě vůbec vnímá, nebo jen sleduje svůj vlastní stín. Každý jeho krok, každé slovo, každé podezření je pro mě jako kámen v botě, který se mi nedá vyndat, a já se s ním neustále plahočím dál. Nejde o to, že by mě nekontroloval jen z důvodu „péče“ nebo „lásky“, jak tvrdí, ale spíš z pocitu, že něco skrývám. Možná to bude vypadat, že ho zbytečně obviňuji, ale poslední dobou si čím dál častěji říkám, že to všechno může mít něco společného s tím, že „podle sebe soudím tebe“.

Jeho žárlivost mě pomalu ničí. Každý den je to stejné. Jeho podezírání je tak silné, že pomalu začínám věřit, že asi má pravdu. Proč by jinak všechno kontroloval? Proč by se ptal, proč se směju nebo co dělám? Nejspíš mám něco, co on v sobě nevěří, nebo mi nechce věřit. Možná je to proto, že když má chvíli klidu, je to jako záchvěv v jeho vnitřním světě plném nejistoty. A já? Já už si začínám klást otázku, jestli není něco ve mně, co ho opravdu trápí. Ať už to je nebo není pravda, jeho chování mě pomalu ničí. Už nemám sílu mu pořád vysvětlovat, že jsem mu věrná. A co když se nakonec ukáže, že mám pravdu já?

Když se podívám zpět, začne mi docházet, že když mi pořád něco vyčítá, asi to říká víc o něm než o mně. Možná mám obavy, že to v jeho hlavě vypadá jinak – že mi nevěří, protože sám se nedokáže odhodlat k věrnosti. Že i on ve mně hledá něco, co vlastně nemůže najít, protože to sám v sobě nemá. Možná bych měla začít přemýšlet, jestli jeho obviňování není vlastně obrazem toho, co sám dělá. A co když je opravdu nevěrný? Možná se opravdu snaží zakrýt své vlastní chyby tím, že neustále podezírá mě.

Teď už začínám mít pocit, že to všechno není jen o jeho neustálém podezírání mě, ale o jeho strachu, že on sám možná dělá to, co mě neustále obviňuje. A možná právě proto to v něm vyvolává tak silné emoce. Co když to, co mi vyčítá, je jen odrazem jeho vlastní viny?

Přečtěte si také

Kde jsou všechny ty ženské dvojice?

Kde jsou všechny ty ženské dvojice?
  • SOVIČKA93
  • 29.06.26
  • 841

Když si člověk zkusí vybavit slavné pohádkové a večerníčkové dvojice, okamžitě mu naskočí Pat a Mat nebo Bolek a Lolek. Jenže u dvou ženských postav, které by fungovaly stejně „automaticky známě“,...

Nikdo zatím tento deníček nekomentoval. Buďte první!

Váš příspěvek

Odesílám...