Mrcha
- Psychické problémy
- Štofik
- 03.06.19 načítám...
...pravda o mně
Měla období, kdy to v ní spalo. Touha, zloba, nenávist. Chuť ničit. V ty dny, týdny a měsíce se zdálo, že je svět v pořádku, že je ona v pořádku. Byla spořádaná dcera své matky. Chodila do práce, po práci na nákup a pak domů sednout k telce a bezduché Ordinaci v růžové zahradě. Byla při tom oblečená v županu a na nohou měla pletený ponožky od babičky. Říkala si, že jí ujel vlak. Depka, úzkosti, 30tka na krku, bez chlapa, čerstvě opuštěná, zoufalá a zhnusená životem, kterej okolí očekává, že bude vést. To určitě.
Pokaždý se chtěla přizpůsobit, dělat co všichni. Najít si budoucího manžela a s ním postavit dům, zasadit strom a zplodit syna. Jenže to nešlo. Nevycházelo jí to, ta dokonalá a pro ni nereálná představa spořádanýho života jí pořad protýkala mezi prsty, jako voda, kterou si ráno oplachujete tvář. Znáte ten pocit? Naberete dlaně plné vody a než ji dostanete k obličeji, většina je pryč. Ať uděláte pochyb rychle, jak chcete, stejně se ošplouchnete jen malou kapičkou, a tak musíte znova a znova a někdy to prostě člověka unaví a vykašle se na to. A v ten moment únavy u ní nastává pocit, že jí je vše ukradený, že půjde přes mrtvoly a zase do někoho na pohled nevinnýho zasekne drápek. Možná 2. Možná všech 10 na černo nalakovných drápů.
Aby si zpestřila svůj nudnej stereotypní život, nutí se k večeru chodit na procházky. Jen někdy, když dovolí počasí a nečeká ji její seriál o lidech, co žijí stejný stereotypní životy jako ona. Proboha! Napadne ji. Vždyť to je šílenost. Vrhá se dobrovolně do fiktivních životů, navlas stejných, jako má ona. A zažívá tu depku každej den znova a znova, jen s herci. Ale nejsme nakonec všichni herci? Není snad herečkou i ona, když chce?
Možná je načase zase hrát. Osladit si život.
Párkrát v parku přece potkala toho kluka, toho kluka s ovčákem. Byl tak sladkej. Krasná tvářička. Nevinnost sama! Vždycky si ji prohlížel, když se míjeli. Něco na něm ji silně přitahovalo. Možná mládí, mohlo mu být 16. Prostě klouček. Blond vlasy, který mu padaly do očí a které si odhrnoval pohazováním hlavy. Možná ji vzrušoval pocit, že se po ní dívá a pak rychle klopí oči, když ho přistihne. Ale co by na ní viděl, ven chodí zásadně odlíčená, vlasy v ohonu a vytahanej svetr.
Třeba je jen zvědavej, kdo vlastně je. Co je to za ženu, která tráví večery procházkami osamotě, bez psa, bez kohokoliv. A občas je ubrečená. Může být pro něj kýmkoliv. Klidně studentka a hrát si na mladší, než je. Lhát.
Cizinka, nedávno se do města přistěhovala. Nikdy předtím ji nepotkával. Tenhle kluk, ten by byl dokonalá oběť. Stačilo by se s ním jen tak dát do řeči, polichotit, jak má krasnýho psa, a trochu se u toho usmát a působit stydlivě. No tak, to přece bude hračka, to už ona dávno umí. Má dokonce několik stydlivých pohledů v záloze. Pak zavede řeč na to, že ho často potkává. A že chodí taky sám. Sakra… to nemůže. Nemůže vpadnout do života klukovi, co ještě neví nic o životě. Nebo může? Měla milence z řad ženatých chlapů, to ano. A byli skvělí, všichni ti rádoby fotříci od rodin, další z řad „slušných“. Jejich ženušky by koukaly, čeho jsou v posteli schopní. Ale tohle? Takhle může dost nepěkně ovlivnit život více lidem. Jenže není důležitější, co to přinese jí?
Pěkně jsi v tom županu a fusaklích vyměkla, holka. Říká si. No tak, chci si hrát. Prosííím. Přemýšlí, co jí to může „dát“. Restart? Nově objevenou moc nad chlapem? Pardon, nad „mladíčkem“. Ona bude svůdnice o on její loutka. Mohla by na něj hrát jak na dobře naladěné piano. Třeba je to ještě panic, něco tam uvnitř ní se ďábelsky zatetelí blahem. Chachááá tím líp. Bude škemrat, aby nepřestávala, a vzápětí bude litovat dne, kdy jí dovolil si pohladit jeho psa. Pohladit si jeho. Jenže bude pozdě. Sebere ho té holčičce, se kterou se občas romanticky vodí za ruce. Bude jeho učitelka a trýznitelka. Uplete pavučinu z jeho představ o lásce a zamotá ho do ní.
Udělá to.
Svede ho.
Přečtěte si také
Dcera se z přijímaček úplně složila. Teď navíc budeme čekat měsíc na výsledky
- Anonymní
- 15.04.26
- 3624
Přijímačky na střední školu má moje patnáctiletá dcera Lucie a desetitisíce dalších deváťáků za sebou. Přiznám se, že jsem to nikdy tolik neprožívala, dokud se to netýkalo mého vlastního dítěte. A...
Syn chtěl hrát fotbal. Děti se mu smály, že je tlustý, a už tam chodit nechce
- Anonymní
- 15.04.26
- 2929
Když jsme se přestěhovali do menšího města, můj osmiletý syn David si moc přál hrát fotbal. Říkala jsem si, že to bude dobrý nápad. Seznámí se s místními dětmi, zapadne do kolektivu a konečně si tu...
Chtěla jsem dítě bez chlapa. Teď lituju, že jsem na dceru sama a nic nestíhám
- Anonymní
- 15.04.26
- 1611
Mám za sebou pár nevydařených vztahů, které mě ujistily, že je mi nejlépe samotné. Jenže když jsem chtěla dítě, chlapa jsem k tomu zkrátka potřebovala. Vím, že to teď bude znít cynicky. Našla jsem...
Děti se odstěhovaly do zahraničí a my si s manželem připadáme hrozně opuštění
- Anonymní
- 15.04.26
- 769
Pociťujete někdy taky tu zvláštní nostalgii? Kolikrát jsem si říkala, když byly děti malé, ať už vyrostou, a máme s manželem konečně čas pro sebe. A ony vyrostly tak strašně rychle. Dcera i syn se...
Vzala jsem si o dost mladšího muže. Před lety mě miloval, teď se za mě stydí
- Anonymní
- 15.04.26
- 2359
Bylo mi čtyřicet let, když jsem potkala Petra, který byl v té době jen o něco málo starší než moje dcera. Potkali jsme se na jedné oslavě narozenin a skvěle si rozuměli. Brala jsem to jako...
Doufala jsem, že najdu lásku na seznamce. Nevěřili byste, co je tam za individua
- Anonymní
- 14.04.26
- 5937
Na muže mám prostě smůlu. Ve dvaceti jsem se vdávala, mám dvě děti, které už si žijí vlastní život. S jejich otcem jsme se po čase rozvedli. Mám za sebou ještě jedno manželství, které také...
„Nemáme ani korunu,“ brečí kamarádka, ale hračky kupuje po kvantech
- Anonymní
- 14.04.26
- 2713
Tenhle fenomén mě fascinuje a zároveň neskutečně vytáčí. Znáte to taky? Otevřete Messenger a tam na vás svítí pět odkazů na „totální výprodej“ v hračkářství, doprovázených textem: „Hele, to musíš...
Manžel si přál syna, porodila jsem tři dcery. On chce další, já už nemám sílu
- Anonymní
- 14.04.26
- 4150
Potřebuji se svěřit s něčím, co mě opravdu hodně trápí. A vlastně o tom ani nemůžu s nikým mluvit, protože se za svého muže i za sebe stydím. Můj manžel Pepa si vždycky přál syna. Řekla bych, až...
Najít práci jako samoživitelka na zkrácený úvazek je dnes prakticky nemožné
- Anonymní
- 14.04.26
- 2191
Mám sedmiletou dceru, která chodí do první třídy. Jsem s ní sama, tatínek není ani v rodném listě. Mám tedy ještě obrovské štěstí, že žijeme s rodiči v rodinném domě. Sama bych to nezvládla vůbec....
„Maminko, ty záříš!“ – 1. část
- PenelopaW
- 14.04.26
- 1150
Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...