Můj první, krásný porod
- Porod
- luciehav
- 04.02.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Moje těhotenství bylo ukázkové a co porod? :) Během těhotenství jsem četla vaše deníčky o porodu a ráda si je čtu i teď, když mám vše za sebou, proto jsem se rozhodla napsat deníček o tom svém.
Moje těhotenství bylo krásné, neměla jsem žádné nevolnosti, nálady, chutě a miminko v bříšku bylo zdravé bez jediného problému a krásně prospívalo.
V těhotenství jsem byla aktivní - uklízela jsem, myla okna, venčila psa nebo trávila čas za volantem, když jsem jezdívala za rodinou zhruba 400 kilometrů. Tuto jízdu jsem absolvovala poslední tři týdny před termínem porodu. 
O to víc jsem se obávala porodu. Myslela jsem si, že když těhotenství je tak krásné, porod bude masakr. Termín porodu jsem měla 26.11.2014. Byla jsem nadšená, protože já jsem narozená 26.12. Ale naší holčičce se nějak nechtělo.
26.11. jsem jela na gynekologii, vše bylo v pořádku, holčička byla nachystaná a krásně stočená hlavičkou dolů. Na kontrolu jsem byla objednaná ještě 29.11. Dorazila jsem a doktor říkal, že když do týdne neporodím, budu přesunutá do nemocnice na vyvolávání. Z toho jsem měla strach a přála si, aby to už bylo za mnou.
Bylo 1.12.2014 a já si psala s mojí mamkou a žertovala jsem, že se holčička narodí 2.12.2014, je to takové hezké datum a hodilo by se to k datu jejího svátku 2.2.
Večer jsme šly s přítelem spát a druhý den (2.12.) v pět hodin ráno jsem se vzbudila s divným pocitem v bříšku. Spát už jsem nešla, seděla jsem v obýváku a projížděla si příznaky porodu, kdy odjet do porodnice, kdy poznám, že se to blíží a podobné články. Najednou přišly slaboučké kontrakce a už jsem věděla, že je to tady. Dostala jsem strašný strach, objímala jsem mého psa s pláčem a říkala mu, že se bojím.
Takhle jsme spolu seděli v obýváku do té doby, kdy kontrakce sílily a já už je musela prodýchávat. Byly nepravidelné, tak jsem si vlezla na chvilku do sprchy. Když jsem vylezla, opět jsem si sedla a počítala kontrakce. Po chvilce jsem usoudila, že je čas jet do porodnice. Vzbudila jsem přítele, vyvenčila psa a vyrazilo se.
Do porodnice jsme přijeli kolem jedné hodiny odpoledne. Vyšetřil mě strašně milý personál a já byla otevřená na dva prsty. Přesunuly mě na pokoj, kontrakce byly čím dál silnější. Na pokoji mi přítel četl jídelníček a ladil televizi, což mě v tu chvíli vůbec nezajímalo. Zhruba po 15 minutách přišla sestra s tím, že se mám přesunout na jiný pokoj. Tam jsem se teda už „zabydlela“ a převlékla do košile a županu, džíny mi byly nepříjemné.
No a tam se to rozjelo - kontrakce snad každé tři minuty. Já chodila po pokoji, sedala si, lehala, všelijak se válela po posteli, ale nic mi nepomáhalo alespoň trošku tu bolest zmírnit.
Asi po půl hodině jsem šla za sestrou, že se ty bolesti nedají vydržet. Vyšetřila mě a byla jsem otevřená na devět prstů. Přesunuly nás tedy s přítelem do strašně příjemné místnosti, kde svítila jen malá lampička. Byly tam dvě takové hezké nemocniční lehátka sražené k sobě, psací stůl, gymnastický míč a taková komoda s váhou a „měřítkem“ na miminka. Cítila jsem se tam dobře. Nechaly nás tam s přítelem asi půl hodinky o samotě. Přítel se mě opět pokoušel rozesmávat a rozptýlit, abych tak nevnímala tu bolest, co doprovázela každou kontrakci, ale já měla pocit, že po něm brzo něco hodím.
Poté přišla doktorka a sestra. Lehla jsem si, píchly mi vodu a najednou jsem rodila. Přítele jsem vyhnala, nechtěla jsem ho u porodu (jen do té doby, než budu tlačit). Byla jsem mile překvapená. Představovala jsem si klasickou kozu, spoustu světla, deset doktorů v zelených pláštích, „vůni“ nemocnice a dezinfekčních prostředků. Bylo to jinak - rodila jsem v té příjemné místnosti, kam dorazila ještě jedna sestřička, aby mi dvě mohly držet nohy, a paní doktorka, aby sledovala miminko.
Na pár zatlačení byla holčička venku a já cítila neskutečnou úlevu. Ihned mi jí daly na prsa a mně se spustily slzy. Odstřihly pupeční šňůru, vyšla ze mě placenta. Přikryly mě i holčičku a takhle nás nechaly dvě hodinky o samotě. Nechala jsem si zavolat přítele, který čekal na chodbě. Spolu jsme si pobrečeli a on pak musel už jít. Po těch dvou hodinkách přišla sestra, malou v oné místnosti zvážila a změřila, mě daly do pořádku a přesunula jsem se na čisté lůžko, které přivezly.
S malou nás přesunuly na pokoj. Byla jsem docela unavená, ale nemohla jsem vstřebat tu šťastnou myšlenku, že mám miminko. Za chvilku mi přinesly večeři a když už jsem pomalu usínala, vzaly mi malou, aby ji vykoupaly a asi jí tak nějak zkoukly, jestli je v pořádku.
Za tři dny nás pustily domů.
Byl to krásný porod bez jediného prášku proti bolesti, bez nástřihu, bez jediného stehu a obě jsme zdravý a spokojený. Teď už je to dva měsíce zpátky, co nám narodila krásná a zdravá holčička s mírami 3780 kg a 50 cm.
Všem budoucím maminkám přeji krásný porod bez komplikací a zdravá miminka. Strašně se omlouvám za podání, chtěla jsem si s tím více vyhrát, ale prostě na to nemám vlohy.
Přečtěte si také
Máma mě od svatby s cizincem odrazovala. Teprve po letech jí dávám za pravdu
- Anonymní
- 07.06.26
- 515
Když jsem začala chodit s Lucasem, máma mi říkala, že jsem blázen. Lucas je Angličan, ale jeho kořeny jsou mnohem pestřejší. Přišel mi atraktivní, rád cestoval a byla s ním legrace. A tak jsem...
Život v paneláku je peklo. Kvůli financím jsme museli prodat dům a teď trpíme
- Anonymní
- 07.06.26
- 379
S manželem jsme krátce před důchodem. Děti nemáme a na dům se zahradou už jsme přestávali stačit. Jak finančně, tak fyzicky. Údržba byla rok od roku náročnější a náklady stále vyšší. Nakonec jsme...
SOS: Moje dítě smrdí jako pubertální tchoř a já jsem pro něj biologická hrozba!
- Anonymní
- 07.06.26
- 356
„Mami, prosím tě, hlavně na mě nemluv před školou. A sundej si ten svetr, děláš mi takovou ostudu, že se chci propadnout do západního Německa.“ Tohle byla moje ranní facka od vlastního...
Instamatky vs. moje realita: Jsem kvůli vyhoření a jedné facce nejhorší máma?
- Anonymní
- 07.06.26
- 137
Znáte ten pocit, kdy se večer unavená na smrt svalíte do postele, otevřete Instagram nebo Facebook a tam na vás vyskočí ty dokonalé bioekorespektující matky? Ty, co mají doma naklizeno jako v...
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 5339
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 3187
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Vezla jsem sousedku do města. V autě mě seřvala, že nemám děti
- Anonymní
- 05.06.26
- 9716
Říká se, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Minulý týden jsem se o pravdivosti tohoto přísloví přesvědčila na vlastní kůži a upřímně – pořád mi nad tím zůstává rozum stát. Že jsou lidé...
Koupili jsme chatu. Příbuzní si myslí, že u nás mohou trávit prázdniny zdarma
- Anonymní
- 05.06.26
- 10115
Na chalupu jsme šetřili několik let. Žijeme v paneláku a byl to náš sen. Mít možnost vyrazit na víkend, o svátcích nebo během dovolené do vlastního místa obklopeného přírodou. Nedaleko je krásné...
Soused si pořídil venkovní udírnu. Od té doby nemůžeme v létě otevřít okna
- Anonymní
- 05.06.26
- 2068
Když jsme před třemi lety koupili starší domek na kraji obce, byli jsme šťastní. Po letech v bytě jsme se těšili na zahradu, terasu a prostor pro děti. Nejvíc jsem se těšila na letní večery s...
Měla jsem 39 a zánět v uších. Manžel zůstal doma a chtěl teplou večeři
- Anonymní
- 04.06.26
- 6833
Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vám hlava exploduje do tisíce malých kousků, svět se točí a jediné, co si přejete, je zalézt pod duchnu a čtrnáct dní nespatřit denní světlo? Přesně v tomhle...
Gratuluji k Nelince 
Já mám termín za měsíc a těhotenství taky naprosto úžasné, tak doufám v podobný závěr 
Já mám termín porodu za dva měsíce a doufám, ze bude stejně rychlý a ještě pohodovější než ten první 
a jsem taky rada, ze jsem rodila bez jakykoliv leku apod. Vazne, za to jsem moc rada! Akorat u me ti teda zaclo prasknutim vody ve 4 rano. 
Gratuluji k miminku 
já si hned říkala, že takový porod není z české porodnice 
Moc gratuluji. Také bych si takový porod přála 