Náhradní maminka
- Prázdná náruč
- bejbyn
- 14.02.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jelikož ve mně ještě doznívají krásné pocity z toho, že jsem učinila dva lidi šťastnými tím, že jsem jim porodila vytoužené děťátko, rozhodla jsem se napsat tento deníček a podělit se o ně s vámi.
Rozhodnutí stát se náhradní maminkou ve mě uzrávalo postupně, přeci jen je to velká zodpovědnost. Musela jsem si být jistá, že dokážu miminko po porodu dát jeho biologickým rodičům, a také si uvědomit, že dávám všanc své zdraví, možná i život, kvůli cizímu dítěti. Ale touha pomoci byla silnější, sama mám 3 děti a nedovedla jsem si představit, že po nich někdo touží a nemůže je mít. Já jsem to štěstí měla, tak proč to neumožnit někomu, kdo ho nemá.
Jakmile jsem se takto rozhodla, bylo to už docela rychlé. Seznámila jsem se s párem, který náhradní maminku hledal již delší dobu, a naštěstí jsme si hned padli do oka. Začátkem března loňského roku jsme měli 1. konzultaci v CARu a v polovině dubna biomamince odebrali vajíčka, která oplodnili spermiemi jejího manžela. Za 3 dny poté jsem šla na transfer a pak se čekalo na výsledek.
Byla jsem pesimista, nevěřila jsem, že se to hned napoprvé povede. Ale zvědavost mi nedala a těhotenský test jsem si udělala o 3 dny dříve, než jsem měla. Koukala jsem nevěřícně na tu slabounkou 2. čárku a zaplavila mě neskutečná radost. Než jsem tu krásnou zprávu sdělila biorodičům, raději jsem si to ověřila ještě digitálním testem, který také ukázal + a odběr krve vše potvrdil.
Střídaly se ve mně pocity radosti s pocitem strachu, aby vše dobře dopadlo. Přeci jen jsem v sobě to děťátko nosila pro někoho jiného a nechtěla jsem zklamat. Konečně jsem za sebou měla obávaný 1. trimestr a mohla si oddechnout, ale ne nadlouho, protože testy v 16. týdnu nedopadly dobře a čekal mě odběr plodové vody. Naštěstí se žádné postižení nepotvrdilo, čekala jsem zdravou holčičku. Biorodiče tedy mohli v klidu chystat růžovou výbavičku, 2. půlka těhotenství už byla pohodová.
Termín porodu jsme měli 26. prosince, ale skutečný den D nastal 28. prosince. Porod byl rychlý a téměř bezbolestný, hlavně díky paracervikálnímu bloku, který mi píchli, když jsem byla otevřená na 4 cm (píchá se do děložní branky). Během 20 minut jsem byla otevřená ze 4 na 8cm a šlo se rodit. Biomaminka byla na porodním boxu se mnou, a tak hned po narození dostala svou dcerušku do náruče. Slzy radosti a dojetí jsme ronily obě a brzy se přidal i biotatínek, který mezitím čekal vedle.
Kupodivu jsem odloučení od miminka zvládla skvěle, žádné hormony se ve mně nebouřily. Brala jsem to tak, že miminko není prostě moje, jen jsem mu umožnila, aby ve mně rostlo a vyvíjelo se. Jakmile nastal jeho čas, šel do náruče svých milujících rodičů a já jsem šťastná i za ně, že se dočkali svého vytouženého dítěte, které by jinak než touto cestou neměli.
Vím, že lidé mají na náhradní mateřství různé názory, spousta jich to odsuzuje, ale pokud něco takového prožijete, ať už jako NM nebo biorodiče, víte stoprocentně, že to je správná cesta. Dát život dítěti, které by se jinak nenarodilo, a tím obdarovat 2 lidi tím nejkrásnějším dárkem, na tom přeci nemůže být nic špatného, naopak.
Jsem ráda, že jsem mohla být takto užitečná a že jsem do toho přes všechna rizika šla. Nebylo to kvůli penězům ani pro poplácávání po ramenou a obdivu okolí, ale kvůli mému vnitřnímu pocitu, že jsem takto chtěla pomoci. A doufám, že ten hřejivý a krásný pocit budu mít do konce života, kdykoliv si vzpomenu na úsměvy šťastných biorodičů držících v náručí své vytoužené miminko.
Přečtěte si také
Kamarádka mi před lety svedla muže a teď mě prosí, abych ji toho tyrana zbavila
- Anonymní
- 28.05.26
- 1284
Život je někdy hodně zvláštní. Když jsem potkala Alexe, byla jsem z něho hotová. Krásný a charismatický chlap, kterého mi všichni záviděli. Naše manželství trvalo jen asi dva roky, ale dnes jsem za...
Dcera chce jet na prázdniny s přítelem. Její otec souhlasí, já z toho nespím
- Anonymní
- 28.05.26
- 608
Lucce bylo teprve nedávno šestnáct let, ukončila prvák na střední a už si myslí, že jí patří svět. S Dominikem chodí asi půl roku. Je to celkem fajn kluk, ale pořád si myslím, že je dost brzy...
Na dovolenou k Baltu mě nikdo nedostane. Jenže manžel rozhodl jinak
- Anonymní
- 28.05.26
- 1001
Manžel si letos usmyslel, že pojedeme na dovolenou k moři. Bohužel k Baltu. Já moře miluju, ale zvolila bych úplně jinou destinaci. Chtěla jsem letět do Řecka nebo jet autem do Itálie či...
Šla jsem s dítětem a psem na hřiště. Domů jsem odešla s pokutou a ostudou
- Anonymní
- 28.05.26
- 555
Tohle se mi ještě nikdy nestalo. U nás na sídlišti byli psi na hřišti vždycky tak nějak tolerovaní, pokud byli na vodítku a jejich majitelé po nich uklízeli. Nikdo z toho nedělal drama. Když jsem...
Kamarád propadl sektě a teď se chce zabít. Jsem bezmocná
- Anonymní
- 28.05.26
- 315
Vždycky to byl ten nejchytřejší kluk z naší party. Analytický mozek, smysl pro humor, člověk, o kterého jste se mohli opřít. Pak přišel nenápadný „biblický kurz“ a z mého nejlepšího kamaráda zbyl...
„Sedněte si, maminko.“ Trapas v MHD, po kterém pálím šaty a začínám cvičit
- Anonymní
- 27.05.26
- 2769
Vždycky jsem se považovala za ten typ holky, kterou by malíři v baroku milovali. Žádná vychrtlá modelka z přehlídkových mol, ale poctivý slovanský typ. Krev a mlíko, jak říkávala moje babička. Mám...
Kámoška nás přihlásila na běžecký závod. Stydím se jí říct, že to nedám
- Anonymní
- 27.05.26
- 920
Jsem mileniál. Takže když se kolem mě zvedla vlna běžeckého šílenství a můj Instagram zaplavily fotky vysmátých lidí v upnutých legínách s hashtagy jako runtastic nebo morningrun, věděla jsem, že v...
Máma tátu celý život podváděla. Myslela jsem si, že budu jiná, teď dělám to samé
- Anonymní
- 27.05.26
- 2289
Moje máma byla vždycky tak trochu „do větru“, jak se říká. Jako malá jsem to samozřejmě nevnímala. Myslela jsem si, že naši mají normální manželství jako všichni ostatní. Jenže čím jsem byla...
Manželka po porodu odmítá sex. Když jsem zmínil milenku, označila mě za vyděrače
- Anonymní
- 27.05.26
- 1887
S Danielou jsme měli vždycky krásný intimní život. Nikdy mezi námi v tomhle směru nebyl problém a patřili jsme k párům, které si byly opravdu blízké. Jenže všechno se změnilo po narození naší dcery...
Šéf mě po poradě psychicky znemožnil. Rozbrečela jsem se na záchodě
- Anonymní
- 27.05.26
- 2612
Myslela jsem si, že svou práci zvládám, i když jedu poslední měsíce úplně na doraz. Jenže po jedné poradě si mě šéf zavolal bokem a řekl mi něco, po čem jsem se šla okamžitě rozbrečet na záchod.
jen jedna otazka (nevim jak to chodi)-jste nejak s bio rodici v kontaktu nebo porodem vse konci?(jennma zvedavost)
Zdravím a zároveň smekám. Já mám teď doma 3 měsíční holčičku a nedokážu si představit, že bych jí po porodu neměla už jen u sebe.Si moc šikovná a udělala si šťastné další lidičky 
Co treba manzel? Omlouvam se, za vsetecne otazky.
. Co kdyby ty ses „cukla“ a biootec by musel platit aliky, co kdyby bylo dítě postižené - musela bys na potrat? A kdyby se na to přišlo pozdě, tak co s dítětem? A v neposlední řadě by mne zajímala finanční stránka. Domluvili jste si určitou částku, nebo ti platili po dobu těhotenství každý měsíc. Přeci jen, nějaké náklady jsi s tím měla.
