Náhradní maminka
- Prázdná náruč
- bejbyn
- 14.02.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jelikož ve mně ještě doznívají krásné pocity z toho, že jsem učinila dva lidi šťastnými tím, že jsem jim porodila vytoužené děťátko, rozhodla jsem se napsat tento deníček a podělit se o ně s vámi.
Rozhodnutí stát se náhradní maminkou ve mě uzrávalo postupně, přeci jen je to velká zodpovědnost. Musela jsem si být jistá, že dokážu miminko po porodu dát jeho biologickým rodičům, a také si uvědomit, že dávám všanc své zdraví, možná i život, kvůli cizímu dítěti. Ale touha pomoci byla silnější, sama mám 3 děti a nedovedla jsem si představit, že po nich někdo touží a nemůže je mít. Já jsem to štěstí měla, tak proč to neumožnit někomu, kdo ho nemá.
Jakmile jsem se takto rozhodla, bylo to už docela rychlé. Seznámila jsem se s párem, který náhradní maminku hledal již delší dobu, a naštěstí jsme si hned padli do oka. Začátkem března loňského roku jsme měli 1. konzultaci v CARu a v polovině dubna biomamince odebrali vajíčka, která oplodnili spermiemi jejího manžela. Za 3 dny poté jsem šla na transfer a pak se čekalo na výsledek.
Byla jsem pesimista, nevěřila jsem, že se to hned napoprvé povede. Ale zvědavost mi nedala a těhotenský test jsem si udělala o 3 dny dříve, než jsem měla. Koukala jsem nevěřícně na tu slabounkou 2. čárku a zaplavila mě neskutečná radost. Než jsem tu krásnou zprávu sdělila biorodičům, raději jsem si to ověřila ještě digitálním testem, který také ukázal + a odběr krve vše potvrdil.
Střídaly se ve mně pocity radosti s pocitem strachu, aby vše dobře dopadlo. Přeci jen jsem v sobě to děťátko nosila pro někoho jiného a nechtěla jsem zklamat. Konečně jsem za sebou měla obávaný 1. trimestr a mohla si oddechnout, ale ne nadlouho, protože testy v 16. týdnu nedopadly dobře a čekal mě odběr plodové vody. Naštěstí se žádné postižení nepotvrdilo, čekala jsem zdravou holčičku. Biorodiče tedy mohli v klidu chystat růžovou výbavičku, 2. půlka těhotenství už byla pohodová.
Termín porodu jsme měli 26. prosince, ale skutečný den D nastal 28. prosince. Porod byl rychlý a téměř bezbolestný, hlavně díky paracervikálnímu bloku, který mi píchli, když jsem byla otevřená na 4 cm (píchá se do děložní branky). Během 20 minut jsem byla otevřená ze 4 na 8cm a šlo se rodit. Biomaminka byla na porodním boxu se mnou, a tak hned po narození dostala svou dcerušku do náruče. Slzy radosti a dojetí jsme ronily obě a brzy se přidal i biotatínek, který mezitím čekal vedle.
Kupodivu jsem odloučení od miminka zvládla skvěle, žádné hormony se ve mně nebouřily. Brala jsem to tak, že miminko není prostě moje, jen jsem mu umožnila, aby ve mně rostlo a vyvíjelo se. Jakmile nastal jeho čas, šel do náruče svých milujících rodičů a já jsem šťastná i za ně, že se dočkali svého vytouženého dítěte, které by jinak než touto cestou neměli.
Vím, že lidé mají na náhradní mateřství různé názory, spousta jich to odsuzuje, ale pokud něco takového prožijete, ať už jako NM nebo biorodiče, víte stoprocentně, že to je správná cesta. Dát život dítěti, které by se jinak nenarodilo, a tím obdarovat 2 lidi tím nejkrásnějším dárkem, na tom přeci nemůže být nic špatného, naopak.
Jsem ráda, že jsem mohla být takto užitečná a že jsem do toho přes všechna rizika šla. Nebylo to kvůli penězům ani pro poplácávání po ramenou a obdivu okolí, ale kvůli mému vnitřnímu pocitu, že jsem takto chtěla pomoci. A doufám, že ten hřejivý a krásný pocit budu mít do konce života, kdykoliv si vzpomenu na úsměvy šťastných biorodičů držících v náručí své vytoužené miminko.
Přečtěte si také
Manžel mi tajně dává do jídla prášky na uklidnění. Prý jsem moc hysterická
- Anonymní
- 12.07.26
- 1815
Ahoj holky, píšu v naprostém šoku a třesou se mi ruce. Vůbec nevím, co mám dělat, jestli volat policii, nebo rovnou balit kufry a utéct k našim. Včera večer jsem totiž zjistila něco, co mi totálně...
Synovec mi utýral křečka a tchyně se smála. Prý to byla jenom klukovina
- Anonymní
- 12.07.26
- 1231
Jdu si pro radu, protože u nás doma proběhla šílená scéna a manžel mi tvrdí, že jsem přecitlivělá. Moje sedmiletá dcera dostala k narozeninám vytouženého křečka. Starala se o něj jako o miminko,...
Kojím tříletého syna. Moje kamarádky mě kvůli tomu vyštvaly z party
- Anonymní
- 12.07.26
- 931
Asi potřebuju slyšet, že nejsem blázen, protože moje okolí mě tak momentálně bere. Mám tříletého syna a stále ho kojím. Než mě začnete odsuzovat – nekojím ho na veřejnosti, je to naše ranní a...
Chtěl jsem, aby žena měla ráda moji matku. Nakonec se ale obě spikly proti mně
- Anonymní
- 12.07.26
- 668
Když jsem si bral svou ženu, měl jsem jediné přání. Aby si rozuměla s mojí maminkou. Celý život jsem poslouchal historky o zlých tchyních a rozhádaných rodinách, a tak jsem si říkal, že u nás to...
Chlapeček s poruchou chování si ve školce oblíbil mou dceru. Jeho láska ale bolí
- Anonymní
- 12.07.26
- 780
Jsem docela ráda, že je konec školky, alespoň na pár týdnů. Od září to ale asi začne nanovo. Chtěla jsem dát dceru do jiné třídy, jenže ona nechce. Bohužel je v té její chlapeček s poruchou...
Našla jsem u muže v telefonu fotky své sestry. Chce s ní spát
- Anonymní
- 11.07.26
- 2870
Sedím doma v obýváku, děti spí a já mám pocit, že se mi pod nohama propadla zem. Dneska odpoledne si manžel nechal na stole odemčený telefon, protože šel ven čistit auto. Pípla mu zpráva na...
Pár stránek knihy a jedna velmi trapná chvíle v metru
- Anonymní
- 11.07.26
- 2281
Měla to být jen obyčejná cesta do práce a pár stránek nové knihy. Místo toho jsem seděla v metru se slzami v očích, a když ke mě přistoupila starší dáma upekla jsem si ještě k tomu pěkný trapas....
Celé roky jsem si myslela, že mě tchyně nesnáší. Nakonec mi nejvíc pomohla
- Anonymní
- 11.07.26
- 1548
Když jsem poznala Filipa, bylo mi pětadvacet a byla jsem přesvědčená, že když si rozumí dva lidé, mají z poloviny vyhráno. Nenapadlo mě, že mnohem složitější bude vyjít s jeho maminkou.
Na rodinné dovolené jsem zjistila, kdo je pro manžela důležitější než my
- Anonymní
- 11.07.26
- 1810
Když jsme letos vyrazili do Chorvatska, věřila jsem, že nás čeká deset dní, kdy konečně vypneme. Manžel poslední měsíce pracoval od rána do večera a doma jsme spolu zvládli prohodit sotva pár vět....
Kamarádka mi nevzala jen partnera. Začala žít život, který měl být můj
- Anonymní
- 11.07.26
- 1273
Když jsme se s Michalem rozešli po pěti letech, říkala jsem si, že horší už to být nemůže. Brečela jsem celé týdny a snažila se smířit s tím, že některé vztahy prostě nevydrží. Netušila jsem, že ta...