Náš porod
- Porod
- 22.11.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Milé těhulky, dnes je to už 18 dní, co se nám narodilo naše sluníčko Davídek. Chtěla bych vám říct, že ne každý porod musí mít téměř katastrofický scénář.
A jak to vlastně bylo. Termín jsme měli 30.11.2004 a stále se nic nedělo. 4.11.2004 jsem ráno vstala a myslela jsem, že mě teče plodová voda, s přítelem jsme se nasnídali, já jsem si umyla hlavu, protože jsem tušila, že se v tento den miminko narodí a odjeli jsme do porodnice na vyšetření. Tam nám natočili monitor a poslali nás za lékařem, ten mě po prohlídce sdělil, že jsem připravená, že se porod rozběhne během 2 až 3 dní, ale voda že neodtýká, to už jsem však měla takové zvláštní nepravidelné bolesti v břiše. Odjeli jsme domů, přítele jsem poslala do práce i když mě nechtěl nechat samotnou, protože už na mě byly bolesti znát, nakonec odjel.Tvrdila jsem, že je to první miminko a že když se narodí, tak to bude nejdřív večer. To bylo asi v 10hod ráno. Když odjel napustila jsem si horkou vanu a v tom to začalo, pravidelné bolesti po 6 minutách, dalo se to ale vydržet, ani ne za hodinu byly po 4 minutách, volala jsem přítele, že už to asi bude ať přijede domů, Zavolala jsem do porodnice, abych se informovala, jestli už mám přijet, sestřička mi do telefonu řekla, že až budou ty bolesti trvat tak 2 hodiny, tak mám přijet. Sotva jsem položila telefon, začali bolesti po 2 minutách, ale stále ještě se daly vydržet, říkala jsem si, čeká tě mnohem horší bolest, tak vydrž. V 13.30 jsme vyrazili do porodnice, kterou máme asi 8 minut od domu, během cesty jsem měla 4× kontrakci. Ve 13.45 hod nás lékařka vyšetřila a zavolal, dovezte vozík a už nás vezli na porodní box. Měla jsem v plánu jak budu ve sprše skákat na balónu a držet se táty a taky jsem byla připravená trpět minimálně 12 hodin. Hned jsme začali tlačit, táta mě moc pomohl, celou dobu jsem se ho držela. Porod byl veden jako rizikový, ale ve 14.50hod nám řekli MÁTE CHLAPEČKA. Byla to nejkrásnější chvíle v mém životě, na kterou nikdy nezapomenu. I když mě museli nastřihnout a poté zašít, bolest nebyla taková jakou jsem čekala. Už večer po porodu jsem věděla, že budu určitě ještě rodit. Stálo to opravdu za to!!! Dneska už si doma užívám toho nejkrásnějšího miminka na světě a je nám spolu moc fajn. Cjtěla bych vám říct jen jedno: NEBOJTE SE, zvládnete to v pohodě.
Držím vám palečky Laďka
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1607
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1649
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 689
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 399
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20659
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2612
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2881
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2597
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1756
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....