Náš porod
- Porod
- 22.11.04 načítám...
Milé těhulky, dnes je to už 18 dní, co se nám narodilo naše sluníčko Davídek. Chtěla bych vám říct, že ne každý porod musí mít téměř katastrofický scénář.
A jak to vlastně bylo. Termín jsme měli 30.11.2004 a stále se nic nedělo. 4.11.2004 jsem ráno vstala a myslela jsem, že mě teče plodová voda, s přítelem jsme se nasnídali, já jsem si umyla hlavu, protože jsem tušila, že se v tento den miminko narodí a odjeli jsme do porodnice na vyšetření. Tam nám natočili monitor a poslali nás za lékařem, ten mě po prohlídce sdělil, že jsem připravená, že se porod rozběhne během 2 až 3 dní, ale voda že neodtýká, to už jsem však měla takové zvláštní nepravidelné bolesti v břiše. Odjeli jsme domů, přítele jsem poslala do práce i když mě nechtěl nechat samotnou, protože už na mě byly bolesti znát, nakonec odjel.Tvrdila jsem, že je to první miminko a že když se narodí, tak to bude nejdřív večer. To bylo asi v 10hod ráno. Když odjel napustila jsem si horkou vanu a v tom to začalo, pravidelné bolesti po 6 minutách, dalo se to ale vydržet, ani ne za hodinu byly po 4 minutách, volala jsem přítele, že už to asi bude ať přijede domů, Zavolala jsem do porodnice, abych se informovala, jestli už mám přijet, sestřička mi do telefonu řekla, že až budou ty bolesti trvat tak 2 hodiny, tak mám přijet. Sotva jsem položila telefon, začali bolesti po 2 minutách, ale stále ještě se daly vydržet, říkala jsem si, čeká tě mnohem horší bolest, tak vydrž. V 13.30 jsme vyrazili do porodnice, kterou máme asi 8 minut od domu, během cesty jsem měla 4× kontrakci. Ve 13.45 hod nás lékařka vyšetřila a zavolal, dovezte vozík a už nás vezli na porodní box. Měla jsem v plánu jak budu ve sprše skákat na balónu a držet se táty a taky jsem byla připravená trpět minimálně 12 hodin. Hned jsme začali tlačit, táta mě moc pomohl, celou dobu jsem se ho držela. Porod byl veden jako rizikový, ale ve 14.50hod nám řekli MÁTE CHLAPEČKA. Byla to nejkrásnější chvíle v mém životě, na kterou nikdy nezapomenu. I když mě museli nastřihnout a poté zašít, bolest nebyla taková jakou jsem čekala. Už večer po porodu jsem věděla, že budu určitě ještě rodit. Stálo to opravdu za to!!! Dneska už si doma užívám toho nejkrásnějšího miminka na světě a je nám spolu moc fajn. Cjtěla bych vám říct jen jedno: NEBOJTE SE, zvládnete to v pohodě.
Držím vám palečky Laďka
Přečtěte si také
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 1370
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 1399
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 1116
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1410
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
„To dítě je nějaké opožděné,“ prohlásila tchyně o mém synovi na rodinné oslavě
- Anonymní
- 01.05.26
- 2724
Moje tchyně opravdu stojí za to. Co slovo, to perla. Tentokrát se zase ukázala na rodinné oslavě, když před celou rodinou prohlásila, že můj šestiletý syn je opožděný. Přitom ví, že má problémy s...
Jedna zpráva bývalé kolegyni odstartovala události, které mi zničily život
- Anonymní
- 01.05.26
- 2475
Dodnes si ten večer pamatuju úplně přesně. Bylo ticho, venku pršelo a já bezmyšlenkovitě projížděl staré kontakty v telefonu. Narazil jsem na jméno ženy, se kterou jsem kdysi pracoval. Dlouhé roky...
„Paní učitelka mi řekla, že jsem blbá,“ oznámila mi pětiletá dcera jakoby nic
- Anonymní
- 01.05.26
- 5232
Lucinka chodí do školky už druhým rokem. Letos jí bylo pět, příští rok už bude předškolačka. Občas mi začne vyprávět nějaké zážitky ze školky, kterým se spolu většinou zasmějeme. Snažím se to brát...
Vládo, nechte nám StarDance! Vrátil se Chlopčík a já se neskutečně těším
- Anonymní
- 30.04.26
- 849
Letos se na StarDance těším fakt moc. Jednak je to takový ten oblíbený sobotní rituál, kdy se celá rodina sejdeme u obrazovky a fandíme našemu oblíbenému páru. A pak si voláme s rodiči a řešíme,...
Manžel mě tajně ve spánku natáčel a já se děsím, že to má ze „Školy znásilnění"
- Anonymní
- 30.04.26
- 2775
Je zvláštní zjistit, že člověk, se kterým dlouhá léta sdílíte ložnici, společný život, děti, dokáže takhle zradit. Jako by to byl úplně jiný člověk. Čtete všechny ty děsné zprávy o zneužitých...
Synovec Petr (15) je konečně v léčbě. „Bojuje s mnoha démony," řekl nám doktor
- Anonymní
- 30.04.26
- 1911
Pět měsíců jsme ho hlídali. Říkám to úplně na rovinu, protože jinak to ani popsat nejde. Po akutní hospitalizaci na psychiatrii, nám byl Petr svěřen do dočasné péče. A i když to zní hrozně, byla to...