Naše snažení
- Snažení
- jouuuky88
- 04.06.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Půjde to? Nebo nepůjde? Pořád jsem nevěděla, čemu a komu bych měla věřit. Doktořina je bussines, a to je na tom v téhle době to nejhorší.
Nikdy jsem nebyla štíhlá a jednou jsem se rozhodla, že bych se fakt chtěla pánům a klukům líbit, našetřila jsem si proto ze své výplaty na liposukci. Začala jsem hubnout, abych ji vůbec mohla podstoupit. Při dietě a krutém tréninku jsem zhubla 14 kilo, a pak mě čekala liposukce, odsáli mi maximum, co mohli, nohy, břicho, boky, kolena. Konečně jsem po pár dnech utrpení byla krásná. Dokonce jsem si i hned našla přítele. S přítelem to začínalo být vážnější, a tak jsme spolu začali bydlet. Jednou, asi před dvěma lety, jsme si řekli, že jsme už dospělí a chtěli bychom dítě. Jak na to? ![]()
Maminka, tehdy ještě přítele, je silně věřící a už to, že spolu bydlíme „jen tak na hromádce“, byl problém a dítě bez svatby nepřipadalo v úvahu. Ale my jsme na to nebrali ohled, no uznejte sami, mě je 26 let a příteli 31 let. Už máme na čase, tak jsem vysadila antikoncepci. Tak šel čas a nic se nedělo, menstruace byla řádně nepravidelná a já jsem se rozhodla jít na kontrolu a zkusit přemluvit pana doktora, ať se na mě pořádně koukne a řekne mi, jestli je něco špatně. Bohužel jsem se dověděla jen to, co jsem si myslela, že se dozvím. „Slečno, ještě je brzy něco řešit“, řekl mi pan doktor. Tak jsme zkoušeli dál.
Tak šel čas a pořád se nic nedělo. No vlastně dělo. Přítel mě požádal o ruku a v srpnu 2011 jsme si v kostele řekli své sliby. Od vysazení antikoncepce už to bylo přes tři čtvrtě roku a já jsem začínala být opravdu nervózní. Co se to se mnou nebo s manželem děje? V čem je chyba? Tak jsem se rozhodla doktorovi lhát a trochu si přidat na čase snažení se o dítě. Kdybych řekla pravdu, tak by s tím nic neudělal. Tak jsem se objednala, a když jsem se dostavila, tak jsem ze sebe vyhrkla, že se s manželem snažíme už skoro dva roky a pořád nic.
Najednou se vše rozeběhlo, brali mi krev a zkoumali mi plodné dny. Najednou to šlo? Člověk musí lhát, aby se mu dostalo to, co mu patří?
Tak začali pravidelné čtrnáctidenní návštěvy u lékaře, nejdřív mi z krve zjistili, že mi chybí progesteron, no řekněte, to to před tím půlrokem nešlo? Tak mi nasadili hormony, což není žádná sláva, je to fakt svinstvo.
Když jsem si přinesla domů krabičku Clostilbegytu, tak jsem otevřela přiložený letáček a čtu: Je pravděpodobné, že přiberu. Supeeer. Liposukce mě stála 50 tisíc, ale co už, miminko je pro mě důležitější. Taky jsem se dočetla, že se tloustne proto, že veškeré hormony se vážou na tuk. A je to tady. Zapříčinila jsem si sama nedostatek hormonů umožňujících popraskání folikul k oplození tou slavnou liposukcí? Bohužel nejspíš ano.
Kromě toho, že mi dali hormony v tabletkách, tak mi je píchali i v injekcích, za dva měsíce jsem přibrala 13 kilo, a to, podotýkám, bez toho, aniž bych tomu pomohla, měla jsem totiž pořád pocit, že jsem plná, takže jsem skoro nic nejedla. Dítě se však stále nedařilo. Tak se pan doktor rozhodl, že pošle manžela na spermiogram. Z toho bohužel zjistili, že má pouze 3 procenta funkčních spermií, což je hodně málo. Tak mi bylo řečeno, že přirozené otěhotnění je prakticky minimální. Proto jsme se s manželem rozhodli, že půjdeme do umělého oplodnění.
Tchyně s tím samozřejmě nesouhlasila, ale já kvůli její víře přece nezůstanu bezdětná, no ne? Tak jsem se objednala na konzultaci ohledně zákroku, na 5. 2. 2012. Sami jsme úplně přestali věřit, že by to šlo přirozeně, ale milování není jen povinností
Když jsem v lednu kolem 20. stále nedostala menstruaci, tak jsem to neřešila, přece jen nikdy nebyla úplně pravidelná. Taky jsem ani neuvažovala nad tím, že bych mohla být těhotná, když je to v našem případě vlastně prakticky skoro nemožné.
Kolegyně z práce mě donutila udělat si těhotenský test. Tak jsem si ho tedy udělala. Když uběhlo pět minut, tak koukám na ten test a nic nevidím, kolegyně mi ho vytrhla z ruky a říká: „já to tam vidím, koukej, ten proužek tam je“. A měla pravdu, byl ale tak jemňoulinký, že nebyl skoro vidět. Tak další den další test a další test a další, všechny čárky byly jemné, ale pak už byly vidět víc.
Šla jsem na krev, poněvadž pracuji ve zdravotnickém centru, kde je moje teta sestřičkou na gynekologii, tak mi vzala krev a za hodinu přišla se skvělou zprávou. „Jsi v pátém týdnu těhotenství“, řekla. Koukala jsem na ni jako blázen. „Jsem opravdu těhotná a bez umělého oplodnění? Páni, no to je skvělé.“ Opravdu se nám to povedlo!
Nikdy jsem s větší chutí nebrala telefon a nevolala na reprodukční kliniku s informací, že ruším schůzku, protože už jí nebude třeba. Konečně se povedlo, že peníze nepůjdou doktorům do kapsy pro nic za nic. Podařilo se mi otěhotnět, a to v posledním možném měsíci před umělým oplodněním.
Přečtěte si také
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 1439
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...
Chtěla jsem rodit doma. Skončila jsem na sále a málem přišla o život
- Anonymní
- 07.05.26
- 1451
Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že bych chtěla rodit doma. Brala jsem jako samozřejmost, že porod patří do nemocnice, mezi lékaře a přístroje. Jenže když jsem otěhotněla, něco se...
Porodila jsem doma do pěti minut. Záchranář mě seřval a hrozil sociálkou
- Anonymní
- 07.05.26
- 1622
Třetí těhotenství má být podle všech příruček „brnkačka“. Už víte, do čeho jdete, znáte své tělo a máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Já měla všechno nalinkované. Vybraná porodnice půl hodiny...
Moje dcera má diagnostikovaný autismus. Někteří mě obviňují, že za to můžu já
- Anonymní
- 07.05.26
- 862
Když jsem Karolínku čekala, snažila jsem se dělat všechno tak, jak se má. Byla jsem ta klasická nadšená prvorodička, která si pročítá články, diskuse, doporučení lékařů a řeší každou maličkost. Co...
Syn se před maturitou hroutí. Stydím se za jeho neschopnost
- Anonymní
- 07.05.26
- 3201
Vždycky jsem věřil, že úspěch je volba. Celý život jsem dřel, abych své rodině zajistil standard, o kterém se většině lidí jen zdá. Moje děti měly všechno – kroužky, sport, mou plnou podporu a...
Tchyně se doma nudí, ale vnoučka nepohlídá. Jí děti taky nikdo nehlídal, říká
- Anonymní
- 06.05.26
- 3107
Moje tchyně by mohla být naprosto ideální hlídací babička. S tchánem mají firmu, kterou už předali mladším, peněz mají dost a času taky. Chápu, že rádi cestují a užívají stáří plnými doušky. Ale...
Místo oběda psychologický výslech: Moje máma rozebrala mou holku na prvočinitele
- Anonymní
- 06.05.26
- 2155
Říká se, že matky mají na své syny jakýsi šestý smysl. Ten mámin je ale nastavený na režim „vyhledat a zničit“ jakoukoli ženu, která se ke mně přiblíží na méně než metr. Když jsem se rozhodl, že jí...
Pracuji jako uklízečka a můj dospívající syn se za mě stydí. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 06.05.26
- 1126
Dlouhá léta jsem byla doma s dětmi na rodičovské. Máme tři děti a kvůli nejmladší dceři stále nemůžu nastoupit na plný úvazek někam do kanceláře. Je často nemocná, pořád běháme po doktorech a ze...
Máma září štěstím. Jenže její mladší partner skrývá tajemství, které znám jen já
- Anonymní
- 06.05.26
- 2273
Máma si v pětapadesáti letech našla milence, který je o dvacet let mladší než ona. Na tom by dnes nebylo nic divného, kdyby se ho nerozhodla seznámit se mnou. Jeden polibek a od té doby mám o čem...
Odnáším si drobnosti z obchodů a neumím přestat. Mám vyhledat pomoc?
- Anonymní
- 06.05.26
- 905
Kradu drobnosti, které si můžu bez problémů koupit. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli pocitu – adrenalinu, napětí a zvláštní radosti, která mi vydrží i několik dní. Pak ale přichází stud a...