Naše snažení
- Snažení
- jouuuky88
- 04.06.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Půjde to? Nebo nepůjde? Pořád jsem nevěděla, čemu a komu bych měla věřit. Doktořina je bussines, a to je na tom v téhle době to nejhorší.
Nikdy jsem nebyla štíhlá a jednou jsem se rozhodla, že bych se fakt chtěla pánům a klukům líbit, našetřila jsem si proto ze své výplaty na liposukci. Začala jsem hubnout, abych ji vůbec mohla podstoupit. Při dietě a krutém tréninku jsem zhubla 14 kilo, a pak mě čekala liposukce, odsáli mi maximum, co mohli, nohy, břicho, boky, kolena. Konečně jsem po pár dnech utrpení byla krásná. Dokonce jsem si i hned našla přítele. S přítelem to začínalo být vážnější, a tak jsme spolu začali bydlet. Jednou, asi před dvěma lety, jsme si řekli, že jsme už dospělí a chtěli bychom dítě. Jak na to? ![]()
Maminka, tehdy ještě přítele, je silně věřící a už to, že spolu bydlíme „jen tak na hromádce“, byl problém a dítě bez svatby nepřipadalo v úvahu. Ale my jsme na to nebrali ohled, no uznejte sami, mě je 26 let a příteli 31 let. Už máme na čase, tak jsem vysadila antikoncepci. Tak šel čas a nic se nedělo, menstruace byla řádně nepravidelná a já jsem se rozhodla jít na kontrolu a zkusit přemluvit pana doktora, ať se na mě pořádně koukne a řekne mi, jestli je něco špatně. Bohužel jsem se dověděla jen to, co jsem si myslela, že se dozvím. „Slečno, ještě je brzy něco řešit“, řekl mi pan doktor. Tak jsme zkoušeli dál.
Tak šel čas a pořád se nic nedělo. No vlastně dělo. Přítel mě požádal o ruku a v srpnu 2011 jsme si v kostele řekli své sliby. Od vysazení antikoncepce už to bylo přes tři čtvrtě roku a já jsem začínala být opravdu nervózní. Co se to se mnou nebo s manželem děje? V čem je chyba? Tak jsem se rozhodla doktorovi lhát a trochu si přidat na čase snažení se o dítě. Kdybych řekla pravdu, tak by s tím nic neudělal. Tak jsem se objednala, a když jsem se dostavila, tak jsem ze sebe vyhrkla, že se s manželem snažíme už skoro dva roky a pořád nic.
Najednou se vše rozeběhlo, brali mi krev a zkoumali mi plodné dny. Najednou to šlo? Člověk musí lhát, aby se mu dostalo to, co mu patří?
Tak začali pravidelné čtrnáctidenní návštěvy u lékaře, nejdřív mi z krve zjistili, že mi chybí progesteron, no řekněte, to to před tím půlrokem nešlo? Tak mi nasadili hormony, což není žádná sláva, je to fakt svinstvo.
Když jsem si přinesla domů krabičku Clostilbegytu, tak jsem otevřela přiložený letáček a čtu: Je pravděpodobné, že přiberu. Supeeer. Liposukce mě stála 50 tisíc, ale co už, miminko je pro mě důležitější. Taky jsem se dočetla, že se tloustne proto, že veškeré hormony se vážou na tuk. A je to tady. Zapříčinila jsem si sama nedostatek hormonů umožňujících popraskání folikul k oplození tou slavnou liposukcí? Bohužel nejspíš ano.
Kromě toho, že mi dali hormony v tabletkách, tak mi je píchali i v injekcích, za dva měsíce jsem přibrala 13 kilo, a to, podotýkám, bez toho, aniž bych tomu pomohla, měla jsem totiž pořád pocit, že jsem plná, takže jsem skoro nic nejedla. Dítě se však stále nedařilo. Tak se pan doktor rozhodl, že pošle manžela na spermiogram. Z toho bohužel zjistili, že má pouze 3 procenta funkčních spermií, což je hodně málo. Tak mi bylo řečeno, že přirozené otěhotnění je prakticky minimální. Proto jsme se s manželem rozhodli, že půjdeme do umělého oplodnění.
Tchyně s tím samozřejmě nesouhlasila, ale já kvůli její víře přece nezůstanu bezdětná, no ne? Tak jsem se objednala na konzultaci ohledně zákroku, na 5. 2. 2012. Sami jsme úplně přestali věřit, že by to šlo přirozeně, ale milování není jen povinností
Když jsem v lednu kolem 20. stále nedostala menstruaci, tak jsem to neřešila, přece jen nikdy nebyla úplně pravidelná. Taky jsem ani neuvažovala nad tím, že bych mohla být těhotná, když je to v našem případě vlastně prakticky skoro nemožné.
Kolegyně z práce mě donutila udělat si těhotenský test. Tak jsem si ho tedy udělala. Když uběhlo pět minut, tak koukám na ten test a nic nevidím, kolegyně mi ho vytrhla z ruky a říká: „já to tam vidím, koukej, ten proužek tam je“. A měla pravdu, byl ale tak jemňoulinký, že nebyl skoro vidět. Tak další den další test a další test a další, všechny čárky byly jemné, ale pak už byly vidět víc.
Šla jsem na krev, poněvadž pracuji ve zdravotnickém centru, kde je moje teta sestřičkou na gynekologii, tak mi vzala krev a za hodinu přišla se skvělou zprávou. „Jsi v pátém týdnu těhotenství“, řekla. Koukala jsem na ni jako blázen. „Jsem opravdu těhotná a bez umělého oplodnění? Páni, no to je skvělé.“ Opravdu se nám to povedlo!
Nikdy jsem s větší chutí nebrala telefon a nevolala na reprodukční kliniku s informací, že ruším schůzku, protože už jí nebude třeba. Konečně se povedlo, že peníze nepůjdou doktorům do kapsy pro nic za nic. Podařilo se mi otěhotnět, a to v posledním možném měsíci před umělým oplodněním.
Přečtěte si také
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 48
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 56
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 102
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1871
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1111
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1988
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 819
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 489
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 22130
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2684
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...