Nelinka a já

Bylo 6. 6. 2011, 13 hodin, když mi můj dr. řekl větu, která mi změnila život: Jste těhotná! Chvilku jsem ještě bloudila po okolí polikliniky, než jsem se rozhodla, že to pojedu oznámit mamce. Ten den už jsem jí jednu zprávu řekla, po příchodu do práce v 5 hodin ráno mě můj vypočítavý a peněz lačný šéf vyhodil. Bylo mi 22 let, byla jsem bez práce a těhotná a doma na mě čekal přítel, který opravdu nebyl zralý na to stát se otcem!

Jela jsem autobusem, v duchu jsem si přehrávala stále dokola větu, že jsem těhotná a překypovala jsem strachem z toho, co bude dál! Když jsem konečně dorazila k mamce, ptala se, jak jsem dopadla a že čeká dobré zprávy (myslela ale negativní test). Řekla jsem, že čekám miminko. Chvilku mlčela, pak se jen podívala a pronesla: „to zvládneme“ Přestala jsem se bát, maminka mi vždy byla obrovskou oporou, byla moje nejlepší kamarádka a člověk, který mi dal život !

Jen, co jsem to oznámila příteli, odjel, na dva, tři měsíce se zdejchnul, byla jsem doma úplně sama s pejsky, kteří, ač se to někomu může zdát divné, mě v mnoha chvílích podrželi! Okolí mě od dítěte odrazovalo, tvrdili, že je hloupost si to malé nechat, cítila jsem to ale jinak! Když se vrátil přítel, nastala dost špatná doma, hádky, pláč, rozchody, nechodil do práce, mě rostlo bříško, končila nám nájemní smlouva, on se o nic nestaral! Že nemáme, kde bydlet, že to malé nemá výbavičku. Zajímal se jen o to, kde vezme na cigarety!

Přestala jsem ho vedle sebe vnímat. S pomocí mamky jsem našla byt, kam jsme se stěhovali v listopadu. Také díky ní už měla malá vše, co potřebovala a o dost víc Každou korunu, kterou jsem dostala, jsem šetřila na potřebné věci pro miminko!

Padl 8. měsíc, měli nám dovézt nábytek do dětského pokoje, kde jsem musela s obřím pupíkem malovat sama, přítel dřepěl buď na PC, nebo tvrdil, že je v práci (později vysvětlím, kde byl). Nábytek jsem dělala s pomocí maminky také já! Jednou večer jsme se pohádali kvůli jeho lenosti, bylo ale už hodně pozdě, chtěla jsem spát, byla jsem v posledním měsíci a hádku jsem chtěla řešit až ráno, marně, přišla rána do bříška… Utekl ven!

Další dny se na to z jeho strany zapomnělo, ale já jsem s ním nebyla schopná mluvit! Přišel den KO 20. 1. a mně nebylo dobře, celý den jsem byla s mamkou a až když jsem přišla večer domů, skočila jsem do vany a že půjdu spát. Nešla jsem, praskla mi voda a já jsem poprvé promluvila na přítele! Rodit jsem jela jak jinak než s mamkou 

Přítel slíbil, že si vezme volno, aby byl doma s pejsky, které jsem od jejich narození nikdy neopustila na víc jak 16 hodin denně, co jsem chodila do práce. Když jsem odjížděla, tekly mi po tváři slzy, věděla jsem, jak moc se mi po nich bude stýskat 

Na hekárně jsem chtěla zavolat domů, že už rodím, ale přítel telefon nebral, bylo to divné, obvykle chodil spát až kolem 3 hodiny ráno. Naše Nelinka se narodila ve 4.35 hodin, měla 3 kg a 47 cm. Porod byl hodně náročný (viz deníček o porodu). Ráno přítel naběhl, aby se koukl na svou dceru, smál se, ale od novopečeného otce bych čekala více. Po příchodu domu jsem se sesypala, bylo toho na mě moc, psi, malá, neskutečný bordel, hladový řev, bolesti.

Tím to ale neskončilo. Už druhou noc mi přítel slíbil, že malou nakrmí, ať v klidu spím, jenže jak jsem hned tu noc zjistila, vykašlal se na ni. Ráno jsem začala uklízet, starat se o malou o domácnost, o psy a to vše v neskutečných bolestech po šití, zavinování atd., však to znáte On spal do 13 hodin, pak na mě jen koukal a hrál si na PC!

Když mi docházela trpělivost, řekla jsem mu, že si s malou seženeme byt a odejdeme od něj! Následovaly výhrůžky, že malou unese domů (byl cizinec), a tak jsem byla noc co noc vzhůru, abych se nevzbudila do prázdného bytu. Jela jsem 24 hodin denně, vydržela jsem to asi 4 dny, pak už jsem usnula s malou u mamky! Byla jsem tak mimo a vysílená, že jsem jen brečela a malá se mnou!

Nakonec sám odešel! V bytě jsem vše musela dál zvládat sama ještě další měsíc! Poté mi nabídla kamarádka, že se mohu nastěhovat k ní a její mamince do RD, i s pejsky Navíc to bylo minutu chůze od mé maminky. Od 18. 3. jsme tu a já jsem šťastná!

Bývalý se občas ještě ozve, ale má smůlu, nehodlám malé plést hlavičku někým, kdo na její „živobytí“ nedal ani korunu, bylo mu jedno, jak dopadne, ozve se jednou za 3 měsíce, atd. Že je to její otec? Ne! Pouze dárce spermatu! Občas máme těžší chvilky, když má malá třeba teplotku, ale víme, že máme jedna druhou! Je nám takhle dobře! Když má mamka volno, tráví čas se mnou a se svojí vnučkou, kterou nade vše miluje!

Dnes je Nelinka usměvavé a spokojené mimčo, které přes den lítá se smíchem v chodítku 

Slíbila jsem Vám vysvětlení odchodů ex. Nechodil do práce jak tvrdil, chodil se pelešit s jinou slečnou, a to i v tu noc, co jsem přiváděla na svět jeho dceru!

Jsem ráda, že už je vše za námi!

Nelinko, znamenáš pro mě vše! Moc tě miluji, tvá maminka!