Jak jde čas

Od doby, kdy moje maminka psala poslední deníček, utekla už zase nějaká doba, a tak jsem se rozhodla vám napsat, jak se nám daří.

DSCN8906.JPG DSCN8906.JPG
DSCN8906.JPG

Naše silná trojka :D

DSCN8740.JPG

Už je mi zima...

DSCN8458.JPG

S maminkou

nelinka 2.jpg

Jsem usměvavá holčička!

DSCN7851.JPG

=)

  • 1

Jistě si vzpomínáte na trable, které měla mamka s mým biologickým otcem, jak ona říká s „dárcem spermatu“. Dodnes, když už je hodně pozdě, svítí v pokoji jen maličká růžová lampička a já nemůžu spinkat, vidím maminku, jak sedí na posteli a přemýšlí, je smutná a občas i pláče. Máme se sice krásně, já jsem zdravé a spokojené miminko plné energie a máme také nového tatínka, kterého mám moc ráda, ale můj „dárce“ se bohužel vrátil. Vrátil se a znovu začal mamince vyhrožovat!

Nedávno jsme ho potkali v nákupním centru, když ho mamka zmerčila, vzala i se mnou nohy na ramena a s ním se bavila jen moje babička. Chce mě vídat, ale ani já ho nemám ráda! Když jsem ho viděla naposledy, byli mi 3 měsíce, plakala jsem. Slyšela jsem mamku s babičkou, jak se baví o tom, že to nejspíš bude tím, že už v bříšku si miminka zapamatují hlasy a protože, když promluvil on, maminka nebyla v pořádku, bála se, byla naštvaná a já vše cítila s ní, mám z něj strach také. A věřte mi, že jinak jsem společenská, mám lidi moc ráda, na všechny se směju a povídám si s nimi.

Ale dost o něm. Mně už je 9 měsíců a umím spoustu věcí. Upovídaná a divoká jsem podle babičky po mamince, a tak se jí smějeme společně, když už mě nese na hlídání k babí a dědovi s tím, že je ze mě strhaná. Na místě prostě nevydržím, lezu, stojím a pár krůčků bez držení už také zvládnu, a když ne, mám perfektně natrénovaný pád na zadeček :) Proháním tu naše dva pejsky a oni zase prohání mě, je to legrace A když už odcházíme třeba na procházku, umím jim udělat „pápá“.

A abychom se dostali i k mamince, ta je teď moc spokojená. Jak už jsem psala, máme nového tatínka. Je na nás hodný, má nás moc rád a mě pěkně rozmazluje dárečky. Ráda si s ním hraju. Občas si mě vezme na ruku, do druhé vařečku a vaříme spolu oběd pro maminku, kterou nechá odpočívat. To je pak překvapení, hlavně, když mám jídlo až v plence. Bohužel ho ale kvůli pracovnímu vytížení vidím minimálně. Ale i tak celý den doma hulákám „tata“.

Na druhou stranu, díky jeho povolání se já i maminka cítíme bezpečně, a ne jen kvůli povolání, on je taťka dost veliký, jen tak někdo ho nechce naštvat. Jsou spolu jen necelé 3 měsíce, ale už jsem je slyšela, jak se baví do budoucna o bráškovi. Nevím sice, to co je, ale mohla by to být zábava. Pokud se ptáte, co se stalo s pánem, se kterým se maminka vídala před létem, tak se ukázalo, že nejenže jede v drogách, ale způsobil mamince další bolístku, něco, kterou už dvakrát zažila. No, už je to pryč a teď jsme moc šťastní.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Anonymní
3.11.12 18:20

Já tak nemám ráda deníčky, který vypravují mimina…

  • Upravit
Petra2829
7907
4.11.12 08:20

Hodně štěstí, A na dárce platí to, ukázat že se máma nebojí :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Miš-El
3069
4.11.12 19:05

Pěkné :-)

  • načítám...
  • Zmínit
estrea
992
5.11.12 23:08

Tak aby to vydrželo :?:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Cesta za štěstím č.3

Život s Noonánkem 2

Život s Noonánkem II. :)

Život s Noonánkem :)

Druhý porod

Pokračování našich životů

Nelinka a já

Co pro mě znamená být Máma

Vzpomínky na porod

Náš den D