Nevím
- Snažení
- rs84
- 18.08.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Další těhule vyblila svoje moudra na tento web. Vím, že nic nevím. Čím víc toho vím, tím víc toho nevím. Čím víc znám odpovědí, tím víc mám dalších otázek. Čím víc sama sebe uklidňuji, tím víc jsem nervózní. Jsem v období nazývaném NEJKRÁSNĚJŠÍ OBDOBÍ V ŽIVOTĚ ŽENY.
Už cca 6 měsíců. Prožívám vše celkem v klidu a nijak se nestresuju. Vykašlala jsem se na všechny zaručené výživové rady, vitamíny v tabletkách a potravinové doplňky. Tohle vše má svoje důvody.
Snažili jsme se o miminko dlouho, odhaduji tak dva a půl, tři roky. Každý měsíc se dostavila krvavá bestie a já jsem 3 dny trpěla křečí v podbřišku. Fungovat se dalo pouze po 2 tabletkách proti bolesti. Navíc jsem ještě trpěla tzv. premenstruačním syndromem, což se u mě projevovalo agresivitou, plačtivostí, bojovností a touhou minimálně vyvraždit lidstvo.
V té době jsem vyzkoušela všechny možné potravinové doplňky a vitamíny. Zkoušela jsem si koupit i tablety Femibion, které mají podporovat otěhotnění. Zobala jsem hlavně vitamin E a kyselinu listovou.
A těch peněz za těhotenské testy… Vvždycky bílo po pěšině a neotěhotněla ani moje peněženka. Přečetla jsem si také rady týkající se ideálních poloh pro početí. Nejlépe z toho vyšel misionář, spermie v této poloze mají nejpohodlnější cestu, nejhůře koníček, protože spermie musí kráčet do kopečka.
Poznala jsem prstíčkovou metodu, jenž by se dala použít v případě, že by ho ten můj měl stejně dlouhého jako novorozenec. Také jsem se dozvěděla, že po sexu mám mít zhruba 20 minut nohy nahoře. Pro moje zdraví bylo takovéto cvičení velice prospěšné, protože jsem si opravdu pořádně protáhla celé tělo.
Další rady byly psychologického ražení:
„Nesmíš na to myslet.“ - Princip růžového slona.
„Musíš se uvolnit.“ - Zmáčknu čudel a je to.
„Až to nebudete čekat, tak to přijde.“ - A kdy?
„Jeďte na dovolenou k moři.“ - Jednou do tebe, jednou do písku.
„Tak si nějaké adoptujte.“ - Děkuji za slova podpory.
„Otevřete své srdce pro miminko.“ - Ksakru, kde mám klíče?
„Nechte ve svém těle proudit energii.“ - Proudění energie cítím pravidelně hlavně ráno po snídani, škoda, že je za pár minut venku.
Nakonec jsme museli využít vědu lékařskou a svěřit se jí se svým problémem. Nepočali jsme přirozeně. V 18 letech jsem měla zánět podbřišnice po prasklém apendixu. Bolelo to jak blázen, nemohla jsem se ani sama obléknout. Od té doby se nebojím doktorů, zachránili mi život. Zvládla jsem si píchat injekce a chodit na časté kontroly. Zvykla jsem si dávat nohy do praku, nepřijde mi na tom nic divného.
Nejnáročnější nebyly injekce, dokonce ani odběr vajíček, ale bylo to smíření se s myšlenkou, že to nejde přirozeně. Nakonec jsem si řekla, že je lepší mít dítě ze zkumavky a spokojenou rodinu, než počít dítě náhodně s nevhodným partnerem a pak se s dotyčným rozejít a na dítě se vykašlat.
A jak bych vysvětlila malému dítěti, že je ze zkumavky? Asi takhle: „Zlatíčko, když tě k mamince a tatínkovi měl přinést čáp, tak nám bohužel onemocněl. Musel tedy letět za panem doktorem, aby ho vyléčil. A pak už k nám přiletěl.“
Přečtěte si také
Dala jsem synovi do školky kraťasy. Učitelka ze mě udělala krkavčí matku
- Anonymní
- 27.09.26
- 504
První dny v záři. Školkový kolotoč se rozběhl na plné obrátky a s ním i nekonečné seznamy požadavků, co všechno musí mít děti ve skříňkách. Náhradní tričko, spodní prádlo, věci na převlečení na...
Dlouho jsem čekala, jestli mě touha po dítěti přece jen dožene. Nedohnala
- Anonymní
- 27.09.26
- 291
Děti jsem nikdy vyloženě nechtěla. Nebyla jsem ale ani přesvědčená, že je nechci za žádnou cenu. Spíš jsem pořád čekala, jestli se ve mně něco změní.
Bývala jsem žena, pak matka, pak babička. Dnes bych ráda znovu potkala muže
- babiMáňa
- 27.09.26
- 592
Je mi něco přes šedesát a jsem celkem vitální babča. Můj syn se snachou mají dvě krásné děti a já jsem ráda, že už jsou ve věku, kdy se mnou mohou i za kulturou nebo do přírody. Okolí o mě říká, že...
Houby jsme sbírali celý život. Tentokrát skončila celá rodina v nemocnici
- Anonymní
- 27.09.26
- 265
Na houby jsme chodili odmalička. Nejdřív s rodiči, později s manželem a nakonec i s našimi dětmi. Nikdy jsme nesbírali nic, čím bychom si nebyli jistí. Žádné experimentování, žádné houby určované...
Poprosila jsem muže, aby odvedl syna do školky. Jeho reakce mě šokovala
- Anonymní
- 27.09.26
- 1094
Ručička hodin ukazovala půl sedmé ráno a já měla pocit, že jsem v noci nenasbírala ani dvě hodiny souvislého spánku. Na hrudi mi oddechovala sedmiměsíční dcerka. Kvůli rýmě nemohla dýchat nosem,...
Děti chtěly pořád něco kupovat. Jedno pravidlo nás zbavilo většiny proseb
- Anonymní
- 26.09.26
- 2441
„Mami, já to potřebuju.“ Věta, kterou jsem za poslední roky slyšela tolikrát, že už přesně vím, že ve většině případů následuje něco, co dítě ještě před pěti minutami vůbec neznalo. Dlouho jsem si...
Myslela jsem, že je to konečně ten pravý. Pak mě kontaktovala jeho manželka
- Anonymní
- 26.09.26
- 1988
Už jsem si skoro začínala říkat, že jsem konečně měla štěstí. Po několika vztazích, které nikam nevedly, jsem potkala muže, se kterým mi bylo dobře. Byl pozorný, zajímal se o mě, pamatoval si...
První měsíc školy je za námi. A já už přesně vím, co jsme letos podcenili
- Anonymní
- 26.09.26
- 1970
Nějak pevně doufám, že to, co zažívám doma teď já, prožívají v nějaké menší obměně i ostatní matky. Upřímně prázdniny byly náročné a na školní rok jsem se těšila jako na smilování, jenže kde je ten...
Chtěla jsem rodičům říct o hypotéce a novém autě. Místo radosti přišel výslech
- Anonymní
- 26.09.26
- 8359
Nedávno jsme s manželem podepsali hypotéku. Nebyla to žádná malá věc. Dlouho jsme vybírali dům, počítali peníze a přemýšleli, jestli do toho opravdu jít. Nakonec jsme se rozhodli, že ano.
Syn měl před každou návštěvou lékaře hysterický záchvat. Až tohle zabralo
- Anonymní
- 26.09.26
- 906
Vždycky, když jsem svému sedmiletému synovi Nicolasovi oznámila, že půjdeme k lékaři, okamžitě zbledl. Odmalička má z doktorů panický strach. Je to bohužel spojené s jednou nepříjemnou zkušeností,...