Další bláboly
- Těhotenství
- rs84
- 05.10.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Spousta otázek bez odpovědí. Spousta změn v těle a v hlavě. Nové myšlení, nová životní úloha. Klasika, stejně to všechny znáte.
Už jsem si zvykla na fakt, že na spoustu otázek neznám odpovědi. Jsem v 6. měsíci a moje tělo maká za dva. Při chůzi se ladně pohupuji ze strany na stranu a funím jak buldozer. Moje nohy se večer podobají dvěma antickým sloupům a moje záda zestárla tak o dvacet let.
Využívám všechny možné vymoženosti - těhotenským pásem počínaje a kompresními punčochami konče. Už ani nenosím tak sexy spodní prádlo jako předtím. Podprsenku mám jak z prodejny padáků a kalhotky připomínají celtu od stanu, jen s jedním rozdílem - nejsou nepromokavé.
Až na ty záda, tzn. krční a hrudní páteř a s tím spojenou bolest ruky, je mi celkem dobře. Otoky se dají přežít. A únava taky.
Zpět k otázkám:
„Kdy budeš rodit?“ - počkej, podívám se do skleněné koule a hned ti řeknu přesný datum a čas.
„Jak to s tebou bude po porodu?“ - nápodobně jako u předchozí otázky.
„Budeš zvládat hraní na nástroj i s dítětem?“ - moment, zaklepu si na břicho a zeptám se prcka, jestli to zvládne.
„A znáš tu paní, co po tobě nastoupí do práce?“ - neznám.
„Kdy půjdeš na mateřskou?“ - je to v rozmezí 14 dní, nevím přesné datum.
„A nepůjdeš ještě předtím na neschopenku?“ - jestli budu ještě větší chcípáček, tak asi jo.
„Už kope?“ - jo.
„Bude to kluk nebo holka?“ - zjistím pohmatem až po porodu.
„Kde budeš rodit?“ - nejblíže místu, kde se budu nacházet.
„Už máš výbavičku?“ - není ještě brzo? Mám pár dupaček, lahvičky, dudlíky, bryndáčky.
„Jak se bude jmenovat?“ - Šulislav Semen.
Následují dobře míněné rady:
„Nesmíš tahat nic těžkého.“ - tak to mi ani nejde. Naštěstí nástroj má teď nožičky (pomáhá mi partner a kamarádi z orchestru a z kapely), takže jeho přesun z místa A do místa B je pro mě mnohem jednodušší.
„Neměla bys hrát na ten svůj nástroj, je to pro mimi škodlivé.“ - a v čem? Slyší to úplně stejně jako další zvuky a když cvičím Vltavu, tak přestává kopat.
„Měla bys být co nejvíc doma.“ - no tak to bych nedělala. Jsem jak samice od králíka. Mám už vyklizenou chodbu, koupelnu, kumbál a kuchyni. Téměř vše mám čisté a stejně mi přijde, že máme všude špínu a bakterie.
„Měla bys co nejvíce chodit.“ - jedna z mála dobrých rad, procházky jsou fajn.
„Měla bys hodně chodit i po bytě“ - nejdřív by z toho hráblo mně a pak chlapovi.
„Neměla bys chodit do bazénu.“ - pravda je, že do něčeho smradlavého a špinavého bych neměla lézt. Ale v případě nějakého aquacentra s výbornou hygienou nevidím ve vodních radovánkách problém. Plavání mi dělá dobře.
„Měla bys víc odpočívat.“ - to dělám a ani si to neuvědomuju.
„Musíš se teď šetřit.“ - bez problémů.
„Musíš být klidná.“ - hormony!!! Pojďte sem, já vám potřebuju něco říct!!!
Některé rady jsou fajn, ale nejsou potřeba neustále říkat, protože tělo si už poradilo samo. Kdybych měla uposlechnout všechny dobře míněné rady, tak bychom bydleli v holobytě s nástroji v jednom koutě, já bych chodila pořád do kolečka po místnosti a opakovala si, jak mám být klidná. Všechno by bylo ideální a byli bychom rodinka k pohledání.
Přečtěte si také
Jsem organizovaná, ale iritují mě ženy, co přesypávají mouku do krabiček
- Anonymní
- 23.09.26
- 138
Občas mám pocit, že bych potřebovala mít život víc pod kontrolou. Pak otevřu sociální sítě a vidím kuchyň, kde má někdo přesypanou mouku do nádoby s popiskem FLOUR, a okamžitě chuť organizovat svůj...
Odmítla jsem opilého šéfa. Od té doby mám v práci peklo a přemýšlím o výpovědi
- Anonymní
- 23.09.26
- 143
Pracuji v jedné marketingové agentuře. Jsem tu už pár let a vždycky to bylo fajn. Můj šéf je sice trochu zvláštní člověk, ale vždycky jsem s ním tak nějak vycházela. A pak jsme jeli na...
Myslela jsem, že manžel chodí jen s kamarády na pivo. Pak jsem zjistila pravdu
- Anonymní
- 23.09.26
- 250
Manžel mi roky říkal, že když jde večer ven, sedí s kamarády v hospodě. Nikdy jsem to neřešila. Máme děti, práci, hypotéku a každý občas potřebuje vypadnout z domu.
Měli jsme se nastěhovat k sobě. Po jeho návrhu uvažuji spíše o rozchodu
- Anonymní
- 23.09.26
- 177
S přítelem jsme spolu dva roky a náš vztah fungoval do teď skvěle. Když přišla řeč na společné bydlení, přišlo mi to jako přirozený posun. Dohodli jsme se, že se přítel nastěhuje ke mně i se svým...
Zjistila jsem, že moje děti mají úplně jinou představu o tom, co je drahé
- Anonymní
- 23.09.26
- 155
Věta „Mami, kup mi to, stojí to jen dvě stovky“ mi nedávno doslova vyrazila dech. Vlastně jsem si do té doby ani moc neuvědomovala, že moje děti žijí v naprosté nevědomosti. Tak nějak jsem myslela,...
„S tou ženskou si jenom kazí život.“ Tchyně mě pomlouvá, ale neví, že to vím
- Anonymní
- 22.09.26
- 2901
„S tou ženskou si jenom kazí život. Kdyby byl sám, mohl mít dávno děti.“ Ta věta mě zastihla ve chvíli, kdy jsem stála v naší kuchyni a skládala nádobí do myčky. Přes zeď jsem slyšela hlas...
Kolegyně přes léto příšerně přibrala. Mám se jí na to zeptat, nebo to ignorovat?
- Anonymní
- 22.09.26
- 5749
Dnes už je povědomí o důvodech nabytí větší hmotnosti daleko rozšířenější než dřív. Když se kolegyně po dvou měsících vrátila do práce s deseti kily navíc, zbystřila jsem.
Kamarádka mi přivezla dárek, který nepotřebuji. Bylo mi hloupé to odmítnout
- Anonymní
- 22.09.26
- 1408
S kamarádkou se známe snad patnáct let, takže už se známe dost dobře. Když mi před časem říkala, že doma vyklízí kuchyň a má nějaké věci navíc, vůbec jsem tomu nevěnovala pozornost. Říkala jsem jí,...
Ve školce je dcera andílek. Doma kvůli maličkostem křičí a kope nohama
- Anonymní
- 22.09.26
- 1053
Učitelky popisují naši pětiletou dceru jako klidnou a poslušnou holčičku. Jenže chvíli po návratu domů přichází pláč, křik a někdy i kopání. Dlouho jsem si myslela, že dělám něco špatně. Pak mi...
Dcera babičce schovala drahý šperk. Ta pak obvinila mě, že jsem ho ukradla
- Anonymní
- 22.09.26
- 1024
Byly jsme s Aničkou na návštěvě u mé babičky. Je jí 85, nohy jí moc neslouží, ale paměť má jako slon. Aničce je pět let a má období, že miluje šperky a vše, co se třpytí. Když jsem odběhla pro...