Nevím, co si o tom všem myslet!!

Milá Draho,
mě teda nedělali žádná bolestivá vyšetření, jako průchodnost vaječníků (i když vlastně nevím, jestli to vyšetření bolí nebo ne, jen jsem o tom slyšela), ale jinak souhlasím s Domcou. U mě to bylo jako běžná gynekologická prohlídka, všichni byli milí (GEST v Praze), takže vlastně nejnepříjemnější byli injekce při stimulaci. Ale při druhém cyklu IVF už jsem si i ty injekce píchala sama bez mrknutí oka.
Tak se neboj a mysli na to, že porod je stokrát horší (i když to bohužel vím taky jenom z doslechu .
 Elsa

Ahoj, jmenuji se Katka, vždycky jsem tušila, že s otěhotněním budu mít potíže, protože v 15-ti letech mi přestala menstruace a nebýt prášků neměla bych jí. Moje gynekoložka si problému začala všímat až když jsem se vdala. Tehdy se mě zeptala jestli s manželem budeme chtít děti. Když jsem řekla, že ano tak mi poprve za 7 let co jsem k ní chodila řekla do očí, že to bude asi problém a ať si měřím bazální teplotu a za 2 měsíce přijdu. Měřila jsem poctivě ve stejnou dobu a výsledek byl dost hrozný a ani jsem nemusela být odborník. K lékařce se už tyto výsledky nedostaly, protože zemřela. Hned jsme se nechali objednat do FN Plzeň, kde se zaobírají léčbou neplodnosti. Přeskočím raději přístup, některých členů tohoto týmu, protože jejich chování opravdu podpořilo už tak dost zhoršenou psychiku a hlavně prostředí, ve kterém pracují, protože za to jediné nemohou. První co testovali v červnu r. 2000 bylo jak probíhá ovoluce tj. musela jsem 3., 9. a 13. den menstruačního cyklu na krev. Zjistili, že u mě nedozrávají vajíčka. Nevím jak jinde, ale v Plzni Vás vždycky objednali až za několik týdnů na další vyšetření . V říjnu mi na:,–(ili nějaké prášky, které měly vyvolat dozrávání vajíček, výsledek byl nula. V prosinci to vyzkoušeli znovu se stejným výsledkem a s tím, že si všimli, že u manžela ještě nemají spermiogram, protože zrovna ten den si se mnou udělal výlet, ani o tom nemohl příliš dlouho přemýšlet a znervozňovat se. Výsledek spermiogramu byl dobrý. Při této návštěvě se také zmínili, že by bylo dobré provést co nejdříve laparoskopii, protože mám prý cysty na vaječnících a proto nedochází k dozrávání vajíček. Do příště na to však zapomněli a v lednu se rozhodli, že vyzkoušíme inseminaci. K té došlo až v červenci r. 2001, protože dříve neměli čas. Dostávala jsem 19 dní denně dvojitou dávku hormonů injekčí formou. Výsledek byl, že nakonec jedno vajíčko dozrálo. Bohužel k oplodnění nedošlo. Při další návštěvě v říjnu mi bylo řečeno, že není jiná možnost než IVF už se začaly připravovat papíry pro pojištovnu, když se pan doktor všiml v papírech, že mám cysty na vaječnících a objednal mě napřed na listopad na laparoskopii. Jsem ráda, že si toho všiml, protože měsíc po této operaci jsem otěhotněla. Nyní jsem ve 29.týdnu a s manželem jsme opravdu šťastní. Jedinou ošklivou kaňku to má v lednu tohoto roku. Byla jsem pozvána na další konzultaci do Plzně /termín už byl stanoven v listopadu po operaci/. Když jsem tam dorazila věděla jsem už dva dny,že jsem těhotná podle zvýšeného HCG, test mi udělal můj gynekolog, ke kterému normálně chodím. V Plzni se ke mně chovali jako k psychicky labilnímu člověku, když jsem jim řekla o těhotenství, protože na ultrazvuku nic neviděli a v moči, kterou si poručili v odpoledních hodinách nic také nezjistili. Doporučili, aby mi můj lékař píchl injekci na vyvolání menstruace a k nim ať se objednám za 2-3 měsíce až se mi srovná menstruace. Můj lékař mi znovu udělal test, jak řekl pro jistotu i když výsledek předchozího byl jasný, a byl opravdu pozitivní.
Důležité je po celou dobu mít podporu manžela, někdy mi připadalo, že to nese ještě hůř než já.

Držím ti palce ať otěhotníš co nejdříve a jestli ti mohu poradit, nám se to osvědčilo, nikde se příliš o tom nezmiňovat, protože takové ty otázky: " Tak co?" všechno zhoršují. V našem příbuzenstvu o tom věděla jenom moje mamina a z manželovi strany nikdo. Všichni si mysleli, že honím kariéru a je to určitě lepší než kdyby nás litovali.