O mém těhotenství
- Těhotenství
- snažilka2017
- 28.08.12 načítám...
Po nějaké době píši zase deníček, kdo četl předchozí, tak ví, co se před tím přihodilo. Tentokrát snad bude všechno dobré a my dvě to dotáhneme do zdárného konce, tento deníček chci věnovat hlavně Tobě, holčičko moje.
Byl květen, den jako každý jiný, pro mě však něčím zvláštní. Tušila jsem, že se to prostě tentokrát povedlo. To po čem jsem tak dlouho toužila. Mít dítě. Má intuice byla více než správná. Za pár dní jsem zkusila použít ten záhadný papírek a čekala, zda se na něm něco objeví. Objevilo. Byla jsi to Ty! Taková světlounká sotva viditelná čárečka. Ale už od tohoto okamžiku jsem tě milovala, a modlila se za všechno dobré. Test jsem ještě několikrát zopakovala, a po pár dnech se vydala k panu doktorovi. Ale neviděl Tě. Byla jsi ještě moc malinká. Tak mi odebral krev, a poslal domů s tím, že si mám za tři dny zavolat na výsledky.
Byly to dlouhé tři dny, ale jakmile jsem se dozvěděla výsledky, začala jsem se radovat. Pan doktor Tě chtěl vidět za 14 dní, opět dlouhé čekání. Asi 5 dní před kontrolou mě začalo bolet bříško, ale opravdu moc. Na nic jsem nečekala a jela do nemocnice. Nemohla jsem ani pomyslet na to, že bych Tě ztratila. V nemocnici jsme si spolu poležely pár dní. Postrašili mě, že možná nejsi tam, kde máš být, chtěli to vzdát, ale já za Tebe bojovala, odmítla jsem a chtěla, aby ještě pár dní počkali. Ještě, že jsem to udělala! Asi po pěti dnech pobytu jsem šla na ultrazvukové vyšetření. A bylo to to nejkrásnější, co jsem kdy viděla. Byla jsi tam!! Té radosti, moje malá tečka, moje holčička! (tušila jsem děvčátko).
Za dalších pár dní nás propustili domů. Do práce už jsem nešla. Jednak po tom, co jsem měla za sebou, pak kvůli práci, kterou jsem dělala, a pak taky pro to, abych ti neublížila a mohla si Tě užívat každý den.
Rostla jsi jako z vody, a týdny těhotenství utíkaly. Blížila se nám první velká kontrola. Screening. Tam už jsi vypadala opravdu jako miminko, a ne jako bramborka 
Nechtěla ses moc mrskat, tak tě pan doktor musel popohánět Zde nám poprvé sdělil, že jsi děvčátko. Výsledky dopadly negativně, až na malé zvýšení NT. Za dalších pár týdnů nás čekalo další velké vyšetření. Tripple testy. Ty také vyšly dobře, podruhé nám bylo sděleno, že vypadáš jako holčička, ale pro změnu vyšlo zvýšené NTD. Stejně jsem si ale jistá, že budeš zdravé miminko, a snažím se nějakými výsledky nestresovat.
28. 8. nás čeká podrobný velký ultrazvuk, jestli jsi opravdu v pořádku. Vím, že jsi! A taky doufám, že ti nenarostl pindíček. Ale intuice mluví za vše 
Těhotenství s Tebou si užívám, až na ten začátek. Nepotrápila jsi mě objímáním mísy, pouze jsi mi párkrát nahnala nevolnost. Zato od 18. týdne jsi si to začala vybírat se vším všudy, viď?. Mrskáš sebou, neustále mi „boulíš“ v bříšku, a hezky, „zatím“ něžně, kopeš. Za to tě miluji, jak nejvíce máma milovat umí. Jsi můj poklad, můj život a těším se na ten den, kdy Tě spatřím a budu tě svírat v náručí. Už teď vím, že budeš krásná.
Tvoje máma
Přečtěte si také
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 739
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 653
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
Syn se cítí jako dívka a zvažuje operaci. Já se s tím vůbec nedokážu srovnat
- Anonymní
- 03.05.26
- 265
Nevím, jak mám tohle jako matka vůbec přijmout. Říkala jsem si, že kdyby mi syn řekl, že je na kluky, asi bych to zvládla. Ale když mi sdělil, že uvažuje o operaci a chce být ženou, je mi z toho...
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 3522
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 2498
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 2049
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1671
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
„To dítě je nějaké opožděné,“ prohlásila tchyně o mém synovi na rodinné oslavě
- Anonymní
- 01.05.26
- 3408
Moje tchyně opravdu stojí za to. Co slovo, to perla. Tentokrát se zase ukázala na rodinné oslavě, když před celou rodinou prohlásila, že můj šestiletý syn je opožděný. Přitom ví, že má problémy s...
Jedna zpráva bývalé kolegyni odstartovala události, které mi zničily život
- Anonymní
- 01.05.26
- 2978
Dodnes si ten večer pamatuju úplně přesně. Bylo ticho, venku pršelo a já bezmyšlenkovitě projížděl staré kontakty v telefonu. Narazil jsem na jméno ženy, se kterou jsem kdysi pracoval. Dlouhé roky...
„Paní učitelka mi řekla, že jsem blbá,“ oznámila mi pětiletá dcera jakoby nic
- Anonymní
- 01.05.26
- 6312
Lucinka chodí do školky už druhým rokem. Letos jí bylo pět, příští rok už bude předškolačka. Občas mi začne vyprávět nějaké zážitky ze školky, kterým se spolu většinou zasmějeme. Snažím se to brát...
Určitě bude vše v pořádku a zanedlouho budeš svírat svou holčičku v náručí 
, a bude mít asi dlohy nožičky po tatínkovi 
. Nemocnice v Ústí nad Labem příšerná, nedoporučuji, jednak jejich chovaní, a pak mají to tam děsně drahý…Moc všem dekujeme 
a taky sme si celé těhu proležely kvůli krvácení a čípku, no doufám že budeme už brzy mít na světě zdravé miminko 
