Ona
- O životě
- Štofik
- 22.06.19 načítám...
...pokračování Mrchy...
Přečtěte si také první část deníčku »
S Káťou chodil něco málo přes 2 měsíce. Byla jeho spolužačka. Milá holka, vtipná. Miloval její pihu nad horním rtem, její úsměv. To, jak byla přirozená. Ne jako ostatní holky ze třídy. Nemalovala se a nemluvila sprostě. To na holkách nesnášel. Když byly sprostější než jeho kámoši. Líbila se mu hned ten první den. Byla roztomilá.
Ona ho tenkrát políbila první, když spolu po tělocviku uklízeli žíněnky. Vůbec to nečekal. Byl to letmej polibek, vlastně spíš pusa. Najednou měla svoje rty přitisknutý na těch jeho. Voněly jako maliny, i tak chutnaly. Později zjistil, že to je díky jejímu oblíbenýmu balzámu na rty, kterým ho pořád chtěla natírat. Že prý má hrubé rty. Někdy jí to dovolil a ona s ním občas ráda chodila na venčící procházky s Badym. Toulali se loukama, někdy si vzali učení a často se někde svalili pod strom a snad hodiny strávili líbáním. Bylo to jako se líbat s mátovo-malinovým bonbónem. Zapomínal při tom na všechno. Na to, že ho vůbec nebaví škola, na který je, že jeho nevlastní táta začíná být čím dál dýl v práci, a když přijde domů táhne z něj chlast. Taky nesnášel povinný skoro denní návštěvy u babičky. Pořád s ním jednala jako s malým děckem, chtěla ho pořád objímat a vykrmovat. Nechápala, že sportuje a jahodový knedlíky několikrát do týdne se neshodují s jeho trénink plánem. Na tohle všechno s Káťou zapomněl. A navíc byl jedinej z týmu, kdo měl holku. Kluci záviděli.
Takhle žil a byl spokojenej, nebo si to aspoň myslel, než potkal ji. Nejdřív jí nevěnoval pozornost, chodila sama, na místech, kam by Káťu samotnou nepustil. Louky a park hodně za městem, večer se tam scházeli alkáči a huliči trávy. Prostě nebezpeční týpci. Ale tý holce to bylo fuk, teda ona asi bude starší, než je on, ale ne o tolik. Vypadá dost mladě a hrozně naštvaně. Hodněkrát ji viděl, jak prošla těsně kolem těch týpků a jejich pískání a narážek si vůbec nevšímala, neuhla pohledem nalevo napravo. Zírala pořád do země a prostě šla dál. Jen jí v obličeji mihla emoce, kterou nebyl schopnej rozluštit. Možná to byl vztek, zhnusenost, nebojácnost? Nejspíš. Jeho si nejdřív taky nevšímala, ale v posledních dnech, kdy ji viděl, se po něm zvědavě dívala. A smála se mu. Ví, že se mu smála. Něčím ji musel pobavit, ale čím, to fakt netušil. Možná jí někoho připomínal. Nebo se smála tomu, jak vypadá. Jako děcko, a to je mu už 17. Stejně je furt jak děcko, žádný vousy, ani náznak. Není divu, že se smála. Říkala si, že jsem jen malej kluk, co se snaží vypadat starší.
Minulej týden se něco změnilo. Šel jako vždycky večer ven s Badym, opadlo horko a tady v horách je kolem 20 h. už příjemnej chládek. Vzal to klasicky přes park a přemýšlel nad tréninkem, kterej ho čekal další den. To zas bude mlata, říkal si. Taky se na něj s koncem školy valí jedna písemka za druhou. Učitelé nejsou normální a dávaj jim zabrat. Jak kdyby měli výčitky, že maj taky 2 měsíce volna, i když nejsou studenti. Ti si to uměli zařídit, pitomci s titulem. Tohle se mu honilo hlavou když ji uviděl. Zastavil se. Byla kousek od něj u rybníka. Stála zády k němu a jako by se chvěla. Ona brečí? Ježíš, snad ne, nesnášel brečící holky. Nevěděl, co dělat, jak se chovat. Nejradši by od toho pláče utekl. Jeho máma často brečela, když otec odešel. Ale dělala to tajně, nebo si aspoň myslela, že o jejím tichým vzlykání nikdo neví. On to věděl. Stával za dveřma, ale nikdy neměl odvahu stisknout kliku a jít ji utěšit. A teď tady stojí a šmíruje cizí holku, které asi někdo ublížil. Vždycky měla zarudlý oči. Ani neví, kdy si toho detailu začal všímat. Teď se nad tím zjištěním sám zarazil. Měl by odejít, nic mu do toho není.
Když už se otáčel a chtěl jít, najednou se pohla. Jedním pohybem si stáhla z ramen úzká ramínka šatů, nechala je spadnout na zem a ocitla se jen v kalhotkách. A sakra. Běž pryč, jdi, jdi, jdi!!! Jako by na něj někdo mával výstražnou cedulí. Ale on zkameněl, ani se neodvažoval dýchat. Teď přece neodejde, to by byl pěknej srab. Nahou holku viděl jen v péčku, Káťa byla stydlivá. Dostali se spolu jen k líbání a na prsa nebo kamkoliv jinam si sáhnout nenechala a o tom, že by se mu mělo podařit jí svlíknout triko, se mu mohlo jen zdát. A teď tu stála ona. Skoro nahá.
Přešlápl na místě a čekal, co udělá, přece se nechce jít koupat, voda bude ledová. Ty blbče! Proč by se asi svlíkala? Chce se obětovat pro panice, kterej ji nadrženě sleduje z povzdálí? To určitě. V ten moment se pohla kupředu, vážně se jde koupat. Tak to chci vidět. To nedá, smočí maximálně lýtka a rozmyslí si to. Ale ona vkročila do vody a nezastavila se, pomalu šla dál a voda jí po jejím těle stoupala výš a výš. Panebože měla úžasnej zadek. I ten teď zmizel. Voda jí sahala po pás… zachvěla se, asi zimou.
Štěkot. Divokej štěkot někde za mnou.
Chvíli mi trvalo, než mi nastartoval mozek. Bady a zajíc. Do p.dele. V stejnej moment, kdy mi naskočil software, se ona otočila. Podívala se přímo na mě. Sakra, sakra, sakra! Teď mě přistihla, malýho kluka, kterej tu šmíruje nahou ubrečenou holku. Ona se ale netvářila šokovaně nebo vyděšeně, dál na něj klidně zírala. Koutek úst se jí povytáhl do lehkýho úsměvu. Jako by na něco čekala. Ale na co? To je nějaká hra? Kdo s koho? Co chce, abych udělal? Chce vůbec, abych něco dělal? Mám jít k ní? Mám jí říct ahoj? Nee, to je trapný. Ahoj, já tě špehuju a mimochodem super zadek. Na to nemám. Sakra proč na mě pořád zírá? Další zaštěkání, ten hon na zajíce začíná být vážnej. Kámo, musíš jednat, jdi od toho. Prostě se otoč a jdi, jdi řešit zajíce.
Poslední věc, které si všiml a která s ním byla, dokud v noci neusnul, byly její vztyčený bradavky.
Na Katku si nevzpoměl.
Přečtěte si také
Kamarádím se s bývalkou svého přítele. Začínám si myslet, že to není náhoda
- Anonymní
- 16.04.26
- 296
Život umí zamotat věci zvláštním způsobem. Před dvěma lety jsem začala chodit s Martinem. Asi po půl roce jsem se seznámila s Adélou. Působilo to úplně přirozeně, jako náhoda. Sedly jsme si hned,...
Žijeme spolu, ale jsme spíš spolubydlící než milenci. Příteli to tak vyhovuje
- Anonymní
- 16.04.26
- 290
S Lukášem jsme spolu asi pět let. Náš vztah se ale dostal do bodu, kdy už se nikam neposouvá. Spíš mám pocit, že se pomalu vzdalujeme. Žijeme spolu, ale vedle sebe, ne spolu. Někdy se skoro ani...
Přítel nevydrží v práci déle než 2 měsíce. Má smysl s takovým plánovat život?
- Anonymní
- 16.04.26
- 174
S Mirkem chodím už dva roky. V poslední době spolu i bydlíme. Je to fajn kluk, splňuje vlastně skoro všechna má očekávání. Až na jedno, ale velmi důležité. Není schopný si udržet práci. Většinou je...
Osamělá cesta matky: Čtrnáct let ticha a boj o vyšší alimenty
- Anonymní
- 16.04.26
- 199
Sedím u kuchyňského stolu a prohlížím fotky od miminka mé 14leté dcery . Na fotce se usmívám s malou holčičkou v náručí. Bylo jí tehdy dva a půl roku.
Můj boj s tím, proč moje děti přišly o prarodiče: Čekáte lásku, přijdou podmínky
- Miniwomen
- 16.04.26
- 297
Někdy mám pocit, že žiju ve dvou paralelních rodinných vesmírech. V tom mém, původním, je to pořád takové hlasité, objímající, někdy až těsné, ale vždy upřímné teplo. Vyrostla jsem se třemi...
Dcera se z přijímaček úplně složila. Teď navíc budeme čekat měsíc na výsledky
- Anonymní
- 15.04.26
- 4032
Přijímačky na střední školu má moje patnáctiletá dcera Lucie a desetitisíce dalších deváťáků za sebou. Přiznám se, že jsem to nikdy tolik neprožívala, dokud se to netýkalo mého vlastního dítěte. A...
Syn chtěl hrát fotbal. Děti se mu smály, že je tlustý, a už tam chodit nechce
- Anonymní
- 15.04.26
- 3617
Když jsme se přestěhovali do menšího města, můj osmiletý syn David si moc přál hrát fotbal. Říkala jsem si, že to bude dobrý nápad. Seznámí se s místními dětmi, zapadne do kolektivu a konečně si tu...
Chtěla jsem dítě bez chlapa. Teď lituju, že jsem na dceru sama a nic nestíhám
- Anonymní
- 15.04.26
- 1747
Mám za sebou pár nevydařených vztahů, které mě ujistily, že je mi nejlépe samotné. Jenže když jsem chtěla dítě, chlapa jsem k tomu zkrátka potřebovala. Vím, že to teď bude znít cynicky. Našla jsem...
Děti se odstěhovaly do zahraničí a my si s manželem připadáme hrozně opuštění
- Anonymní
- 15.04.26
- 874
Pociťujete někdy taky tu zvláštní nostalgii? Kolikrát jsem si říkala, když byly děti malé, ať už vyrostou, a máme s manželem konečně čas pro sebe. A ony vyrostly tak strašně rychle. Dcera i syn se...
Vzala jsem si o dost mladšího muže. Před lety mě miloval, teď se za mě stydí
- Anonymní
- 15.04.26
- 2743
Bylo mi čtyřicet let, když jsem potkala Petra, který byl v té době jen o něco málo starší než moje dcera. Potkali jsme se na jedné oslavě narozenin a skvěle si rozuměli. Brala jsem to jako...
. Uzasna slovni zasoba.
A děkuju moc 
dávám 
např. to nelez tam a slez 
Dál dál, já chci ještě
miluju čtení a nemam teď čas na knihy 
kdy bude pokračování?
A teď slušněji
Čtu každý tvůj denicek a jsi dobrá 
