Odběr vajíček (OPU) - naše cesta za potomkem I

Boj nekončí! Právě začíná!

*

Tak já nevím. Nemám ten - OHS?“ Ležím na gauči a pozoruji zvětšující se pupek.

Cože máš?“ manžel vypoulí oči.

No hyperovariální syndrom, ne? Koukni na to břicho…“

A není to ta studentská pečeť, co jsi před chvílí celou zfutrovala?“

Moula. Změny váhy během IVF jsou přece způsobeny užíváním léků. Vůbec na to nemá vliv fakt, že už čtrnáct dní nedělám prudší pohyby a občas si dám na nervíky nějakou tu čokoládu…

Nakonec to asi přece jen byla ta čokoláda. A pozítří mě čeká PUNKCE. Už to slovo mě děsí. Nemohli by zákrok lékaři nazvat nějak - laskavěji? Doktor obhlédl vaječníky. Potvory celou snahu lehce bojkotují, ale prý se tam dva krásné folikulky utvořily. Tak teď si je musím dva dny hýčkat. Lékař se tváří soustrastně. Moc optimismu mi tedy nedodává… Ještěže tu má na zaučení pohledného mladého doktůrka. Aspoň se je na co dívat

A najednou sedím na nemocniční posteli, oděna do elegantní erární košilky a čekám…Vlastně pořádně nechápu, jak a proč jsem se sem vlastně dostala… Ale zbavím se konečně těch otravných injekcí. Hurá!

Přichází sestřička a jde se na věc. První anestezie. Stejně jí asi nebude potřeba. Pravděpodobně omdlím strachy dřív, než mi stihnou píchnout injekci. A mladej nikde. Že bych se ještě naposledy koukla na něco pěkného

Probouzím se na posteli. Je mi záhadou, kdo mě sem přenesl, ale podle papučí u postele jsem asi přišla po svých. Za chvíli přichází usměvavá sestřička s manželem (mým) za zády. Prý nás poučí o další léčbě. V ruce drží obrovský sáček plný jehel a stříkaček. Zatím mi nedochází, že ten pytel bude můj.

A tuhle injekci vám pán píchne večer do zadečku.“ Sestřička radostně vytahuje ampulku a manžel povážlivě bledne. Sestřička mi bleskově vyhrne košili a prstem píchne do zadku.

Tady. Tady to paní bodnete. Jako když hrajete šipky. Nic to není. Ale pozor na krev v injekci. Když se objeví, tak nepokračujte. To by paní mohla dostat embolku!“ Manželovi se podlamují kolena.

Prosím vás, sestřičko, neudělala byste mi tam křížek?“ Sestra chvíli zírá, ale pak vytahuje propisku a na místo vpichu budoucího kreslí značku.

Čas neúprosně běží a doba injekce se blíží. „Tak jdeme na to!“ zavelí manžel. Klepou se mu ruce, takže natažení léčiva zabere poměrně dlouhou dobu. Nasazuje jehlu. „Počkej! To jsi určitě spletl! Taková velká jehla! Musí tam být menší!“ Zuřivě hrabu v jehlách. Jiná velikost tam není.

Dám si panáka. Jinak ti to nepíchnu.“ Manžel s hrozivě trčící jehlou míří k baru a nalívá si slivovici. „Tak jo, jdu na to.“

Několikrát se hrozivě napřáhne, ale k činu se neodhodlá.

Hele, co kdybychom jeli na pohotovost,“ napadá mě spásné řešení. V realizaci mého geniálního nápadu nám bohužel překáží slivovice proudící v manželových žilách. Mně tam proudí mnoho zajímavého, ale slivovice bohužel ne. Nicméně řídit se mi nechce.

Po druhém panáku získává manžel odvahu. Napřáhnout a bodnout! A je to tam. A vůbec to nebolelo. Mám to ale šikovného muže, co? Panáka jsem si nakonec dala taky. Musela jsem se nějak po té adrenalinové injekci uklidnit…

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
4920
16.3.18 00:50

Pekny :mrgreen:. Takový upřímný opsání pocitů. Hezky se to četlo. ;) Me by manzel tu injekci urcite nepichnul. A ja bych to ani nechtela po tech řečech o embolce :nevim:. Držim Vam palce :kytka:.

  • Nahlásit
  • Zmínit
4432
16.3.18 04:39
:mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:
  • Nahlásit
  • Zmínit
855
16.3.18 05:57

Vsechny tvoje denicky jsou super! Moc hezky pises, s nadhledem a vtipne, dobre se to cte. Tesim se na pokracovani. :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.3.18 06:14

@xammy Já se hlavně těším na hepáč :mrgreen:

Příspěvek upraven 16.03.18 v 06:15

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.3.18 06:33

Teda ženský, co tohle kvůli dětem podstupujete, Vy byste si zasloužily hned na první pokus aspoň dvojčata nebo trojčata abyste to už nikdy nemusely zkoušet znova 8o já kdybych si měla sama (nebo od muže) píchat injekce, tak zůstanu stopro bezdětná… držím všem snažícím se palce :*

  • Nahlásit
  • Zmínit
571
16.3.18 08:05

@sinapis.alba chápu tě. Já to nedokázala za celých 12 dní před opu si píchnout ani jednu injekci. Vše dělal partner. :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.3.18 08:17

:lol: diky taky krasny denicek :-) to uz tu dlouho nebylo ze bych se pobavila a zasmala u obou denicku :-) preji ti moc moc stesti! Opravdu.byla jsem na ivf 3× vim jak ti je. Kdy mas transfer?

  • Nahlásit
  • Zmínit
17307
16.3.18 08:17

Tak to jsem se tedy uprimne zasmala. Krasny denicek, snad bude mit happy end.

  • Nahlásit
  • Zmínit
Twixinka
16.3.18 08:22

Hezký deníček :) já si píchala po porodu kvůli leidenské mutaci injekce do břicha tři týdny a manžel se vždycky raději otočil :D když jednou viděl, jak si desinfikuji místo vpichu, pak beru tu kožní řasu a nakonec si bez jakéhokoliv zaváhání vrážím tu jehlu do břicha, tak se mu prý udělalo nevolno :roll: no jsem ráda, že jsem to zvládala sama :mrgreen:

  • Nahlásit
1862
16.3.18 08:39

Kdo nezažil, nepochopí :lol: Moc ti přeju happy end. Mimochodem, muž mě před prvním ivf utěšoval, že bude injekce pichat, ale když došlo na lámání chleba, málem to s ním seklo :lol: Ještě že my ženy jsme tak silné. Hodně štěstí!

  • Nahlásit
  • Zmínit
1175
16.3.18 08:55

@sinapis.alba : ja jsem si taky rikala, ze ivf nepodstoupim nikdy, jakmile jsem videla jen lekarske stredisko z dalky, mela jsem panickou hruzu…injekce pro mne znamenalo neco desiveho :lol:…a dneska diky ivf mam krasnou dcerku, ktere za chvili bude 6mes a chteli bychom jeste jedno mimi v budoucnu. nastesti mame dost zamrazenych ebryi, ale pokud by se nepovedlo, rozhodne bych ten “kolotoc injekci” podstoupila znova…vysledek za to totiz stoji :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
4606
16.3.18 09:08

Pekne…myslim ze muj drahy polovicka by to zvladl i bez panáka, delal lapiducha na vojne a kdyz jsem mela zlomenou nohu, hádejte kdo mi pichal injekce do bricha na redeni…sama bych to nezvladla, nedokážu se divat ani kdyz mi jen berou krev…na tohle jsem hroznej srab! :oops: Tak hodne stesti, at se zadari :palec: :hug: - uz sis pro to vytrpela dost, vim jak je super mit zadek jak cednik, z injekci penicilinu plus pendeponu pri mych castych anginach… ale nějaký úžasný pocit z toho, ze mi chlap má neco pichat do zadnice, bych taky asi nemela!

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.3.18 09:09

@Aniga mně injekce nevadí, pokud mi je dá někdo jiný, ale sama sobě 8o mám štěstí, že jsem rodila jak na běžícím páse, ale samozřejmě nevím, jak bych na to nahlížela, kdyby injekce a odběry vajíček byly jediná cesta, jak mít děti, to má asi potom člověk jinačí odvahu :nevim: takhle mi to zní strašně strašidelně

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.3.18 09:37

@sinapis.alba hele, člověk když musí, zvládne ledasco. Já 4 měsíce píchala každý týden injekce čtyřleté dceři. Když jsem měla bodnout poprvé, málem jsem omdlela, navíc před dítětem se člověk hroutit nemůže. A pak už nám to šlo jako na běžícím pásu.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1190
16.3.18 10:04

Jee, jakobych cetla svoji stimulaci a odber. I nasledne pichance do zadele s opravdu dlouhou jehnou me pritel taky pichal.Mela jsem jich dvacet, poslednich pet injekci uz jsem zvladla sama v leze na boku.At se zadari :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
3528
16.3.18 11:35

Můj by omdlel, jen by viděl ten pytlík :D Nevím, jestli bych dokázala bodnout sama do sebe nebo nedej bože do některého z dětí… Jeden čas jsem píchala injekce psovi a byl to tak šílený stres pro nás oba, že jsme pak radši jezdili co týden do vedlejší vesnice ke kámošovi zootechnikovi. Naštěstí mám v rodině zdravotní sestru, kdyby něco. Okřížkovaný zadek pobavil :palec: Moc vám přeju happyend :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1086
16.3.18 11:38

Ten muj si naopak pichani injekci uzival. Kdyz jsem se k tomu odhodlala sama, skoro ho to mrzelo, asi skryty sadista :lol: Druhy den, kdy jsem si to chtela dat sama ( a jeste na vandru, v lese), jsem zjistila, ze jsem si omylem zabalila je ty velke jehly na redeni. To jsem se odhodlavala snad 10 minut. :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.3.18 13:11

Bud rada za tu narkozu…mi to ted delali jen s praskem od boleni a myslela jsem ze to nepreziju takze tohle mi zni uplne lehce…pichat jsem si vse musela taky sama, manzel podporoval z druheho pokoje :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
4840
16.3.18 13:31

Jsi fakt statečná :potlesk:
Dodnes si pamatuji, jak jsem před první injekci vstávala půl hodiny předem, abych se na to psychicky připravila. A jak jsem byla ráda, že jsem mohla přestat píchat.
Teď musím píchat na ředění krve, píchám denně, 5tý měsíc a ještě minimálně čtyři budu a nebudu kecat, i teď jsou dny, kdy se hroutím :roll:

Mimochodem muž se hroutí, jen vybaluji jehly.

Držím palce.

  • Nahlásit
  • Zmínit
194
16.3.18 13:32

Perfektní deníček :palec: Píšeš suprově, všechny deníčky jsem přečetla jedním dechem…
Jak já ti rozumím… taky jsme si tím několikrát prošli :(
Tak moc držím palce a přeji, at si tady můžeme brzy přečíst i ten happyend :kytka:

Příspěvek upraven 16.03.18 v 13:34

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.3.18 17:05

@Twixinka jakoby jsi viděla situaci u nás. Když nám v porodnici řekli, že nás jinak nepustí 3 týdny domu, tak jsem odkyvala Všechno a manZéland ani komentovat nebudu :lol: :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
387
16.3.18 19:02

Tuž alespoň, že tu kožní řasu mám pořádnou:) Kámoška je hodně hubená a pro ni bylo píchání injekcí zvlášť výživné:)

  • Nahlásit
  • Zmínit
8758
16.3.18 19:03

Jak kdybych to psala já. :mrgreen: Taky si manžel dal u první injekce panáka. :) Pak už sem musela sama, napřahovala sem se snad 6×, pak už to šlo samo. U nás to bohužel nevyšlo, takže všechno znovu. :(

  • Nahlásit
  • Zmínit
387
16.3.18 19:04

Uf, tak to je tedy dlouhá doba… Před první injekcí jsem seděla snad 20minut u stolu, než jsem se odhodlala. A pak mě překvapilo, že to vlastně vůbec nebolelo. Ale stejně to nepatří k zážitkům, které bych si ráda zopakovala…

  • Nahlásit
  • Zmínit
387
16.3.18 19:05

Držím palce, ať jsou to u poslední injekce, které budeš muset píchat!!! :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
387
16.3.18 19:06

Děkuji! Právě proto jsem deníček začala psát. Protože holky, co si tím neprošly, nedokáží pochopit. A od vás, které máte podobné zkušenosti, mě jakákoli odezva vždy moc potěší a dodá sílu.

  • Nahlásit
  • Zmínit
387
16.3.18 19:07

To se dá dělat jen pod práškama? Bože, co to bylo za zařízení? To je strašná představa!

  • Nahlásit
  • Zmínit
387
16.3.18 19:10

Moc děkuji za všechny komentáře! :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1528
16.3.18 20:45

Jednou jsem delala darkyni oocytu…injekce jsem si pichala sama, partner vedle jen komentoval, ze by tohle nikdy nedokazal…jak uz tu psali prede mnou, at uz brzy cteme o happy endu :hug: :kytka: Drzim palecek

  • Nahlásit
  • Zmínit
5277
16.3.18 21:22

Prima deníček! Držím pěsti, aby žádné další injekce nebyly a taky se těším na pokračování. Křížek :mrgreen:
@jezz1e fuuuj ty velké bych sama nedala. Malé byly v pohodě, to jen poprvé píchal muž Pregnyl, ted Menopur a ty další blbiny už jsem zvládla, ikdyž občas jsem propichovala kůži na 4× a nadávala jak špaček. Ale zato se muž říznul o sklo když lámal ampule s fízákem. A píchala jsem si to vedle pihy, z jedné a druhé strany. Na orientaci super. JO ale alkohol předem rozhodně nepomáhal. Po 2dc vína to bolelo mnohem víc! To bylo překvápko :cert:

  • Nahlásit
  • Zmínit
17701
16.3.18 22:34

Jsem rada, ze ctu dalsi pokracovani a ze jste to nevzdali! Moc se tesim na pokracovani, a moc drzim palce at to ma stastny konec :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
500
16.3.18 22:46

Těším se na další deníček. ????

  • Nahlásit
  • Zmínit
3796
17.3.18 07:26

:palec: :mrgreen: Pěkné čtení po ránu

  • Nahlásit
  • Zmínit
5480
17.3.18 18:59

Moc hezky napsané… Čeká nás totéž :nevim: Kdy jdete na transfer?

  • Nahlásit
  • Zmínit
2706
17.3.18 21:47

Nechapu co je tak tezkeho a traumatizujiciho pichnout injekci?

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
18.3.18 01:35

Tyhle pocity tak dobře znám. Před první injekcí jsem to málem vzdala. Představa jak do sebe vpichuji jehlu byla příšerná. Touha po miminku nakonec zvítězila. Hodně mi pomohlo, že budu injekce aplikovat jen do OPU. Nakonec bylo všechno jinak.Po OPU mi paní doktorka naordinovala na další tři měsíce injekce na ředění krve.Na aplikaci injekcí do břicha jsem si tak nějak zvykla.Jen manžel měl v tu dobu vždycky něco neodkladného na práci v jiné místnosti. Tři měsíce utekly dost rychle a taky co bych pro miminko neudělala, že? Asi 6 týdnů před termínem porodu jsem byla předána do rizikové poradny v porodnici.Tam se hned na první kontrole nelíbilo paní doktorce, že nejsem pořádně vyšetřená na hematologii. Znovu injekce na ředění krve. Injekci do stehna mě sestřička učila píchnout v místnosti pacientů s chemoterapií. Zážitek na celý život.

  • Nahlásit
387
18.3.18 10:50

On je ten deníček publikován se zpožděním, takže - transfer už byl.. :D

  • Nahlásit
  • Zmínit
387
18.3.18 10:53

Tak někdo se bojí pavouků, někdo injekcí :D A kdo se nebojí ničeho, tak je superhero :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
18.3.18 12:28

@karjak transfer už byl? Takže čekáš na výsledek? Určitě dej hned vědět! :kytka: Taky jsem si tím prošla, takže vím, jak si se cítila, první injekci jsem se odhodlávala píchnout asi 10 minut, ale pak to šlo, člověk si zvykne na ledacsos, teda spis ženská :lol:, příroda to zařídila dobře, protože jak to tady čtu, tak kdyby měli rodit chlapi nebo chodit na IVF a pichat si injekce, tak by populace vyhynula. Jsme prostě všechny silné :hug: :pankac:!

  • Nahlásit
  • Zmínit
387
18.3.18 18:45

Děkuju za podporu:) Protože mám s deníčkem určité plány, tak zatím nenapíšu, jak vše pokračuje… Nechci prozradit dopředu.

  • Nahlásit
  • Zmínit
17701
19.3.18 21:37

@karjak jen to neeeee, nenapinej a sup sup s psanim :mrgreen: I kdyz to napinani vesti urcite dobre zpravicky, verim tomu :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
12754
20.3.18 08:34

@karjak Dobrý den,

skvěle napsané! :lol: Hlavně Vám přejeme zdárný happy-end! :kytka: Dejte vědět, jak pokračujete. A jestli třeba manžel zvládá injekce i bez slivovice…:)

Pěkný den! :kytka:
adminka Eliška

  • Nahlásit
  • Zmínit