Odběr vajíček (OPU) - naše cesta za potomkem I
- Snažení
- karjak
- 16.03.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Boj nekončí! Právě začíná!
„Tak já nevím. Nemám ten - OHS?“ Ležím na gauči a pozoruji zvětšující se pupek.
„Cože máš?“ manžel vypoulí oči.
„No hyperovariální syndrom, ne? Koukni na to břicho…“
„A není to ta studentská pečeť, co jsi před chvílí celou zfutrovala?“
Moula. Změny váhy během IVF jsou přece způsobeny užíváním léků. Vůbec na to nemá vliv fakt, že už čtrnáct dní nedělám prudší pohyby a občas si dám na nervíky nějakou tu čokoládu…
Nakonec to asi přece jen byla ta čokoláda. A pozítří mě čeká PUNKCE. Už to slovo mě děsí. Nemohli by zákrok lékaři nazvat nějak - laskavěji? Doktor obhlédl vaječníky. Potvory celou snahu lehce bojkotují, ale prý se tam dva krásné folikulky utvořily. Tak teď si je musím dva dny hýčkat. Lékař se tváří soustrastně. Moc optimismu mi tedy nedodává… Ještěže tu má na zaučení pohledného mladého doktůrka. Aspoň se je na co dívat
A najednou sedím na nemocniční posteli, oděna do elegantní erární košilky a čekám…Vlastně pořádně nechápu, jak a proč jsem se sem vlastně dostala… Ale zbavím se konečně těch otravných injekcí. Hurá!
Přichází sestřička a jde se na věc. První anestezie. Stejně jí asi nebude potřeba. Pravděpodobně omdlím strachy dřív, než mi stihnou píchnout injekci. A mladej nikde. Že bych se ještě naposledy koukla na něco pěkného
Probouzím se na posteli. Je mi záhadou, kdo mě sem přenesl, ale podle papučí u postele jsem asi přišla po svých. Za chvíli přichází usměvavá sestřička s manželem (mým) za zády. Prý nás poučí o další léčbě. V ruce drží obrovský sáček plný jehel a stříkaček. Zatím mi nedochází, že ten pytel bude můj.
„A tuhle injekci vám pán píchne večer do zadečku.“ Sestřička radostně vytahuje ampulku a manžel povážlivě bledne. Sestřička mi bleskově vyhrne košili a prstem píchne do zadku.
„Tady. Tady to paní bodnete. Jako když hrajete šipky. Nic to není. Ale pozor na krev v injekci. Když se objeví, tak nepokračujte. To by paní mohla dostat embolku!“ Manželovi se podlamují kolena.
„Prosím vás, sestřičko, neudělala byste mi tam křížek?“ Sestra chvíli zírá, ale pak vytahuje propisku a na místo vpichu budoucího kreslí značku.
Čas neúprosně běží a doba injekce se blíží. „Tak jdeme na to!“ zavelí manžel. Klepou se mu ruce, takže natažení léčiva zabere poměrně dlouhou dobu. Nasazuje jehlu. „Počkej! To jsi určitě spletl! Taková velká jehla! Musí tam být menší!“ Zuřivě hrabu v jehlách. Jiná velikost tam není.
„Dám si panáka. Jinak ti to nepíchnu.“ Manžel s hrozivě trčící jehlou míří k baru a nalívá si slivovici. „Tak jo, jdu na to.“
Několikrát se hrozivě napřáhne, ale k činu se neodhodlá.
„Hele, co kdybychom jeli na pohotovost,“ napadá mě spásné řešení. V realizaci mého geniálního nápadu nám bohužel překáží slivovice proudící v manželových žilách. Mně tam proudí mnoho zajímavého, ale slivovice bohužel ne. Nicméně řídit se mi nechce.
Po druhém panáku získává manžel odvahu. Napřáhnout a bodnout! A je to tam. A vůbec to nebolelo. Mám to ale šikovného muže, co? Panáka jsem si nakonec dala taky. Musela jsem se nějak po té adrenalinové injekci uklidnit…
Přečtěte si také
Nesnáším letošní počasí. Nejdřív vedro k padnutí, teď mají přijít lijáky
- Anonymní
- 04.09.26
- 989
Jestli je něco, na co jsem letos nadávala snad víc než na cokoli jiného, pak je to počasí. Celé léto jsme čekali, kdy konečně zaprší. Když už pršet začalo, většinou přišla taková bouřka, že jsem...
Školková angličtina za 10 tisíc? Odmítla jsem platit a učitelka zuří
- Anonymní
- 04.09.26
- 7764
Sníst ranní rohlík, obléknout dvě věčně se hemžící holčičky, dorazit do naší malé vesnické školky včas a pak honem do práce. Není to vždycky jednoduché, ale tuhle školku prostě miluju. Rodinná...
Dcera mě pozvala na víkend. Až na místě jsem zjistila, kolik mě to bude stát
- Anonymní
- 04.09.26
- 26214
K šedesátinám jsem od dcery dostala krásný dárek. Alespoň jsem si to tehdy myslela. V obálce byla rezervace na prodloužený víkend v malém penzionu v jižních Čechách. Měla jsem jet já, dcera s...
Až když jsem na týden odjela, zjistila jsem, že manžela nemusím furt kontrolovat
- Anonymní
- 04.09.26
- 7040
Dlouhá léta jsem měla pocit, že kdybych na chvíli přestala fungovat, naše domácnost se rozpadne. Můj muž přitom není neschopný. V práci vede lidi, umí vyřešit spoustu problémů a poradí si i s...
Kolegové se vracejí z homeofficu do kanceláře. Cítím nepříjemnou změnu
- Anonymní
- 04.09.26
- 3585
Ve vzduchu je od minulého školního roku vyhazov zaměstnanců. Nikdo nám před prázdninami sice nic neřekl, ale informace mezi lidmi kolovaly jako horký brambor. Teď jsme všichni zpátky a lidi jsou na...
Syn chce nosit šaty. Manžel tvrdí, že z něj dělám terč posměchu
- Anonymní
- 03.09.26
- 1700
Synovi je pět a nejraději si doma obléká modré šaty s hvězdami, které původně patřily jeho sestřenici. Pro něj jsou to prostě krásné šaty na hraní. Manžel ale tvrdí, že ho nechávám zajít moc daleko...
Není nám ani 25 let a žijeme bez sexu. Přítel tvrdí, že je všechno v pořádku
- Anonymní
- 03.09.26
- 3924
Seděla jsem na gauči, prohlížela si naše fotky z letního čundru a v krku se mi dělal knedlík. Na fotkách jsme vysmátí, objetí a vypadáme jako ten nejšťastnější pár pod sluncem. A my vlastně šťastní...
Se začátkem školního roku jsem jako kouzelným proutkem upadla do deprese
- Anonymní
- 03.09.26
- 3393
Vlastně vůbec nevím, jak se to stalo, když jsem se na to celé léto těšila jak na smilování. Být o prázdninách velkou část s dětmi doma na homeoffice je opravdu náročné. Teď ale zjišťuju, že mi...
Dcera šla do první třídy s dvěma kamarádkami. Jako jedinou ji dali do jiné třídy
- Anonymní
- 03.09.26
- 11831
Dcera šla letos do první třídy. Dlouho jsme ve škole lobovali, že chce jít se svými kamarádkami ze školky do stejné třídy. Ze školy nám přišla jediná zpráva: budeme dělat, co bude v našich silách....
Máma chtěla vyhodit starý cibulák po babičce. Dodnes jí to nemůžu odpustit
- Anonymní
- 03.09.26
- 3876
Když jsem byla malá, měli jsme doma cibulák. Přesně ten modrobílý porcelán, který mi tehdy připadal jako něco, co mají doma snad jen babičky.
. Takový upřímný opsání pocitů. Hezky se to četlo. 
Me by manzel tu injekci urcite nepichnul. A ja bych to ani nechtela po tech řečech o embolce 
. Držim Vam palce 
.
já kdybych si měla sama (nebo od muže) píchat injekce, tak zůstanu stopro bezdětná… držím všem snažícím se palce 
diky taky krasny denicek 
když jednou viděl, jak si desinfikuji místo vpichu, pak beru tu kožní řasu a nakonec si bez jakéhokoliv zaváhání vrážím tu jehlu do břicha, tak se mu prý udělalo nevolno 
no jsem ráda, že jsem to zvládala sama 
Tak hodne stesti, at se zadari 
- uz sis pro to vytrpela dost, vim jak je super mit zadek jak cednik, z injekci penicilinu plus pendeponu pri mych castych anginach… ale nějaký úžasný pocit z toho, ze mi chlap má neco pichat do zadnice, bych taky asi nemela!
!