Postižené miminko?
- Těhotenství
- Simona33
- 25.02.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Člověk musí vždy doufat jen v to dobré. Ráda bych všem snažilkám a nebo těm, co už jsou těhulky, popsala můj průběh těhotenství. Otěhotněla jsem po dvou letech snažení a museli jsme se dokonce obrátit i na CAR. Naštěstí nám vyšla hned první IUI a já byla nesmírně šťastná.
Samozřejmě, ihned na mě přišly obavy, aby miminko bylo zdravé. Hned jsem tedy navštívila svého gynekologa, který mě poslal na screening miminka ve 12. týdnu. Ten dopadl na 1 s *. Dle výsledku screeningu jsem čekala naprosto zdravé miminko. Pak jsem ještě v 16. týdnu absolvovala kombinovaný test, který opět vyšel výborně. Dále následoval velký UTZ, kde jsem byla opět ujištěna, že je vše v pořádku.
Když jsem se blížila ke 30. týdnu, říkala jsem si, že už mám vše nejhorší za sebou a že mě čeká vlastně jen porod a já budu svoje miminko držet v náruči. Jenže ve 33. týdnu jsem absolvovala další UTZ na jednom ze specializovaných renomovaných pracovišť a tam mi lékař zjistil, že veškeré hodnoty miminka jsou v normě až na horní a dolní končetiny. Který byly buď v dolní části normy a nebo až pod její normou.
Sice mi do zprávy napsal, že plod je v normě, ale osobně mi řekl, že je možné, že moje miminko je postižené. Že se může jednat o poruchy vývoje chrupavek a kostí – chondrodysplazii. Laicky řečeno, že můžu mít miminko s trpasličím vzrůstem. Byla jsem z té zprávy tak v šoku, že jsem poděkovala a odešla jsem do auta k manželovi. Až tam jsem si uvědomila, co mi ten doktor řekl a začala jsem hystericky a nekontrolovatelně brečet.
Dalších několik dnů jsem skoro nemluvila a pořád jsem brečela a brečela. Manžel na tom byl podobně. Oba dva jsme byli naprosto vyřízení. Také jsem přestala komunikovat s miminkem, do té doby jsem si pořád hladila bříško, povídala jsem si s ním a teď jsem nemohla. Po několika dnech se to ve mně nějak vše zlomilo a řekla jsem si, že to dítě za to nemůže a že se nebudu dopředu nervovat, když nic není jisté.
Na internetu jsem nacházela různé informace o tomto postižení a zjistila jsem, že takto postižená miminka mívají často starší tatínkové, což mě opět utvrdilo v doktorově diagnóze. Můj manžel totiž už není nejmladší. A opět jsem se dostala do stavu nepředstavitelného smutku. Pořád jsem si říkala, proč my a naše dítě?
A jak to nakonec dopadlo? Začátkem prosince jsem se stala hrdou a šťastnou matkou krásné a snad i zdravé dcerky. Porod proběhl naprosto ukázkově a když mi manžel přinesl naši dceru po ošetření ukázat, zářil štěstím a pořád jen opakoval: ona je zdravá, ona je zdravá… Její váha a míry byly nadprůměrné!
Tím bych chtěla říct, že veškeré testy a UTZ je dobré absolvovat, ale člověk je musí brát trochu s nadhledem. Lékaři nejsou vševědoucí.
Všem přeji krásné těhotenství, bez zbytečného stresu!
Přečtěte si také
Přistihla jsem tchyni, jak fotí moje dítě nahé. Seřvala mě, že z ní dělám úchyla
- Anonymní
- 10.05.26
- 1855
S tchyní jsme měly kvůli fotkám našeho syna neshody už několikrát. Jenže když jsem ji jednou přistihla, jak si ho fotí nahého při koupání, vznikl mezi námi konflikt, který od té doby pořád visí ve...
Nehtařka se mi vysmála, že mám „ruce uklízečky“. Myslím, že mě chtěla ponížit
- Anonymní
- 10.05.26
- 936
Chtěla jsem jen nové nehty a chvíli vypnout. Místo toho se mi nehtařka během manikúry vysmála kvůli mým rukám tak, že jsem měla chuť okamžitě odejít.
Doktorka dala dceři antibiotika. Až po brutální reakci uznala, že to byla chyba
- Anonymní
- 10.05.26
- 709
Někdy jsem na doktory opravdu strašně naštvaná. Třeba jako teď. Moje čtyřletá dcera měla virózu, která se zhoršila tím, že ji začalo bolet ucho. Šli jsme jako obvykle na ORL, kde paní doktorka...
Nachytala mě s milencem v restauraci. A sama tam přišla s mladším mužem
- Anonymní
- 10.05.26
- 909
Když mě tchyně přistihla, jak se líbám s milencem v restauraci, myslela jsem si, že je po všem. Jenže během pár vteřin mi došlo, že ani ona tam nebyla nevinně, přišla totiž za ruku s o dost mladším...
Máme doma více dětí a je u nás živo. Soused nám kvůli hluku vyhrožuje sociálkou
- Anonymní
- 10.05.26
- 1044
Žijeme v panelovém domě, máme tři děti a psa. Jsme všichni tak nějak od přírody hlučnější a děti jsou navíc hodně živé a temperamentní. Pod námi bydlí starší pán, který nás nemá rád a už několikrát...
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 4957
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 3166
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 2043
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 1144
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 1421
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
Ale musely to být strašné nervy 
malou princezznu si jenom hýčkejte a at je ta nejzdravější holčička 
Preji hodne zdravicka a stesticka cele rodince 
