Postižené miminko?
- Těhotenství
- Simona33
- 25.02.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Člověk musí vždy doufat jen v to dobré. Ráda bych všem snažilkám a nebo těm, co už jsou těhulky, popsala můj průběh těhotenství. Otěhotněla jsem po dvou letech snažení a museli jsme se dokonce obrátit i na CAR. Naštěstí nám vyšla hned první IUI a já byla nesmírně šťastná.
Samozřejmě, ihned na mě přišly obavy, aby miminko bylo zdravé. Hned jsem tedy navštívila svého gynekologa, který mě poslal na screening miminka ve 12. týdnu. Ten dopadl na 1 s *. Dle výsledku screeningu jsem čekala naprosto zdravé miminko. Pak jsem ještě v 16. týdnu absolvovala kombinovaný test, který opět vyšel výborně. Dále následoval velký UTZ, kde jsem byla opět ujištěna, že je vše v pořádku.
Když jsem se blížila ke 30. týdnu, říkala jsem si, že už mám vše nejhorší za sebou a že mě čeká vlastně jen porod a já budu svoje miminko držet v náruči. Jenže ve 33. týdnu jsem absolvovala další UTZ na jednom ze specializovaných renomovaných pracovišť a tam mi lékař zjistil, že veškeré hodnoty miminka jsou v normě až na horní a dolní končetiny. Který byly buď v dolní části normy a nebo až pod její normou.
Sice mi do zprávy napsal, že plod je v normě, ale osobně mi řekl, že je možné, že moje miminko je postižené. Že se může jednat o poruchy vývoje chrupavek a kostí – chondrodysplazii. Laicky řečeno, že můžu mít miminko s trpasličím vzrůstem. Byla jsem z té zprávy tak v šoku, že jsem poděkovala a odešla jsem do auta k manželovi. Až tam jsem si uvědomila, co mi ten doktor řekl a začala jsem hystericky a nekontrolovatelně brečet.
Dalších několik dnů jsem skoro nemluvila a pořád jsem brečela a brečela. Manžel na tom byl podobně. Oba dva jsme byli naprosto vyřízení. Také jsem přestala komunikovat s miminkem, do té doby jsem si pořád hladila bříško, povídala jsem si s ním a teď jsem nemohla. Po několika dnech se to ve mně nějak vše zlomilo a řekla jsem si, že to dítě za to nemůže a že se nebudu dopředu nervovat, když nic není jisté.
Na internetu jsem nacházela různé informace o tomto postižení a zjistila jsem, že takto postižená miminka mívají často starší tatínkové, což mě opět utvrdilo v doktorově diagnóze. Můj manžel totiž už není nejmladší. A opět jsem se dostala do stavu nepředstavitelného smutku. Pořád jsem si říkala, proč my a naše dítě?
A jak to nakonec dopadlo? Začátkem prosince jsem se stala hrdou a šťastnou matkou krásné a snad i zdravé dcerky. Porod proběhl naprosto ukázkově a když mi manžel přinesl naši dceru po ošetření ukázat, zářil štěstím a pořád jen opakoval: ona je zdravá, ona je zdravá… Její váha a míry byly nadprůměrné!
Tím bych chtěla říct, že veškeré testy a UTZ je dobré absolvovat, ale člověk je musí brát trochu s nadhledem. Lékaři nejsou vševědoucí.
Všem přeji krásné těhotenství, bez zbytečného stresu!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 727
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 459
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 743
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 346
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 214
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18335
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2452
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2638
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2389
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1570
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Ale musely to být strašné nervy 
malou princezznu si jenom hýčkejte a at je ta nejzdravější holčička 
Preji hodne zdravicka a stesticka cele rodince 
