Vypovídat se

Potřebuji se vypovídat, brečím tu teď jako želva. Začalo to 31. 1. 2011, když mě vyhodili z práce, obrečela jsem to a nedokázala překousnout. Nato se odstěhoval syn, což bylo dobře. 15 dní nato umřela nemocná andulka Pipinka, obrečela jsem to, přece jen to byl to náš člen rodiny, který s námi žil 6 let.

Omlouvám se,pokud tento deníček nebude spisovný nebo dokonalý i krátký.

Pak jsem skončila v práci dne 30. 3. a 5 dní nato, dneska, zemřela Miduška, další naše andulka. Měli jsme snahu dojít k veterináři, ale on tam nebyl, a jak jsme dojeli domů, umřela. Nedokážu to překousnout, asi dostala mrtvici či co. Byla neuvěřitelně hodná, milá, sama si přebírala jídlo - zrní. Byla skvostná, krásná a je v háji. Najednou smutno. Dalšího ptáčka neplánujeme, ale bude mi bez něho hrozně smutno,věřte mi. Prázdnota, nezazpívají nic.

Kdybychom měli dům, koupili bychom si malého pejska, ale nemáme na domeček peníze, jsem bez práce a už jsme staří a hypotéku nám nedají. Doufám, že v tomto roce už nebudou žádné drastické zprávy a pokud mi zemře maminka (74) nebo tchýně, které je 84 nebo tchán, nic jim není, ale nechci nic domýšlet, prostě pokud se ještě něco stane, tak to sama nepřežiji.

Je to krátké, ale potřebovala jsem se vypovídat. Nedá se na to zapomenout, prostě byl to kus mého života, který se nedá zapomenout. Smířili byste se s tím nebo ne?

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
eviska22
2010
6.4.11 07:16

Ahoj, Veverunko, někdy se prostě všechno ser.. ale ze své zkušenosti - uvažuj pozitivně! Protože jinak jsi jak magnet na průšvihy. Věřím, že ptáčků je Ti moc líto, ale život jde dál. Třeba ve zverimexu potkáš další ptačí ,,lásku'':-) Nemysli na to, že se někomu něco může stát a užívej si každého dne, který společně máte. Práci určitě najdeš, držím Ti palce:-)) :kytka:

Příspěvek upraven 06.04.11 v 07:17

  • načítám...
  • Zmínit
KačuliKačka
17162
6.4.11 07:19

Milá Veverunko,

moc dobře chápu Tvůj pocit hrozného smutku v dušičce :-)
Před dvěma a čtvrt roky jsem přišla náhle o maminku, otec se najednou otočil, začal se věnovat nové partnernce, od ledna už manželce a svou původní rodinu odřízl od svého života.
Do toho syn začal lumpačit ve škole, chlap taky zlobil, onemocněl nejmenší kocourek a já měla najednou pocit, že všechno stojí za ho..no, že už nic nemá smysl a můj smutek je už napořád, že se mi už nikdy nebude dařit.
Víceméně s tím bojuju pořád, ale uvidíš, že bude lépe.
Pro mně jsou nekrásnějším antistresem mé tři kočičí kuličky, miláčkové a naprosto nenároční společníci. Těm je jedno, že mi je mizerně, jsem naštvaná na celý svět… oni mají hlad a chtěji se mazlit nebo si hrát ;-)

Klidně si pořiďte zvířátko… na věku vůbec, ale vůbec nezáleží :-) BUde to kamarád do dnů dobrých i zlých :palec:

Můj jedniný človíček zlatý je babička - letos 80 let - a ta má 5 letou kočku, kterou nadevše zbožňuje. Troufám si říct, že ji pomohla překonat ztrátu nejen dědy, jejího manžela, ale i dcery (mé maminky). Je to ten nejzlatější člověk, kterého mám.

Užívej maminky i tchánovců :-)

Řídím se heslem, co mně nezabije, to mě posílí… vždy se člověk musí zvednout ze „země“ a jít dál :-)

Držím ti moc a moc palečky, abys měla zase důvody smát se a být veselá :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
veverunka11
6.4.11 07:24

Napsali mě špatnou smlouvu,nechci řešit proč,a taky to že tam dělá Ais a paní Aisová by neměla práci,končí kino,tak mě vyšoupli,staví se nové multifunkční centrum a tam bude potřeba uklizečka,ale asi si ji vycucaj ze svého příbuzenstva.

  • Upravit
ynax1
6.4.11 08:06

nezlob se na mě, ale srovnávat úmrtí andulky se smrtí lidí :nevim: se mi nelíbí. Přestaň na to myslet, ať něco špatného ještě nepřitáhneš. Když lidi čekají, co se ještě ze..re, tak to na 100% přijde, protože to čekají. Asi jsi neslyšela o zákonu přitažlivosti

  • Upravit
BohunkaP
22074
6.4.11 08:46

Je mi moc líto, že máš špatné období… ale otázku „smířili byste se s tím nebo ne“ moc nechápu. Jistě že bychom se s tím musely smířit… jsou tu holky, které se musely smířit se smrtí dítěte či partnera, holky, jimž osud dal nemocné dítě, holky, které prožily tolik trápení, že by to stačilo na pět lidských životů… Ať nás v životě potká cokoli, nezbývá než se s tím smířit, nějak to přijmout, začlenit do svého života a jít dál. Bohatší o další životní zkušenost.

Až přejde ten největší smutek, bude zase líp, uvidíš.

  • načítám...
  • Zmínit
IvaX
2439
6.4.11 08:48

Ahoj zkus si najít nějakou novou životní náplň, děti už máš asi odrostlé, tak se začni věnovat sobě, začni se věnovat nějkým svým koníčkům co jsi měla před tím…nebo si zkus najít nějakou další práci nebo brigádu ať dojdeš mezi lidi a proč nechcete novou andulku, když jste na ni zvyklí? Zvaž to však jednoho ptáčka byste ještě zvládli ne :wink: hlavu vzhůru :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
burgundy
1452
6.4.11 08:58

ahoj, hlavu vzhuru, bude lip, hlavně nemysli negativně. takové věci se bohužel v životě dějí. ta druhá andulka zřejmě těsknila za tou první :-( jsou to zvířatka zvyklé na společnost druhých ptáčků. Zkus se zaměřit víc na sebe, ňáký kurz, cokoliv..držím palce :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Miruše
9859
6.4.11 11:24

Už týdem nám odchází naše malé milované zvířátko. Vím jak ti je, už jsem jich pohřbila a ořvala hodně! O práci jsem přišla taky(pár let zpět) takže vím co je to za prázdnotu… Jenže alespoň v mém životě funguje zákon, že když je všechno úplně na prd, člověk je na dně, nějakým zázrakem se vše začne lepšit a za chvíli je vše zase ok.

Jde jen o to, přečkat to blbé období a těšit se na to, že dnes, zítra, nebo třeba za týden, život sám přinese něco hezkého :wink: :hug:

Příspěvek upraven 06.04.11 v 11:25

  • načítám...
  • Zmínit
Haňulda
714
6.4.11 11:33

Ahoj :hug: člověk se s tím musí smířit…já se tři měsíce smiřuji se smrtí mé vytoužené holčičky našeho :andel: Julinky :cry: …bojuju ale musím přežít..už jen kvůli manžela a rodiny…ty jsi přišla o práci a já ji ještě ani pořádně nedostala…kdo by taky zaměstnal holku co má epilepsii…a přeci jen musím žít… :cry:

  • načítám...
  • Zmínit
Black_Orchids
3839
6.4.11 14:09

to, že už nemáš andulky je smutné, ale s tím musí člověk tak nějak počítat už když si je pořizuje. Co já vím, tak při velmi dobré péči se dožijí max. 10 let… Mnohem hůř jsou na tom matky (a že jich tu na emimi je), kterým umřely děti nebo někdo velmi blízký…
Z mého pohledu je ztráta zaměstnání u tebe horší.

Co chci ale hlavně říct - nedávno mě můj právník varoval, že spousta smluvních vztahů končí jen díky formální chybě ve smlouvě. Kolikrát si člověk říká, vždyť je jedno, že tu mám chybně uvedené č.p. domu nebo zkomolený název ulice apod. - když je ve smlouvě to podstatné - ale omyl!! Díky těmto drobnostem právě smlouva neplatí.
Takže pozorně číst všechny smlouvy (zaměstnání, koupě, prodej, nemovitosti aj.)

Příspěvek upraven 06.04.11 v 14:10

  • načítám...
  • Zmínit
chica.p.
5813
6.4.11 14:33

Ahoj Veverunko, mrzí mě to co se Ti teď tak najednou vše děje…ono je to težké,chápu..já také nesu takové věci dost špatně,ale vždy musí člověk i v těch špatných věcech najít aspoň kapku nějaké naděje, a jít dál..takto je prostě nastavený náš život,ani já si nedokážu vysvětlit proč to tak je..Ale lidé, zvířátka všechny bytosti prostě na svět přicházejí a ze světa také odcházejí..ovšem ne tak docela.Pokud někoho miluješ,měla jsi ráda..tak ho můžeš mít nebo budeš mít v srdíčku napořád..já jsem měla takový minulý rok,zemřela nám moje milovaná babička naprosto náhle,nic jí do té doby nebylo,a také od kamarádky roční dcerka,a pak jedna teta…3× smutná předtím nepředstavitelná záležitost v roce krátce u sebe..a jdu dál.Já mám prostě svoji babičku pořád v srdíčku a vím že je v nebíčku a hlídá nás se shora,a když na ni myslím tak ona to ví..prostě musíme jít dál a s tím když se narodíme,svůj konec máme všichni předurčený,je to jediná společná věc v životě každého z nás..ale takto nemůžeme přemýšlet.Užívej si života jak jen to jde,pořiď si dalšího papouška,který ti určitě také bude dělat radost,a buď silná :hug: :-)

Příspěvek upraven 06.04.11 v 14:35

  • načítám...
  • Zmínit
lenk
1186
6.4.11 17:12

dno je prý dobré na to, že se od něj dá odrazit.

přeju hodně sil. a pořiďte si další zvířátko, jistě nebude takové jako byla vaše nejmilejší andulka, ale bude dělat radost po svém.

  • načítám...
  • Zmínit
dalmatinka 123
48576
6.4.11 18:15

Tohle ale přece není žádné dno :nevim: .Chtěla sem napsat že já bych klidně měnila hned klidně za 5 andulek,ale jinak chápu že si smutná,ale není to nic co by bylo dno a to dno bych ti nepřála nikdy poznat.

Přeju ti at se to vše otočí.Pořidte si jiného ptáčka a držím palce v hledání práce. :wink:

a na otázku zda bych se s tím smířila už sem vlastně odpověděla že ano smířila proto že mi to přijde jako to nejmenší :wink:

Příspěvek upraven 06.04.11 v 18:16

  • načítám...
  • Zmínit
Caroline81
1427
6.4.11 18:18

Veverunko, když se to sere, tak se to sere. Ale co můžu z vlastní zkušenosti potvrdit, že po dešti vždycky vysvitne sluníčko. Moc na Tebe myslím. Vyplač se, ono to aspoň trochu uleví. Andulek je mi moc líto, ale asi nastal jejich čas. S jejich odchodem se po čase vyrovnáš a ta práce, ta se taky najde. Ono vždycky není všechno tak horké jak se to uvaří a ráno je moudřejší večera. Drž se a přeju, ať se Ti co nejdřív zlepší nálada. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Veveří
5636
6.4.11 19:16

Ahoj, máte teď smolné období. Ale jak psala Bohunka, jsou na tom lidi i hůř. Díkybohu andulka se dá nahradit (ne že ne), i když byla moc oblíbená, je to přec jen zvířátko a zvířátka jsou nahraditelná narozdíl od lidí, znám z vlastní zkušenosti.
A tím bych začala - co nejdřív bych si pořídila nový páreček andulek. Pak bych hledala jakoukoliv práci a než bych ji našla, tak bych si vylepšila svoje bydlení, byť by to mělo být jen vymalování nebo nové závěsy (chápu, že není peněz nazbyt).
Držím palce a nemyslete na další pohromy, to je holt život a události si nás najdou samy ať na ně pomýšlíme nebo ne.

  • načítám...
  • Zmínit
Luminex
3309
6.4.11 19:49

Veverunko,každý si tu asi přestavuje špatné období jinak. Chápu, že v nějakém věku je vyhození z práce velký problém, naštěstí se můžete ještě opřít o manžela, smrt milovaných andulek já osobně vnímám jako týden bolesti, ale jak říkam,každý to máme jinak a tak odpověď na vaši otázku jestli by jsme se s tím smířili, tak za mě ANO, myslím, že se pořád ještě dějou daleko větší hrůzy na světě. Tak se snažte myslet na to dobré a máte manžela a doufam, že brzy najdete nějakou prácičku a přijdete na jiné myšlenky :andel: A není důvod proč si nepořídit zvířátko další, i malej pejsek není v bytě problém, na to nemusíte mít hnedka barák. :wink:

  • načítám...
  • Zmínit
zitorka
2199
6.4.11 20:27

Ber život tak, jak ti přináší nové zkušenosti…smiř se s tím, nic jiného ti nezbyde…práci si snadno najdeš a ptáčky si pořídíš nové…u zvířátek je to tak, že by jsi měla v co nejkratší době pořídit nové, protože jedině ty ti pomůžou rychleji zapomenout…

mě umřel syn ještě v bříšku, nikdy jsem se s tím nesmířila, protože to nejde, ale naučila jsem se s tím žít…nic jiného nám nezbývá..když se s tím neumíš smířit, nauč se s tím žít…

nemysli na pohromy, protože tak si je akorát přivoláš…mysli pozitivně a uvidíš, že s tímhle se ti bude každé ráno líp vstávat… :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
eňula
1076
6.4.11 20:59

Veverunko, já doporučuji jako mazlíka a skvělého společníka do bytu nějakou hodnou kočičku z útulku. My máme doma dvě kočky - jednu kočičí dámu, kterou máme od koťátka a která si na mazlení příliš nepotrpí, a druhou mazlinku z ulice, která je vděčná za každé pohlazení (můj hajací medvídek :-) )
Držím palce, ať se brzy najde nějaká nová práce!
A tvůj smutek nad ztrátou zvířátka chápu, my jsme doma měli už spoustu zvířátek a vždycky je ten ochod smutný :-( .

  • načítám...
  • Zmínit
eňula
1076
6.4.11 21:03

Ještě dodatek: Zitorka má pravdu pravdoucí!

PS: Zitorko jsi skvělá, že ses s tím, co tě potkalo, takhle poprala! :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
mucinka2
26653
6.4.11 21:43

přidávám se k názoru,že s timto bych se smiřila.chapu,že ted je ti smutno,ale veř to opravdu přeboli.před lety mi zemřel 16 let stary pes,byla jsem moc smutna.mela jsem ho od detstvi.ted si řikam,že je to divny a ani si na nej nevzpomenu.od 24 let mam rakovinu,vim,co je to bolest,smutek. a nezustalo jen u nemoce,jak to tak býva.nemoct najit praci…,bojovat o svuj zivot.ale i v tom jsem našla smysl a vidim vse realne.proste to tak melo byt a zmenila jsem diky tomu pohled na zivot.i to nejhorsi,co si mysliš ,ze te potkalo,te na druhou stranu posili.vim ze sve zkušenosti.ale samo kazdy to mame jinak.drzim palce,aby jsi nasla praci a hned bude lepe. :-)

  • načítám...
  • Zmínit
vodaziva
9918
6.4.11 22:12

Ahoj veverunko :kytka: Myslim, ze nepotrebujes rikat jestli bychom se ve tvem pripade smirili nebo ne, myslim, ze se opravdu jen potrebujes vypovidat a vedet, ze na to nejsi sama. Posilam ti spoustu pozitivni energie :andel: :hug: :hug: a preji ti, at vystoupis z toho bludneho kruhu neradostnych zazitku a vse se v dobre obrati. A mysli pozitivne, myslenky maji obrovskou silu. " Na co myslis, tim se stavas ". :andel: :hug: :hug: :hug:

Příspěvek upraven 06.04.11 v 22:12

  • načítám...
  • Zmínit
atominnka
22614
6.4.11 23:03

Ahoj, moc mě to všechno mrzí. napíšu ti jen jednu větu - Drž se a věř, že bude líp! :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
QQQQ
7.4.11 08:42

Veverunko :hug:
Mi umřelo v září morčátko Ferdýšek. Byla to moje vina :cry: Dala jsem ho do výběhu ven-jako každý pěkný den, ale šla jsem si pro něho později než obvykle, už byla skoro tma :zed: On tam ležel posypaný mravenci. Tolik ho pokousali, že na to umřel :cry: Stalo se to stejné týden před tímto, ale neměl zadělané vrátka, tak si je sám otevřel a utekl za mnou na zahrádku. Ale ten den, jsem mu ty vrátka zajistila-dodnes nechápu proč :zed: :zed: :zed: Vím, že by neutekl jen tak…pořád si vyčítám, že kvůli mě tak moc trpěl :cry: Byl to můj mazlík a velký fešák(přikládám foto)

Věř, že bude líp. Já zažila tolik zlého s bývalým partnerem a teď mám toho nejůžasnějšího pod sluncem! V práci jsem musela dát výpověď-neměla jsem hlídání pro děti. Dlouho jsem se s tím smiřovala. Pracovala jsem sice „jen“ jako prodavačka v Penny, ale ten kolektiv!!! Ten byl parádní! Teď už jsem 2 roky doma :roll: A oni mi stále moc chybí…

Já ti doporučuji, nějakého mazlíka si přeci jen pořídit. Já mám 3 morčátka :kytka:

  • Upravit
pannacotta
24603
7.4.11 11:11

to bylo moc krasne morcatko takove jsem jeste ani nevidela je mi ho lito chudacka :-(

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

„Maminko, ty záříš!“ – 2. část

Letní románek s hořkou příchutí: Byla jsem jen náhradní řešení?

Naše cesta nemocí: Centrální mozková příhoda mého tatínka

Můj boj s tím, proč moje děti přišly o prarodiče: Čekáte lásku, přijdou podmínky

„Maminko, ty záříš!“ – 1. část

Má cesta k miminku: Rok plný nadějí, zákroků a nekonečného čekání

Když dětské bolesti hlavy nejsou jen migrénou: Můj deník nejistoty

Seděli jsme tam v bundách. Ale vnoučka snacha vůbec neoblékla

Od emailu až ke knize. Někdy stačí jeden e-mail... a změní se úplně všechno

Lékař mě nutí změnit pojišťovnu, musím mu prostě vyhovět. Nechci o něj přijít