Překvapení v bačkůrce
- Snažení
- emimino
- 27.05.02 načítám...
Na úvod svého dopisu bych chtěla Vám všem poděkovat. Aniž byste o tom věděly tak jste mě svými příběhy pomáhaly držet nad vodou. Hlavně pak Naivní káčátko, jejíž příběh jsem sledovala od rubriky stále čekání až do teď a dodával mi optimismu. I díky optimismu a naději Vám nyní můžu napsat svůj příběh ....
…všechno to začalo loni v létě, kdy jsme se s manželem vzali a o svatební noci začali „pracovat“ na miminku. Jelikož je mi 23 let možnost, že by se to nepovedlo jsem si vůbec nepřipouštěla. Ale další menstruace přišla na den přesně. „To byl ten předsvatební stres“ uklidňovali jsme se a odjeli na svatební cestu k moři. Výsledek byl však stejný . Vzhledem k tomu, že jsem chtěla být vzorně připravená maminka, zašla jsem na preventivní kontrolu k zubaři a ke gynekoložce. Paní doktorka mi ze vzorku krve zjistila několikanásobně zvýšenou hladinu prolaktinu a odeslala mě na CT lebky s tím, že mám asi nádor v hlavě, který to produkuje a že to nic není, že se to dá lehce vyoperovat což mě pochopitelně srazilo na zem. Ten kdo byl na tomto vyšetření mi určitě dá za pravdu, že sice nebolí ale nic příjemného to není hučelo mi v hlavě až do večera. Další dva týdny čekání na výsledky nekonečná doba ale naštěstí jsem v hlavě kromě brouka neplodnosti nic neměla.
Následoval další kolotoč - každý týden jsem chodila na odběr krve a sledovali mi hladinu prolaktinu, která jednou byla téměř v normě a jindy zase vylítla do křivek kojící ženy. O vánocích jsem měla už ruce rozpíchané jako nádražní feťák.
V lednu jsme se s manžílkem rozhodli odjet na dalekou cestu a protože jsme museli brát antimalarika , lednovou ovulaci jsme nechali u ledu. Po dvou dávkách jsem se dozvěděla, že po Lariamu se nesmí až rok otěhotnět a protože jsem ho i velice špatně snášela, tak jsme zvážili riziko nákazy malárií a vy:,–(ili je.
Únor v tropech a kýčovitě krásná příroda nás svedla k dalšímu pokoušení. Z dovolené jsem odjížděla s přesvědčením, že MUSÍM být těhotná, vždyť to byla taková změna pro organismus, prohřála jsem si bříško a vůbec to prostě muselo vyjít !!! Za pár dní jsem to dostala a pamatuju si, že jsem to obrečela. Do toho jsem si četla příběhy z e-mimina a probírala se příběhy o neplodnosti a přemýšlela jak skončí ten náš. Po další menstruaci zvážněl i můj mužíček, který je jinak veliký optimista a žádné jablko se mu nezdá příliš kyselé. Začal nosit zá:,–(ně volné trenky, koupil si kyselinu listovou a vitamín E a sprchoval si svůj poklad ledovou vodou. Musím říct, že jsem si tím uvědomila, že důležité je to, že mám muže, který mě miluje a že na to nejsem sama. Nechtěla jsem aby ho zžíral pocit, že to může být jeho vina a tak jsem s tématem dítě sama vůbec nezačínala. I sama sobě jsem si říkala léto si užijeme, pojedeme na vodu a na čundr, doděláme byt a vůbec je tolik věcí, který jsou super !
Zašla jsem si k holiči, na kosmetiku, koupila si roztomilý spodní prádlo, moderní svetr a bokový kalhoty, zašla s kamarádkama na kafe, začala jsem chodit na kalanetiku, spousta věcí aby člověk vytěsnil z mysli to co ho trápí! Na čarodějnice a následující dny volna jsme si vzali s manžílkem dovolenou a slunečné dny strávili spolu na chatě u řeky a úžasně jsme si užívali jeden druhého..no a další menzes jsem už nedostala, což se mi NIKDY nestalo. I vzhledem k naběhnutým prsům jsem tušila, že se něco děje.
V úterý jsem si udělala test na HCG a bože !!!! Byly tam dvě čárky !!! Myslela jsem, že se pominu radostí. Manžílek byl zrovna na služební cestě a tak když přijel čekal na něj dáreček. Koupila knížku O matce a dítěti a miminkovský bačkůrky a do jedný zasunula výsledek těhotenského testu. Nedovedete si představit jak se tvářil když to rozbalil
Sousedi si asi mysleli, že o půlnoci stěhujeme nábytek, protože mužík doslova skákal radostí a přestože byl celý den na cestě a byl unavený tak celou noc nemohl spát a rozsvěcel a prohlížel si ony dvě čárky.
Vím, že je to teprve velice krátká doba, a že stát se může leccos ale já věřím, že to bude v pořádku a že v lednu se nám narodí miminko ! Děkuji Vám všem moc za optimismus těchto stránek! Chtěla bych poděkovat každé z Vás, která se kdy odhodlala sem svěřit svoje radosti i starosti.
Těm co na svoje dvě čárky na testu stále čekají popřát trpělivost a hlavně pohodu duše a těm co už pod srdíčkem nosí nový život hlavně hodně zdraví a tu pohodu taky, ta je totiž strašně důležitá.
Bonita
Přečtěte si také
S manželem jsme si udělali rodokmen. To, co jsme zjistili, nám zničí manželství
- Anonymní
- 25.04.26
- 1024
Třesu se, i když je v domě teplo. Píšu to sem jen proto, abych se z toho nezbláznila, protože nahlas to vyslovit nedokážu. Máme s Petrem tajemství, které nám během jediného týdne obrátilo život...
Sousedka vyhodila věci po zesnulé matce. Poklad jsem však našla já
- Anonymní
- 25.04.26
- 471
Dneska mám v sobě takovou zvláštní směsici smutku, vzteku a nakonec i hlubokého údivu. Sedím v kuchyni, dívám se z okna na prázdné parkoviště a pořád dokola si přehrávám události posledních hodin....
Rozbité sklo a náklaďák v trapu: Jsem zoufalá a bojím se znovu za volant
- Anonymní
- 25.04.26
- 144
Dneska byl den blbec. Všechno to začalo tím, že jsem si naplánovala cestu do vedlejšího města. Nic velkého, prostě pochůzky, které už nešly odkládat – úřady, pošta a pár drobností. Jenže to...
Proč každý chlap, do kterého se zamiluju, začne po čase chlastat? Jsem zoufalá
- Anonymní
- 25.04.26
- 261
„To musí být tebou,“ říká mi máma pokaždé, když u ní sedím v kuchyni, brečím a nadávám, že chlapi jsou jen ožralové. „Tvůj otec sice nebyl svatoušek, ale alkoholik to rozhodně nebyl,“ dodá vždycky....
Odřela jsem cizí auto na parkovišti, zpanikařila jsem a odjela. Teď toho lituju
- Anonymní
- 25.04.26
- 189
Řidičák mám už řadu let, ale rozhodně se nepovažuju za skvělou řidičku. Jezdím hlavně proto, že musím. Parkování ale většinou zvládám docela dobře. Jenže někteří lidé parkují opravdu příšerně....
Nechci děti a máma je z toho nešťastná. Jako jedináček jí prý dlužím vnoučata
- Anonymní
- 24.04.26
- 2468
Je mi 35 let a už dlouho jsem přesvědčený o tom, že děti mít nechci. Možná je mít ani nemůžu. Kdysi jsem měl přítelkyni, se kterou jsme se o dítě snažili přes rok, ale nevyšlo to. Pak jsem si...
„Rodičovská je pohoda," tvrdí manžel. Jenže vyměnit si to se mnou nechce
- Anonymní
- 24.04.26
- 1035
Chlapi jsou občas na odstřel. Můj manžel je typický příklad toho, jak dokážou věci banalizovat. Pořád mi předhazuje, jak skvěle se mám na rodičovské. Prý si můžu dělat, co chci, zatímco on musí...
Lhala jsem doktorům o drogách v těhotenství. Blíží se porod a já panikařím
- Anonymní
- 24.04.26
- 1220
Na svou obranu musím říct, že jsem o těhotenství dlouho nevěděla. I když jsem tak nějak cítila, že se něco děje, prostě jsem to ignorovala. O dítě jsme se nesnažili a můj přítel je takový bohém....
Jedna ženská z posilovny mi systematicky ničí rána. Dneska to už vážně přehnala
- Anonymní
- 24.04.26
- 2119
Dneska jsem se po ranním cvičení vrátila domů zamyšlená a extra znechucená. Říkám si, proč to mají někteří lidé vůbec zapotřebí? Zeptala jsem se ženský, kterou potkávám na cvičení, jestli jí nějak...
Můj první, má láska a ticho v ložnici: Deník o vášni
- Anonymní
- 24.04.26
- 943
Občas si říkám, že bych mohla napsat příručku o tom, jak nepropadat panice, když se z libida vašeho partnera vytratí to, co vás k sobě kdysi tak vášnivě táhlo. Je mi jedenadvacet, mému příteli o...
Ahojky Bonito,
chytlo mě to za srdce…je to tak bezva vědět o dalím štěstí, kterého je dnes okolo nás tak nějak pomálu. My už se taky štěstíme, už 18.týden a vím, jaké to celé čekání je a bylo. My čekali skoro 10let. Živě si vzpomínám na své dvě čárky a na nekonečný sled opakovacích testů než jsem navštívila gynekologa, protože jsem nechtěla uvěřit. Nejstrašnější bylo to, když byly skoro neznatelné. Už jsem házela flintu do žita a vzpílala planým poplachům. Když se neudržíš a taky se budeš pořád zkoušet, nenech se vykolejit. Nevím, čím to je, jestli hormony v těle tak lítají nebo jsou to jiné faktory, ale pravdivé jsou ty dvě čárky a je jedno v kterém stadiu jsou chycené.
Přeju ti, aby to štěstí trvalo a vyvrcholilo právě tím lednem 2003. Hojky Páček (jarosova.k@iol.cz)