Překvapení v bačkůrce

Na úvod svého dopisu bych chtěla Vám všem poděkovat. Aniž byste o tom věděly tak jste mě svými příběhy pomáhaly držet nad vodou. Hlavně pak Naivní káčátko, jejíž příběh jsem sledovala od rubriky stále čekání až do teď a dodával mi optimismu. I díky optimismu a naději Vám nyní můžu napsat svůj příběh ....

…všechno to začalo loni v létě, kdy jsme se s manželem vzali a o svatební noci začali „pracovat“ na miminku. Jelikož je mi 23 let možnost, že by se to nepovedlo jsem si vůbec nepřipouštěla. Ale další menstruace přišla na den přesně. „To byl ten předsvatební stres“ uklidňovali jsme se a odjeli na svatební cestu k moři. Výsledek byl však stejný . Vzhledem k tomu, že jsem chtěla být vzorně připravená maminka, zašla jsem na preventivní kontrolu k zubaři a ke gynekoložce. Paní doktorka mi ze vzorku krve zjistila několikanásobně zvýšenou hladinu prolaktinu a odeslala mě na CT lebky s tím, že mám asi nádor v hlavě, který to produkuje a že to nic není, že se to dá lehce vyoperovat což mě pochopitelně srazilo na zem. Ten kdo byl na tomto vyšetření mi určitě dá za pravdu, že sice nebolí ale nic příjemného to není hučelo mi v hlavě až do večera. Další dva týdny čekání na výsledky nekonečná doba ale naštěstí jsem v hlavě kromě brouka neplodnosti nic neměla.

Následoval další kolotoč - každý týden jsem chodila na odběr krve a sledovali mi hladinu prolaktinu, která jednou byla téměř v normě a jindy zase vylítla do křivek kojící ženy. O vánocích jsem měla už ruce rozpíchané jako nádražní feťák.

V lednu jsme se s manžílkem rozhodli odjet na dalekou cestu a protože jsme museli brát antimalarika , lednovou ovulaci jsme nechali u ledu. Po dvou dávkách jsem se dozvěděla, že po Lariamu se nesmí až rok otěhotnět a protože jsem ho i velice špatně snášela, tak jsme zvážili riziko nákazy malárií a vy:,–(ili je.

Únor v tropech a kýčovitě krásná příroda nás svedla k dalšímu pokoušení. Z dovolené jsem odjížděla s přesvědčením, že MUSÍM být těhotná, vždyť to byla taková změna pro organismus, prohřála jsem si bříško a vůbec to prostě muselo vyjít !!! Za pár dní jsem to dostala a pamatuju si, že jsem to obrečela. Do toho jsem si četla příběhy z e-mimina a probírala se příběhy o neplodnosti a přemýšlela jak skončí ten náš. Po další menstruaci zvážněl i můj mužíček, který je jinak veliký optimista a žádné jablko se mu nezdá příliš kyselé. Začal nosit zá:,–(ně volné trenky, koupil si kyselinu listovou a vitamín E a sprchoval si svůj poklad ledovou vodou. Musím říct, že jsem si tím uvědomila, že důležité je to, že mám muže, který mě miluje a že na to nejsem sama. Nechtěla jsem aby ho zžíral pocit, že to může být jeho vina a tak jsem s tématem dítě sama vůbec nezačínala. I sama sobě jsem si říkala léto si užijeme, pojedeme na vodu a na čundr, doděláme byt a vůbec je tolik věcí, který jsou super !

Zašla jsem si k holiči, na kosmetiku, koupila si roztomilý spodní prádlo, moderní svetr a bokový kalhoty, zašla s kamarádkama na kafe, začala jsem chodit na kalanetiku, spousta věcí aby člověk vytěsnil z mysli to co ho trápí! Na čarodějnice a následující dny volna jsme si vzali s manžílkem dovolenou a slunečné dny strávili spolu na chatě u řeky a úžasně jsme si užívali jeden druhého..no a další menzes jsem už nedostala, což se mi NIKDY nestalo. I vzhledem k naběhnutým prsům jsem tušila, že se něco děje.

V úterý jsem si udělala test na HCG a bože !!!! Byly tam dvě čárky !!! Myslela jsem, že se pominu radostí. Manžílek byl zrovna na služební cestě a tak když přijel čekal na něj dáreček. Koupila knížku O matce a dítěti a miminkovský bačkůrky a do jedný zasunula výsledek těhotenského testu. Nedovedete si představit jak se tvářil když to rozbalil :)) Sousedi si asi mysleli, že o půlnoci stěhujeme nábytek, protože mužík doslova skákal radostí a přestože byl celý den na cestě a byl unavený tak celou noc nemohl spát a rozsvěcel a prohlížel si ony dvě čárky.

Vím, že je to teprve velice krátká doba, a že stát se může leccos ale já věřím, že to bude v pořádku a že v lednu se nám narodí miminko ! Děkuji Vám všem moc za optimismus těchto stránek! Chtěla bych poděkovat každé z Vás, která se kdy odhodlala sem svěřit svoje radosti i starosti.

Těm co na svoje dvě čárky na testu stále čekají popřát trpělivost a hlavně pohodu duše a těm co už pod srdíčkem nosí nový život hlavně hodně zdraví a tu pohodu taky, ta je totiž strašně důležitá.

Bonita

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Anonymní
28.5.02 19:36

Ahojky Bonito,
chytlo mě to za srdce…je to tak bezva vědět o dalím štěstí, kterého je dnes okolo nás tak nějak pomálu. My už se taky štěstíme, už 18.týden a vím, jaké to celé čekání je a bylo. My čekali skoro 10let. Živě si vzpomínám na své dvě čárky a na nekonečný sled opakovacích testů než jsem navštívila gynekologa, protože jsem nechtěla uvěřit. Nejstrašnější bylo to, když byly skoro neznatelné. Už jsem házela flintu do žita a vzpílala planým poplachům. Když se neudržíš a taky se budeš pořád zkoušet, nenech se vykolejit. Nevím, čím to je, jestli hormony v těle tak lítají nebo jsou to jiné faktory, ale pravdivé jsou ty dvě čárky a je jedno v kterém stadiu jsou chycené.
Přeju ti, aby to štěstí trvalo a vyvrcholilo právě tím lednem 2003. Hojky Páček (jarosova.k@iol.cz)

  • Upravit
Anonymní
29.5.02 14:55

Držím pěstičky, ať to všechno vyjde a v lednu si pochováte ten vysněný uzlíček!
A až se zase dostaneš na tyto stránky, tak nám určitě napiš, jak to všechno probíhá dál…
Ivča, 15.týden

  • Upravit
Anonymní
30.5.02 13:21

Ahoj Bonito,

je skvělé, že píšeš tenhle šťastný příběh! Myslím, že nám to všem dodá trochu optimismu. Asi je hrozně důležité se trochu uklidnit, myslet na něco jiného než pořád na dítě a neplodnost. Jenže je to strašně těžké. Moc Vám přeju, aby to vyšlo a v lednu jste byli tři.

Hanka

  • Upravit
Anonymní
2.6.02 10:15

Ahoj Bonito
Gratuluju a preju ti krasne cekani na miminko. jen v Kratkosti napisi svuj pribeh. asi pred 6 lety jsem mela mimodelozni tehotenstvi, malem jsem umrela, kdo to zazil zna to. dotor mi rekl ze uz nikdy nemuzu mit deti, ze zacatku me to velice trapilo, ale postupem casu jsem na to zapomnela. vte nejpeknejsi fazi meho zivota kdy jsem potkala meho manzela a zazivala opravdu krasne obdobi jsem otehotnela. Neverila jsem tomu a proto jsem s navstevou meho gynekologa trosku vyckala. Kdyz jsem rekla memu doktorovi ze jsem tehotna, rekl ne vy nejste…nemuzete. A ted mame krasneho chlapecka , ma 4,5 mesice a jsme velice stastni. Preji hodne stesti.

zdenka

  • Upravit
Anonymní
6.6.02 17:57

Ahoj Bonito,
já jsem si dělala těhotenský test v o den dříve než ty a byl pozitivní.Byli jsme s manželem moc šťastní, čekali jsme půl roku a tento měsíc jsem snad ani nedoufala a ono to vyšlo. Už mám fotku z ultrazvuku, je tam jen taková malá tečka, ale je to skvělý pocit.Teď jsem v 8. týdnu.Přeji pohodové těhotenství.
Ahoj Katy

  • Upravit
Anonymní
7.6.02 10:39

Ahoj Katy,

díky za zprávičku. Tak to jsi úplně stejně hodně těhotná jako já :-))) Já už mám taky fotečku a máme 1,8 cm. Jediný problém je, že jsem trochu krvácela a tak mám vymezený prostor 3m2 postele a nesmím se z ní hnout - aby náhodou. Vím, že se náš Koblížek bude ale držet zoubečky nehtíčky .....a už se těšíme na leden.

Příležitostně mi dej vědět jak to probíhá u Vás

Zdravím
Bonita

  • Upravit
Anonymní
13.6.02 19:01

Ahoj,
díky za milý dopis. Píšu až teď , protože se mi těhotenství potvrdilo ale paní doktorka mně nechala kvůli lehkému krvácení doma.

Jsem v osmém týdnu a do dvanáctého si asi ještě poležím doma. Ale to, že jsem viděla svoje zlatíčko na ultrazvuku mě naplňuje optimismem. Už aby byly vánoce !

Zdravím tebe i tvoje bříško
Bonita

  • Upravit
Anonymní
3.9.02 19:36

Ahoj,
ctu si tvuj pribeh a ver nebo never po očích se mi kutálí slzy jako hrachy. Snad proto, že stojím ve frontě těch čekajících snad proto. že v dnešní době mít zdravé miminko je téměř zázrak.Moc Vám to přeju
a hlavně se šetři pro Vás všechny.
Pa mamko Hanka K

  • Upravit
Anonymní
29.7.03 09:40

Ahoj Bonito,

to bylo uzasny, uplne jsem Te videla jak silis, chtela bych taky tak skakat radosti, zatim se mi to po tech letech snazeni nedari ale nad vodou me drzi prave tyto stranky, ktere jsem objevila nahodou a kazdy den si ctu „nase“ pribehy zivota. Takze jsem moc rada, ze Ti vse dobre dopadlo a preji Vam at to vyjde tak, jak si prejete.
stale jeste zatim optimistka Lenka

  • Upravit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let

Sousedovic kočky si z naší zahrady udělaly vlastní toaletu, děti je ale milují

Vysadili jsme dětem ovocné keře. Dopadlo to úplně jinak, než jsme čekali

Cesta za dítětem lemovaná diagnózami, které nikam nevedou

Syn (10) odjel na tábor bez mobilu a já trnu hrůzou, jak to můj chlapeček zvládá

Kde jsou všechny ty ženské dvojice?

Po prvním koncertu Ewy Farné jsem chtěla okamžitě zpátky. Tohle umí jen královna

Chtěla jsem mladé matce zachránit dítě. Její reakce mi vyrazila dech

Tátův deníček: Rodičovství, které změnilo můj svět

Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference