Přelétavý deníček VIII. - Věčné hubnutí
- Ostatní
- norreen
- 07.09.03
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj všechny přelétavky, samozřejmě s novým týdnem bude i nový deníček. A protože se v tom minulém vařilo a baštilo o stošest bude se v tomhle deníčku hubnout. Původně se o tohle téma hlásila Diny, ale bohužel nestíhá a když mi Alice nabídla, jestli se nechci tohoto tématu ujmout, vzala jsem ho všema 10. K Věčnému hubnutí mám totiž rozhodně co říct.
Už od dětství jsem nebyla žádný drobeček. Vždycky jsem byla baculaté dítě, no občas spíš vyložené tlusté. Vždycky o prázdninách mi babička vyhubovala, že jsem tlustá a hned šla vařit omáčky s knedlíkem, péct štrůdl a vůbec samé dobroty. Byla vynikající kuchařka, takže ani o prázdninách jsem moc nehubla. Ale když to tak vezmu, tak v naší rodině jsou všechny ženský takové poctivé slovanské typy.
A jak jsem rostla, tak to pokračovalo. Bohužel v době puberty mi nikdo zrovna moc nepomohl, naopak jsem od mámy neustále poslouchala: „Jsi tlustá, se nediv, když tě nebude mít nikdo rád“. A já tomu uvěřila. Sice jsem se snažila zhubnout ale nijak to nešlo. Měla jsem problémy v komunikaci s lidma právě proto, že jsem si říkala že mě nemají rádi kvůli tomu že jsem tlustá. No představte si zamindrákovanou 18 s nadváhou - v té době to nebylo až tak zlé…
Postupně jsem hubla a skutečně se pomocí pravidelné stravy a pohybu dostala na váhu 70kg - výšku mám 166cm (ale v mém případě je těch 70kg ideálních). Ale hlavně začla jsem se „mít ráda“ a najednou jsem dokázala vycházet i s lidma kolem sebe a vůbec nevadilo, že mám nadváhu. Najednou jsem zjistila, že mě berou takovou jaká jsem.
Ale tímhle můj boj s kilama neskončil, ale nově začal. Našla jsem si přítele a začla brát HA. - během 3 měsíců jsem měla nahoře 20kg. Samozřejmě že celá slavná HA letěla do koše…
Snažila jsem se držet všechny možné i nemožné osvědčené diety. Postupně jsem hubla a nabírala a hubla a nabírala. Samozřejmě žádná dieta není zázračná, ale byla jsem naivní a i hloupá. Pořídila jsem si cvičební nářadí, které jako by cvičilo samo - vím že ne samo, jenom pomáhá klást odpor - takže se mi tak po různu povaluje doma zavřené v posteli. Vždycky jsem se na cvičení vrhla s velkým elánem a když pořád nic, tak jsem to vzdala, chtěla jsem rychlé výsledky.
Nakonec mi pomohli ve STOBu - jíst pomocí počítání kalorii, víckrát a menší porce, prostě takové ty správné zá:,–(y. Ale hlavní věc - dodržovat pitný režim. Vypila jsem tak 1l nějaké tekutiny, jenže při mých kafích to bylo nula od nuly. Ale povedlo se, za 3 měsíce bylo 10kg dole a pořád jsem pokračovala. Potom jsem se rozešla s přítelem, nervy udělali svoje a já pokračovala, za další půlrok jsem byla zpátky na svých 72kg.
Když jsem se seznámila s novým přítelem, bylo všechno fajn a zase se podepsal spokojený život. Navíc jsem i změnila práci a stravovala se opět nepravidelně. Tedy přes den nic a večer jsem upadla do ledničky - samozřejmě se to podepsalo a měla jsem za nějakou dobu o těch 10kg nahoře. Ale pak jsem se na nich hodně dlouhou dobu držela.
Pak zase něco nabrala a opět se dostala na skoro 90kg.
Potom přišlo těhotenství, které bohužel nevyšlo, ale i tak jsem zvládla nabrat něco při daném těhotenství a něco „ze žalu“ a přes vánoce…
A když jsem po novém roce vlezla na váhu tak ta potvora ukázala 97kg a na to už jsem se opravdu dívat nemohla… Jenže teď už jsem moudřejší než ve 20, tak jsem zavrhla všechny podpůrné prostředky a všechny „zázračné“ diety a vzpomněla si na stará dobrá pravidla. Začátek byl hodně krušný… jíst pravidelně každé 3 hodiny něco malého, abych zaplácla aspoň trochu žaludek. Kdykoliv mě přepadl hlad nebo mlsná mimo určenou dobu - snědla jsem buď malý kousek mussli tyčinky nebo se napila. Pitný režim jsem si ze začátku hlídala tím, že jsem nastavila budík na telefonu po hodině, musela jsem vypít každou hodinu 2 deci vody a zafungovalo to. Zafungovalo to dokonce tak skvěle, že teď v létě v těch vedrech byl můj pitný režím 6l tekutin denně. Před prázdninama a dovolenou jsem se dostala na 87kg (teda spíš jsem se neustále pohybovala mezi 87 a 90kg).
Začla jsem i cvičit - koupila jsem si knížku o Pilates - skvělé cvičení na bolení zad a hlavně na to aby člověk poznal své tělo. A skutečně jsem i cvičila. Když váha stála, nedepkovala jsem a šáhla pro metr a cm ubývaly, tak jsem byla spokojená.
Nová změna nastala v červenci. Váha stále stála na nějakých 88-89kg, tak jsem vzala metr - míry přes pas a boky byly stejné, ale přes prsa jsem měla o 4cm víc. No odjela jsem na dovolenou (tam jsem trošku zahřešila - na dovče si občas dopřeju pivko). Ovšem po návratu z dovolené pro mě skončily (a neskončily) všechny diety.
Zjistila jsem // - dál se snažím dodržovat základní pravidlo - jíst 5× denně v menších porcich a především ovoce a zeleninu. Ovšem už mám stejně 92kg
no myslím že část té hmotnosti mohu svést i na prsa - nejenže jsem si musela koupit už v 6tt nové podprsenky, protože se mi ty staré najednou „srazily“ ale už pomalu začínají být těsné…
A abych to shrnula - teď se nesnažím hubnout jenom přibrat co nejméně a vím, že až na to bude ten pravý čas, tak se opět vrhnu do „věčného hubnutí“ - teď už vím jak na to. Postupně.
Věřím že taky máte svoje zkušenosti se „zlobivými“ kilogrami, tak se o ně prosím podělte.
Vám které tyhle problémy nemáte, jenom tiše závidím, protože vím, že u mě to bude věčný boj. Ale já ho vyhraju. Prostě musím!!!
Všechny zdravím a přeju krásný nový týden. Už se těším na vaše příspěvky.
Marti
Přečtěte si také
Po obědě u tchána jsme skončili v nemocnici. O houbách nechce mluvit
- Anonymní
- 30.09.26
- 1467
Tchán nám k obědu připravil houbovou omáčku. Tvrdil, že houby dobře zná, a nikdo z nás neměl důvod mu nevěřit. O pár hodin později nám ale bylo zle a jeli jsme do nemocnice. Lékaři potřebovali...
Syn celé prázdniny ponocoval. Teď není schopný vstávat do školy a usíná v lavici
- Anonymní
- 30.09.26
- 745
Celé léto jsem bojovala s tím, že můj patnáctiletý puberťák ponocuje a spí minimálně do oběda. Jsem s ním sama a musela jsem chodit do práce, takže myslím, že mnohdy vstával i později. Jenže v noci...
Učitelka chce, abych dceru vyzvedávala dřív. Prý už odpolední družinu nezvládá
- Anonymní
- 30.09.26
- 9592
Dcera začala chodit do první třídy a dlouhé dny jsou pro ni náročné. Učitelka mi doporučila, abych ji vyzvedávala hned po obědě. Jenže já pracuji do pěti a nemám babičku ani chůvu. Kvůli její...
Dlouho jsem omlouvala manželovy lži. Pak mi došlo, že lžu hlavně sama sobě
- Anonymní
- 30.09.26
- 2115
Když mi kamarádka řekla, že si myslí, že mě manžel podvádí, skoro jsem se urazila. Ne proto, že by to nebyla pravda. Spíš proto, že jsem její slova vůbec nechtěla slyšet.
Chtěla jsem mít klidný večer, místo toho jsem do půlnoci šila kostým do školy
- Anonymní
- 30.09.26
- 824
Byl to jeden z těch dnů, kdy jsem se domů vracela s jedinou myšlenkou. Dostat děti do postele a konečně si na chvíli sednout. Chtěla jsem jen ticho, čaj a dvacet minut, během kterých po mně nikdo...
Tchyně nám přinesla smaženici. Druhý den jsme bojovali o její život
- Anonymní
- 29.09.26
- 9187
Moje tchyně chodí na houby snad celý život. Zná místa, kam se vydává ještě za tmy, a z lesa se pravidelně vrací s plným košíkem. Pozná druhy, o kterých jsem nikdy neslyšela, a vždycky přesně ví,...
Po 26 letech jsem odešel. Ne kvůli sexu, chtěl jsem zase žít
- Anonymní
- 29.09.26
- 3562
Byl jsem ženatý šestadvacet let. Ženil jsem se z velké lásky a nikdy by mě tehdy nenapadlo, že jednou budu tím, kdo od své ženy odejde. Kdo opustí rodinu. Kdo bude v očích některých lidí za sobce a...
Dcera nechtěla vstávat. Zdržovalo to celou rodinu, dokud jsme nenajeli na systém
- Anonymní
- 29.09.26
- 2508
Je to už několik let, co naše celá rodina má ranní rituál, přes který lidově řečeno „nejede vlak“. Jednoduše všichni respektujeme systém, který jsme si kvůli dceři několik let zpátky nastavili, aby...
Vdaná milenka: V posteli je dokonalá, ale děsím se, co přijde dál
- Anonymní
- 29.09.26
- 2849
V posteli je to naprostá bomba. Je skvělá, zkušená, má skvělou fyzičku a neskutečně mě přitahuje. Jsem svobodný chlap a tenhle čistě fyzický vztah mi od začátku dokonale vyhovoval. Jenže, asi...
Učitelka označila naši dceru za problémovou. Pravdu jsme zjistili z nahrávky
- Anonymní
- 29.09.26
- 3793
Když nám třídní učitelka řekla, že naše dcera je ve škole problémová, snažili jsme se jí věřit. Nechtěli jsme být rodiče, kteří automaticky hájí svoje dítě. Jenže pak jsme slyšeli nahrávku, kterou...
Ahoj Marti,
na Přelétavý deníček jsem narazila náhodou, jinak na Emimino chodím číst deníčky Malého Vrabčáka, protože jeho maminka je moje dobrá kámoška. A tak jsem zabrouzdala i sem a rozhodla se napsat, protože právě k tomuhle tématu mám i já co napsat.
Se svými 160 cm mám teď 73 kg a ne a ne se toho zbavit. Jsem takový klasický případ. Po maturitě jsem měla 52, po vejšce 57-59 no a jak jsem přišla do práce (klasické sedavé zaměstnání), tak to šlo ráz na ráz.
HA (kvůli srovnání cyklu) se taky na mě dost podepsala a vždycky mě štvou komentáře gynekologů (většinou chlapů), že HA nemá na vznik nadváhy žádný vliv. Nevím, jak kdo, ale já jsem ty dva a půl roku, co jsem jí brala, kynula přímo před očima. Kromě nadváhy se mi ještě radikálně zvýšil tlak a měla jsem neustále bolesti v prsou (ty mi taky vyrostly jako divé). Po dvou a půl letech můj gynekolog usoudil, že moje tělo si na HA opravdu asi „nezvykne“ a je lepší mít nepravidelý cyklus než zdravotní problémy.
Jenže ouha, kila mi zůstala (před HA 62 po skončení HA 76). A začal dlouhý a myslím i nikdy nekončící boj s nadváhou. I já mám zkušenosti, že jediný způsob, jak zhubnout, je pravidelně, málo a nízkokaloricky jíst a hodně se pohybovat. Což vždycky chvíli vydržím, ale pak přijde nějaký stres a hned se vrhám na ledničku a spižírnu. A tak je to kolem dokola.
Za půl roku se mi podařilo dostat z těch 76 na 72-3, ale nějak mi to dál nejde. Ale taky to máme v rodině, takže vím, že tenhle boj mě čeká celý život. Chvíli vítězí má vůle a chvíli mé tělo.
Takže přeji všem spřízněným duším co nejvíce okamžiků, kdy vítězí vůle. Protože o tom to celé je.
Ilona.