První 4 měsíce
- Rodičovství
- Vesmilka
- 02.08.12 načítám...
Tak už jsem na světě 4 měsíce a řeknu vám, je to dost velká dřina. Ale dělám všechno proto, aby si mě rodiče užili. Od doby, co jsem se narodil, už uběhly 4 měsíce, a tak jsem si říkal, že je možná nejvyšší čas podělit se o pár zkušeností.
To jsem já v šátku
Tady se koupu, vidíte jak cákám
I zvířátka miluji
To jsem mamce zrovna něco vypravoval
A takhle nešetřím úsměvy, jsem fešák co říkáte
Jak jsem se narodil, jste už určitě četli. Moje mamka to psala v jednom svém deníčku, ale abychom si to oživili a abych upřesnil některé věci, které mamka samo viděla jinýma očima, tak to ještě jednou zopakuji.
Narodil jsem se 31. 3. 2012 ve 2.33 v noci. Mamka mě sice přemlouvala, ať vydržím do 1. 4., ale já jsem nechtěl. Ona nejdřív všem slíbí, že „klokan přiletí v březnu“ a pak si najednou vzpomene, abych vydržel do dubna. To tedy tůdle. A tak o půlnoci 30. 3. mamce začala odtékat plodová voda. Chtěl jsem mít dost času na to, abych opustil mamčinu dělohu, ale její tělo se rozhodlo jinak a nutilo mě okamžitě mamku opustit.
Tedy to jsem si dal. Z útulného pokojíčku a teploučka do takové zimy. To si nedokážete ani představit. To byl zážitek, na který chci rozhodně zapomenout, a ještě když se musíte protlačit tak malým prostorem. A těch lidí, co se kolem vás motá. Nějací chlapi a ženské, prý sestřičky a doktor a taky tam byl jeden, toho jsem poznal po hlase, co říkal, že je můj taťka. Moc jsem mu nevěřil, ale mamka později říkala, že to taťka je, tak asi nelhal.
Tak jsem se po 2 a půl hodině narodil, brečet se mi moc nechtělo, ale představte si, že mě otočili hlavou dolů, no to byste vřískali taky. Nějaká ženská, říkali, že dětská sestra, mi strčila cosi do pusy a do nosu. Prý mě musí vyčistit nos a pusu abych se neudusil, no byl to pěkný hnus. Pak mě dali mamce na břicho. To bylo moc příjemné, mamka mě objala a mně bylo teplíčko a chtělo se mi spát. Jenže nakonec jsem moc nespal, přepadl mě totiž hlad, a tak jsem hledal, až jsem našel zdroj jídla. Tedy to vám řeknu, to bylo něco a představte si, že jsem ještě zjistil, že se to dá báječně dudat.
A dudání mě nakonec bavilo víc než tahat kvůli jídlu. Mamka mě přeci nakonec o hladu nenechá, a tak po 3 týdnech, kdy se mi moc tahat nechtělo, vytáhla odněkud cosi, co nazývala kojeneckou lahví, a to bylo jídlo, tahat jsem moc nemusel. Mamka to sice obrečela, ale mě prostě prsa nebaví. Moc práce a žádná zábava.
Od té doby jím z lahve a snažím se moc nespat, aby si mě maminka pořádně užila. Přeci celý svůj život neprospím, to bych byl blázen. Stačí, že spím v noci. Jo a taky miluji chování, to je vám taková bašta a mamka chová ze všech nejlíp. Tak když chci pochovat, tak začnu křičet a mamka dlouho nevydrží a chová. Mám ji pěkně omotanou kolem prstu.
12. 5. jsem se poprvé usmál. No kdo by se taky nesmál, když na vás kouká jakýsi pán s knírem, který šimrá přes něco, čemu se říká brýle, a říká vám, že je děda. Všichni jsou na mě moc hodní a já jsem zjistil, když nešetřím úsměvy, můžou se přetrhnout, tak se směji pokaždé, když chtějí a jsem středem pozornosti. To se mi moc líbí.
Jednoho dne jsem se zase zasmál a najednou se ozval nějaký zvuk, to jsem se tedy lekl, že jsem málem začal brečet, ale mamka se smála a říkala, že jsem se zasmál nahlas. Tedy, že bych vydával takové zvuky nevím, ale když to mamka říká a dělá jí to radost, budu je klidně vydávat.
Taky jsem zjistil, že mám dvě ručičky a že se mi báječně vejdou do pusy. Takže je tam mám skoro pořád a doma mi domlouvají, ať je tam pořád nestrkám. Jenže mně se to líbí, je to moc velká švanda. A jak jsem vždycky mokrý, prý poslintaný. Jediné, co mi vážně vadí, je, když se najím, že pak blinkám. Je to prý tím, jak kopu nohama a rozhazuji rukama. Ale já nevím, přece to nemůže být tím, že si trochu zacvičím.
Víte co miluji? Vodu, to je super věc. Mamka každý večer napustí vaničku a pak mě do ní strčí, tak jí předvádím, jak ta voda cáká. A představte si, že i když pak půl hodiny vytírá, tak se vždycky moc směje, jak mě to v té vodě baví.
Nedávno jsem se naučil otáčet se na bok až skoro na bříško, ale na břiše se mi moc nelíbí, tak se tam raději neotáčím. Ale i tak mě mamka na to břicho občas šoupne a já se pak namáhám jako blázen. Tedy řeknu vám, my mimina to nemáme snadné.
Maminka mě taky dává do lehátka, to je věc, občas můžu koukat i na takový přístroj, kterému říkají televize a někdy jsou tam opravdu zajímavé věci.
Hračky mě moc nezajímají, daleko zajímavější je, když si povídám s mamkou nebo taťkou. Takže jim dám vždycky vědět, že nechci ležet a nic nedělat a že by si se mnou mohli povídat. Na taťku to funguje vždycky, na mamku někdy, ale stejně mě nakonec chová a povídá si.
Taky jsem zjistil, že mám dole 2 nohy, tak tomu říkají rodiče, a když se mi podaří ručičkama něčeho chytit, tak se skoro vždycky posadím, a teď dokonce i postavím. Mamka se zlobí, že budu mít křivou páteř a nohy, ale když to nevidí, tak se mnou taťka dělá blbosti. No a když je večer, tak si ke mně tatínek sedne a drží mě za ruku dokud neusnu.
Dnes jsou mi právě 4. měsíce a už vím, že mám dvě nohy, dvě ruce, můžu sledovat co se kolem mě děje, všechno, co se mi dostane do rukou, strkám do pusy, umím se smát a rodiče mě milují. Co víc si může miminko přát. Jsem nešťastnější mimčo na světě.
Za tak krátkou dobu jsem se naučil spoustu věcí a ještě se určitě naučím, ale to vám napíši zase příště.
Přečtěte si také
Tchyně se doma nudí, ale vnoučka nepohlídá. Jí děti taky nikdo nehlídal, říká
- Anonymní
- 06.05.26
- 1574
Moje tchyně by mohla být naprosto ideální hlídací babička. S tchánem mají firmu, kterou už předali mladším, peněz mají dost a času taky. Chápu, že rádi cestují a užívají stáří plnými doušky. Ale...
Místo oběda psychologický výslech: Moje máma rozebrala mou holku na prvočinitele
- Anonymní
- 06.05.26
- 1060
Říká se, že matky mají na své syny jakýsi šestý smysl. Ten mámin je ale nastavený na režim „vyhledat a zničit“ jakoukoli ženu, která se ke mně přiblíží na méně než metr. Když jsem se rozhodl, že jí...
Pracuji jako uklízečka a můj dospívající syn se za mě stydí. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 06.05.26
- 569
Dlouhá léta jsem byla doma s dětmi na rodičovské. Máme tři děti a kvůli nejmladší dceři stále nemůžu nastoupit na plný úvazek někam do kanceláře. Je často nemocná, pořád běháme po doktorech a ze...
Máma září štěstím. Jenže její mladší partner skrývá tajemství, které znám jen já
- Anonymní
- 06.05.26
- 1087
Máma si v pětapadesáti letech našla milence, který je o dvacet let mladší než ona. Na tom by dnes nebylo nic divného, kdyby se ho nerozhodla seznámit se mnou. Jeden polibek a od té doby mám o čem...
Odnáším si drobnosti z obchodů a neumím přestat. Mám vyhledat pomoc?
- Anonymní
- 06.05.26
- 250
Kradu drobnosti, které si můžu bez problémů koupit. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli pocitu – adrenalinu, napětí a zvláštní radosti, která mi vydrží i několik dní. Pak ale přichází stud a...
Šílené rande: Svlékla jsem se do prádla a on mě obvinil z propagace komunismu
- Anonymní
- 05.05.26
- 5066
První máj, lásky čas... tak se to alespoň říká. No, u mě to byl spíš čas totálního vystřízlivění a pocitu trapnosti, který bych nepřála ani největšímu nepříteli. Chodila jsem s Markem asi dva...
Společná dcera (4) nám rozvrací manželství i vztahy s dětmi z minulých vztahů
- Anonymní
- 05.05.26
- 2030
Tohle je téma, o kterém se špatně mluví. Vlastně je to spíš tabu. Určitě nechci vinit malé dítě, které jsem si navíc strašně přála. Po rozvodu jsem si chtěla užívat, cestovat. Měla jsem přítele,...
Máme doma miminko a já se bojím vyjít ven. Partnerova ex mě napadla
- Anonymní
- 05.05.26
- 2410
Vtrhla k nám na zahradu bez varování a během pár vteřin se všechno změnilo. Bývalá manželka mého partnera mě fyzicky napadla – bez předchozího konfliktu, bez vysvětlení. Mám doma novorozeně a další...
Když srdce bloudí: Můj příběh o ztracené lásce a nekonečném hledání
- Anonymní
- 05.05.26
- 606
Ahoj, možná se potřebuji jen vypsat. Prosím, neodsuzujte mě – jsem prostě jen hrozně nešťastná a začínám pochybovat, že ještě někdy budu šťastná. Je mi 23 let, studuji, a přestože bych měla mít...
Deník: Život na vedlejší koleji (3. díl)
- Anonymní
- 05.05.26
- 561
Víkend byl peklo. Znáte to, holky – takový ten hrozivý klid před bouří, kdy se na manžela usmíváte, podáváte mu ovladač, ptáte se, jaký měl den, a v duchu ho přitom porcujete tupým kuchyňským nožem.
.