Už mi bylo 6 měsíců
- O životě
- Vesmilka
- 28.10.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jelikož uběhla další etapa mého života a já jsem znovu plný dojmů, rozhodl jsem se, že se s vámi znovu podělím. Jak probíhaly mé první 4 měsíce, už víte, psal jsem to ve svém předchozím deníčku. Teď je na čase, abych se s vámi podělil o své další zkušenosti.
Můj předchozí deníček končil tím, že se již umím překulit. Tak si představte, že jsem to překulování dovedl k dokonalosti. Nejen, že se umím překulit ze zad na bříško, a to už dokonce na obě strany, ale už se dokážu překulit zase zpátky. No ale taky vím, že když se překulím na bříško a už se mi to nelíbí, tak stačí, když začnu křičet a mamka mě otočí zpět. Tak co bych se namáhal, to určitě chápete.
Hned druhý den, po mých 4 měsíčních narozkách mi mamka vnutila něco, čemu říkala mrkev, tedy to vám byl blivajz. Vůbec mi to nechutnalo, takže mamka to nakonec k mé veliké radosti vzdala a už to nezkoušela. Tedy další měsíc, teď už mě tím zase krmí, ale pokaždé do toho něco ještě přimíchá, takže jsem tomu přišel i na chuť. Ale ty barvy. Někdy to je zelené, někdy oranžové, dokonce i červené. A ještě jedna změna v jídle. Večer mi mamka dává něco, čemu říká kaše. Je to výborné, moc mi to chutná, a když mám plnou pusu a začnu prskat, to je teprve legrace. To pak mamka dělá ty ty ty a já se směju a mamka mračí. Ale vůbec nevím proč. Vždyť to vypadá děsně legračně, když mamka otírá kaši ze sebe i ze mě.
Také vám musím povyprávět o tom, jak jsem byl na své první dovolené. To tedy bylo něco, naši mě vzali někam daleko, říkali na Slovensko. To tedy nemám ponětí kde je, ale jelikož jsem musel být v autosedačce příšerně dlouho a už se mi to vůbec nelíbilo, tak to bylo hooodně daleko. A na tom Slovensku měli super vaničku, ta byla obrovská a plná vody a taky ta voda nebyla tak teplá, ale i tak to bylo moc super. Taťka mě vždycky vzal do vody a já jsem plaval, to mě hrozně bavilo. Někdy tam se mnou plavala i ségra. A mamka to všechno fotila. Dám vám sem nějaké fotky, abyste viděli, jak to bylo krásné.
Před nedávnem mě mamka vzala na výlet k jedné tetě, která má stejně starého kluka jako jsem já. Taky se mi tam moc líbilo až na to, že jsem tam onemocněl. Mamka si myslela, že jsou to zuby, ale když mě pak po návratu vzala k mé paní doktorce tak zjistili, že to zoubky nejsou a že to bude mnohem vážnější a paní doktorka mi dala antibiotika aspoň tomu tak s mamkou říkali. No, řeknu vám, žádná dobrota to nebyla, ale mamka trvala na tom, že to musím jíst, tak co jsem mohl dělat. A také od té doby nemám rád paní doktorku, tedy doufám, že už ji nikdy neuvidím. Víte co mi provedla, říkala, že mi musí odebrat krev, ale přitom mě pěkně trápila. A mamce nakonec řekla, že to jde špatně, protože jsem oplácaný a nejsou vidět žíly. Tedy já a oplácaný, to tedy nevím, kde to vzala. Jak říkám už ji nikdy nechci vidět.
A ještě vám chci napsat, že jezdíme s mamkou na srazy se stejně starými dětmi, jako jsem já. To vám je takový žůžo, normálně se nás tam vždycky sejde hodně, ale teď nás tam bylo dokonce 8 mimin. Jasně, že i 8 maminek, ale tolik mimin pohromadě, no to je zážitek. Tak abych to zrekapituloval, od svého 4. měsíce jsem se už naučil válet sudy, umím si vyndat z pusy dudlík a zase si ho tam umím dát. Umím se smát nahlas. A dokonce se umím i trochu vztekat. Také se po břiše umím dopravit tam, kam potřebuju, i když o lezení a ani plazení nemůže být vůbec řeč.
Taky sem pěkně neposedný a nedávno jsem mamce 2× spadl. Nejprve doma z lehátka a já blbec zapomněl vysunout podvozek, takže jsem spadl přímo na čumák. No to jsem si dal. Určitě vám je jasné, že jsem řval tak, že jsem byl k neutišení. No a podruhé to jsme byli na návštěvě zase u jedné tety, ta má pro změnu stejně starou holčičku. Tedy jen tak mezi námi spíš dračici. Pokaždé, když jsme vedle sebe tak se na mě vrhne. No a u té tety jsem spadl z gauče, mamka totiž nečekala, že se umím tak rychle přemístit. A ještě jednu věc umím. Umím sedět. To je něco, hned jsem větší a líp na všechno vidím.
To je věcí, co se událo za pouhé 2 měsíce. To bych ani nevěřil. Opravdu to není žádná sranda být malé mimino. Jsem zvědavý, jestli, až vám budu psát svůj příští deníček, už budu chodit. No necháme se překvapit. Tak se mějte krásně a uvidíme se u příštího deníčku.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1397
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 812
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1415
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 589
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 358
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19719
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2559
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2806
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2533
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1697
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
ale perfekt 
Jůda, krásně napsaný 