Už mi bylo 6 měsíců
- O životě
- Vesmilka
- 28.10.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jelikož uběhla další etapa mého života a já jsem znovu plný dojmů, rozhodl jsem se, že se s vámi znovu podělím. Jak probíhaly mé první 4 měsíce, už víte, psal jsem to ve svém předchozím deníčku. Teď je na čase, abych se s vámi podělil o své další zkušenosti.
Můj předchozí deníček končil tím, že se již umím překulit. Tak si představte, že jsem to překulování dovedl k dokonalosti. Nejen, že se umím překulit ze zad na bříško, a to už dokonce na obě strany, ale už se dokážu překulit zase zpátky. No ale taky vím, že když se překulím na bříško a už se mi to nelíbí, tak stačí, když začnu křičet a mamka mě otočí zpět. Tak co bych se namáhal, to určitě chápete.
Hned druhý den, po mých 4 měsíčních narozkách mi mamka vnutila něco, čemu říkala mrkev, tedy to vám byl blivajz. Vůbec mi to nechutnalo, takže mamka to nakonec k mé veliké radosti vzdala a už to nezkoušela. Tedy další měsíc, teď už mě tím zase krmí, ale pokaždé do toho něco ještě přimíchá, takže jsem tomu přišel i na chuť. Ale ty barvy. Někdy to je zelené, někdy oranžové, dokonce i červené. A ještě jedna změna v jídle. Večer mi mamka dává něco, čemu říká kaše. Je to výborné, moc mi to chutná, a když mám plnou pusu a začnu prskat, to je teprve legrace. To pak mamka dělá ty ty ty a já se směju a mamka mračí. Ale vůbec nevím proč. Vždyť to vypadá děsně legračně, když mamka otírá kaši ze sebe i ze mě.
Také vám musím povyprávět o tom, jak jsem byl na své první dovolené. To tedy bylo něco, naši mě vzali někam daleko, říkali na Slovensko. To tedy nemám ponětí kde je, ale jelikož jsem musel být v autosedačce příšerně dlouho a už se mi to vůbec nelíbilo, tak to bylo hooodně daleko. A na tom Slovensku měli super vaničku, ta byla obrovská a plná vody a taky ta voda nebyla tak teplá, ale i tak to bylo moc super. Taťka mě vždycky vzal do vody a já jsem plaval, to mě hrozně bavilo. Někdy tam se mnou plavala i ségra. A mamka to všechno fotila. Dám vám sem nějaké fotky, abyste viděli, jak to bylo krásné.
Před nedávnem mě mamka vzala na výlet k jedné tetě, která má stejně starého kluka jako jsem já. Taky se mi tam moc líbilo až na to, že jsem tam onemocněl. Mamka si myslela, že jsou to zuby, ale když mě pak po návratu vzala k mé paní doktorce tak zjistili, že to zoubky nejsou a že to bude mnohem vážnější a paní doktorka mi dala antibiotika aspoň tomu tak s mamkou říkali. No, řeknu vám, žádná dobrota to nebyla, ale mamka trvala na tom, že to musím jíst, tak co jsem mohl dělat. A také od té doby nemám rád paní doktorku, tedy doufám, že už ji nikdy neuvidím. Víte co mi provedla, říkala, že mi musí odebrat krev, ale přitom mě pěkně trápila. A mamce nakonec řekla, že to jde špatně, protože jsem oplácaný a nejsou vidět žíly. Tedy já a oplácaný, to tedy nevím, kde to vzala. Jak říkám už ji nikdy nechci vidět.
A ještě vám chci napsat, že jezdíme s mamkou na srazy se stejně starými dětmi, jako jsem já. To vám je takový žůžo, normálně se nás tam vždycky sejde hodně, ale teď nás tam bylo dokonce 8 mimin. Jasně, že i 8 maminek, ale tolik mimin pohromadě, no to je zážitek. Tak abych to zrekapituloval, od svého 4. měsíce jsem se už naučil válet sudy, umím si vyndat z pusy dudlík a zase si ho tam umím dát. Umím se smát nahlas. A dokonce se umím i trochu vztekat. Také se po břiše umím dopravit tam, kam potřebuju, i když o lezení a ani plazení nemůže být vůbec řeč.
Taky sem pěkně neposedný a nedávno jsem mamce 2× spadl. Nejprve doma z lehátka a já blbec zapomněl vysunout podvozek, takže jsem spadl přímo na čumák. No to jsem si dal. Určitě vám je jasné, že jsem řval tak, že jsem byl k neutišení. No a podruhé to jsme byli na návštěvě zase u jedné tety, ta má pro změnu stejně starou holčičku. Tedy jen tak mezi námi spíš dračici. Pokaždé, když jsme vedle sebe tak se na mě vrhne. No a u té tety jsem spadl z gauče, mamka totiž nečekala, že se umím tak rychle přemístit. A ještě jednu věc umím. Umím sedět. To je něco, hned jsem větší a líp na všechno vidím.
To je věcí, co se událo za pouhé 2 měsíce. To bych ani nevěřil. Opravdu to není žádná sranda být malé mimino. Jsem zvědavý, jestli, až vám budu psát svůj příští deníček, už budu chodit. No necháme se překvapit. Tak se mějte krásně a uvidíme se u příštího deníčku.
Přečtěte si také
Měli jsme vztah ve třech. Když jsem nakonec otěhotněla, zůstala jsem sama
- Anonymní
- 27.10.26
- 1372
Když jsem jim oznámila, že jsem těhotná, partner mě objal, ale Klára se zvedla od stolu a odešla do koupelny. Tehdy jsem ještě netušila, že za pár týdnů budu sedět sama v bytě, dívat se na...
Pomohla jsem kolegyni v nouzi. Ona pak mou práci prezentovala jako vlastní
- Anonymní
- 27.10.26
- 699
Když vás někdy kolega v práci poprosí o laskavost, obvykle v tom nehledáte zradu. Uděláte to s úsměvem a v duchu si říkáte, že v tom přece plaveme všichni společně. Jenže pak narazíte na člověka,...
„To u přijímaček nebude.“ Syn je v devítce a ostatní předměty už neřeší
- Anonymní
- 27.10.26
- 814
Devátá třída sotva začala a můj syn už má jasno v tom, čemu se bude věnovat. Češtině a matematice. Když přinesl špatnou známku z dějepisu, vysvětlil mi, že ten teď není důležitý. Chtěla jsem mu...
Přisedl si ke mně ten nejhezčí kluk z celé konzervatoře. Jediná věta mě zničila
- Anonymní
- 27.10.26
- 3240
Od září jsem hrdou studentkou Pražské konzervatoře, konkrétně oddělení Klasického zpěvu. A řeknu vám, je to celkem prestižní záležitost, co si budeme nalhávat. Člověk má takový ten hřejivý pocit,...
Manželka začala dostávat květiny. Nevěděla od koho
- Lavi.P
- 27.10.26
- 909
První kytice přišla ve středu. Velká, krásná a s malým vzkazem, ve kterém stálo jen pár slov o tom, že některé věci stojí za to chránit. Manželka vypadala překvapeně a tvrdila, že vůbec netuší, kdo...
Upozornila jsem slečnu, ať uklidí po svém psovi. Její reakce mě dorazila
- Anonymní
- 26.10.26
- 5261
Jsem pejskařka a moc dobře vím, že k venčení patří nejen radost, ale také povinnosti. Sáčky na psí exkrementy nosím vždycky s sebou a ani ve snu by mě nenapadlo nechat po svých psech nadílku na...
Exmanžel se mi odmítá vystěhovat z domu. Po pěti letech mi došla trpělivost
- Anonymní
- 26.10.26
- 4019
Myslela jsem si, že rozvodem všechno skončí. Jenže uběhlo pět let a můj „drahý“ ex je pořád nasáčkovaný v mém domě. Nejdřív mi ho bylo líto, pak se občas hodil na nějakou práci kolem domu. Jenže...
Vzal mě na hřbitov navštívit svou zesnulou matku. Pak chytl lopatu a začal kopat
- Anonymní
- 26.10.26
- 2210
Nikdy jsem nevěřila na duchy ani na žádné nadpřirozené síly. Horory jsem naopak milovala a ráda se dívala na filmy, u kterých ostatní schovávali hlavu pod peřinu. Jenže pak jsem chodila s klukem,...
Prababička jí brala výplatu. Bydlela v kůlně a všichni to považovali za normální
- Anonymní
- 26.10.26
- 5374
Když mi babička vyprávěla o starých časech, často mluvila o tom, jak si lidé na vesnici pomáhali a jak se dřív žilo skromně. O Růženě, která celý život strávila na statku našich předků, ale mluvila...
Po 6 letech dovolená bez dětí! Zpočátku to byla vášeň, pak přišlo kruté prozření
- Anonymní
- 26.10.26
- 1777
Když nám tchyně nabídla, že si na pár dní vezme děti, málem jsem ji objala. Po šesti letech jsme měli být konečně sami. Žádné ranní vstávání, chystání svačin, nekonečné otázky ani večerní uspávání....
ale perfekt 
Jůda, krásně napsaný 