Naše miminko
- Těhotenství
- Vesmilka
- 08.05.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Těhotenství je pro ženu jedno z nejkrásnějších období jejího života. Nejinak tomu bylo u mě. Po dramatickém začátku a slzičkách, kterých jsem vybrečela nespočet, jsem si konečně začala užívat.
Nejdřív jsem si slíbila, že do konce 12. týdne nikomu neřeknu, že jsem těhotná. Co kdyby se něco pokazilo, ale nakonec jsem nevydržela a několika známým jsem sdělila, že „klokan přiletí v březnu“.
Také dcerám jsem řekla, že budou mít sourozence. Ta mladší byla nadšená, ale ta starší se projevila jako příšerný a neskutečný sobec a snob. Najednou strašně potřebovala mámu a neustále ječela, že nejsme s taťkou normální, když chceme mít na stará kolena ještě mimino. „Víš kolik bude taťkovi, až mu bude 15“, ječela na mě při jedné příležitosti uprostřed města. Vím, ale myslím, že to není její věc. Neskutečně to bolelo, dceru jsem nepoznávala a cestu autem domů jsem probrečela. Naštěstí se mnou nejela. A takových situací bylo víc. Prostě se s tím nemohla smířit.
I rodičům jsem sdělila, že budou znovu babičkami a dědečky. Nejdříve to přijali s velkým překvapením, ale vypadali, že se těší.
V práci jsem ale už tak sdílná nebyla. Snažila jsem se nic nezakřiknout, vlastně jsem se snažila ani se moc netěšit. Co kdyby nastala nějaká komplikace. Šla jsem pouze za panem vedoucím a oznámila mu, že budu muset přejít na ranní směnu, protože jsem těhotná. Ale i jeho jsem prosila, aby to co nejdéle mohlo zůstat mezi námi.
Kupodivu mé těhotenství nebylo jako ty dvě předešlé. Místo ranních nevolností jsem měla žravou a to doslova a do písmene. Bylo fajn, že jsem pracovala v pekárně, protože bychom se asi nedoplatili. Neboť bylo lepší mě šatit nežli živit.
Na druhou stranu, káva, má veliká podpora a vzpruha po ránu, je pro mě tabu. Chce se mi zvracet, jen ji cítím, natož abych se jí napila.
Jinak mé těhotenství probíhá v klidu. Mladší dcera chodí a mazlí se s maminkou, asi cítí, žese o ni bude muset brzy dělit. Starší dcera po svém vzdorném období nakonec vypadá, že se na miminko těší.
Každý se ptá, co to bude. A já každému odpovídám, že nevím, protože je to snazší, než jim říct, že neřeknu. Stejně by se to ze mě pokoušeli vydolovat. Ale já už od 7. 12. vím, že to bude chlapeček. Myslím si, že bude mít tatínek radost. Po dvou holkách bude mít kluka. Beztoho každému slibuje kluka, prý budeme mít fotbalistu do zdejšího fotbalového klubu. No nevím, jestli to bude fotbalista, ale kluk určitě.
Celé těhotenství jsem chodila do práce. Cítila jsem se v pohodě, byla to vítaná změna po těhu s Anežkou. Tohle těhu jsem celé prozvracela. A chodit do práce nebylo možné. Teď jsem byla alespoň mezi lidmi, i když ke konci to bylo velmi náročné.
Takže na konci jsem si vybrala všechnu dovolenou a zůstala doma. Naplánovala jsem si spoustu věcí, než se malý narodí. A nestihla ani polovinu. Už mi to nešlo tak jako dřív, a tak jsme musela v ledasčem slevit.
Předposlední víkend v březnu mi začaly bolesti, v sobotu jsem si už myslela, že to k něčemu povede, ale nakonec jsem je zaspala a ráno mi bylo zase dobře. Je pravda, že tatínek si miminko přál už ve čtvrtek, ale náš brouček byl rozhodnutý vydržet u maminky co nejdéle. V úterý jsem už šla na kontrolu do nemocnice. Tam mi oznámili, že pokud sama neporodím, tak mi 6. 4. udělají indukci.
Jenže náš brouček to měl naplánováno jinak. Sice jsem ho přemlouvala, aby se narodil 1. 4., ale i 31. 3. je moc pěkné datum.
A o porodu zase příště.
Přečtěte si také
Rodiče nám hlídají zadarmo, ale manžel by raději platil chůvu. Nemůže je vystát
- Anonymní
- 18.10.26
- 2209
Moji rodiče nám pohlídají kdykoli je potřeba. Vím, jaké je to v dnešní době štěstí. Jenže Mirek na ně pořád nadává. Podle něj jsou vlezlí, děti akorát rozmazlují, vaří jim nezdravá jídla, doma nám...
V mládí jsem byla krásná a úspěšná. Teď je mi přes 40, jsem tlustá a bez práce
- Anonymní
- 18.10.26
- 4888
Říká se, že každý svého štěstí strůjce. Mně ale život naložil tak nějak víc, než je zdrávo. Když si prohlížím fotky z maturitního večírku nebo z doby studií na vysoké, chce se mi brečet. Dívá se na...
Nechtěla jsem děti uplácet. Pak jsem jim dala stovku za uklizený pokoj
- Anonymní
- 18.10.26
- 1339
Nikdy jsem nechápala rodiče, kteří svým dětem platí za běžné domácí povinnosti. Uklidit si pokoj přece není žádná brigáda. Je to jejich pokoj, jejich věci a hlavně jejich nepořádek. Vždycky jsem si...
„Děda je zlej, ubližoval mamince.“ Pětiletý syn odmítá mluvit s vlastním dědou
- Anonymní
- 18.10.26
- 2042
Táta měl pocit, že se jen nevinně baví. Pro mě to ale byla další lekce z ponižování a pro mého pětiletého syna okamžik, kdy viděl, jak někdo ubližuje jeho mámě. O víkendu se stala taková blbá...
Manžel mě podvedl s nejlepší kamarádkou. Naše děti chodí do stejné školy
- Anonymní
- 18.10.26
- 1443
Důvěřovala jsem jí natolik, že jsem jí vyprávěla i o problémech v manželství. Teď vím, že se v té době scházela s mým mužem. Nejhorší je, že se jí nemůžu jednoduše vyhnout. Naše děti jsou kamarádi...
Tchyně mi tajně vyzvedávala syna ze školky. Pak jsem zjistila, co mu říká
- Anonymní
- 17.10.26
- 7416
Nikdy jsem si nemyslela, že budu řešit problém s tím, že někdo chce trávit čas s mým dítětem. Jenže moje tchyně začala dělat věci za mými zády – a nejhorší nebylo samotné vyzvedávání ze školky, ale...
Našla jsem způsob, jak manžela udržet po sexu vzhůru. Za vším hledej peníze
- Anonymní
- 17.10.26
- 1802
Existuje několik věcí, které jsou po sexu téměř jisté. Člověk je příjemně unavený, spokojený a má pocit, že by svět mohl na chvíli počkat. U mého manžela je ale jisté ještě něco. Usne. Prakticky...
Manžel zastavil rekonstrukci. Vadí mu trvalé bydliště mého bratra v našem domě
- Anonymní
- 17.10.26
- 4016
Žijeme v rodinném domě, který nám darovali moji rodiče. Ti si na stáří pořídili malý byt, můj bratr se osamostatnil, naši mu dali peníze na jeho bydlení a dům zůstal nám s manželem a dětmi. Rodiče...
Manžel jezdí stále častěji na služebky. Když usnou děti, tajně pláču
- Anonymní
- 17.10.26
- 1992
Ještě před pár lety bych si myslela, že mám doma ideálního chlapa. Pracuje, stará se o rodinu, a když musí odjet na služební cestu, přiveze mi čokoládu nebo alespoň nějakou historku z hotelu....
Křičela jsem na dceru kvůli špatnému prospěchu. Místo reakce omdlela
- Anonymní
- 17.10.26
- 3293
Představa, že moje čtrnáctiletá dcera nezvládne přijímačky a zničí si budoucnost, mě v posledních týdnech budila ze spaní. Jenže dnes ráno jsem pochopila, že hranice mezi motivací a nebezpečným...