Naše miminko
- Těhotenství
- Vesmilka
- 08.05.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Těhotenství je pro ženu jedno z nejkrásnějších období jejího života. Nejinak tomu bylo u mě. Po dramatickém začátku a slzičkách, kterých jsem vybrečela nespočet, jsem si konečně začala užívat.
Nejdřív jsem si slíbila, že do konce 12. týdne nikomu neřeknu, že jsem těhotná. Co kdyby se něco pokazilo, ale nakonec jsem nevydržela a několika známým jsem sdělila, že „klokan přiletí v březnu“.
Také dcerám jsem řekla, že budou mít sourozence. Ta mladší byla nadšená, ale ta starší se projevila jako příšerný a neskutečný sobec a snob. Najednou strašně potřebovala mámu a neustále ječela, že nejsme s taťkou normální, když chceme mít na stará kolena ještě mimino. „Víš kolik bude taťkovi, až mu bude 15“, ječela na mě při jedné příležitosti uprostřed města. Vím, ale myslím, že to není její věc. Neskutečně to bolelo, dceru jsem nepoznávala a cestu autem domů jsem probrečela. Naštěstí se mnou nejela. A takových situací bylo víc. Prostě se s tím nemohla smířit.
I rodičům jsem sdělila, že budou znovu babičkami a dědečky. Nejdříve to přijali s velkým překvapením, ale vypadali, že se těší.
V práci jsem ale už tak sdílná nebyla. Snažila jsem se nic nezakřiknout, vlastně jsem se snažila ani se moc netěšit. Co kdyby nastala nějaká komplikace. Šla jsem pouze za panem vedoucím a oznámila mu, že budu muset přejít na ranní směnu, protože jsem těhotná. Ale i jeho jsem prosila, aby to co nejdéle mohlo zůstat mezi námi.
Kupodivu mé těhotenství nebylo jako ty dvě předešlé. Místo ranních nevolností jsem měla žravou a to doslova a do písmene. Bylo fajn, že jsem pracovala v pekárně, protože bychom se asi nedoplatili. Neboť bylo lepší mě šatit nežli živit.
Na druhou stranu, káva, má veliká podpora a vzpruha po ránu, je pro mě tabu. Chce se mi zvracet, jen ji cítím, natož abych se jí napila.
Jinak mé těhotenství probíhá v klidu. Mladší dcera chodí a mazlí se s maminkou, asi cítí, žese o ni bude muset brzy dělit. Starší dcera po svém vzdorném období nakonec vypadá, že se na miminko těší.
Každý se ptá, co to bude. A já každému odpovídám, že nevím, protože je to snazší, než jim říct, že neřeknu. Stejně by se to ze mě pokoušeli vydolovat. Ale já už od 7. 12. vím, že to bude chlapeček. Myslím si, že bude mít tatínek radost. Po dvou holkách bude mít kluka. Beztoho každému slibuje kluka, prý budeme mít fotbalistu do zdejšího fotbalového klubu. No nevím, jestli to bude fotbalista, ale kluk určitě.
Celé těhotenství jsem chodila do práce. Cítila jsem se v pohodě, byla to vítaná změna po těhu s Anežkou. Tohle těhu jsem celé prozvracela. A chodit do práce nebylo možné. Teď jsem byla alespoň mezi lidmi, i když ke konci to bylo velmi náročné.
Takže na konci jsem si vybrala všechnu dovolenou a zůstala doma. Naplánovala jsem si spoustu věcí, než se malý narodí. A nestihla ani polovinu. Už mi to nešlo tak jako dřív, a tak jsme musela v ledasčem slevit.
Předposlední víkend v březnu mi začaly bolesti, v sobotu jsem si už myslela, že to k něčemu povede, ale nakonec jsem je zaspala a ráno mi bylo zase dobře. Je pravda, že tatínek si miminko přál už ve čtvrtek, ale náš brouček byl rozhodnutý vydržet u maminky co nejdéle. V úterý jsem už šla na kontrolu do nemocnice. Tam mi oznámili, že pokud sama neporodím, tak mi 6. 4. udělají indukci.
Jenže náš brouček to měl naplánováno jinak. Sice jsem ho přemlouvala, aby se narodil 1. 4., ale i 31. 3. je moc pěkné datum.
A o porodu zase příště.
Přečtěte si také
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 16878
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2207
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2384
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2134
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1414
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Uklízím po lidech zvratky, ale vlastní táta mě poslal k psychiatrovi
- Anonymní
- 13.07.26
- 3994
Sedím ve tři ráno v autě na benzínce, motor ještě spokojeně přede a já tupě zírám na svítící totem s cenami benzínu. V kapse mě hřeje patnáct stovek dýška v hotovosti. Čistá ruka. Začal jsem před...
Zjistila jsem, že můj syn šikanuje spolužáka. Škola to odmítá řešit
- Anonymní
- 13.07.26
- 6093
Vždycky jsem si myslela, že mám doma citlivého, hodného kluka. Lukášovi je dvanáct, učí se na samé jedničky, hraje na klavír, pomáhá mi doma s nákupy. Jenže minulý týden se mi zhroutil svět....
Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí
- Anonymní
- 13.07.26
- 3407
Dneska jdu s kůží na trh a vím, že mě možná spousta z vás odsoudí. Ale já už ty slzy večer do polštáře prostě nezvládám. Moje patnáctiletá dcera se mnou ze dne na den přestala mluvit. A nemyslím...
Tchán mi sáhl na zadek. Manžel mi řekl, že jsem to určitě špatně pochopila
- Anonymní
- 13.07.26
- 3150
Hrozně se stydím to vůbec napsat, ale já už nevím, jak dál. Žijeme s manželem v patře rodinného domu, který patří jeho rodičům. Dole bydlí tchyně s tchánem. Vztahy byly vždycky takové ty klasické...
Otěhotněla jsem přes tělísko. Moje miminko mělo zachránit krachující svatbu
- Anonymní
- 13.07.26
- 2193
Omlouvám se za anonym, ale tohle je pro mě věc, kterou nedokážu říct ani vlastní mámě, natož kamarádkám u kafe. Sedím v koupelně na zemi, v ruce držím plastovou tyčinku se dvěma tlustými čárkami a...