První měsíc
- Rodičovství
- emimino
- 03.09.01
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Skoro každá holka si vede deniček. A protože si ho začne vést, až když se naučí psát, a všechno krásné a zajímavé, co se stalo před tím, je odsouzeno k zapomnění, rozhodla jsem se, že ho za Verunku budu zatím její deníček psát já.
Jmenuji se Veronika a narodila jsem se 26.8.1999 ve 13,05 hodin v břeclavské porodnici. Maminka se jmenuje Šárka a tatínek je Zdeněk a oba dva si mě moc přáli a mají mě moc rádi. To že se mám narodit, že dozvěděli těsně před Vánoci, takže si mě vlastně dali pod vánoční stromeček.
Když jsem se narodila měřila jsem 52 cm a vážila 3.30 kg a pak jsem trošku zhubla a vážila jsem 3,14 kg.
Zatím jsem hodně malá a jediné, co mě zajímá je, abych dostala najíst, aby mě někdo přebalil a pochoval a jinak pořád spím.
Když jsem byla v porodnici, tak jsem měla žloutenku a jediné, co si pořádně pamatuji, je, že jsem chtěla hrozně moc spát, jak jsem byla z té nemoci unavená a že mě neustále někdo budil, abych papala ( to že jste mě lechtali na noze, tak to bych vám odpustila, ale že jste mi zacpávali můj malý nosík, tak to teda nevím? ).
Domů z porodnice si mě maminka a tatínek dovezli v úterý 31..8. a abych dala o sobě vědět celému našemu paneláku, rozhodla jsem se, že nejlepší bude, když to udělám v noci a celou noc jsem proplakala. Máma plakala taky, protože už nevěděla, co má se mnou dělat a táta vtipkoval, že mě pojedou do porodnice reklamovat, protože on chtěl holčičku, která v noci spí.
Ve čtvrtek 2.9. se na mě přijela podívat moje paní doktorka - řekla, že jsem moc pěkná a hodná holčička a že jsem zdravá jako rys. Potom si nás s mámou pozvala v pondělí k sobě do ordinace.
V neděli 5.9. jsem byla poprvé na procházce. Máma se totiž rozhodla, že před návštěvou u paní doktorky si musí udělat řidičák na kočárek, aby mě pak po cestě někde nevyklopila.To vše pod přísným dozorem táty.
V pondělí 6.9. jsme tedy navštívili paní doktorku. Ta mě zvážila ( 3,350 kg ) a změřila ( to jí teda moc nešlo, protože já se zrovna rozhodla, že budu kopat nožičkama a tak se smířila s tím, že jsem zatím nevyrostla ). Pak mi zkontrolovala pusinku, pupík a prcku a moc jsem se jí zase líbila. Nakonec dala máme recept na vitamín D, který dostávají všechna miminka, aby pěkně rostla.
V pátek 10.9. pořádal táta oslavu na počest mého narození - budu ta nejzdravější holčička pod sluncem !!!
V pondělí 20.9. jsme šli znovu k paní doktorce. Návštěva to byla náramně rychlá, protože když jsme přijeli k paní doktorce, tak jsem zjistila, že mám hrozný hlad a značně hlasitě jsem se domáhala svého jídla. Takže mě paní doktorka jenom zvážila a poslechla si mě. Vážila jsem 3,5 kg a protože se paní doktorce zdálo, že málo tloustnu, tak si nás s mámou pozvala hned na příští týden na převážení.
V neděli 26.8. - už je mi jeden měsíc.
1. měsíc:
Co už umím - spát, papat, špinit plínky, hlasitě plakat, pěkně se usmívat, pevně někoho držet za jeho prst, boxovat rukama a kopat nohama, zvedat hlavičku, když mě někdo drží přes rameno a koukat na svět pouze jedním okem.
Co se mi líbí - když mám plné bříško, když mě někdo chová, když se koupu, když jsem v kočárku na procházce, když můžu bez plínek cvičit na dece, když mi pustí zvonkohru, co mám nad postýlkou
Co se mi nelíbí - když mám prázdné bříško nebo když mě bříško bolí, když mě chtějí po koupání znovu oblékat
Přečtěte si také
„Prsa ti udělají nový! A na pojišťovnu!“
- PenelopaW
- 14.10.26
- 498
Tak tuhle větu už nikdy nevyslovím nahlas. Je veliký rozdíl mezi plastickou operací estetickou a mezi rekonstrukcí prsu.
Naše manželství skončilo po roce. Stačila jedna chyba a přišla jsem o všechno
- Anonymní
- 14.10.26
- 1980
Petr byl mužem mých snů. Když jsme se brali, byla jsem přesvědčená, že to bude navždy. Předtím jsme spolu chodili skoro čtyři roky a já si byla jistá, že jsme si souzení. Jenže ani ne po roce byl...
Manželka začala dostávat časté zprávy ze školky. Nechtěla mi říct proč
- Anonymní
- 14.10.26
- 847
Nejdřív jsem si toho skoro nevšiml. Manželce začaly chodit večer zprávy ze školky a já předpokládal, že jde o nějaké organizační věci. Výlet, platba za divadlo, změna času vyzvedávání. Jenže...
Nesnáším hlasovky! Kolegyně mi místo předávky práce posílá téměř podcasty
- Anonymní
- 14.10.26
- 306
Poslouchat devítiminutovou hlasovku plnou odboček, štěkání psa a neustálých změn je pro mě osobní očistec. Zvlášť když jde o předávání pracovní směny, kde záleží na každém detailu. Vážně si v...
Tohle byl první díl StarDance. Kvůli manželově blbosti jsem ho prošvihla
- Lucinda.pavlicek
- 14.10.26
- 345
Sobota odpoledne a já už jsem doslova na trní. Po roce začíná nová série Stardance. Prožívám tenhle televizní svátek snad ještě víc než volby do senátu. I ty v naší rodině rezonují, ale u této...
Tchyně mě před dítětem napadla. Nevím, jestli ji ještě někdy pustím přes práh
- Anonymní
- 13.10.26
- 9306
Na začátek bych ráda vysvětlila, že moje tchyně je hodně specifická a složitá osobnost. Dlouho jsem si říkala, že některé její poznámky a zásahy do našeho života prostě musím přejít. Je to přece...
Přes rok jsem s nikým nespala. Zjistila jsem, že mi to tak vlastně vyhovuje
- Anonymní
- 13.10.26
- 1582
Když se mě kamarádky zeptají, kdy jsem naposledy s někým spala, řeknu, že je to už víc než rok. Některé na mě koukají, jestli jsem vlastně normální. A já se přitom usmívám. Ačkoliv je mi teprve 25...
Je to sport pro chlapy. Dcera začala boxovat, ale já se o ni příliš bojím
- Anonymní
- 13.10.26
- 533
Nikdy by mě nenapadlo, že právě moje dcera začne chodit na box. Když jsem si představovala její kroužky, měla jsem v hlavě spíš tanec, gymnastiku nebo nějaký výtvarný kurz. Rozhodně ne rukavice a...
Bývalý mi poslal účet za náš vztah. Prý už má na vlastního syna předplaceno
- Anonymní
- 13.10.26
- 2572
Když jsem od Petra odcházela, bála jsem se hlavně toho, jak všechno zvládnu sama. Nájem, účty, práce a péče o syna. Ani ve snu by mě nenapadlo, že mi muž, se kterým jsem strávila osm let, jednou...
Chtěla jsem, aby prvňačka snědla oběd. Matka na mě druhý den naběhla
- Anonymní
- 13.10.26
- 2780
Jsem učitelka na prvním stupni na malé vesnické škole. Učit je moje celoživotní poslání, prošly mi rukama generace dětí a svou práci jsem vždycky milovala. Jenže v poslední době mám čím dál častěji...