P.S.T.M. - 99 - DOPIS TETĚ DINY :-)
- Snažení
- Missorka
- 15.05.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj teto, my ti s Valuškou píšeme, protože máma říkala něco o tom, že máš tak trochu strach, jak se to u vás doma bude zvládat až se narodí Diňátko. Já o tom něco vím, tak ti napíšu, aby ses nebála a Valuška taky přidá nějakou tu zkušenost (právě říká BABABABABABA!, ale nevím ještě docela jistě, co tím myslí...)
Ty už dvě děti máš, tak možná trošku víš. My jsme zatím jenom dva (ale táta s mámou furt něco melou o Thee a Vašíkovi, prej budou spát pod nějakou hruškou nebo jiným stromem v něčem čemu se říká domeček - nevíš, jestli to bude z lega a bude to mít komín?) Já si nepamatuju, že bychom doma neměli Valušku, podle mě tady byla vždycky, jenom někde schovaná (naši takhle schovávaj jednu mašinku a vytahujou jí jenom občas, takže něco podobnýho). Vím, že máma byla chvilku pryč, než ségru vyndali z tý skříně natrvalo (máma mi vždycky říká, že byla v bříšku, prý i já, je to stejný, jako když tam teď teta Veru nosí Samíka, teta Táňa Šimona a teta Albi Emáše, ale já tomu moc nevěřím, myslím, že bysme se tam nevešli ani já, ani ségra). Trochu se mi stýskalo, ale byl jsem u tety Albi, to bylo moc prima a pak jsem si užíval doma s tátou. Každý den jsem chodíval za mámou na návštěvu a tam už ségra byla v takovým průhledným vozejčku, strašně se mi líbilo jak jezdí (a zkoumal jsem mu kolečka).
Doma bydlela sestřička v košíku a já jsem věděl, že tam je, chtěl jsem se na ní dívat, máma mě vždycky chovala a koukali jsme na ní, nebo máma zpívala a chovala nás oba. Valuška docela hodně brečela a mamka byla hodně nervózní, ale zase jsme měli doma pořád nafouknutej takovej obrovskej balón a na něm mamka skákala s Valčou ve vaku a když jsem chtěl tak i se mnou, to bylo bezvadný. Vždycky když jsem se vzbudil, tak jsem musel zkontrolovat, že je Valuška s náma doma (co kdyby ji náhodou zase uklidili do tý skříně, u rodičů totiž nikdy nevíš…).
Pak Valuška plakala míň a míň a teď už nepláče skoro vůbec (jenom když jí beru nějakou hračku, nebo doleze někam odkud nemůže vylézt, to ji pak vezmu za ručičku a vytáhnu). Máma mi říká, že jí musím půjčovat hračky, ale to já dělám docela nerad. Ona mi vždycky bere ty nejlepší autíčka a hlavně kabriolety a vždycky točí volantem. (Nikomu to neříkej - mě ten volant totiž moc nebaví - ale zase jen tak jí ho pújčit nemůžu, to určitě chápeš). Strašně rád ale dávám sestřičce dudu a to i tehdy, když ho moc nechce, tak ode mě si ho vždycky vezme… Když jsme s mamkou v kuchyni a Valuška začne třeba plakat, tak rychle utíkám za ní (máma je totiž hrozně pomalá) a říkám: VAUŠKO, NEPAKEJ, MY JSME TADY, NEPAKEJ KOMETKO MALINKÁ. Většinou přestane plakat a máma se na nás tak divně kouká, fotí nás a volá tátovi, jak jsme roztomilí (chápeš, teto, proč mu volá? Táta to přece dobře ví už dávno, že jsme roztomilí).
Taky je bezva, že všecko děláme OBA. OBA papáme, OBA jsme na bříšku, OBA spinkáme, OBA jezdíme s mámou na výlety. Slovo OBA se mi moc líbí a jsem rád, že Valušku máme, protože bez ní bych si nemohl na OBA hrát.
Se ségrou je to prostě pořád lepší a lepší, s ní se totiž dají hrát hry co máma nechápe - třeba dneska večer - máma nás dala spát dřív, protože jsme byli unavený, ale my to jen tak hráli. Chvíli jsme byli ticho a pak jsme si v pokojíčku začli povídat. Já jsem Valušce říkal, že ráno budu s tátou dělat BIM na velký posteli a ona říkala GRRRR a BRRRR a dělala bublinky a střílela dudlíkem. Pak vymyslela tu nejskvělejší hru na světě, ve svojí postýlce se otočila na bříško, vytahovala hračky z IKEA pytle a házela je po mě byla to děsná legrace a bez ségry by to nešlo, protože sám bych na ty hračky prstě nedosáhnul…
Vím, že Davča má ségru Zuzanku, ale teto, věř mi, ono je prostě lepší, když je těch séger víc (prý jsou ještě bráchové podobný jako ségry, ale toho zatím nemám). Dá se dělat víc legrace, vyhazovat víc hraček z IKEA pytlů, dá se společně schovávat, všechno je veselejší. (Valuška teď dělá NENENENE a kroutí hlavičkou, ale to dělá vždycky, když se mnou souhlasí, já ji znám…)
Měj se moc hezky a my se přijedeme na Diňátko podívat (máma doufá, že bude potřebovat dudu a já mu/jí dám ten svůj, ale to se plete! Když jsem ho dokázal sebrat popelářům, tak Diňátku ho seberu úplně hravě!)
Tvůj Vojta (Valča posílá AHOOOOJ)
*Diny,
já jsem přesvědčená, že takhle nějak by to Vojta napsal, kdyby uměl psát, a asi by to bylo ještě o dost delší, protože je dost ukecanej. ![]()
Co si budeme my dvě vyprávět, dobře víš, jak jsem s Val a city k ní tak trochu bojovala. Řeknu ti, ale tajemství. Můžeš mít dětí kolik chceš a do srdce se ti vejdou hravě. Mámino srdce je totiž nafukovací a každý miminko, který se narodí, má pumpičku a umí si ho přifouknout, aby se tam taky vešlo. ![]()
Příjemné vylodění Diňátku a už se těším, až zjistíš, co já vím dávno, ale taky jsem to nevěděla. To poznání je děsně prima. Pevně doufám, že se pak najde chvilka klidu, abys o tom napsala.
Tvoje Peta**
Albi 22.12.79 : Anika 2.12.04 - 3210g / 50cm (Praha)
těhulka - TP Vánoce 2006
Anouar 20.6.80 (Praha)
Asha 13.1.75 : Matyáš 8.1.04 - 3600g / 48cm (Praha)
Bolero 10.1.79 : Markéta 23.9.04 - 3280g / 50cm (Vodňany)
Budulínek 1.7.75 : Jakub 13.9.04 - 3400g / 49cm (Ostrava)
Dancul 30.1.80 (Bratislava)
Evel 4.8.76 : Adam 10.8.04 - 3300g / 48cm (Křešice u Ltm)
Gábinka 30.10.81 : Bára 29.9.04 - 3570g / 51cm (Libomyšl)
Gabka 77 6.12.77 : Matěj 2.2.05 - 4480g / 54cm (Ostrava)
Gabule 5.8.80 : Štěpánek 18.2.05 - 3100g / 48cm (Ostrava)
Janew (Praha )
Kacula 30.6.79 : Veronika 25.3.05 - 3710g / 51cm (Praha)
těhulka - TP?
Kačka 3.12.81 (Praha)
těhulka - TP 23.11.06
Kakinka 1.3.78 : Martin 30.10.05 - 3300g / 50cm (Jihlava)
Katcha 14.4.73 : Michaela 19.2.02 - 2960g / 50cm
Vít 6.10.04 - 3440g / 49cm (Praha)
Kiwwi 10.3.69: Hana 10.8.05 - 3000g / 49cm (Nitra)
Missorka 27.7.76 : Vojtěch 29.6.04 - 3330g / 50cm
Valerie 3.8.05 - 3500g / 48cm (Polerady)
Pepigaba 14.9.67 : Kateřina 14.6.96 - 3000g / 50cm
Jan 12.7.04 - 3333g / 50cm (Opava)
Puisek 9.8.78 (Litoměřice)
těhulka - TP 2.9.2006
Tessie 16.6.80 : Matěj 17.5.05 - 3180g / 48cm (Praha)
Nakukovatelka deníčku:
Magrata 2.8.76 : Kryštof 16.2.04 (Praha)
Co nás čeká:
17.5. Matěj - 1. narozeniny
24.5. Janew - svátek
27.5. Missorka - svatba
*
Přečtěte si také
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 1631
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 765
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 286
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 643
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 525
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.
Přítel ukázal moje nahé fotky svému bratrovi. Dodnes nechápe, co provedl
- Anonymní
- 30.05.26
- 2824
Můj přítel se někdy chová jako malé dítě. Někdo by možná řekl, že je hloupý nebo že to dělá schválně. Já si ale spíš myslím, že je jen naivní. Hrozně rád mě fotí nahou, což mi samo o sobě nepřipadá...
Deník ticha: Odejít znamená přežít
- Anonymní
- 30.05.26
- 1910
Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.
Finanční realita po porodu: Peníze mi po narození dcery vydržely jen 14 dní
- Anonymní
- 30.05.26
- 1316
Jsem máma samoživitelka a věděla jsem už v těhotenství, že na všechno budu sama. Když jsem si před porodem sedla nad papíry a kalkulačku, měla jsem pocit, že to mám celkem pod kontrolou. Mateřská,...
Myslela jsem, že horší než porod nic nebude. Pak přijela moje tchyně
- Anonymní
- 30.05.26
- 2680
„Tak mu dej ještě čajík, vždyť má určitě žízeň.“ „Proč ho pořád nosíš?“ „Ty dnešní matky všechno moc řeší.“ Nevím, co bylo horší. Jestli to, že jsem po porodu fungovala na dvě hodiny spánku denně,...
„Tobě babička všechno sežere,“ řekla prodavačka mé dceři. Okamžitě jsme odešly
- Anonymní
- 30.05.26
- 1757
Být matkou po čtyřicítce má své výhody. Člověk je klidnější, má něco odžito a na svět se dívá s nadhledem. Má to ale i svou stinnou stránku – okolí vás neustále škatulkuje. Moje čtyřletá dcera je...