Šikana - 2. díl

Poškození oběti
Během šikany dochází k poškození fyzického a psychického zdraví jedince, zatímco fyzické rány se rychle zahojí, ty psychické přetrvávají po celý život. Oběť šikany je zlomena, má stálý pocit bezmoci, často se stává na agresorovi závislá. Oběť trpí nespavostí, má psychosomatické potíže, mohou se psychicky zhroutit. Ve škole dochází ke zhoršení prospěchu, přibývají omluvené i neomluvené absence.
U brutálních způsobů šikany bývá oběť ohrožována i na životě, někdy oběť vidí jako jediné východisku sebevraždu.

Asociální postoje u agresorů
Duševní a morální deficit se u agresorů, kteří páchají šikanu prohlubuje, upevňují se u něj asociální postoje, zvyšuje se pravděpodobnost páchání trestné (a v budoucnu i více závažné) činnosti

Ztráta iluzí u členů skupiny
Ostatní členové skupiny, kteří se sami šikany nezúčastní, ale jsou jejími svědky ztrácejí iluze o společnosti, o její povinnosti ochraňovat, vidí, že porušení mravních zá:,–( není jinak potrestáno, že ani autority (učitelé a ředitelé škol) s tím nedokáží nic udělat, vidí, že je lepší být pasivní a nic nedělat, než se zkusit situaci řešit a založit si tak problémy ****
Snížený efekt působení na skupinu jako celek
Ve fázi pokročilé šikany je výchovný vliv učitele na skupinu zcela minimalizován

Je nutno neustále hledat a analyzovat možné varovné signály a zjistit, zda se skutečně jedná o šikanu (samoúčelnost agrese a nepoměr sil) - provést dotazování ve třídách pomocí anonymních dotazníků, vyvěsit pro žáky informační letáky o šikaně a informovat je o možnosti hledání pomoci ve škole i mimo školu

Nepřímé (varovné) znaky šikanování mohou být např.:

• · Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády.
• · Při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními.
• · O přestávkách vyhledává blízkost učitelů.
• · Má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený.
• · Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči.
• · Stává se uzavřeným.
• · Jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje.
• · Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené.
• · Zašpiněný nebo poškozený oděv.
• · Stále postrádá nějaké své věci.
• · Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy.
• · Mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy.
• · Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole.
• · Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit.

(Zejména je třeba věnovat pozornost mladším žákům nově zařazeným do třídy, neboť přizpůsobovací konflikty nejsou vzácností!)

• · Za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi.
• · Dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod.
• · Dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem.
• · Nechuť jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno při bedlivější pozornosti pozorovat strach. Ztráta chuti k jídlu.
• · Dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o dovoz či odvoz autem.
• · Dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu).
• · Usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. „Nechte mě!“
• · Dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně.
• · Dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objevují výkyvy nálad, zmínky o možné sebevraždě. Odmítá svěřit se s tím, co je trápí.
• · Dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze.
• · Dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí.
• · Dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, možná projevuje i zlobu vůči rodičům.
• · Dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zůstat doma. Své zdravotní obtíže může přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.)
• · Dítě se vyhýbá docházce do školy.
• · Dítě se zdržuje doma víc, než mělo ve zvyku.

• · Posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet. Rozhodujícím kritériem je, do jaké míry je daný žák konkrétní přezdívkou nebo „legrací“ zranitelný.
• · Kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, nebo pohrdavým tónem.
• · Nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil.
• · Příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem, a skutečnost, že se jim podřizuje.
• · Nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k spoluúčasti na nich.
• · Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, že je oběť neoplácí.
• · Rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout.

+

Čtrnáctiletá studentka se oběsila, aby se nemusela vrátit do gdaňského gymnázia, kde ji krutě šikanovala a sexuálně ponižovala parta spolužáků, kterým v tom ostatní žáci nebránili.
26.10. 2006 14:21
GDAŇSK - „Když si během hodiny polštiny učitelka odběhla ze třídy, pět spolužáků popadlo Aňu, hodili ji na lavici a stáhli jí kalhoty s kalhotkami. Osahávali ji, chechtali se, kleli a dělali, jako že ji znásilňují. Jeden si nahrál asi dvacetiminutovou scénku na mobil. Když se učitelka vrátila, nikdo neřekl, co se stalo,“ vylíčil šikanu list Gazeta Wyborcza.
Ponížená dívka ještě před návratem učitelky utekla domů, kde ji rodiče našli oběšenou.
Pět útočníků, které mezitím vyslechla policie, pocházelo stejně jako jejich oběť ze vsi Kielpin nedaleko Gdaňsku, kterou obývají zámožní farmáři z kašubské menšiny. Pár násilníků mělo na svědomí i další výtržnické kousky, po rozdání vysvědčení zdemolovali auta pedagogů, vše se však ututlalo.
 http://www.novinky.cz/…9_30e6k.html