Snažení po ztrátě - jdeme dál
- Snažení
- petrikaaa
- 12.05.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Chtěla bych se s Vámi podělit jak pokračuje můj život po potratu... Mám za sebou dva jeden v říjnu 2008 12 týden zamlklé těhu a teď v lednu 2010 24 týden jednovaječná dvojčátka, důvod udusily se (placenta selhala). Teď už jsou to skoro 4 měsíce a moje pocity?
V lednu to bylo hrozné, pořád jsem brečela, i když mi doktoři dávali nějaké prášky na uklidnění nebrala jsem je, nechci si s tím rozházet organismus… No jediné co mě drželo nad vodou bylo a je to že chci další miminko. No jak plynuly dny už jsem tolik nebrečela, postupně už jsem se i začla smát, ale dodnes stejně není dne abych si na svoje holčičky nevzpoměla, ta ztráta je až příliš veliká… V březnu mě poslal doktor na různá vyšetření (genetiku, hematologii, bakterie a antifosfolip. syndrom) a jak dopadly? Vše je v naprostém pořádku u mě manžela jsme zdravý a nic nebrání tomu abychom měli zdravé mimi. Na genetice nám řekli, že jsme prostě měli 2× smůlu a že už by se nic takového opakovat nemělo a na otázku kdy se můžem začít snažit o další mimi nám řekl,no klidně hned 
tak to mě velmi uklidnilo…
Takže od dubna jsme se začali snažit,teď je to přesně měsíc co se snažíme ale dostala jsem to,takže začínáme druhý měsíc snažení a já pevně doufám,že se nám brzy zadaří a konečně budeme mít to vytoužené miminko…
To je to jediné po čem toužím,a co jediné mi pomůže alespoň trochu zapomenout na to co bylo..Dodnes když potkám na ulici nějakou paní z bříškem hrozně jí závidím,vrátila jsem se zpátky do práce a 2 kolegyně tady otěhotněly,je mi z toho smutno,ale hrozně jim to přeji…Chtěla bych jen všem co potkalo to samé jako mě říct,že ono bude líp,jednou určitě ta bolest v srdci otupí, ale nikdy neustoupí, mám vedle sebe manžela, který mi pomáhá zapomenout a koukat dopředu… Nejsem to jen já co přišla o děti, ale i on! Zatím to snažilkování nechci hrotit, ale snad se zadaří brzy
Přeji všem co se snaží o mimčo aby to vyšlo a hlavně aby to dobře dopadlo… Vždy se uklidnuju tím, že pokud to nevyjde, tak si adoptujeme ale doktoři vsází na můj věk,že jsem mladá a zdravá a vše je jen o psychice.Takže nemyslet na to nestresovat se, ale jde to vůbec? Snad, pokusí se o to…
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1047
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 612
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1052
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 460
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 287
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18863
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2494
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2712
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2453
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1638
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
