Snažení po ztrátě - jdeme dál
- Snažení
- petrikaaa
- 12.05.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Chtěla bych se s Vámi podělit jak pokračuje můj život po potratu... Mám za sebou dva jeden v říjnu 2008 12 týden zamlklé těhu a teď v lednu 2010 24 týden jednovaječná dvojčátka, důvod udusily se (placenta selhala). Teď už jsou to skoro 4 měsíce a moje pocity?
V lednu to bylo hrozné, pořád jsem brečela, i když mi doktoři dávali nějaké prášky na uklidnění nebrala jsem je, nechci si s tím rozházet organismus… No jediné co mě drželo nad vodou bylo a je to že chci další miminko. No jak plynuly dny už jsem tolik nebrečela, postupně už jsem se i začla smát, ale dodnes stejně není dne abych si na svoje holčičky nevzpoměla, ta ztráta je až příliš veliká… V březnu mě poslal doktor na různá vyšetření (genetiku, hematologii, bakterie a antifosfolip. syndrom) a jak dopadly? Vše je v naprostém pořádku u mě manžela jsme zdravý a nic nebrání tomu abychom měli zdravé mimi. Na genetice nám řekli, že jsme prostě měli 2× smůlu a že už by se nic takového opakovat nemělo a na otázku kdy se můžem začít snažit o další mimi nám řekl,no klidně hned 
tak to mě velmi uklidnilo…
Takže od dubna jsme se začali snažit,teď je to přesně měsíc co se snažíme ale dostala jsem to,takže začínáme druhý měsíc snažení a já pevně doufám,že se nám brzy zadaří a konečně budeme mít to vytoužené miminko…
To je to jediné po čem toužím,a co jediné mi pomůže alespoň trochu zapomenout na to co bylo..Dodnes když potkám na ulici nějakou paní z bříškem hrozně jí závidím,vrátila jsem se zpátky do práce a 2 kolegyně tady otěhotněly,je mi z toho smutno,ale hrozně jim to přeji…Chtěla bych jen všem co potkalo to samé jako mě říct,že ono bude líp,jednou určitě ta bolest v srdci otupí, ale nikdy neustoupí, mám vedle sebe manžela, který mi pomáhá zapomenout a koukat dopředu… Nejsem to jen já co přišla o děti, ale i on! Zatím to snažilkování nechci hrotit, ale snad se zadaří brzy
Přeji všem co se snaží o mimčo aby to vyšlo a hlavně aby to dobře dopadlo… Vždy se uklidnuju tím, že pokud to nevyjde, tak si adoptujeme ale doktoři vsází na můj věk,že jsem mladá a zdravá a vše je jen o psychice.Takže nemyslet na to nestresovat se, ale jde to vůbec? Snad, pokusí se o to…
Přečtěte si také
Přistihla jsem tchyni, jak fotí moje dítě nahé. Seřvala mě, že z ní dělám úchyla
- Anonymní
- 10.05.26
- 1470
S tchyní jsme měly kvůli fotkám našeho syna neshody už několikrát. Jenže když jsem ji jednou přistihla, jak si ho fotí nahého při koupání, vznikl mezi námi konflikt, který od té doby pořád visí ve...
Nehtařka se mi vysmála, že mám „ruce uklízečky“. Myslím, že mě chtěla ponížit
- Anonymní
- 10.05.26
- 746
Chtěla jsem jen nové nehty a chvíli vypnout. Místo toho se mi nehtařka během manikúry vysmála kvůli mým rukám tak, že jsem měla chuť okamžitě odejít.
Doktorka dala dceři antibiotika. Až po brutální reakci uznala, že to byla chyba
- Anonymní
- 10.05.26
- 579
Někdy jsem na doktory opravdu strašně naštvaná. Třeba jako teď. Moje čtyřletá dcera měla virózu, která se zhoršila tím, že ji začalo bolet ucho. Šli jsme jako obvykle na ORL, kde paní doktorka...
Nachytala mě s milencem v restauraci. A sama tam přišla s mladším mužem
- Anonymní
- 10.05.26
- 717
Když mě tchyně přistihla, jak se líbám s milencem v restauraci, myslela jsem si, že je po všem. Jenže během pár vteřin mi došlo, že ani ona tam nebyla nevinně, přišla totiž za ruku s o dost mladším...
Máme doma více dětí a je u nás živo. Soused nám kvůli hluku vyhrožuje sociálkou
- Anonymní
- 10.05.26
- 826
Žijeme v panelovém domě, máme tři děti a psa. Jsme všichni tak nějak od přírody hlučnější a děti jsou navíc hodně živé a temperamentní. Pod námi bydlí starší pán, který nás nemá rád a už několikrát...
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 4777
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 3009
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 1951
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 1096
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 1348
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
