Další šance
- Snažení
- petrikaaa
- 09.12.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Do třetice všeho dobrého.
Ráda bych se s Vámi opět podělila o svůj další deníček, o tom, jak pokračuje můj život. Pro ty, kteří nečetli mé předchozí deníčky, malé shrnutí:
Říjen 2008
12. týden zamlklé těhotenství (otěhotněla jsem hned první měsíc snažení).
Leden 2009
24. týden potrat jednovaječných dvojčátek (otěhotněla jsem druhý měsíc snažení).
Ráda bych Vám napsala, co po tomto potratu následovalo.
Leden 2010
Hrozné období, stále brečím a říkám si proč já? Neberu žádné prášky na nervy, nechci si tím rozhodit organismus. **Jediné, co mě drží při smyslech, je myšlenka na další těhotenství. **
Únor 2010
Stále brečím a na internetu zjišťuji informace ohledně toho, proč se to stalo a pomáhá mi psát si s lidmi, kteří zažili to, co já.
Březen 2010
Konec šestinedělí a zároveň návrat do práce. Myslela jsem, že to v práci nezvládnu, ale nakonec se to ukázalo jako správné řešení a jsem ráda, že jsem zase mezi lidmi.
Duben 2010
Doktor mi dělá různá vyšetření, proč se to stalo, s manželem jsme šli na genetiku, výsledky jsou v pořádku, podle ultrazvuku jsem zahojená a krev na různé bakterie také v pořádku, pak jsem byla na vyšetření, na Fosfolipidový syndrom (myslím,že se to takhle jmenuje), a také v pořádku, dále jsem byla na hematologii, a tam mi tedy zjistili, že se mi sráží více krve než by mělo, ale zatím se to nemusí řešit, prášky žádné na to neberu, jen každý půl rok chodit na prohlídky. Takže podle doktora žádný problém, proč by moje těhotenství měla končit špatně.
Květen 2010
Začínáme se s manželem znovu snažit o miminko, vkládám do tohoto měsíce velké naděje, ale bohužel mrcha dorazila a já byla moc zklamaná, ale nevadí, v červnu to určitě vyjde.
Červen 2010
Počítám si plodné dny, snažíme se, ale i tento měsíc mrcha dorazila 
Říkám si, že je to divné, pokaždé se nám to podařilo takřka hned a teď nic, ale nevadí musíme se snažit víc…
Srpen 2010
Tomuhle měsíci dávám velké naděje, už jsem v něm otěhotněla 2×, tak že by potřetí? Jedeme na dovolenou, kterou si moc užívám, ale po návratu opět MS a s tím i velké zklamání…
Září 2010
Skoro každý se mě ptá, jestli už jsem znovu těhotná, štve mě, že jim musím říkat, že ne a říkám si: jsem v pořádku? Nezanedbali doktoři něco? Neudělali mi něco špatně v nemocnici? Manžel už je taky nervózní, protože já jsem podrážděná, vyčítám mu, že se občas napije, a tím se mu třeba zhoršily spermie, až ho nahlodám, že může být chyba i u něho.
Říjen 2010
Moje 2 kamarádky právě porodily, moc jim to přeju, ale ten pocit mě hrozně užírá. Já chci taky… A tak mi to nedá a objednávám se k Dr. Ten mě vyšetřil a já se mu svěřila, že se snažíme a bez výsledku… On mi dává kalendář, ať měřím bazální teplotu a poslal mě na vyšetření štítné žlázy a hormonální profil a manžela na spermiogram.
Listopad 2010
Výsledky dopadly všechny dobře, mně se velmi ulevilo a měření teploty mě bavilo. Jelikož jsme měli v práci fofry, tak jsme se s nanželem doma docela míjeli, ale o to jsme si byli cennější. Koupila jsem si i ovu testy a když mi vyšly 2 čárky, tak jsme na to vlítli… Bohužel v tom období to bylo vlastně jen 2× za celý měsíc… Takže moje naděje na otěhotnění? Skoro nula, ale říkala jsem si: doktor mi řekl, pokud se nic nestane, tak v lednu mám přijít a začneme to nějak řešit, tak jsem si říkala: no uvidíme, užiji si prosinec, Vánoce a v lednu si mě vezme Dr. do svých rukou a to by bylo, aby nebylo 
Prosinec 2010
Je 3.12. a mě to nedá, beru si těhotenský test a čekám, asi po 2 minutách slaboučká čárka, asi vidím špatně, jdu si lehnout a další den znovu testuji a je tam zas ** Nevěřím vlastním očím… Dnes je 8. 12. 2010, MS stále nikde a všech 5 testů, které jsem od té doby dělala, je pozitivních ** Objednaná jsem na 15. 12. 2010, tak doufám a modlím se za to, aby to už konečně vyšlo a já mohla mít svoje miminko u sebe v náručí.
Děkuji svým dvoum holčičkám v nebíčku, které mi seslaly tu malou fazolku a budou jí opatrovat… přeci do třetice už to musí vyjít,věřím tomu…
Děkuji všem, kteří dočetli až sem…
Přečtěte si také
Maminka mi nechtěla žádný svůj obraz dát. Jeden z nich jí však zachránil život
- Anonymní
- 31.10.26
- 148
Seděla jsem odpoledne v obýváku na koberci s dětmi a hráli jsme pexeso. Pokojem se nesl dětský smích, když v tom z ničeho nic praskla skoba ve zdi a s hroznou ránou se zřítil obraz, který mi kdysi...
Manžel s rýmou leží, já musím fungovat. Jeho máma to prý zvládala taky
- Anonymní
- 31.10.26
- 114
„Prosím tě, můžeš být dneska s dětmi ty? Je mi fakt mizerně,“ oznámil mi manžel v sobotu ráno a odkráčel zpátky do ložnice. Já měla rýmu, bolela mě hlava a v krku mě škrábalo tak, že jsem sotva...
Chtěla jsem mu ukázat, o co přišel. Nakonec jsem litovala hlavně já
- Anonymní
- 31.10.26
- 231
Když mě Petr po osmi letech opustil, měla jsem pocit, že mi někdo vyrval kus srdce. Ještě horší než samotný rozchod ale bylo, jak rychle se s ním dokázal vyrovnat. Zatímco já probrečela celé týdny,...
Manžel mi vyčetl boty za 2500 korun. Sám si koupil telefon za třicet tisíc
- Anonymní
- 31.10.26
- 126
„Dva a půl tisíce za boty? Tobě už úplně přeskočilo!“ zařval na mě manžel, když uviděl účtenku z obchodu. O tři týdny dřív si přitom bez mrknutí oka koupil nový telefon za třicet tisíc. Občas mu...
Potřebovala jsem na odběry. Manžel měl volno, přesto nechal všechno na mně
- Anonymní
- 31.10.26
- 153
Podzimní prázdniny u nás doma rozhodně nevypadají jako idylický týden plný pohody. Zatímco manžel si užívá učitelské volno, já od rána kličkuji mezi nemocničními chodbami a uplakanými dětmi. A...
Naši dceru jsme adoptovali a sousedka nás soudí. Sama má kostlivce ve skříni
- Anonymní
- 30.10.26
- 7755
„Já bych se bála, co si takové dítě přinese z původní rodiny,“ prohlásila sousedka, když jsem jí vyprávěla, že naše šestiletá dcera začala chodit na tanečky. Řekla to s takovým úsměvem, jako by mi...
Šéf mě ponižuje kvůli dětem. Když jsme sami, má úplně jiné řeči
- Anonymní
- 30.10.26
- 1438
„Někteří lidé mají zřejmě pocit, že se práce přizpůsobí jejich rodinnému programu,“ prohodil šéf před celým týmem, když jsem si ve tři čtvrtě na čtyři balila notebook. Všichni věděli, že musím...
Bratr dostal od táty auto, já jen pětistovku. Po jeho smrti jsem našla dopis
- Anonymní
- 30.10.26
- 3029
Když mi táta k čtyřicátým narozeninám poslal pětistovku v obálce, zatímco bratrovi o pár měsíců dřív koupil ojetou Škodu za 180 tisíc, definitivně jsem si řekla, že na jeho zlatého chlapečka už...
Tchyně bez dovolení ostříhala dceru (4) na ježka. Prý jí v dospělosti poděkuje
- Anonymní
- 30.10.26
- 2293
Když musíte v práci hasit resty a školka vyhlásí mimořádné uzavření, protože bude ten den bez proudu, nezbývá než povolat rodinné zálohy. V mém případě to byla tchyně. Slibovala, že si s čtyřletou...
Dcera chce na učňák. „Na to je tě škoda,“ řekla jsem jí. A teď mě to mrzí
- Anonymní
- 30.10.26
- 1844
Moje dcera je v devítce, má dobré známky a chce být kadeřnicí. Já jsem automaticky počítala s maturitou. Myslela jsem si, že jí nechávám volnost ve výběru školy. Pak si vybrala a já zjistila, že tu...
