Další šance
- Snažení
- petrikaaa
- 09.12.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Do třetice všeho dobrého.
Ráda bych se s Vámi opět podělila o svůj další deníček, o tom, jak pokračuje můj život. Pro ty, kteří nečetli mé předchozí deníčky, malé shrnutí:
Říjen 2008
12. týden zamlklé těhotenství (otěhotněla jsem hned první měsíc snažení).
Leden 2009
24. týden potrat jednovaječných dvojčátek (otěhotněla jsem druhý měsíc snažení).
Ráda bych Vám napsala, co po tomto potratu následovalo.
Leden 2010
Hrozné období, stále brečím a říkám si proč já? Neberu žádné prášky na nervy, nechci si tím rozhodit organismus. **Jediné, co mě drží při smyslech, je myšlenka na další těhotenství. **
Únor 2010
Stále brečím a na internetu zjišťuji informace ohledně toho, proč se to stalo a pomáhá mi psát si s lidmi, kteří zažili to, co já.
Březen 2010
Konec šestinedělí a zároveň návrat do práce. Myslela jsem, že to v práci nezvládnu, ale nakonec se to ukázalo jako správné řešení a jsem ráda, že jsem zase mezi lidmi.
Duben 2010
Doktor mi dělá různá vyšetření, proč se to stalo, s manželem jsme šli na genetiku, výsledky jsou v pořádku, podle ultrazvuku jsem zahojená a krev na různé bakterie také v pořádku, pak jsem byla na vyšetření, na Fosfolipidový syndrom (myslím,že se to takhle jmenuje), a také v pořádku, dále jsem byla na hematologii, a tam mi tedy zjistili, že se mi sráží více krve než by mělo, ale zatím se to nemusí řešit, prášky žádné na to neberu, jen každý půl rok chodit na prohlídky. Takže podle doktora žádný problém, proč by moje těhotenství měla končit špatně.
Květen 2010
Začínáme se s manželem znovu snažit o miminko, vkládám do tohoto měsíce velké naděje, ale bohužel mrcha dorazila a já byla moc zklamaná, ale nevadí, v červnu to určitě vyjde.
Červen 2010
Počítám si plodné dny, snažíme se, ale i tento měsíc mrcha dorazila 
Říkám si, že je to divné, pokaždé se nám to podařilo takřka hned a teď nic, ale nevadí musíme se snažit víc…
Srpen 2010
Tomuhle měsíci dávám velké naděje, už jsem v něm otěhotněla 2×, tak že by potřetí? Jedeme na dovolenou, kterou si moc užívám, ale po návratu opět MS a s tím i velké zklamání…
Září 2010
Skoro každý se mě ptá, jestli už jsem znovu těhotná, štve mě, že jim musím říkat, že ne a říkám si: jsem v pořádku? Nezanedbali doktoři něco? Neudělali mi něco špatně v nemocnici? Manžel už je taky nervózní, protože já jsem podrážděná, vyčítám mu, že se občas napije, a tím se mu třeba zhoršily spermie, až ho nahlodám, že může být chyba i u něho.
Říjen 2010
Moje 2 kamarádky právě porodily, moc jim to přeju, ale ten pocit mě hrozně užírá. Já chci taky… A tak mi to nedá a objednávám se k Dr. Ten mě vyšetřil a já se mu svěřila, že se snažíme a bez výsledku… On mi dává kalendář, ať měřím bazální teplotu a poslal mě na vyšetření štítné žlázy a hormonální profil a manžela na spermiogram.
Listopad 2010
Výsledky dopadly všechny dobře, mně se velmi ulevilo a měření teploty mě bavilo. Jelikož jsme měli v práci fofry, tak jsme se s nanželem doma docela míjeli, ale o to jsme si byli cennější. Koupila jsem si i ovu testy a když mi vyšly 2 čárky, tak jsme na to vlítli… Bohužel v tom období to bylo vlastně jen 2× za celý měsíc… Takže moje naděje na otěhotnění? Skoro nula, ale říkala jsem si: doktor mi řekl, pokud se nic nestane, tak v lednu mám přijít a začneme to nějak řešit, tak jsem si říkala: no uvidíme, užiji si prosinec, Vánoce a v lednu si mě vezme Dr. do svých rukou a to by bylo, aby nebylo 
Prosinec 2010
Je 3.12. a mě to nedá, beru si těhotenský test a čekám, asi po 2 minutách slaboučká čárka, asi vidím špatně, jdu si lehnout a další den znovu testuji a je tam zas ** Nevěřím vlastním očím… Dnes je 8. 12. 2010, MS stále nikde a všech 5 testů, které jsem od té doby dělala, je pozitivních ** Objednaná jsem na 15. 12. 2010, tak doufám a modlím se za to, aby to už konečně vyšlo a já mohla mít svoje miminko u sebe v náručí.
Děkuji svým dvoum holčičkám v nebíčku, které mi seslaly tu malou fazolku a budou jí opatrovat… přeci do třetice už to musí vyjít,věřím tomu…
Děkuji všem, kteří dočetli až sem…
Přečtěte si také
Tchyně mě celý život nesnášela. Po smrti tchána jsem jí začala být dobrá
- Anonymní
- 15.05.26
- 868
Milena byla vždycky pedantská a odtažitá. Jako bývalá učitelka ze zvláštní školy měla náročné požadavky na všechny kolem sebe. Nikdy jsem se nedivila, že tchán v mládí pil a často se na několik dní...
O manželově nevěře jsem věděla. Když jsem zjistila, s kým spí, byla jsem v šoku
- Anonymní
- 15.05.26
- 1564
S manželem jsme spolu skoro dvacet let. Máme děti, které chodí na druhý stupeň základní školy, a žijeme tak nějak spíš vedle sebe než spolu. Už delší dobu jsem tušila, že někoho má. To žena prostě...
Tohle se mnou udělala antikoncepce. A nemluvila o tom ani moje gynekoložka
- Anonymní
- 15.05.26
- 626
Nechci tvrdit, že je hormonální antikoncepce špatná úplně. Sama jsem ji roky brala. Jen si čím dál častěji kladu otázku, jestli jsme si nezvykly brát jako normální něco, co nás ale odpojuje od...
„Hnije vám tam mail!“ řvala šéfová. Že byl v pátek státní svátek, ji nezajímalo
- Anonymní
- 15.05.26
- 624
Sedím v autě před školkou, v hlavě mi ještě doznívá smích dětí z víkendového výletu v horách, ale ruce na volantu se mi třesou. Je pondělí, sedm hodin ráno a můj telefon právě přežil první nálet...
Válka na chodbě: Sousedka mi vyčetla hluk, já jí zase obezitu jejího syna
- Anonymní
- 15.05.26
- 412
Stála tam, rudá v obličeji, s prstem namířeným na mou pětiletou dceru, která se mi schovávala za nohou. Tenhle výstup na chodbě našeho bytového domu jsem opravdu nečekala. Věděla jsem, že sousedka...
„Telefon mi nezvonil,“ lhala jsem šéfovi do ucha. Pak přišel strach z vyhazovu
- Anonymní
- 14.05.26
- 3271
Sedím u kuchyňského stolu, zírají na mě tři monitory a já se nemůžu přestat třást. Moje dlaně jsou zpocené, srdce mi buší až v krku a vzduch v místnosti jako by najednou došel. Ten pocit znám moc...
„U vás je zase binec,“ slyším pořád. Jenže u tchyně se štítím i sednout na gauč
- Anonymní
- 14.05.26
- 4695
Stojím v kuchyni, v ruce držím igelitovou tašku s krabičkami domácích těstovin a řízků a cítím, jak se mi svírá žaludek. Není to hladem. Je to úzkost z toho, co přijde za dvě hodiny, až zastavíme...
„Paní učitelka řekla, že některé mámy nemají rády svoje děti,“ řekl mi syn (6)
- Anonymní
- 14.05.26
- 3928
Když jsem dnes vyzvedávala Matyáše ze školy, tvářil se nějak divně. Neposkakoval kolem mě jako obvykle, jen šel tiše vedle kočárku a kopal do kamínků na cestě.
Celý den jsem se nezastavila. Večer mi manžel řekl větu, která mě úplně dorazila
- Anonymní
- 14.05.26
- 3819
Děti, práce, úkoly, domácnost. Jela jsem na autopilota. Večer jsem byla úplně vyčerpaná. A právě tehdy mi manžel řekl, že jiné ženy to přece zvládají mnohem lépe.
Tchyně mého syna jen peskuje nebo přehlíží. Veškerou pozornost dává vnučce
- Anonymní
- 14.05.26
- 2299
Mít babičku, která svá vnoučata nemiluje stejně a dává to dost okatě najevo, je skutečně k nezaplacení. Moje tchyně je přesně taková. Má pouze dvě vnoučata, Anetu, které je deset, a Matěje, kterému...
