Další šance
- Snažení
- petrikaaa
- 09.12.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Do třetice všeho dobrého.
Ráda bych se s Vámi opět podělila o svůj další deníček, o tom, jak pokračuje můj život. Pro ty, kteří nečetli mé předchozí deníčky, malé shrnutí:
Říjen 2008
12. týden zamlklé těhotenství (otěhotněla jsem hned první měsíc snažení).
Leden 2009
24. týden potrat jednovaječných dvojčátek (otěhotněla jsem druhý měsíc snažení).
Ráda bych Vám napsala, co po tomto potratu následovalo.
Leden 2010
Hrozné období, stále brečím a říkám si proč já? Neberu žádné prášky na nervy, nechci si tím rozhodit organismus. **Jediné, co mě drží při smyslech, je myšlenka na další těhotenství. **
Únor 2010
Stále brečím a na internetu zjišťuji informace ohledně toho, proč se to stalo a pomáhá mi psát si s lidmi, kteří zažili to, co já.
Březen 2010
Konec šestinedělí a zároveň návrat do práce. Myslela jsem, že to v práci nezvládnu, ale nakonec se to ukázalo jako správné řešení a jsem ráda, že jsem zase mezi lidmi.
Duben 2010
Doktor mi dělá různá vyšetření, proč se to stalo, s manželem jsme šli na genetiku, výsledky jsou v pořádku, podle ultrazvuku jsem zahojená a krev na různé bakterie také v pořádku, pak jsem byla na vyšetření, na Fosfolipidový syndrom (myslím,že se to takhle jmenuje), a také v pořádku, dále jsem byla na hematologii, a tam mi tedy zjistili, že se mi sráží více krve než by mělo, ale zatím se to nemusí řešit, prášky žádné na to neberu, jen každý půl rok chodit na prohlídky. Takže podle doktora žádný problém, proč by moje těhotenství měla končit špatně.
Květen 2010
Začínáme se s manželem znovu snažit o miminko, vkládám do tohoto měsíce velké naděje, ale bohužel mrcha dorazila a já byla moc zklamaná, ale nevadí, v červnu to určitě vyjde.
Červen 2010
Počítám si plodné dny, snažíme se, ale i tento měsíc mrcha dorazila 
Říkám si, že je to divné, pokaždé se nám to podařilo takřka hned a teď nic, ale nevadí musíme se snažit víc…
Srpen 2010
Tomuhle měsíci dávám velké naděje, už jsem v něm otěhotněla 2×, tak že by potřetí? Jedeme na dovolenou, kterou si moc užívám, ale po návratu opět MS a s tím i velké zklamání…
Září 2010
Skoro každý se mě ptá, jestli už jsem znovu těhotná, štve mě, že jim musím říkat, že ne a říkám si: jsem v pořádku? Nezanedbali doktoři něco? Neudělali mi něco špatně v nemocnici? Manžel už je taky nervózní, protože já jsem podrážděná, vyčítám mu, že se občas napije, a tím se mu třeba zhoršily spermie, až ho nahlodám, že může být chyba i u něho.
Říjen 2010
Moje 2 kamarádky právě porodily, moc jim to přeju, ale ten pocit mě hrozně užírá. Já chci taky… A tak mi to nedá a objednávám se k Dr. Ten mě vyšetřil a já se mu svěřila, že se snažíme a bez výsledku… On mi dává kalendář, ať měřím bazální teplotu a poslal mě na vyšetření štítné žlázy a hormonální profil a manžela na spermiogram.
Listopad 2010
Výsledky dopadly všechny dobře, mně se velmi ulevilo a měření teploty mě bavilo. Jelikož jsme měli v práci fofry, tak jsme se s nanželem doma docela míjeli, ale o to jsme si byli cennější. Koupila jsem si i ovu testy a když mi vyšly 2 čárky, tak jsme na to vlítli… Bohužel v tom období to bylo vlastně jen 2× za celý měsíc… Takže moje naděje na otěhotnění? Skoro nula, ale říkala jsem si: doktor mi řekl, pokud se nic nestane, tak v lednu mám přijít a začneme to nějak řešit, tak jsem si říkala: no uvidíme, užiji si prosinec, Vánoce a v lednu si mě vezme Dr. do svých rukou a to by bylo, aby nebylo 
Prosinec 2010
Je 3.12. a mě to nedá, beru si těhotenský test a čekám, asi po 2 minutách slaboučká čárka, asi vidím špatně, jdu si lehnout a další den znovu testuji a je tam zas ** Nevěřím vlastním očím… Dnes je 8. 12. 2010, MS stále nikde a všech 5 testů, které jsem od té doby dělala, je pozitivních ** Objednaná jsem na 15. 12. 2010, tak doufám a modlím se za to, aby to už konečně vyšlo a já mohla mít svoje miminko u sebe v náručí.
Děkuji svým dvoum holčičkám v nebíčku, které mi seslaly tu malou fazolku a budou jí opatrovat… přeci do třetice už to musí vyjít,věřím tomu…
Děkuji všem, kteří dočetli až sem…
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1162
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 693
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1205
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 504
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 305
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19090
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2520
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2749
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2472
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1653
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
