Snažilkovský deníček - Maru 10.díl
- Snažení
- 14.06.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahojky moje Marušátka :) Musím přiznat, že jste mi moc a moc chyběly a často jsem na Vás myslela. Ale teď už jsem zpátky mezi Vámi a těším se na Vaše povídání v novém deníčku. Předem chci ještě jednou moc a moc poděkovat Kaitlin,že se ujala záskoku. A musím říct Šárko, že Tvůj deníček se mi moc líbil a musím říct, že jsi to všechno napsala pravdivě a hezky.
Šári, chci Ti popřát hodně štěstíčka, ve čtvrtek pohodový transfer, ničeho se neboj, opravdu to nic není
za chvilinku budeš pěkně doma odpočívat. A jak jsi to sama minule napsala, i když je to moc těžké, nejdůležitější je POHODIČKA. Už teď mám zatnuté palečky a nepustím je.
Já jsem tenhle víkendík trávila hlavně pracovně, uklízela jsem, prala??? no však všechny znáte ty návraty z dovolené. A abych toho neměla málo, tak jsem ještě pozvala manželovi rodiče v sobotu na večeři, protože manžílek měl narozeniny a dneska jsem pro změnu pozvala moje rodiče na oběd. Takže jsem k tomu všemu vařila, pekla???.. no prostě po 14 dnech flákáníčka a váleníčka jsem si dala pořádně zabrat ![]()
Ale Vás asi nejvíce zajímá jak jsme se měli na dovolené, že mám pravdu?
Takže dovolená byla super a nádherná. Musím říct, že těch 14 dní opravdu stojí za to a člověk si to pořádně užije. S manžílkem jsem si užívali odpočíváníčka, výletů, pohodičky, řeckého vínečka, tuleníčka
a hlavně jsme si užívali jeden druhého.
Půjčili jsme si motorku (teda já si chtěla půjčit jen skútr, ale v půjčovně to nějak popletli a přivezli nám teréní motorku
) a projeli jsme celý ostrov křížem krážem. Najeli jsme celkem asi 300 km. Užili si nádherných výhledů na moře a na celý ostrov, prohlédli jsme si kláštery a kostely, navštívili jsme i hlavní město. Prostě jsem si to užili a nejvíc manžílek. Mě teda bolel pěkně zadeček a nohy
ale přežila jsem to.
Pak jsme byli na lodních výletech, viděli jsem želvy Careta-careta. Jsou obrovské a je to úžasný zážitek je vidět jak se nadechují nad hladinou.
Pak jsem taky vyrazili za památkami a to na pevninu. Navštívili jsme archeologický areál Olympie. Vznikly tam olympijské hry a dodnes se tam zapaluje olympijský oheň. Musím říct, že pár měsíců před zahájením olympiády to mělo zvláštní kouzlo.
Před odjezdem jsem si slíbila, že všechno hodím za hlavu a nad ničím nebudu přemýšlet. A musím se Vám pochlubit, že se mi to i celkem dařilo. A to mě tam dohnala i neoblíbená MS. Ale ani mě to nerozesmutnilo, prostě jsem to brala tak jak to je. Ale abych nebyla až takový hrdina přiznám, že jednou jsem měla malou ale opravdu malou krizičku. A uvědomila jsem si čím si tu spousta z nás prochází a hlavně jak jsme už za tu dobu snaženíčka znalé problematiky. Abych Vám to vysvětlila. Seznámili jsme se tam se super manželi. Byla to jak se říká naše ?krevní skupina?, opravdu jsme si rozuměli. A když jsme tak popíjeli vínečko na balkoně, tak mě zarazilo jak samozřejmě mluví o tom jak by teď po dovolené chtěli miminko. No a mezi řečí tak nějak vyplynulo, že si myslí, že se jim to povede takřka hned a nejdéle tak do čtvrt roku. Nejdřív jsem tak nějak nerozuměla a říkala jsem si ,že to snad ani nemůžou myslet vážně, ale pak mi došlo, že jsou prostě na tom krásném začátku cesty za miminkem a netuší jak strastiplná a dlouhá ta cestička může být. Samozřejmě bych jim moc přála, aby ty všechny problémy vůbec nezažili a brzo se radovali. Ale trošičku mě to rozesmutnilo a vím, že tady mi rozumíte jak to myslím.
A teď se Vám ještě musím přiznat k malému snažícímu přestupku.Když se zase dostavila MS tak jsem trošku hřešila a popíjela výborné vínečko. Ale snad mě omlouvá, že to bylo po strašně dlouhé době a teď už zase budu bumbat jen mlíčko
protože přece jenom jsem na sobě pozorovala,že ten smutek přijde s alkoholem v krvi nějak rychleji.
Tak to by bylo asi k naší dovolené všechno, Až budou fotečky tak Vám přidám nějakou do fotogalerie.
A ještě jedna dobrá zprávička. Kdo si pamatujete na Bellu, minulý týden mi psala SMSku, cituji: ?já už jsem dva měsíce doma, stal se zázrak a budeme mít malé, stejně jako Filipka?
Takže holčinky moje to je další krásný důkaz, že to štěstíčko se jednou usměje na každého. Taková zprávička mi vždycky nalije ohromnou dávku optimismu do žil a doufám,že Vám taky ![]()
A abych nezapomněla vítám všechny nové příchozí, které se odhodlaly přidat se do naší partičky a doufám,že s jim mezi námi dlouhosnažilkami bude líbit, najdou tu třeba i nějakou tu radu a zkušenost. A přeji jim aby jejich snaženíčko netrvalo dlouho.
Přeji všem pohodový týden, hodně sluníčka, žádné návštěvy skřítka depkoidníčka a piště pište piště.
Ahojky Maru
Přečtěte si také
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 2623
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 1194
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 413
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 1081
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 796
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.
Přítel ukázal moje nahé fotky svému bratrovi. Dodnes nechápe, co provedl
- Anonymní
- 30.05.26
- 3151
Můj přítel se někdy chová jako malé dítě. Někdo by možná řekl, že je hloupý nebo že to dělá schválně. Já si ale spíš myslím, že je jen naivní. Hrozně rád mě fotí nahou, což mi samo o sobě nepřipadá...
Deník ticha: Odejít znamená přežít
- Anonymní
- 30.05.26
- 2772
Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.
Finanční realita po porodu: Peníze mi po narození dcery vydržely jen 14 dní
- Anonymní
- 30.05.26
- 1484
Jsem máma samoživitelka a věděla jsem už v těhotenství, že na všechno budu sama. Když jsem si před porodem sedla nad papíry a kalkulačku, měla jsem pocit, že to mám celkem pod kontrolou. Mateřská,...
Myslela jsem, že horší než porod nic nebude. Pak přijela moje tchyně
- Anonymní
- 30.05.26
- 3021
„Tak mu dej ještě čajík, vždyť má určitě žízeň.“ „Proč ho pořád nosíš?“ „Ty dnešní matky všechno moc řeší.“ Nevím, co bylo horší. Jestli to, že jsem po porodu fungovala na dvě hodiny spánku denně,...
„Tobě babička všechno sežere,“ řekla prodavačka mé dceři. Okamžitě jsme odešly
- Anonymní
- 30.05.26
- 2084
Být matkou po čtyřicítce má své výhody. Člověk je klidnější, má něco odžito a na svět se dívá s nadhledem. Má to ale i svou stinnou stránku – okolí vás neustále škatulkuje. Moje čtyřletá dcera je...
Že by jsem byla první? To se mi nechce věřit!
Kočulko - četla jsem to v min. deníčku, abych ti řekla pravdu, trošku to podezření mám. Já jsem si asi 5 měs. měřila BT, ale nikdy jsem nezjistila ovu, bylo to nějaké divné. No a MS mi teď trvala tak 10 dní, takže jsem si řekla, že se zkusíme tulit i během, třeba tu ovu mám brzo a tak jsme ji vždycky propásli. No a vyšlo to.
Jinak jsem pěkně vyplašená, mamka mi říkala, že se nesmím lekat a já jsem od přírody lekavý typ - teď se lekám skoro ze všeho. Tak snad se to zlepší. Ve středu jdu na ultr. tak jsem tak zvědavá!
Mějte se, ozvu se ještě během dne.
pa pa Evulefka