Snažilkovský deníček - Maru 2.díl
- Snažení
- maru1
- 19.04.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj snažilenky a všichni ostatní, hlásím se s druhým dílem deníčku. O víkendu jsem přemýšlela o čem Vám budu psát a nakonec jsem se rozhodla, že tak trošku navážu na předchozí díl a napíšu Vám o tom jak jsem začala chodit na tyto stránky a jak to všechno pokračovalo......
Myslím, že by celé moje vyprávění mohlo tak trošku vysvětlit proč je pro nás tenhle deníček tak moc důležitý a doufám, že to vystihnu za všechny snažilky.
Je to úplně obyčejný příběh a myslím, že tak nějak podobně to probíhá u všech lidiček.
Nejdřív se zamilujeme, začneme chodit s naším drahouškem, postupně jsme spolu čím dál tím víc a začneme spolu bydlet a přichází období, kdy se bojíme, aby miminko nepřišlo v nevhodný okamžik. Vlastně jsem si pořád říkali,že není ta správná doba. Asi jako mnoho lidí jsem nejdřív chtěli mít dobrou práci, zařídit si bydlení, trošku pocestovat po cizích zemích a po naší zemičce........... no prostě přivést miminko do nejvhodnějšího prostředí.
Pak přišla svatba, vy:,–(ila jsem antikoncepci a začalo období kdy jsem se tulili, ale nedělali si moc starostí s tím, že miminko nepřichází.
Až za nějakou dobu jsem začala mít obavy a věřte mi, že ta doba byla pořádně dlouhá. Pořád jsem nemohla uvěřit tomu,že zrovna já bych měla mít s manžílkem nějaký problém. Pak jsem se se svými obavami svěřila své gynekoložce a začal obvyklý Vám známý kolotoč vyšetření. Ale o tom tu psát nechci.
Chci psát hlavně o pocitech, které mě potom začaly provázet. Byly to obavy, strach z neznámého, co vlastně bude a nebude. Možnost umělého oplodnění ve mě vyvolávala nepopsatelnou paniku. A začala jsem se v tom tak nějak prapodivně plácat. Chrlila jsem na manžílka, kterého to taky trápilo spoustu otázek, večery jsem proplakala a nějak nebylo s kým všechno tohle rozebrat.
A pak jsem v práci začala brouzdat na internetu a hledat stránky, které se zabývali tímto problémem. Asi Vám nemusím vyprávět, že když jsem si přečetla o všech vyšetřeních začala jsem být asi ještě vyděšenější.
Pak jsem ale objevila stránky Emimina. Bylo to v době, kdy Ed dostala ten super nápad založit vedle tehulkovských a maminkovských deníčků i deníček pro snažilky. Chvíli jsem ho pročítala, ale nepřispívala. Pak jsem to nevydržela a emiminko se pro mě stalo tak trošku drogou ![]()
Poznala jsem v deníčku spoustu super holčinek. Některé už jsou maminkami, některé jsou těhulky, ale jsou i ty, které tady stále jsou se mnou v deníčku.
Je pravda, že deníček už šéfíkovalo pár holčin přede mnou a každý deníček byl jiný.
Někdo do něj vkládal odborné informace, někdo psal o svých pocitech a o tom co dělá. Prostě každý píše tak jak to v té chvíli cítí.................
Myslím,že teď je deníček spíš o našich pocitech a jsem přesvědčená, že je i tohle pro nás moc důležité. Vždyť pro odborné informace o tom všem je tu na internetu tolik stránek, že stačí jen hledat a číst a číst a prokousat se tím vším.
Vždyť děvčátka co si budeme vyprávět, když neustále chrlíme na naše drahoušky všechny ty informace o ovulacích, plodných dnech, ultrazvucích, menstruaci....... tak je občas spíš otrávíme, protože i když to na sobě nedávají znát, trápí je ten problém stejně jako nás. A přiznejte kdo si se svým drahouškem do té doby než byl problém tak detailně povídal o tom všem...... já tedy ne.
A tak jsem Vám tímto chtěla jen říct, že jsou pro mě tyhle stránky moc důležité a díky nim a všem lidičkám tady jsem našla sílu a odvahu projít vším čím jsem doposud prošla.
Myslím, že jsme tu super parta a dokážeme se navzájem podržet, potěšit a společně i když každá třeba na jiném konci republiky opláčeme naše neúspěchy. A mě to připadá naprsoto báječné, protože jsem se třeba ani nikdy neviděly, nepotkaly a přesto držíme pospolu.
A když už někdo potřebuje radu o vyšetření, postupu...... tak přece víme, že se stačí zmínit a určitě se vždycky ozve někdo kdo už tím prošel a rád a ochotně podá vyčerpávající informace.
Doufám,že jsem Vás svým vyprávěním moc neotrávila a věřím, že to vystihlo to co si myslím. Jsem moc ráda, že tyhle stránky existují a veliký dík patří Šárce a Zdeňkovi, které je pro nás připravují. Mají můj veliký obdiv a jsem ráda a moc jim děkuju, že můj deníček uveřejňují.
A teď trošku k mému víkendu:
bylo krásné jarní počasíčko, takže jsem si užívala sluníčka a načerpávala z něj energii. Pracovala jsem na zahrádce a musím říct, že by bylo super kdyby rostlinky kdytiček a zeleniny rostly alespoň z povoliny tak rychle jako plevel ![]()
A ještě jsme udělali jarní úklid našeho autíčka.
A k našemu tuleníčku, musím ač nerada přiznat, že teda nic moc
Je toho na nás už asi moc a musíme se pořádně dát do pohody. Trošku jsem se včera poškorpili vlastně kvůli blbostem a pak jsme se shodli, že to bylo celé asi tím naplánovaným sexem ![]()
Ale už je zase všechno v pořádku, i to tuleníčko jsme nakonec nepodcenili, tak uvidíme.
Je to prostě jak na houpačce jednou jsme dole, jednou nahoře, ale já už se houpat nechci........................... takže s tím musím něco udělat ![]()
Jo a dámská jízda dopadla tak, že jsem se sešly nakonec jen dvě, ale poklábosily jsem teda za všechny ostatní až do půl jedný v noci. A naplánovaly jsme,že se zkusíme přihlásit na břišní tance, hádejte čí to byl nápad
no správně můj a je super, že se kamarádka nechala přesvědčit, teď už jenom musíme najít kde to u nás pořádají.
Naši drahouškové se nakopak sešli všichni a pořádně se odreagovali na playstationu. Bylo to u nás jak v hracím doupěti ![]()
Tak pro dnešek končím, rozepsala jsem se tu nějak víc než jsem předpokládala, ale už to tak nechám.
Přeju Vám všem krásný týden a užívejte sluníčka a čerpejte z něj energii.
Ahojky Maru
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1605
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1645
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 689
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 399
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20656
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2610
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2881
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2596
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1756
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Ahojte,
Maru, myslim,ze si to napisala velmi pekne a od srdca,aj od mojho:o)
Tak nejako sla aj moja cesta za vami na emimino a uprimne poviem, ze ste mi velmi pomohli,ak nie radou,tak uz tou moznostou vyrozpravat sa a pochopit, ze s nasim problemom nie sme sami…Mam skveleho manzela, ale niektore veci sa mi lahsie hovoria vam:o)
Mame v praci teraz dost krusne obdobie,tak sa sem tak casto nedostanem,ale od maja by to malo byt uz lepsie.o) Dufam.o)
Stale cakame na vysledky,potom dam vediet.Majte sa vsetky krasne a…
Maru drzim ti / vam / mooooooc pasticky,…
Ivana